Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Poslanecké sněmovně se schyluje k prvnímu hlasování, kdy může vládní koalici zabolet rozchod s koaličními partnery z řad Pirátů. Čtyřkoalice chce do konce roku protlačit zvýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas.

A ačkoli tvrdí, že má dost podporovatelů ve vlastních řadách, zároveň přiznává, že „pojistka“ v podobě pirátských hlasů by se zrovna u mediální novely hodila. Ne všichni koaliční poslanci jsou totiž z návrhu nadšení.

„Samozřejmě nemám žádnou radost, že jsme ve Sněmovně šli ze 108 hlasů na 104. A budu se snažit ve více případech vyjednávat,“ přiznává šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Jenže právě v případě televizních poplatků koalice u Pirátů narazí. A to přesto, že návrh na jejich zvýšení vznikal ještě za pirátské účasti ve vládě. A přestože si pirátští poslanci myslí, že média veřejné služby potřebují více peněz.

Vadí jim ale, že koalice zároveň se zvýšením poplatků rozšiřuje okruh poplatníků na všechny domácnosti, v nichž je zařízení s přístupem k internetu.

„To, že má někdo internet, opravdu neznamená, že si na něm pouští nebo čte pořady a články České televize nebo Rozhlasu. Vždycky jsme říkali, že chceme, aby byl internet svobodný. Asi tedy nepřekvapí, že bychom nepodpořili to, že by se z něj měl stát nástroj pro paušální výběr poplatků,“ uvedla pro Seznam Zprávy pirátská poslankyně Klára Kocmanová.

Navlas stejné vyjádření zaslali Seznam Zprávám také Ivan Bartoš a Olga Richterová. Pokud koalice rozšíření okruhu poplatníků neškrtne, Piráti budou proti –⁠⁠ přestože ve svém prohlášení zároveň píší, že prostředky pro média veřejné služby je „rozhodně na místě zvýšit“.“

Nutno říct, že Piráti proti rozšíření okruhu poplatníků protestovali i v době, kdy byli ještě v koalici. V rámci účasti ve vládě přistoupili na kompromis, ke kterému je však nyní jako opoziční stranu již nic nenutí.

Piráti zároveň požadují, aby na financování médií veřejné služby začal dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh, který by to zajišťoval, nahrál do vládního systému pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun –⁠⁠ a to doslova za pět minut dvanáct před svou rezignací.

S návrhem jako takovým nemá koalice problém. Jde ovšem o změnu ústavního zákona, který nelze jednoduše schválit současně s poplatkovou novelou. A v rozhádané Sněmovně ho bude obtížné protlačit.

Zástupci koaličních stran přesto opatrně tvrdí, že by měli pro změnu poplatků najít dost hlasů. „Věřím, že se nám to podaří odhlasovat. I když samozřejmě nebudu úplný optimista, dokud se to nestane. 108 hlasů bylo lepších než 104,“ říká k tomu lidovecký poslanec Šimon Heller, který má oblast médií ve straně na starost.

Za své poslance ručí STAN a TOP 09. A situace se změnila i v ODS a u lidovců, kde měla řada lidí k novele námitky. Po dlouhých jednáních a odkladech se ale došlo ke kompromisu.

„Dlouho byla pro některé kolegy problém valorizace poplatku, ale podařilo se mi je přesvědčit, že to má smysl,“ říká šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Účastníci jednání se shodují, že klíčová byla podpora již zmíněného šéfa klubu ODS Marka Bendy. Právě jemu vadila automatická indexace, která by televizní poplatky zvyšovala každý rok o inflaci. V návrhu je nakonec kompromis –⁠⁠ poplatek se bude zvyšovat pouze ve chvíli, kdy kumulovaná inflace od posledního zvýšení dosáhne šesti procent.

Situaci ale pomohly „odšpuntovat“ i další ústupky: například že se televizní poplatky nebudou jednorázově zvedat o 25 korun, ale jen o 15. Dle analýz Ministerstva kultury to ČT ročně přinese zhruba 865 milionů korun navíc, Českému rozhlasu 331 milionů.

Vliv mělo i vznikající memorandum o fungování ČT na příštích pět let, k jehož tvorbě jsou přizvaná i soukromá média. Kolem zvyšování poplatků krouží řada zákulisních hráčů –⁠⁠ a právě soukromá média byla podle informací Seznam Zpráv jedním z nich.

Fakt, že je ministr kultury Martin Baxa (ODS) přizval k tvorbě memoranda, které jim například má zajistit větší příjmy z reklamy, pomohl zmírnit jejich protitlak.

Striktně mimo záznam někteří účastníci vyjednávání přiznávají, že situaci pomohla také výměna na postu ředitele –⁠⁠ bývalý šéf ČT Petr Dvořák nebyl všem po chuti. Nový ředitel Jan Souček v posledních měsících zasáhl proti politiky kritizovaným pořadům Reportéři ČT a 168 hodin –⁠⁠ že by některé poslance naklonil těmito konkrétní kroky, ale popírají.

Velice aktivně proti zvyšování poplatků ale také vystupuje například Aliance pro rodinu, konzervativní spolek, jenž má blízko k některým poslancům KDU-ČSL a ODS. I ti ale Seznam Zprávám řekli, že jsou připraveni pro vládní návrh nakonec hlasovat.

I tak je ovšem koalice v presu. Změny by potřebovala schválit do konce roku, opoziční ANO a SPD ovšem budou zcela jistě projednávání obstruovat. Koalice také může narazit v Senátu, kde je situace ještě nepřehlednější než ve Sněmovně.

