Podle nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) zatím není jasné, zda a za jak dlouho půjde opravit digitalizace stavebního řízení jeho předchůdce Ivana Bartoše (Piráti).

„Kdyby to šlo, tak by to bylo nejlepší a asi nejkratší. Ale je taky možné, že to nepůjde. A to třeba ne z toho technického řešení, ale prostě z uzavřených smluv,“ říká ministr v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Nad budoucností projektu, který stál Ivana Bartoše místo, se podle něj musí vláda shodnout v polovině října. Návrat ke stavu před červencem letošního roku ale podle něj nehrozí. „Musíme se shodnout, jestli je možná rekonstrukce systému, jeho dostavba nebo bude potřeba nějaký nový začátek,“ dodává Kulhánek.

Možná mi na začátek vysvětlete, proč jste právě vy nový ministr?

Tak je pravda, že ještě před 14 dny jsem to úplně neplánoval. Oslovil mě Vít Rakušan. Nemám sice zkušenosti z vysoké politiky, ta roční mise na ministerstvu ale nebude o politice, spíš o velmi věcných problémech. Naopak mi může pomoct třeba zkušenost s krizovým řízením z Karlovarského kraje a obecně z regionální politiky, kde jsem od roku 2010.

Jak sám říkáte, mise je na rok, dá se vůbec něco stihnout? Když budu kousavá, tak do jara se budete rozkoukávat a pak začne volební kampaň.

To tak není. Jsem tady třetí den a dobu hájení jsem si vybral jen v den jmenování. Rozkoukávat se do jara opravdu nebudu. Řešíme ještě obsazení některých pozic, protože tým se spolu s odchodem Ivana Bartoše zúžil. Určitě bych v nějaké formě rád spolupracoval s Josefem Suchánkem (končící hejtman Olomouckého kraje za STAN –⁠⁠ pozn. red.), který má bezprostřední vhled do toho, co teď potřebují kraje postižené povodněmi.

Co jsou tedy vaše priority na ten jeden rok?

Není jich moc, protože když máte moc priorit, tak se nedostane na žádnou pořádně. Asi je nasnadě, že prioritou je digitální stavební řízení, pak je to pomoc po povodních a také otázky bydlení.

Tak zůstaňme rovnou u digitalizace stavebního řízení, kvůli které skončil váš předchůdce. Ta otázka je vlastně prostá –⁠⁠ co s tím dál?

O víkendu budeme s Martinem Kupkou ladit materiál, který popíše, v jaké situaci vlastně jsme a jakým způsobem se dobereme toho přechodného období, toho bypassu. Ale také tam už budou východiska pro rozhodnutí vlády 16. října, jakým směrem se vydat do budoucna. Jestli je možná rekonstrukce systému, jeho dostavba nebo bude potřeba nějaký nový začátek.

Vy se zatím k žádné variantě nekloníte?

Ten materiál zatím vzniká.

Chápu to správně, že existuje varianta všechno, co tady zbylo po Ivanu Bartošovi, prostě vzít, zahodit a už v tom dál nepokračovat?

To by byla varianta úplně nejhorší a nemyslím si, že musí nastat. Ten systém jako celek zdaleka nefunguje, ani na 50 procent. Ale pro ty jednodušší věci je nějak průchodný. Takže až bude zaveden ten duální systém, tak se určitě dá využít minimálně ta funkční část.

A viděl jste už nějaká čísla, jaká prostupnost systému je? Protože zastánci Ivana Bartoše říkají, že část řízení tím prochází. Kritici zase, že jen ty nejjednodušší typy…Tak jestli jsou jasná čísla, jak jsme na tom?

Neviděl, ale budou součástí toho materiálu, který se teď dává dohromady.

Objevil se tu odhad, že oprava systému tak, aby fungoval na 100 procent, bude trvat až 18 měsíců. Tohle číslo vám opravdu z něčeho vychází? Nabízí se taková otázka, že za takovou dobu by to jistě zvládl opravit i Ivan Bartoš.

