Strany vládní čtyřkoalice jsou uprostřed dohadování, které z vládních návrhů ještě do voleb splní.
Každá strana si má co nejdříve určit velmi omezený počet priorit. U některých z nich už je jasné, že v koalici způsobí potíže – například návrhy na změnu daní ještě na poslední chvíli.
Například lidovci chtějí oprášit slib z vládního programového prohlášení, že kabinet zavede daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.
„Máme to v programu a nedokázali jsme to dotáhnout. Já se na to chci zaměřit, byť to v této situaci nebude jednoduché,“ řekl Seznam Zprávám lidovecký ministr Petr Hladík.
Že se chystá dohoda ohledně posledních priorit, potvrzuje i Hladíkův stranický šéf Marek Výborný.„Jako koalice si musíme sednout a určit si pět, šest věcí z programu,“ říká.
Koalici tlačí čas – do sněmovních voleb zbývá rok a sněmovnou zablokovanou opozičními obstrukcemi už projde jen omezený počet zákonů.
Právě lidovecký nápad oprášit slib daňových prázdnin pro rodiny ale způsobí v koalici potíže. „Do daní se má sahat jednou za volební období, a to se stalo v konsolidačním balíčku. Teď si myslím že už na to není prostor,“ říká poslanec ODS Jiří Havránek.
„Daně si necháme do kampaně“
Podobně hovoří i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zástupci STAN. Ti v posledních týdnech ve straně debatují o tom, že by do budoucna rádi zavedli progresivní daň a více zdanili neřesti, jako je tabák nebo alkohol.
Zároveň ale ujišťují, že tyto otázky už do voleb v koalici otevírat nebudou. „Bude to něco, s čím půjdeme až do příštích voleb. Teď už do daňového mixu zasahovat nechceme,“ říká ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).
A přidá rýpnutí do koaličního partnera: „Ovšem pokud tu debatu někdo chce otevřít, my se rádi vrátíme třeba k tématu, jako je zdanění tichého vína.“
Dusno ale bude i kolem dalších priorit. STAN například tlačí na změnu rozpočtového určení daní v souvislosti s plánem vlády přenést zodpovědnost za platy kuchařek a školníků na obce a kraje.
Jenže zatímco zátěž pro samosprávy už je dohodnutá – od příštího září ve státním rozpočtu na tyto platy není ani koruna – jak jim stát bude novou povinnost kompenzovat, zatím ministerstvo financí nenavrhlo. To logicky vadí především ve STAN, kde je jakýkoli zásah proti starostům obcí velmi nepopulární.
„Doposud není ani dohodnutý, natož schválený klíč, podle něhož se peníze na nepedagogické pracovníky přesunou na obce. Když tahle jistota chybí, těžko přesvědčíte starosty, aby s tím souhlasili,“ říká poslanec hnutí STAN Petr Gazdík, bývalý ministr školství.
Příliš sociální zákony
Rozpory jsou i u dvou zákonů, které míří na chudší občany. S jejich podobou mají problém hlavně pravicovější strany ve vládě – TOP 09 a ODS.
Prvním je zákon o podpoře v bydlení, který na ministerstvu zbyl po Ivanu Bartošovi (Piráti). TOP 09 a ODS se nelíbí, že zákon zvyšuje počty úředníků a nejsou přesvědčeni o tom, že je zákon vůbec potřeba.
„Nejhorší by bylo, kdyby zákon padl jako celek. Budeme s kolegy hledat kompromis a diskutovat o tom, jestli jsme schopni to personálně zeštíhlit,“ říká k tomu Bartošův nástupce, ministr Petr Kulhánek (STAN).
Námitky na „přílišnou sociálnost“ se objevují také u reformy sociálních dávek. „To je za ministerstvo práce po důchodové reformě nejdůležitější zákon do konce volebního období,“ říká Marian Jurečka (KDU-ČSL).
List opatření chce mít ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hotový do poloviny listopadu. „Budu chtít, aby ten seznam byl co nejkratší,“ řekl Seznam Zprávám.
Jaké priority má do příštího roku ODS? Část strany volá například po tom, aby se opravilo zpřísnění dohod o provedení práce. Co všechno nakonec ale nejsilnější vládní strana navrhne, není jasné.
„Priority máme, ale nejdřív je probereme ve straně,“ dodal Stanjura.
