Byť Česko nemá, na rozdíl od některých velkých států, gigantické speciální týmy, které by se léta zaměstnávaly jen sledováním kroku jednoho či druhého amerického tábora, analýzy a kontakty do týmu republikána Donalda Trumpa i demokratky Kamaly Harrisové si vytváří.

Hlavní roli v tom sehrává česká ambasáda ve Washingtonu, která připravuje podklady pro české politické špičky. Na začátku listopadu by pak měli ministr zahraničí i premiér dostat velvyslanectvím vypracovaný materiál s detaily amerických voleb, ty poslouží pro oficiální českou strategii. „Velvyslanec Miloslav Stašek je takovým styčným důstojníkem příprav,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského má právě Stašek klíčové kontakty do obou amerických prezidentských týmů a umí komunikovat jak s táborem Harrisové, tak má dostatek známých i u sympatizantů Donalda Trumpa. „Dokáže velmi dobře prezentovat i naši pomoc Ukrajině a tím si budovat respekt,“ shrnul Zdechovský.

Kontakty si měsíce dopředu čile buduje i prezident Petr Pavel, situaci kolem amerických prezidentských voleb navíc pravidelně debatuje se sborem svých poradců pro zahraniční politiku, potvrdil pro Seznam Zprávy člen týmu a exdiplomat Petr Kolář. „Nepředjímáme, ale samozřejmě se snažíme odhadnout, jak by mohly volby dopadnout. Připravujeme se každopádně na obě varianty,“ zdůraznil.

Přípravě na případný Trumpův návrat do Bílého domu věnoval prezident i část své červencové návštěvy USA, kde se účastnil summitu NATO ve Washingtonu. Během pobytu zavítala hlava českého státu i do sídla konzervativní a silně protrumpovské nadace The Heritage Foundation, která je úzce spojena s republikánskou stranou a připravuje návrhy na přetvoření vládní administrativy, pokud by Trump ve volbách zvítězil a stal se hlavou státu.

„Bavili jsme se o aktuální bezpečnostní situaci nejenom na Ukrajině, ale i v Izraeli, případně ve vztahu k Číně a k Tchaj-wanu. Bavili jsme se také o výhledech pro nadcházející americké prezidentské volby, o transatlantických vztazích, o NATO,“ zveřejnil krátce po návštěvě prezident na hradním webu.

Podle Koláře nebylo cílem prezidentovy návštěvy, aby se „vemlouval“ či hledal cesty k Trumpovi. „Naopak důvodem bylo, aby na ně apeloval. Aby, pokud by došlo k vítězství Trumpa, nebyl jejich původní velmi silný transatlantický kořen vykořeněn,“ podotkl.

The Heritage Foundation, založená v roce 1973, platí za nejvlivnější světový think tank, jeho hlavní ideologií je národní konzervatismus. Netají se tím, že se chladně staví k finanční podpoře Ukrajiny, k níž naopak český prezident neustále vyzývá.

Nadace stojí i za iniciativou Project 2025, z níž jdou miliony dolarů na přípravu politiky a personální obsazení pro případnou Trumpovu vládu. V bezmála tisícistránkovém dokumentu například navrhuje personální čistky, rozšíření prezidentových pravomocí či snížení daní. Americkou budoucností je podle spisu obnova rodiny či obrana suverenity a hranic národa.

Vztahy nepěstuje prezident jen s konzervativním think tankem, Hrad sleduje i aktivity dalších vlivných institucí, jakými jsou například The Atlantic Council či Aspen Institute, jehož pobočku vedl v Praze hradní kancléř Milan Vašina. „Koordinujeme se i s jinými evropskými partnery na unijní úrovni. Bilaterálně ale téma amerických voleb s nikým neřešíme. Přirozeně kdyby byla na Slovensku jiná vláda, spolupráce by moha probíhat,“ dodal Kolář. Nyní má Česko bližší vztahy s Poláky a Pobaltím, není proto vyloučené, že tam komunikace a koordinace existuje.

O proniknutí do týmu demokratického i republikánského tábora usiluje osobně i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který například počátkem října přijal delegaci Senátu USA pod vedením kansaského republikánského senátora Jerry Morana. S dalšími americkými senátory a podnikateli by se měl Lipavský podle informací Seznam Zpráv setkat i příští týden.

