Vláda podle ministra Martina Kupky (ODS) nebude pokračovat v rozvíjení stávajícího systému, může za to podle něj postup Ministerstva pro místní rozvoj, které podle jeho slov postupovalo proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

V přechodném období tak sice bude možné využívat stávající digitální systém, v mezičase ale Kupka bude hledat „novou cestu“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy nového dodavatele pro digitalizaci stavebního řízení.

Podle Kupky je digitalizace v ještě horším stavu, než se původně předpokládalo. „Jeden z největších problémů systémů spočívá v tom, že po dobu plynutí projektu docházelo k porušování zákona,“ řekl Kupka po jednání vlády a dodal, že výběrová řízení neprobíhala transparentně. Nejvážnějším problémem je podle ministra dopravy fakt, že nebylo správně vytvořené zadání. „Jako byste stavěli dům a neměli k němu plány,“ přiblížil Kupka.

Systémy podle něj neukazovaly přesná data, kvůli technickým potížím úředníci od začátku července vytvořili mnoho duplicitních žádostí, což se promítlo do statistik.

Po jednání vystoupil také nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Ten chce zachovat funkční prvky digitalizace stavebního řízení, nechce se vracet k jeho papírové podobě, což již dříve potvrdil také v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Kulhánek ráno upozornil, že návrat na začátek celého procesu by digitalizaci zpozdil o několik let.

„Nový dodavatel bude moct využívat všechny materiály, které jsou zatím k digitalizaci stavebního řízení k dispozici,“ informoval Kulhánek.

Vláda dnes zároveň schválila legislativní změnu, která umožní souběžně používat prvky digitálního stavebního řízení platné od července i systém, který fungoval do konce června.

Žádosti se budou podávat jen elektronicky. Změnu by měl schvaloval Parlament zrychleně.

Tento částečný „bypass“ podpořili ministři Kulhánek i Kupka, Komora architektů, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora.

Týmy zabývající se digitalizací stavebního řízení mají také podle Kupky aktuální informace od Digitální a informační agentury (DIA), jak se podařilo naplnit zákon o informačních systémech veřejné správy. Také v tomto případě podle něj nastalo porušení zákona. Seznam Zprávy už dříve napsaly, že MMR neposlalo před spuštěním systémy ke schválení. Tuto takzvanou kolaudaci uděluje právě DIA a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento krok přeskočil.

Předpokládaná cena za digitalizaci stavebního řízení byla zhruba 400 milionů korun. Za tuto cenu měly firmy dodat a rozvíjet tři základní součásti celé digitalizace: Informační systém stavebních řízení (ten slouží zejména stavebním úřadům), Portál stavební správy (slouží třeba developerům, projektantům, soukromým stavitelům k podávání žádostí) a Národní geoportál územního plánování (digitalizace územního plánování a územního rozvoje).

Dalších zhruba 250 milionů plánovalo ministerstvo zaplatit za hardware –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ technické vybavení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro digitalizaci. Vedle pak stojí náklady na pořízení počítačů a dalšího vybavení pro stavební úřady za 250 milionů korun.

Všechny tyto nástroje mají vést k jednomu cíli: podání žádosti, zpracování změny územního plánu i vydání rozhodnutí je digitální.

Vláda podle ministra Martina Kupky (ODS) nebude pokračovat v rozvíjení stávajícího systému, může za to podle něj postup Ministerstva pro místní rozvoj, které podle jeho slov postupovalo proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

V přechodném období tak sice bude možné využívat stávající digitální systém, v mezičase ale Kupka bude hledat „novou cestu“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy nového dodavatele pro digitalizaci stavebního řízení.

Podle Kupky je digitalizace v ještě horším stavu, než se původně předpokládalo. „Jeden z největších problémů systémů spočívá v tom, že po dobu plynutí projektu docházelo k porušování zákona,“ řekl Kupka po jednání vlády a dodal, že výběrová řízení neprobíhala transparentně. Nejvážnějším problémem je podle ministra dopravy fakt, že nebylo správně vytvořené zadání. „Jako byste stavěli dům a neměli k němu plány,“ přiblížil Kupka.

Systémy podle něj neukazovaly přesná data, kvůli technickým potížím úředníci od začátku července vytvořili mnoho duplicitních žádostí, což se promítlo do statistik.

Po jednání vystoupil také nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Ten chce zachovat funkční prvky digitalizace stavebního řízení, nechce se vracet k jeho papírové podobě, což již dříve potvrdil také v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Kulhánek ráno upozornil, že návrat na začátek celého procesu by digitalizaci zpozdil o několik let.

„Nový dodavatel bude moct využívat všechny materiály, které jsou zatím k digitalizaci stavebního řízení k dispozici,“ informoval Kulhánek.

Vláda dnes zároveň schválila legislativní změnu, která umožní souběžně používat prvky digitálního stavebního řízení platné od července i systém, který fungoval do konce června.

Žádosti se budou podávat jen elektronicky. Změnu by měl schvaloval Parlament zrychleně.

Tento částečný „bypass“ podpořili ministři Kulhánek i Kupka, Komora architektů, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora.

Týmy zabývající se digitalizací stavebního řízení mají také podle Kupky aktuální informace od Digitální a informační agentury (DIA), jak se podařilo naplnit zákon o informačních systémech veřejné správy. Také v tomto případě podle něj nastalo porušení zákona. Seznam Zprávy už dříve napsaly, že MMR neposlalo před spuštěním systémy ke schválení. Tuto takzvanou kolaudaci uděluje právě DIA a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) tento krok přeskočil.

Předpokládaná cena za digitalizaci stavebního řízení byla zhruba 400 milionů korun. Za tuto cenu měly firmy dodat a rozvíjet tři základní součásti celé digitalizace: Informační systém stavebních řízení (ten slouží zejména stavebním úřadům), Portál stavební správy (slouží třeba developerům, projektantům, soukromým stavitelům k podávání žádostí) a Národní geoportál územního plánování (digitalizace územního plánování a územního rozvoje).

Dalších zhruba 250 milionů plánovalo ministerstvo zaplatit za hardware –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ technické vybavení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro digitalizaci. Vedle pak stojí náklady na pořízení počítačů a dalšího vybavení pro stavební úřady za 250 milionů korun.

Všechny tyto nástroje mají vést k jednomu cíli: podání žádosti, zpracování změny územního plánu i vydání rozhodnutí je digitální.