Já myslím, že asi ne. Ona je otázka, jestli na začátku bylo vlastně dobře formulováno zadání. Z výhrad jednoznačně vyplývá, že to zadání nebylo konzultováno se všemi aktéry, takže tam teď chybí funkcionality, nejsou provázané potřebné věci. Takže probíhá i revize samotného zadání.

Ale hlavním cílem je tedy systém opravit?

Samozřejmě, kdyby to šlo, tak by to bylo nejlepší a asi nejkratší. Ale je taky možné, že to nepůjde. A to třeba ne z toho technického řešení, ale prostě z uzavřených smluv, které nám neumožní dokupovat služby k dostavbě systému bez soutěže. V tento moment je to těžké říct.

Zaznívá častá kritika, že proti Bartošovu systému jdou dosavadní firmy, které si chtějí udržet svůj kšeft.

To kolem mě pořád létá. Vůbec to neberu v potaz, protože jednak nemám, jak to ověřit, a jednak směřujeme k tomu duálnímu systému. Kdy se bude částečně používat i ten nový systém, než se vymyslí další řešení.

S možnost úplného návratu ke starému systému nepočítáte?

Návrat před 1. 7.? Tak to ne. Duální systém, kdy úřady budou moci využít funkční části systému, alespoň částečně zrychlí ty jednodušší procesy.

Zaručíte se tady kritikům, že všechno bude transparentní a nepůjde se nikomu na ruku?

To je přece esenciální moment, že my nemůžeme dávat nic z ruky, všechno se musí transparentně vysoutěžit. Ale abych odpověděl, ptáte se na to: ano, můžu garantovat, že všechno poběží transparentní otevřenou soutěží.

Vy nejste expert na IT. Neděsí vás to trošku? Tenhle projekt, na kterém si vylámal zuby vicepremiér pro digitalizaci?

Teď je důležité nalajnovat si možnosti, které vedou k cíli. Na to nepotřebujete být detailní znalec IT. Potřebuji, aby fungovaly jednotlivé odborné týmy, kterým budu důvěřovat. Protože to byl taky jeden z faktorů toho neúspěchu –⁠⁠ ten systém vznikal s výbornými ajťáky, výbornými odborníky na stavební řízení, ale nebylo to úplně provázané.

Pak je tady taky otázka těch stavebních úřadů. Můžeme se bavit o tom, že třeba mnohde nechtějí změny, nechtějí se učit nové věci nebo nejsou jejich pracovníci zrovna nejšikovnější v digitálním světě. Ať už je to, jak chce, jejich zapojení bude pro úspěch digitalizace klíčové a teď je asi důvěra v MMR malá. Přemýšlíte o tom, jak to zlomit?

Musíme s nimi naprosto otevřeně komunikovat. A pomáhat jim. Vnímám tam pořád ochotu, všichni chápou, že se to musí odebrat z té papírové podoby. Ať se zvolí řešení jakékoli, tak tam musí být nějaká testovací doba, kdy se vychytají problémy. Protože tenhle projekt se měl rozjet z nuly na sto –⁠⁠ a ono to nejelo.

Vaší další prioritou má být pomoc krajům po povodních. Co připravujete?

Pomoc už částečně běží –⁠⁠ to jsou dotační programy Živel 1 a Živel 2. Připravujeme ale ještě další dva programy. Navrhujeme pomoc domácnostem na obnovu jejich obydlí. To musíme dohodnout s ministrem financí, že to bude sanovat.

Už máte představu, o jaké peníze by se mohlo jednat?

Určitě to nebude dotace 100 procent, navrhujeme 50. V jakých objemech by to bylo, zatím nevíme, protože nemáme ještě od všech krajů konsolidované odhady škod. Chystáme ještě čtvrtý program, protože jsme zjistili, že na řadě míst je potřeba rychle vyřešit školy, školky, ale i pobytové a sociální služby. Má to řešení v podobě modulárních kontejnerů, na jejichž nákup či pronájem bychom také chtěli přispět. Tady uvažujeme o jedné miliardě korun.

Těsně po povodních volala část politiků potom, aby se využily také peníze krajů, které mají často nemalé úspory na účtech. Pokročilo se v tom nějak?

