Více než dva roky byla moskevská židle českého ambasadora prázdná. Vítězslav Pivoňka, který misi vedl od roku 2018, sice oficiálně skončil letos v květnu, od roku 2022 ale v ruské metropoli nepobýval. Primárním důvodem nebyla ruská agrese na Ukrajině, nýbrž zjištění, že za výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stáli agenti ruských tajných služeb. Čin, který prezident Petr Pavel nazval aktem státního terorismu, zavedl vztahy mezi Prahou a Moskvou pod bod mrazu. Ruské napadení Ukrajiny pak už jen prohloubilo ledovou propast.

Debata o tom, zda do Moskvy velvyslance vrátit, zaměstnávala české ústavní činitele řadu měsíců. A do určité míry proti sobě postavila Hrad a Strakovu akademii, potažmo Černínský palác.

Podle prezidenta a jeho poradců čas k diplomatickému návratu ještě zcela nedozrál, vláda naopak argumentovala tím, že i ostatní evropské země mají v Rusku své ambasadory, pro komunikaci je velvyslanec klíčový. Prezident nakonec couvl a dal Danielu Koštovalovi, který by měl do Moskvy odjet z kraje příštího roku, zelenou. Ze strany prezidenta to byl kompromis, vyšel vstříc záměru vlády, zní v diplomatických kuloárech.

Spekulace o tom, že mezi Prahou a Moskvou opatrně startuje oteplovací fáze, nicméně Hrad i vláda důrazně odmítají. „Dokud Rusko bude agresorem ve vztahu k Ukrajině, tak o žádném zlepšování vztahů nemůže být ani řeč. Zůstávají na bodu mrazu a zatím není výhled na zlepšení,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy zahraničněpolitický matador ODS, europoslanec a exšéf diplomacie Alexandr Vondra.

To hradní zahraničněpolitický poradce Petr Kolář k návratu topdiplomata na moskevskou misi jen poznamenal, že podle něho ještě nenastal ten správný čas k posilování přítomnosti České republik v Rusku. „Ten nastane, až Rusko na Ukrajině válčit přestane,“ řekl SZ.

Skepsí ohledně návratu velvyslance do Ruska se netají ani další z prezidentových poradců Tomáš Petříček, rovněž někdejší ministr zahraničí. „Nevidím prostor pro rozvoj bilaterálních vztahů v kontextu války na Ukrajině i v kontextu hybridních operací Ruska vůči evropským zemím. Navíc to jisté míry může vyslat mylný signál, že to do jisté míry legitimizuje režim v Kremlu,“ sdělil SZ.

Byť Rusko vyslání Koštovala oficiálně schválilo a vydalo mu svůj agrément, v praxi pak může být vystaven celé řadě komplikací. „Opakovaně z ruské strany dochází k šikaně diplomatického personálu západních zemí. Mise bude určitě náročná a je otázka, jak moc prostoru bude mít pro nějakou diplomatickou práci,“ podotkl.

A právě náplň Koštovalovy agendy je prozatím velkou neznámou. Ačkoli se nyní horečně začíná hledat diplomatická cesta k vyřešení války na Ukrajině, podle Petra Koláře v tom česká diplomacie žádnou roli nehraje.

Vládní politici se nicméně shodují, že je prozíravé mít v Rusku „svého“ člověka, který bude situaci v zemi monitorovat z místa a poskytovat do ústředí věrohodné informace. „Diplomaté jsou venku, aby podávali informaci o stavu té či oné země směrem domů. A aby vedli komunikace v místě svého vyslání. Komunikace je nutná i v časech války,“ vysvětlil Vondra. Připomněl, že Rusko je jaderná velmoc a stav, kdy dlouhé období nebylo ani telefonické spojení, je trvale nežádoucí.

Velvyslanec by tak měl být „českýma očima a ušima“ v Rusku, mít vhled do země a filtrovat informace. „V Rusku je komunikace standardními nástroji omezována, diskuze má daleko do svobodné výměny názorů, opoziční hlasy jsou tam dost brutálně potlačovány. Nejde tedy jen čerpat z otevřených zdrojů jako v demokratických zemích,“ upozornil Vondra.

Chtěné jsou i případné vztahy s místní opozicí, tomu ale exministr a současný europoslance Vondra příliš nevěří. „Ono jí tam už moc není, většina opozice byla zabita, je ve vězení nebo v emigraci. Toto tedy asi hlavní cíl českého velvyslance nebude,“ míní.

Přítomnost ambasadora má podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia (KDU-ČSL) přidanou hodnotu i v tom, že Česku umožní přístup k vyšším stupňům vedení Ruska. „Což potřebujeme pro předávání našich vzkazů a pozic,“ sdělil redakci. „Ruská státní správa je velmi hierarchizovaná a mít správnou úroveň protějšku je pro ně důležité,“ doplnil. Velvyslanec bude mít navíc snazší přístup k institucím, partnerům, ale třeba i na soudní jednání s opozicí.