Držení se politiky „dvou scénářů“ pro případ amerických voleb je žádoucí i podle bývalého šéfa české diplomacie a současného europoslance Alexandra Vondry (ODS). „Je to přesně to, co už dlouho říkám, že mají evropští politici dělat. Mluvit s Trumpovymi lidmi. Navazovat kontakty. Není možné, aby evropské postoje mezi americkými republikány interpretoval jen Viktor Orbán. To by bylo úplně špatně,“ připomněl.

Právě maďarský premiér Orbán se netají svým obdivem k Donaldu Trumpovi a pasoval se do role „evropské spojky“ s republikánským kandidátem na post amerického prezidenta. „Maďarsko vsadilo všechno na Trumpa, pracují na něm čtyři roky,“ řekl SZ Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Volby v USA navíc přicházejí v době, kdy Orbánem řízené Maďarsko drží předsednictví v Radě EU. Na otázku, co se stane v Bruselu, když vyhraje americké prezidentské volby Donald Trump, odpověděl v úterý Orbán médiím, že on osobně otevře šampaňské.

Jeho nadšení je ale v Bruselu ojedinělé. Obavy z povolebního transatlantického chaosu přiměly Evropskou komisi, aby zřídila speciální tým vysoce postavených úředníků, který se má připravit právě na možný Trumpův návrat do Bílého domu. Skupina vypracovává strategie, jak se vyrovnat s možnými radikálními změnami v názorech Bílého domu, zejména v otázkách volného obchodu a podpory Ukrajiny.

„Je to velmi aktivní tým, jsou v něj seniorní diplomaté z řady zemí, zejména je mezi nimi hodně Němců a Nizozemců. Kromě sledování republikánských aktivit se ale i připravují na scénář vítězství Harrisové,“ uvedl europoslanec Zdechovský. Češi v unijním týmu svého zástupce sice nemají, informace k nim ale podle Zdechovského putují. „Vzájemně se to koordinuje,“ uzavřel.

Byť Česko nemá, na rozdíl od některých velkých států, gigantické speciální týmy, které by se léta zaměstnávaly jen sledováním kroku jednoho či druhého amerického tábora, analýzy a kontakty do týmu republikána Donalda Trumpa i demokratky Kamaly Harrisové si vytváří.

Hlavní roli v tom sehrává česká ambasáda ve Washingtonu, která připravuje podklady pro české politické špičky. Na začátku listopadu by pak měli ministr zahraničí i premiér dostat velvyslanectvím vypracovaný materiál s detaily amerických voleb, ty poslouží pro oficiální českou strategii. „Velvyslanec Miloslav Stašek je takovým styčným důstojníkem příprav,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského má právě Stašek klíčové kontakty do obou amerických prezidentských týmů a umí komunikovat jak s táborem Harrisové, tak má dostatek známých i u sympatizantů Donalda Trumpa. „Dokáže velmi dobře prezentovat i naši pomoc Ukrajině a tím si budovat respekt,“ shrnul Zdechovský.

Kontakty si měsíce dopředu čile buduje i prezident Petr Pavel, situaci kolem amerických prezidentských voleb navíc pravidelně debatuje se sborem svých poradců pro zahraniční politiku, potvrdil pro Seznam Zprávy člen týmu a exdiplomat Petr Kolář. „Nepředjímáme, ale samozřejmě se snažíme odhadnout, jak by mohly volby dopadnout. Připravujeme se každopádně na obě varianty,“ zdůraznil.

Přípravě na případný Trumpův návrat do Bílého domu věnoval prezident i část své červencové návštěvy USA, kde se účastnil summitu NATO ve Washingtonu. Během pobytu zavítala hlava českého státu i do sídla konzervativní a silně protrumpovské nadace The Heritage Foundation, která je úzce spojena s republikánskou stranou a připravuje návrhy na přetvoření vládní administrativy, pokud by Trump ve volbách zvítězil a stal se hlavou státu.