Kraje už ty peníze používají, všechny připravované programy mají nějakou formu spoluúčasti. Ale vede se debata, já zatím neměl příležitost to s kolegy probrat.

Třetí priorita –⁠⁠ bydlení. Bude zákon o podpoře v bydlení opravdu priorita i po odchodu Pirátů z vlády? Protože strany, které s tím mají nějaký problém –⁠⁠ jako ODS a TOP 09 –⁠⁠ už jsou trochu na koni a chystají se to ostřelovat.

Vidím tam jeden moment nesouhlasu a to je řekněme předimenzování toho personálního zabezpečení v těch centrech. (Zákon zavádí v obcích s rozšířenou působností centra, která mají pomáhat lidem v bytové nouzi –⁠⁠ pozn. red.) Ta samotná myšlenka mi přijde strašně důležitá a doufám, že to tak uvidí i kolegové. Ale budeme diskutovat o tom, jestli jsme schopni to personálně zeštíhlit.

K tomu už ale jednou v době přípravy zákona došlo.

Ano, tuším, že ze 300 na 170 lidí asi. Je otázka, jestli ta centra opravdu musí být v každé obci s rozšířenou působností. Dovedu si představit, že v regionech, které ten problém natolik netrápí, mohou být centra sdílená. Důležité je, aby případné změny neohrozily podstatu toho zákona. A s Marianem Jurečkou jsme se shodli, že nejhorší by bylo, kdyby zákon padl jako celek.

Premiér jako jednu z priorit zmiňoval, aby se rozjely dotace na dostupné nájemní bydlení. Kdy by k tomu mohlo dojít?

Hned zpočátku roku. Jsou připravené projekty za 10 miliard. Za to už se v oblasti nájemního bydlení udělá docela dobrá muzika. Budeme na to tlačit, byla by škoda ztrácet čas. A je záruka ministra financí, že na projekty, které už jsou ve fázi, že se může začít stavět, se budou peníze hned uvolňovat.

Podle nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) zatím není jasné, zda a za jak dlouho půjde opravit digitalizace stavebního řízení jeho předchůdce Ivana Bartoše (Piráti).

„Kdyby to šlo, tak by to bylo nejlepší a asi nejkratší. Ale je taky možné, že to nepůjde. A to třeba ne z toho technického řešení, ale prostě z uzavřených smluv,“ říká ministr v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Nad budoucností projektu, který stál Ivana Bartoše místo, se podle něj musí vláda shodnout v polovině října. Návrat ke stavu před červencem letošního roku ale podle něj nehrozí. „Musíme se shodnout, jestli je možná rekonstrukce systému, jeho dostavba nebo bude potřeba nějaký nový začátek,“ dodává Kulhánek.

Možná mi na začátek vysvětlete, proč jste právě vy nový ministr?

Tak je pravda, že ještě před 14 dny jsem to úplně neplánoval. Oslovil mě Vít Rakušan. Nemám sice zkušenosti z vysoké politiky, ta roční mise na ministerstvu ale nebude o politice, spíš o velmi věcných problémech. Naopak mi může pomoct třeba zkušenost s krizovým řízením z Karlovarského kraje a obecně z regionální politiky, kde jsem od roku 2010.

Jak sám říkáte, mise je na rok, dá se vůbec něco stihnout? Když budu kousavá, tak do jara se budete rozkoukávat a pak začne volební kampaň.

To tak není. Jsem tady třetí den a dobu hájení jsem si vybral jen v den jmenování. Rozkoukávat se do jara opravdu nebudu. Řešíme ještě obsazení některých pozic, protože tým se spolu s odchodem Ivana Bartoše zúžil. Určitě bych v nějaké formě rád spolupracoval s Josefem Suchánkem (končící hejtman Olomouckého kraje za STAN –⁠⁠ pozn. red.), který má bezprostřední vhled do toho, co teď potřebují kraje postižené povodněmi.

Co jsou tedy vaše priority na ten jeden rok?