Naopak Petříček velké šance tradiční pracovní náplni diplomata nedává. Připouští jen, že by mohl v zemi navázat komunikaci s občanskou společností. „Žádnou jinou agendu tam nevidím. Dnes nejsou témata, ani na jedné straně není zájem ani prostor pro rozvoj vztahů,“ doplnil.

Otázkou také zůstává, zda návrat velvyslance do Moskvy povede k postupnému personálnímu navýšení úřadu. „Myslím si, že zvýšení počtu diplomatů se neplánuje, protože by to logicky znamenalo obousměrný pohyb. A návrat do zajetých kolejí nikdo nechce, vždyť ‚vyčistit‘ to tady vyžadovalo poměrně značné úsilí,“ předpokládá Vondra.

S posilováním přítomnosti Česka v Rusku nepočítá ani náměstek Hulicius, příjezd velvyslance podle něho naopak umožní dlouho odkládanou rotaci diplomatů na nižších úrovních zastoupení.

Přesný počet svých zaměstnanců v Rusku nicméně Černínský palác ze strategických důvodů nezveřejňuje. „Může tam být 7 diplomatů a 15 administrativně technických pracovníků. Usilujeme o to, abychom tuto kapacitu využili, ale vzhledme k tomu, jakým způsobem se tam lidé točí, tak nekomentujeme detaily,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí rezortu Daniel Drake.

Nevyužitý stále zůstává i Český dům v Moskvě, který je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Rozsáhlý komplex budov ležící v centru Moskvy, disponuje více než 120 kancelářemi, desítkami bytů a hotelových pokojů, v minulosti se využíval pro kulturní a byznysové aktivity. Kvůli ruské agresy na Ukrajině Praha Český dům uzavřela a více než dva roky zeje prázdnotou.„Máme různé plány pro jeho využití, ale dopředu strategii, jakým plánem se vydáme, nekomunikujeme,“ uvedl Drake.

Kromě Českého domu uzavřelo Česko v roce 2022 i své konzuláty v Jekatěrinburgu a Petrohradě, jejich obnovení se zatím nechystá.

Absencí velvyslance není Česko v Rusku výjimkou. Své ambasadory stáhly v lednu roku 2023 i Pobaltské státy, tedy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Diplomatické vztahy stáhly na úroveň chargés d’affaires. Zatím, na rozdíl od Prahy, neuvedly, kdy a zda vůbec své velvyslance do Moskvy vrátí. Na příjezd velvyslance do Moskvy podle informací Seznam Zpráv nyní čeká Slovensko, nového nominanta hledá i Francie, kterou česká tradiční čtyřletá rotace. Ostatní země EU v zemi své šéfy ambasád mají.

Více než dva roky byla moskevská židle českého ambasadora prázdná. Vítězslav Pivoňka, který misi vedl od roku 2018, sice oficiálně skončil letos v květnu, od roku 2022 ale v ruské metropoli nepobýval. Primárním důvodem nebyla ruská agrese na Ukrajině, nýbrž zjištění, že za výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stáli agenti ruských tajných služeb. Čin, který prezident Petr Pavel nazval aktem státního terorismu, zavedl vztahy mezi Prahou a Moskvou pod bod mrazu. Ruské napadení Ukrajiny pak už jen prohloubilo ledovou propast.

Debata o tom, zda do Moskvy velvyslance vrátit, zaměstnávala české ústavní činitele řadu měsíců. A do určité míry proti sobě postavila Hrad a Strakovu akademii, potažmo Černínský palác.

Podle prezidenta a jeho poradců čas k diplomatickému návratu ještě zcela nedozrál, vláda naopak argumentovala tím, že i ostatní evropské země mají v Rusku své ambasadory, pro komunikaci je velvyslanec klíčový. Prezident nakonec couvl a dal Danielu Koštovalovi, který by měl do Moskvy odjet z kraje příštího roku, zelenou. Ze strany prezidenta to byl kompromis, vyšel vstříc záměru vlády, zní v diplomatických kuloárech.

Spekulace o tom, že mezi Prahou a Moskvou opatrně startuje oteplovací fáze, nicméně Hrad i vláda důrazně odmítají. „Dokud Rusko bude agresorem ve vztahu k Ukrajině, tak o žádném zlepšování vztahů nemůže být ani řeč. Zůstávají na bodu mrazu a zatím není výhled na zlepšení,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy zahraničněpolitický matador ODS, europoslanec a exšéf diplomacie Alexandr Vondra.

To hradní zahraničněpolitický poradce Petr Kolář k návratu topdiplomata na moskevskou misi jen poznamenal, že podle něho ještě nenastal ten správný čas k posilování přítomnosti České republik v Rusku. „Ten nastane, až Rusko na Ukrajině válčit přestane,“ řekl SZ.

Skepsí ohledně návratu velvyslance do Ruska se netají ani další z prezidentových poradců Tomáš Petříček, rovněž někdejší ministr zahraničí. „Nevidím prostor pro rozvoj bilaterálních vztahů v kontextu války na Ukrajině i v kontextu hybridních operací Ruska vůči evropským zemím. Navíc to jisté míry může vyslat mylný signál, že to do jisté míry legitimizuje režim v Kremlu,“ sdělil SZ.

