Od ledna by totiž mohla dostávat měsíční plat na reprezentaci, stejně tak i hrazené zdravotní a sociální pojištění. To si doposud všechny její předchůdkyně musely platit samy či z příjmu manžela, podobně jako třeba manželky velvyslanců. Z nově navrhované finanční injekce od státu by si první dáma měla hradit nejenom ošacení či kadeřníka, peníze by jí měly pokrýt například i cestovné či stravné.

Už by se tak neměly opakovat takové prekérní situace, jako když v roce 2004 Livia Klausová místo svého manžela oficiálně reprezentovala Českou republiku na inauguraci filipínské prezidentky Glorie Macapagal Arroyové. Muselo se vyřešit, kdo zaplatí letenku, pojištění a podobně. Nakonec se musela udělat pracovní smlouva o dílo s Ministerstvem zahraničních věcí. Z hlediska právního to jinak nešlo.

S převratnou změnou, o níž kdysi snila zejména Dagmar Havlová, nyní přichází novela zákona vypracovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Na návrh Kanceláře prezidenta republiky se tak resort do české legislativy snaží ukotvit ustanovení, podle kterého by partneři či partnerky hlavy státu mohli za svoji činnost pobírat peníze. Třetinu toho, co na paušální náhrady dostává prezident.

Převedeno do řeči čísel: Hlavě státu kromě základního platu ve výši 341 200 korun putují ze státní kasy ještě měsíčně náhrady ve výši 317 500 korun. A právě z nich se má vypočítávat příjem pro její drahou polovičku. První dáma by si tak měla měsíčně přijít na 95 250 korun. Z toho by si platila zejména náklady spojené s reprezentací.

„Role manželky či manžela, popřípadě partnera či partnerky prezidenta republiky nebyla doposud v právním řádu České republiky nijak ukotvena, což v 21. století vnímáme jako situaci, kterou je třeba nevyhnutelně napravit,“ řekl Seznam Zprávám hradní kancléř Milan Vašina.

Poukázal při tom na nemožnost skloubit roli první dámy se zaměstnáním či jinou výdělečnou činností. Od manželky hlavy státu se podle něho tradičně očekává, že bude prezidenta doprovázet při oficiálních akcích v České republice, při přijímání zahraničních návštěv, výjezdech do krajů či v řadě dalších obdobných situací.

„Očekává se, že se bude účastnit rovněž zahraničních výjezdů. V neposlední řadě se taktéž očekává, že manželka prezidenta republiky bude mít a bude vyřizovat rovněž vlastní agendu, například udělovat záštity, veřejně podporovat neziskové či jiné projekty, vyřizovat korespondenci jí adresovanou či se věnovat vlastní charitativní činnosti,“ doplnil kancléř. Nové právní úpravy podle něho přinášejí řešení, které Hrad vnímá jako nezbytné.

Po právním ukotvením či jiné formě „uznání“ volaly manželky prezidentů i v minulosti. Většinou však bezúspěšně. „V podstatě všichni se o to v minulosti snažili, ale nikomu se to ještě nepovedlo. Manželčiny výdaje se vždy pokrývaly z náhrad prezidenta, jsou dostatečně vysoké, víceméně vždy to stačilo,“ zdůraznil Miroslav Sklenář, který pracoval jako šéf hradního protokolu pro prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.

Legislativní úprava statusu první dámy má podle Sklenáře smysl, problém ale vidí v sumě, kterou by měla Eva Pavlová dostávat. „Státní rozpočet to sice nezruinuje, ale vyšle to špatný signál ven. A politika je o symbolech. V době, kdy stát razí politiku úspor a například zaměstnanci českých soudů pobírají nedůstojně nízké platy, je devadesátitisícový příjem první dámy zbytečným dráždidlem. Prezident má spolu s manželkou měsíčně téměř 700 tisíc, tedy jako rodina jsou dostatečně saturováni,“ podotkl. Kritiku sklízí chystaná novela i v opozičních politických vodách, naopak představitelé vládních stran úpravu vítají.