Není jich moc, protože když máte moc priorit, tak se nedostane na žádnou pořádně. Asi je nasnadě, že prioritou je digitální stavební řízení, pak je to pomoc po povodních a také otázky bydlení.

Tak zůstaňme rovnou u digitalizace stavebního řízení, kvůli které skončil váš předchůdce. Ta otázka je vlastně prostá –⁠⁠ co s tím dál?

O víkendu budeme s Martinem Kupkou ladit materiál, který popíše, v jaké situaci vlastně jsme a jakým způsobem se dobereme toho přechodného období, toho bypassu. Ale také tam už budou východiska pro rozhodnutí vlády 16. října, jakým směrem se vydat do budoucna. Jestli je možná rekonstrukce systému, jeho dostavba nebo bude potřeba nějaký nový začátek.

Vy se zatím k žádné variantě nekloníte?

Ten materiál zatím vzniká.

Chápu to správně, že existuje varianta všechno, co tady zbylo po Ivanu Bartošovi, prostě vzít, zahodit a už v tom dál nepokračovat?

To by byla varianta úplně nejhorší a nemyslím si, že musí nastat. Ten systém jako celek zdaleka nefunguje, ani na 50 procent. Ale pro ty jednodušší věci je nějak průchodný. Takže až bude zaveden ten duální systém, tak se určitě dá využít minimálně ta funkční část.

A viděl jste už nějaká čísla, jaká prostupnost systému je? Protože zastánci Ivana Bartoše říkají, že část řízení tím prochází. Kritici zase, že jen ty nejjednodušší typy…Tak jestli jsou jasná čísla, jak jsme na tom?

Neviděl, ale budou součástí toho materiálu, který se teď dává dohromady.

Objevil se tu odhad, že oprava systému tak, aby fungoval na 100 procent, bude trvat až 18 měsíců. Tohle číslo vám opravdu z něčeho vychází? Nabízí se taková otázka, že za takovou dobu by to jistě zvládl opravit i Ivan Bartoš.

Já myslím, že asi ne. Ona je otázka, jestli na začátku bylo vlastně dobře formulováno zadání. Z výhrad jednoznačně vyplývá, že to zadání nebylo konzultováno se všemi aktéry, takže tam teď chybí funkcionality, nejsou provázané potřebné věci. Takže probíhá i revize samotného zadání.

Ale hlavním cílem je tedy systém opravit?

Samozřejmě, kdyby to šlo, tak by to bylo nejlepší a asi nejkratší. Ale je taky možné, že to nepůjde. A to třeba ne z toho technického řešení, ale prostě z uzavřených smluv, které nám neumožní dokupovat služby k dostavbě systému bez soutěže. V tento moment je to těžké říct.

Zaznívá častá kritika, že proti Bartošovu systému jdou dosavadní firmy, které si chtějí udržet svůj kšeft.

To kolem mě pořád létá. Vůbec to neberu v potaz, protože jednak nemám, jak to ověřit, a jednak směřujeme k tomu duálnímu systému. Kdy se bude částečně používat i ten nový systém, než se vymyslí další řešení.

S možnost úplného návratu ke starému systému nepočítáte?

Návrat před 1. 7.? Tak to ne. Duální systém, kdy úřady budou moci využít funkční části systému, alespoň částečně zrychlí ty jednodušší procesy.

Zaručíte se tady kritikům, že všechno bude transparentní a nepůjde se nikomu na ruku?

To je přece esenciální moment, že my nemůžeme dávat nic z ruky, všechno se musí transparentně vysoutěžit. Ale abych odpověděl, ptáte se na to: ano, můžu garantovat, že všechno poběží transparentní otevřenou soutěží.

Vy nejste expert na IT. Neděsí vás to trošku? Tenhle projekt, na kterém si vylámal zuby vicepremiér pro digitalizaci?

Teď je důležité nalajnovat si možnosti, které vedou k cíli. Na to nepotřebujete být detailní znalec IT. Potřebuji, aby fungovaly jednotlivé odborné týmy, kterým budu důvěřovat. Protože to byl taky jeden z faktorů toho neúspěchu –⁠⁠ ten systém vznikal s výbornými ajťáky, výbornými odborníky na stavební řízení, ale nebylo to úplně provázané.