Byť Rusko vyslání Koštovala oficiálně schválilo a vydalo mu svůj agrément, v praxi pak může být vystaven celé řadě komplikací. „Opakovaně z ruské strany dochází k šikaně diplomatického personálu západních zemí. Mise bude určitě náročná a je otázka, jak moc prostoru bude mít pro nějakou diplomatickou práci,“ podotkl.

A právě náplň Koštovalovy agendy je prozatím velkou neznámou. Ačkoli se nyní horečně začíná hledat diplomatická cesta k vyřešení války na Ukrajině, podle Petra Koláře v tom česká diplomacie žádnou roli nehraje.

Vládní politici se nicméně shodují, že je prozíravé mít v Rusku „svého“ člověka, který bude situaci v zemi monitorovat z místa a poskytovat do ústředí věrohodné informace. „Diplomaté jsou venku, aby podávali informaci o stavu té či oné země směrem domů. A aby vedli komunikace v místě svého vyslání. Komunikace je nutná i v časech války,“ vysvětlil Vondra. Připomněl, že Rusko je jaderná velmoc a stav, kdy dlouhé období nebylo ani telefonické spojení, je trvale nežádoucí.

Velvyslanec by tak měl být „českýma očima a ušima“ v Rusku, mít vhled do země a filtrovat informace. „V Rusku je komunikace standardními nástroji omezována, diskuze má daleko do svobodné výměny názorů, opoziční hlasy jsou tam dost brutálně potlačovány. Nejde tedy jen čerpat z otevřených zdrojů jako v demokratických zemích,“ upozornil Vondra.

Chtěné jsou i případné vztahy s místní opozicí, tomu ale exministr a současný europoslance Vondra příliš nevěří. „Ono jí tam už moc není, většina opozice byla zabita, je ve vězení nebo v emigraci. Toto tedy asi hlavní cíl českého velvyslance nebude,“ míní.

Přítomnost ambasadora má podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia (KDU-ČSL) přidanou hodnotu i v tom, že Česku umožní přístup k vyšším stupňům vedení Ruska. „Což potřebujeme pro předávání našich vzkazů a pozic,“ sdělil redakci. „Ruská státní správa je velmi hierarchizovaná a mít správnou úroveň protějšku je pro ně důležité,“ doplnil. Velvyslanec bude mít navíc snazší přístup k institucím, partnerům, ale třeba i na soudní jednání s opozicí.

Naopak Petříček velké šance tradiční pracovní náplni diplomata nedává. Připouští jen, že by mohl v zemi navázat komunikaci s občanskou společností. „Žádnou jinou agendu tam nevidím. Dnes nejsou témata, ani na jedné straně není zájem ani prostor pro rozvoj vztahů,“ doplnil.

Otázkou také zůstává, zda návrat velvyslance do Moskvy povede k postupnému personálnímu navýšení úřadu. „Myslím si, že zvýšení počtu diplomatů se neplánuje, protože by to logicky znamenalo obousměrný pohyb. A návrat do zajetých kolejí nikdo nechce, vždyť ‚vyčistit‘ to tady vyžadovalo poměrně značné úsilí,“ předpokládá Vondra.

S posilováním přítomnosti Česka v Rusku nepočítá ani náměstek Hulicius, příjezd velvyslance podle něho naopak umožní dlouho odkládanou rotaci diplomatů na nižších úrovních zastoupení.

Přesný počet svých zaměstnanců v Rusku nicméně Černínský palác ze strategických důvodů nezveřejňuje. „Může tam být 7 diplomatů a 15 administrativně technických pracovníků. Usilujeme o to, abychom tuto kapacitu využili, ale vzhledme k tomu, jakým způsobem se tam lidé točí, tak nekomentujeme detaily,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí rezortu Daniel Drake.

Nevyužitý stále zůstává i Český dům v Moskvě, který je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Rozsáhlý komplex budov ležící v centru Moskvy, disponuje více než 120 kancelářemi, desítkami bytů a hotelových pokojů, v minulosti se využíval pro kulturní a byznysové aktivity. Kvůli ruské agresy na Ukrajině Praha Český dům uzavřela a více než dva roky zeje prázdnotou.„Máme různé plány pro jeho využití, ale dopředu strategii, jakým plánem se vydáme, nekomunikujeme,“ uvedl Drake.

Kromě Českého domu uzavřelo Česko v roce 2022 i své konzuláty v Jekatěrinburgu a Petrohradě, jejich obnovení se zatím nechystá.

Absencí velvyslance není Česko v Rusku výjimkou. Své ambasadory stáhly v lednu roku 2023 i Pobaltské státy, tedy Estonsko, Litva a Lotyšsko. Diplomatické vztahy stáhly na úroveň chargés d’affaires. Zatím, na rozdíl od Prahy, neuvedly, kdy a zda vůbec své velvyslance do Moskvy vrátí. Na příjezd velvyslance do Moskvy podle informací Seznam Zpráv nyní čeká Slovensko, nového nominanta hledá i Francie, kterou česká tradiční čtyřletá rotace. Ostatní země EU v zemi své šéfy ambasád mají.