S výší odměny pro první dámu nemá problém ani někdejší hradní mluvčí a odborník na etiketu Ladislav Špaček. „Takovýto návrh měl přijít mnohem dříve,“ uvedl. Na nutnost změn v postavení první dámy upozornil v minulosti i Jindřich Forejt, rovněž bývalý hradní protokolář. „Systém se k prvním dámám chová macešsky,“ vzkázal. Připustil nicméně, že takové ikony jako Hana Benešová či Olga Havlová zvládly svoji roli i bez výplaty a bez vlastního podpůrného personálu z Hradu.

Až Dagmar si „dupla“ a řekla, že nechce žádné ad hoc lidi, ale svůj tým, který jí bude pomáhat a bude koordinovat její program. Na Hradě se proto pro její tým vyčlenilo na šest místností, které potom dostaly i další první dámy. Byť měly k ruce svůj sekretariát, oficiálně spadal pod ředitele sekretariátu prezidenta, první dáma jim díky své právně neukotvené pozici nemohla nikdy šéfovat. Tak například když tajemnice paní Klausové třeba chtěla dovolenou, podepisoval ji ředitel sekretariátu prezidenta. Až během úřadování Ivany Zemanové se sekretariát manželky prezidenta přesunul pod kancléře, kde setrvává dodnes.

Ihned po nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta se sekretariát manželky přejmenoval na Kabinet manželky prezidenta republiky a prozatím nadále spadá pod kancléře. O tom, zda a jak chystaná legislativní změna ovlivní i postavení Pavlové ve svém vlastním kabinetu, Hrad zatím neinformoval. Podle hradního webu kabinet zajišťuje „administrativní a další služby manželce prezidenta republiky související s protokolárními povinnostmi a akcemi prezidenta republiky“.

První dáma má k dispozici svoji tajemnici, za niž si zvolila válečnou veteránku Miroslavu Macků. Kabinet má i svého tiskového tajemníka, tím se stal Petr Fučík. Obsahový tým manželky prezidenta republiky pak tvoří také Lilly Ahou Král, která zaštiťuje zdravotnické oblasti, pacientské organizace i neziskový sektor. Eva Holečková zase pro první dámu sleduje oblast vzdělávání, rodin, dětí a mládeže. S obdobnými tématy manželce prezidenta radí i Michaela Kopalová, která se navíc stará i o komunikační dovednosti.

Jelikož první dáma nebyla nikdy oficiální funkcí, neexistuje ani jednotný popis její práce.

Každá z československých a posléze českých prvních dam si našla ve své roli vlastní styl. Manželka prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Charlotta se sice kvůli svému zdravotnímu stavu roli první dámy už příliš nevěnovala, přesto byla nejvíce politicky aktivní manželkou prezidenta v našich dějinách. Díky ní se totiž zavedlo volební právo žen.

Svou matku brzy po boku otce nahradila dcera Alice, která se do aktivit pustila přes Červený kříž. Neměla k ruce ani žádnou sekretářku, dokonce i její skromná kancelář byla mimo vnitřní areál Hradu. To Hana Benešová spoléhala na svou neteř, která jí pomáhala s vyřizováním korespondence. Své aparáty k ruce neměly ani manželky komunistických prezidentů. Když bylo potřeba, byl jim načas přidělen někdo ze sekretariátu manžela.

Po sametové revoluci přišla na Hrad nová éra, kterou kromě Václava Havla symbolizovala i jeho první manželka Olga. Ta si ale zvolila cestu charity, hradní prostory nevyhledávala, měla k ruce svoji sekretářku ze sekretariátu prezidenta, která jí ad hoc pomáhala.

Jinak měla Výbor dobré vůle a zázemí tam. Nový vítr vnesla na Pražský hrad až Dagmar Havlová, která volala po pevnějším ukotvení role první dámy. Po dekádu ne příliš viditelné Ivaně Zemanové nyní i Eva Pavlová hledá svoji cestu. Zda jí k tomu pomohou od ledna státní finance, rozhodne brzy standardní legislativní proces.