Pak je tady taky otázka těch stavebních úřadů. Můžeme se bavit o tom, že třeba mnohde nechtějí změny, nechtějí se učit nové věci nebo nejsou jejich pracovníci zrovna nejšikovnější v digitálním světě. Ať už je to, jak chce, jejich zapojení bude pro úspěch digitalizace klíčové a teď je asi důvěra v MMR malá. Přemýšlíte o tom, jak to zlomit?

Musíme s nimi naprosto otevřeně komunikovat. A pomáhat jim. Vnímám tam pořád ochotu, všichni chápou, že se to musí odebrat z té papírové podoby. Ať se zvolí řešení jakékoli, tak tam musí být nějaká testovací doba, kdy se vychytají problémy. Protože tenhle projekt se měl rozjet z nuly na sto –⁠⁠ a ono to nejelo.

Vaší další prioritou má být pomoc krajům po povodních. Co připravujete?

Pomoc už částečně běží –⁠⁠ to jsou dotační programy Živel 1 a Živel 2. Připravujeme ale ještě další dva programy. Navrhujeme pomoc domácnostem na obnovu jejich obydlí. To musíme dohodnout s ministrem financí, že to bude sanovat.

Už máte představu, o jaké peníze by se mohlo jednat?

Určitě to nebude dotace 100 procent, navrhujeme 50. V jakých objemech by to bylo, zatím nevíme, protože nemáme ještě od všech krajů konsolidované odhady škod. Chystáme ještě čtvrtý program, protože jsme zjistili, že na řadě míst je potřeba rychle vyřešit školy, školky, ale i pobytové a sociální služby. Má to řešení v podobě modulárních kontejnerů, na jejichž nákup či pronájem bychom také chtěli přispět. Tady uvažujeme o jedné miliardě korun.

Těsně po povodních volala část politiků potom, aby se využily také peníze krajů, které mají často nemalé úspory na účtech. Pokročilo se v tom nějak?

Kraje už ty peníze používají, všechny připravované programy mají nějakou formu spoluúčasti. Ale vede se debata, já zatím neměl příležitost to s kolegy probrat.

Třetí priorita –⁠⁠ bydlení. Bude zákon o podpoře v bydlení opravdu priorita i po odchodu Pirátů z vlády? Protože strany, které s tím mají nějaký problém –⁠⁠ jako ODS a TOP 09 –⁠⁠ už jsou trochu na koni a chystají se to ostřelovat.

Vidím tam jeden moment nesouhlasu a to je řekněme předimenzování toho personálního zabezpečení v těch centrech. (Zákon zavádí v obcích s rozšířenou působností centra, která mají pomáhat lidem v bytové nouzi –⁠⁠ pozn. red.) Ta samotná myšlenka mi přijde strašně důležitá a doufám, že to tak uvidí i kolegové. Ale budeme diskutovat o tom, jestli jsme schopni to personálně zeštíhlit.

K tomu už ale jednou v době přípravy zákona došlo.

Ano, tuším, že ze 300 na 170 lidí asi. Je otázka, jestli ta centra opravdu musí být v každé obci s rozšířenou působností. Dovedu si představit, že v regionech, které ten problém natolik netrápí, mohou být centra sdílená. Důležité je, aby případné změny neohrozily podstatu toho zákona. A s Marianem Jurečkou jsme se shodli, že nejhorší by bylo, kdyby zákon padl jako celek.

Premiér jako jednu z priorit zmiňoval, aby se rozjely dotace na dostupné nájemní bydlení. Kdy by k tomu mohlo dojít?

Hned zpočátku roku. Jsou připravené projekty za 10 miliard. Za to už se v oblasti nájemního bydlení udělá docela dobrá muzika. Budeme na to tlačit, byla by škoda ztrácet čas. A je záruka ministra financí, že na projekty, které už jsou ve fázi, že se může začít stavět, se budou peníze hned uvolňovat.