Již nyní tak vzniká plán, jak případně účinnost zákona odložit na únor, případně na duben.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Poslanecké sněmovně se schyluje k prvnímu hlasování, kdy může vládní koalici zabolet rozchod s koaličními partnery z řad Pirátů. Čtyřkoalice chce do konce roku protlačit zvýšení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas.

A ačkoli tvrdí, že má dost podporovatelů ve vlastních řadách, zároveň přiznává, že „pojistka“ v podobě pirátských hlasů by se zrovna u mediální novely hodila. Ne všichni koaliční poslanci jsou totiž z návrhu nadšení.

„Samozřejmě nemám žádnou radost, že jsme ve Sněmovně šli ze 108 hlasů na 104. A budu se snažit ve více případech vyjednávat,“ přiznává šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Jenže právě v případě televizních poplatků koalice u Pirátů narazí. A to přesto, že návrh na jejich zvýšení vznikal ještě za pirátské účasti ve vládě. A přestože si pirátští poslanci myslí, že média veřejné služby potřebují více peněz.

Vadí jim ale, že koalice zároveň se zvýšením poplatků rozšiřuje okruh poplatníků na všechny domácnosti, v nichž je zařízení s přístupem k internetu.

„To, že má někdo internet, opravdu neznamená, že si na něm pouští nebo čte pořady a články České televize nebo Rozhlasu. Vždycky jsme říkali, že chceme, aby byl internet svobodný. Asi tedy nepřekvapí, že bychom nepodpořili to, že by se z něj měl stát nástroj pro paušální výběr poplatků,“ uvedla pro Seznam Zprávy pirátská poslankyně Klára Kocmanová.

Navlas stejné vyjádření zaslali Seznam Zprávám také Ivan Bartoš a Olga Richterová. Pokud koalice rozšíření okruhu poplatníků neškrtne, Piráti budou proti –⁠⁠ přestože ve svém prohlášení zároveň píší, že prostředky pro média veřejné služby je „rozhodně na místě zvýšit“.“

Nutno říct, že Piráti proti rozšíření okruhu poplatníků protestovali i v době, kdy byli ještě v koalici. V rámci účasti ve vládě přistoupili na kompromis, ke kterému je však nyní jako opoziční stranu již nic nenutí.

Piráti zároveň požadují, aby na financování médií veřejné služby začal dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Návrh, který by to zajišťoval, nahrál do vládního systému pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun –⁠⁠ a to doslova za pět minut dvanáct před svou rezignací.

S návrhem jako takovým nemá koalice problém. Jde ovšem o změnu ústavního zákona, který nelze jednoduše schválit současně s poplatkovou novelou. A v rozhádané Sněmovně ho bude obtížné protlačit.

Zástupci koaličních stran přesto opatrně tvrdí, že by měli pro změnu poplatků najít dost hlasů. „Věřím, že se nám to podaří odhlasovat. I když samozřejmě nebudu úplný optimista, dokud se to nestane. 108 hlasů bylo lepších než 104,“ říká k tomu lidovecký poslanec Šimon Heller, který má oblast médií ve straně na starost.

Za své poslance ručí STAN a TOP 09. A situace se změnila i v ODS a u lidovců, kde měla řada lidí k novele námitky. Po dlouhých jednáních a odkladech se ale došlo ke kompromisu.

„Dlouho byla pro některé kolegy problém valorizace poplatku, ale podařilo se mi je přesvědčit, že to má smysl,“ říká šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Účastníci jednání se shodují, že klíčová byla podpora již zmíněného šéfa klubu ODS Marka Bendy. Právě jemu vadila automatická indexace, která by televizní poplatky zvyšovala každý rok o inflaci. V návrhu je nakonec kompromis –⁠⁠ poplatek se bude zvyšovat pouze ve chvíli, kdy kumulovaná inflace od posledního zvýšení dosáhne šesti procent.

Situaci ale pomohly „odšpuntovat“ i další ústupky: například že se televizní poplatky nebudou jednorázově zvedat o 25 korun, ale jen o 15. Dle analýz Ministerstva kultury to ČT ročně přinese zhruba 865 milionů korun navíc, Českému rozhlasu 331 milionů.

Vliv mělo i vznikající memorandum o fungování ČT na příštích pět let, k jehož tvorbě jsou přizvaná i soukromá média. Kolem zvyšování poplatků krouží řada zákulisních hráčů –⁠⁠ a právě soukromá média byla podle informací Seznam Zpráv jedním z nich.

Fakt, že je ministr kultury Martin Baxa (ODS) přizval k tvorbě memoranda, které jim například má zajistit větší příjmy z reklamy, pomohl zmírnit jejich protitlak.

Striktně mimo záznam někteří účastníci vyjednávání přiznávají, že situaci pomohla také výměna na postu ředitele –⁠⁠ bývalý šéf ČT Petr Dvořák nebyl všem po chuti. Nový ředitel Jan Souček v posledních měsících zasáhl proti politiky kritizovaným pořadům Reportéři ČT a 168 hodin –⁠⁠ že by některé poslance naklonil těmito konkrétní kroky, ale popírají.

Velice aktivně proti zvyšování poplatků ale také vystupuje například Aliance pro rodinu, konzervativní spolek, jenž má blízko k některým poslancům KDU-ČSL a ODS. I ti ale Seznam Zprávám řekli, že jsou připraveni pro vládní návrh nakonec hlasovat.

I tak je ovšem koalice v presu. Změny by potřebovala schválit do konce roku, opoziční ANO a SPD ovšem budou zcela jistě projednávání obstruovat. Koalice také může narazit v Senátu, kde je situace ještě nepřehlednější než ve Sněmovně.

Již nyní tak vzniká plán, jak případně účinnost zákona odložit na únor, případně na duben.