Od ledna by totiž mohla dostávat měsíční plat na reprezentaci, stejně tak i hrazené zdravotní a sociální pojištění. To si doposud všechny její předchůdkyně musely platit samy či z příjmu manžela, podobně jako třeba manželky velvyslanců. Z nově navrhované finanční injekce od státu by si první dáma měla hradit nejenom ošacení či kadeřníka, peníze by jí měly pokrýt například i cestovné či stravné.

Už by se tak neměly opakovat takové prekérní situace, jako když v roce 2004 Livia Klausová místo svého manžela oficiálně reprezentovala Českou republiku na inauguraci filipínské prezidentky Glorie Macapagal Arroyové. Muselo se vyřešit, kdo zaplatí letenku, pojištění a podobně. Nakonec se musela udělat pracovní smlouva o dílo s Ministerstvem zahraničních věcí. Z hlediska právního to jinak nešlo.

S převratnou změnou, o níž kdysi snila zejména Dagmar Havlová, nyní přichází novela zákona vypracovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Na návrh Kanceláře prezidenta republiky se tak resort do české legislativy snaží ukotvit ustanovení, podle kterého by partneři či partnerky hlavy státu mohli za svoji činnost pobírat peníze. Třetinu toho, co na paušální náhrady dostává prezident.

Převedeno do řeči čísel: Hlavě státu kromě základního platu ve výši 341 200 korun putují ze státní kasy ještě měsíčně náhrady ve výši 317 500 korun. A právě z nich se má vypočítávat příjem pro její drahou polovičku. První dáma by si tak měla měsíčně přijít na 95 250 korun. Z toho by si platila zejména náklady spojené s reprezentací.

„Role manželky či manžela, popřípadě partnera či partnerky prezidenta republiky nebyla doposud v právním řádu České republiky nijak ukotvena, což v 21. století vnímáme jako situaci, kterou je třeba nevyhnutelně napravit,“ řekl Seznam Zprávám hradní kancléř Milan Vašina.

Poukázal při tom na nemožnost skloubit roli první dámy se zaměstnáním či jinou výdělečnou činností. Od manželky hlavy státu se podle něho tradičně očekává, že bude prezidenta doprovázet při oficiálních akcích v České republice, při přijímání zahraničních návštěv, výjezdech do krajů či v řadě dalších obdobných situací.

„Očekává se, že se bude účastnit rovněž zahraničních výjezdů. V neposlední řadě se taktéž očekává, že manželka prezidenta republiky bude mít a bude vyřizovat rovněž vlastní agendu, například udělovat záštity, veřejně podporovat neziskové či jiné projekty, vyřizovat korespondenci jí adresovanou či se věnovat vlastní charitativní činnosti,“ doplnil kancléř. Nové právní úpravy podle něho přinášejí řešení, které Hrad vnímá jako nezbytné.

Po právním ukotvením či jiné formě „uznání“ volaly manželky prezidentů i v minulosti. Většinou však bezúspěšně. „V podstatě všichni se o to v minulosti snažili, ale nikomu se to ještě nepovedlo. Manželčiny výdaje se vždy pokrývaly z náhrad prezidenta, jsou dostatečně vysoké, víceméně vždy to stačilo,“ zdůraznil Miroslav Sklenář, který pracoval jako šéf hradního protokolu pro prezidenty Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.

Legislativní úprava statusu první dámy má podle Sklenáře smysl, problém ale vidí v sumě, kterou by měla Eva Pavlová dostávat. „Státní rozpočet to sice nezruinuje, ale vyšle to špatný signál ven. A politika je o symbolech. V době, kdy stát razí politiku úspor a například zaměstnanci českých soudů pobírají nedůstojně nízké platy, je devadesátitisícový příjem první dámy zbytečným dráždidlem. Prezident má spolu s manželkou měsíčně téměř 700 tisíc, tedy jako rodina jsou dostatečně saturováni,“ podotkl. Kritiku sklízí chystaná novela i v opozičních politických vodách, naopak představitelé vládních stran úpravu vítají.