„Bavili jsme se o aktuální bezpečnostní situaci nejenom na Ukrajině, ale i v Izraeli, případně ve vztahu k Číně a k Tchaj-wanu. Bavili jsme se také o výhledech pro nadcházející americké prezidentské volby, o transatlantických vztazích, o NATO,“ zveřejnil krátce po návštěvě prezident na hradním webu.

Podle Koláře nebylo cílem prezidentovy návštěvy, aby se „vemlouval“ či hledal cesty k Trumpovi. „Naopak důvodem bylo, aby na ně apeloval. Aby, pokud by došlo k vítězství Trumpa, nebyl jejich původní velmi silný transatlantický kořen vykořeněn,“ podotkl.

The Heritage Foundation, založená v roce 1973, platí za nejvlivnější světový think tank, jeho hlavní ideologií je národní konzervatismus. Netají se tím, že se chladně staví k finanční podpoře Ukrajiny, k níž naopak český prezident neustále vyzývá.

Nadace stojí i za iniciativou Project 2025, z níž jdou miliony dolarů na přípravu politiky a personální obsazení pro případnou Trumpovu vládu. V bezmála tisícistránkovém dokumentu například navrhuje personální čistky, rozšíření prezidentových pravomocí či snížení daní. Americkou budoucností je podle spisu obnova rodiny či obrana suverenity a hranic národa.

Vztahy nepěstuje prezident jen s konzervativním think tankem, Hrad sleduje i aktivity dalších vlivných institucí, jakými jsou například The Atlantic Council či Aspen Institute, jehož pobočku vedl v Praze hradní kancléř Milan Vašina. „Koordinujeme se i s jinými evropskými partnery na unijní úrovni. Bilaterálně ale téma amerických voleb s nikým neřešíme. Přirozeně kdyby byla na Slovensku jiná vláda, spolupráce by moha probíhat,“ dodal Kolář. Nyní má Česko bližší vztahy s Poláky a Pobaltím, není proto vyloučené, že tam komunikace a koordinace existuje.

O proniknutí do týmu demokratického i republikánského tábora usiluje osobně i šéf české diplomacie Jan Lipavský, který například počátkem října přijal delegaci Senátu USA pod vedením kansaského republikánského senátora Jerry Morana. S dalšími americkými senátory a podnikateli by se měl Lipavský podle informací Seznam Zpráv setkat i příští týden.

Držení se politiky „dvou scénářů“ pro případ amerických voleb je žádoucí i podle bývalého šéfa české diplomacie a současného europoslance Alexandra Vondry (ODS). „Je to přesně to, co už dlouho říkám, že mají evropští politici dělat. Mluvit s Trumpovymi lidmi. Navazovat kontakty. Není možné, aby evropské postoje mezi americkými republikány interpretoval jen Viktor Orbán. To by bylo úplně špatně,“ připomněl.

Právě maďarský premiér Orbán se netají svým obdivem k Donaldu Trumpovi a pasoval se do role „evropské spojky“ s republikánským kandidátem na post amerického prezidenta. „Maďarsko vsadilo všechno na Trumpa, pracují na něm čtyři roky,“ řekl SZ Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Volby v USA navíc přicházejí v době, kdy Orbánem řízené Maďarsko drží předsednictví v Radě EU. Na otázku, co se stane v Bruselu, když vyhraje americké prezidentské volby Donald Trump, odpověděl v úterý Orbán médiím, že on osobně otevře šampaňské.

Jeho nadšení je ale v Bruselu ojedinělé. Obavy z povolebního transatlantického chaosu přiměly Evropskou komisi, aby zřídila speciální tým vysoce postavených úředníků, který se má připravit právě na možný Trumpův návrat do Bílého domu. Skupina vypracovává strategie, jak se vyrovnat s možnými radikálními změnami v názorech Bílého domu, zejména v otázkách volného obchodu a podpory Ukrajiny.

„Je to velmi aktivní tým, jsou v něj seniorní diplomaté z řady zemí, zejména je mezi nimi hodně Němců a Nizozemců. Kromě sledování republikánských aktivit se ale i připravují na scénář vítězství Harrisové,“ uvedl europoslanec Zdechovský. Češi v unijním týmu svého zástupce sice nemají, informace k nim ale podle Zdechovského putují. „Vzájemně se to koordinuje,“ uzavřel.