S výší odměny pro první dámu nemá problém ani někdejší hradní mluvčí a odborník na etiketu Ladislav Špaček. „Takovýto návrh měl přijít mnohem dříve,“ uvedl. Na nutnost změn v postavení první dámy upozornil v minulosti i Jindřich Forejt, rovněž bývalý hradní protokolář. „Systém se k prvním dámám chová macešsky,“ vzkázal. Připustil nicméně, že takové ikony jako Hana Benešová či Olga Havlová zvládly svoji roli i bez výplaty a bez vlastního podpůrného personálu z Hradu.

Až Dagmar si „dupla“ a řekla, že nechce žádné ad hoc lidi, ale svůj tým, který jí bude pomáhat a bude koordinovat její program. Na Hradě se proto pro její tým vyčlenilo na šest místností, které potom dostaly i další první dámy. Byť měly k ruce svůj sekretariát, oficiálně spadal pod ředitele sekretariátu prezidenta, první dáma jim díky své právně neukotvené pozici nemohla nikdy šéfovat. Tak například když tajemnice paní Klausové třeba chtěla dovolenou, podepisoval ji ředitel sekretariátu prezidenta. Až během úřadování Ivany Zemanové se sekretariát manželky prezidenta přesunul pod kancléře, kde setrvává dodnes.

Ihned po nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta se sekretariát manželky přejmenoval na Kabinet manželky prezidenta republiky a prozatím nadále spadá pod kancléře. O tom, zda a jak chystaná legislativní změna ovlivní i postavení Pavlové ve svém vlastním kabinetu, Hrad zatím neinformoval. Podle hradního webu kabinet zajišťuje „administrativní a další služby manželce prezidenta republiky související s protokolárními povinnostmi a akcemi prezidenta republiky“.

První dáma má k dispozici svoji tajemnici, za niž si zvolila válečnou veteránku Miroslavu Macků. Kabinet má i svého tiskového tajemníka, tím se stal Petr Fučík. Obsahový tým manželky prezidenta republiky pak tvoří také Lilly Ahou Král, která zaštiťuje zdravotnické oblasti, pacientské organizace i neziskový sektor. Eva Holečková zase pro první dámu sleduje oblast vzdělávání, rodin, dětí a mládeže. S obdobnými tématy manželce prezidenta radí i Michaela Kopalová, která se navíc stará i o komunikační dovednosti.

Jelikož první dáma nebyla nikdy oficiální funkcí, neexistuje ani jednotný popis její práce.

Každá z československých a posléze českých prvních dam si našla ve své roli vlastní styl. Manželka prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Charlotta se sice kvůli svému zdravotnímu stavu roli první dámy už příliš nevěnovala, přesto byla nejvíce politicky aktivní manželkou prezidenta v našich dějinách. Díky ní se totiž zavedlo volební právo žen.

Svou matku brzy po boku otce nahradila dcera Alice, která se do aktivit pustila přes Červený kříž. Neměla k ruce ani žádnou sekretářku, dokonce i její skromná kancelář byla mimo vnitřní areál Hradu. To Hana Benešová spoléhala na svou neteř, která jí pomáhala s vyřizováním korespondence. Své aparáty k ruce neměly ani manželky komunistických prezidentů. Když bylo potřeba, byl jim načas přidělen někdo ze sekretariátu manžela.

Po sametové revoluci přišla na Hrad nová éra, kterou kromě Václava Havla symbolizovala i jeho první manželka Olga. Ta si ale zvolila cestu charity, hradní prostory nevyhledávala, měla k ruce svoji sekretářku ze sekretariátu prezidenta, která jí ad hoc pomáhala.

Jinak měla Výbor dobré vůle a zázemí tam. Nový vítr vnesla na Pražský hrad až Dagmar Havlová, která volala po pevnějším ukotvení role první dámy. Po dekádu ne příliš viditelné Ivaně Zemanové nyní i Eva Pavlová hledá svoji cestu. Zda jí k tomu pomohou od ledna státní finance, rozhodne brzy standardní legislativní proces.