Politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity hodnotí aktuální politické kroky Andreje Babiše jako „exitovou strategii“. Jinými slovy: Lídr hnutí ANO se snaží „zahladit“ své dřívější kroky, které si protiřečí s jeho nynější rétorikou.

Jaký dopad může mít spojenectví ANO s Viktorem Orbánem nebo Marine Le Penovou na domácí politickou scénu?

Evropská politika ve všech zemích EU není na politiku jako takovou, na té národní úrovni, tak důležitá jako ta domácí. Takže se jedná primárně o účelové spojenectví na půdě Evropského parlamentu. V jaké budou frakci na půdě Evropského parlamentu, jejich volič v domácím prostředí nevnímá.

Ale nějak, alespoň sekundárně, to spojenectví Babiš bude chtít využít, ne? Může například říkat, že se díky Patriotům snažil zabránit Green Dealu.

Ano, toto bude dělat, toto budou dělat všichni. Je to pro ně exitová strategie. Účelem této frakce je, aby vytvořila spojenectví, především po formální stránce, aby byli nějakým způsobem organizování. Ale troufnu si říci, že běžný volič na národní úrovni ani neví, kdo je jeho europoslanec, natož, jak a pro co hlasuje. Takže to spíše upadne do zapomnění.

Poslouží to pouze tomu, aby marketingově dobře prodali svoji snahu a nebylo jim vytýkáno něco, co dělali dřív. Kdo si dnes z voličů Andreje Babiše uvědomí, že byl v pozici premiéra, když se v rámci Evropské rady zelená dohoda dohodla. Proti čemuž teď defacto vystupuje. Na běžného voliče jsou evropské záležitosti prostě příliš komplikované.

Hnutí ANO se tedy podle vás bude snažit tyhle komplikované evropské záležitosti co nejvíce zjednodušit a prodat svým voličům?

Ano, je důležité se podívat, jak politické strany akcentují marketing. Tomu totiž podřizují své chování, jednání a vystupování. A ono to krásně jde první rok, dva roky. Ale dnes už vidíme, že za deset let Andreje Babiše v politice pomalu dohání to, co dělal dřív. A položme si otázku, co bude dělat za dalších deset let.

To už možná půjde do důchodu, za deset let mu bude osmdesát.

Právě. A to už možná žádné ANO existovat nebude. Už mu bude třeba ukradené, a bude se chovat úplně jinak. Problém je, že jedná podle momentální nálady, která je každý měsíc trochu jiná.

Naráží v tomto ohledu Andrej Babiš na své limity? Můžou mu dřívější činy uškodit nebo má volič spíše krátkou paměť?

Zkusím přirovnání. Vezměte si obchodní dům, jeden měsíc prodáváte potraviny, druhý měsíc budete prodávat nábytek, třetí měsíc auta a čtvrtý měsíc dovolenou, protože bude zrovna před prázdninami. A dobře vám to bude fungovat.

A co vám na politickém trhu bude nejvíc vynášet, abyste alokoval svůj kapitál, což jsou především hlasy, tak to budete nabízet. Když se podíváme na Andreje Babiše v roce 2013, choval se jako fiskálně konzervativní, zodpovědný. Přišel do české politiky jako ten, který těžil z voličské základny především ODS.

Když se podíváme na jeho proměnu, poté během tří až čtyř let zjistil, že udržet si tohoto voliče je ekonomicky nákladné. A protože byl v koalici se sociální demokracií, věděl, jak úspěšně převzít tyto zákazníky ze supermarketu sociální demokracie, takže vykradl voličskou základnu sociální demokracie, která dnes, dá se říci, bojuje o holé přežití.

Který supermarket může Babiš vykrást teď? SPD?

Jeho zaměření původně bylo proevropské, před zhruba deseti lety vstoupil do evropských liberálů, tam přežíval, přežíval, přežíval a v tuto chvíli se proměnil na takové druhé SPD nebo Úsvit. Což je úplně o něčem jiném, než byl Andrej Babiš v roce 2016, 2017 i 2020. A podle toho, co mu zrovna vyhovuje, dokáže svoji politickou stranu umně mírně přelakovat, upravit, aby se zalíbil správnému cílovému segmentu voličů.

Co ale frakce Patriotů pro Evropu vypovídá o ambicích hnutí ANO v europarlamentu? Nebude vedle Orbána a Le Penové ve stínu?

Je důležité se pozastavit nad tím, kolik z europoslanců, kteří v europarlamentu za ANO nyní jsou, se umí domluvit. Je to prostě účelové spojenectví a teď to nemyslím zle vůči bývalé ministryní paní Dostálové, ale toto nejsou politici, kteří by byli kovaní na evropské půdě ve srovnání s jinými představiteli, jako je dosluhující Jan Zahradil, Alexandr Vondra nebo třeba Pavel Telička.

Na půdě Evropského parlamentu prostě nyní vznikne společenství těch, kteří nikam jinam nepatří. Je to taková zbytková frakce.

Budou mít podle vás někteří europoslanci z ANO problém s jejich novými partnery na evropské scéně? Opustí kvůli tomu někdo hnutí?

Babiše už opustilo hodně lidí, namátkou paní Dlabajová, Maxová nebo zmiňovaný Telička. Všichni si v jednu chvíli řekli: já do těchto programů a do těchto aktivit s Andrejem Babišem dál nejdu. Je otázka, jestli ti, kteří byli zvoleni na kandidátce ANO, v tuto chvíli budou ochotní se aktivně podílet na tom, co vznikne v této nové frakci. Nyní to nedokážu říct.

Babiš novou frakci oznamoval po boku Viktora Orbána, který brzy poté navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina, což mu může přinést body především u jeho voličů. Je to ukázkový příklad toho, jak bude nová frakce fungovat?

Viktor Orbán se snaží maximalizovat to, co dělá na domácí politické scéně, protože ta je pro něj klíčová. Speciálně ve chvíli, když má Maďarsko předsednictví Evropské unie. Chová se tak, aby mu to na domácí půdě vynášelo body. Z hlediska zahraniční politiky si myslím, že to moc velký dopad mít nebude. Takhle se pravděpodobně budou chovat i ostatní členové frakce, vezmou si vždy to, co se jim hodí.

Politolog Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity hodnotí aktuální politické kroky Andreje Babiše jako „exitovou strategii“. Jinými slovy: Lídr hnutí ANO se snaží „zahladit“ své dřívější kroky, které si protiřečí s jeho nynější rétorikou.

Jaký dopad může mít spojenectví ANO s Viktorem Orbánem nebo Marine Le Penovou na domácí politickou scénu?

Evropská politika ve všech zemích EU není na politiku jako takovou, na té národní úrovni, tak důležitá jako ta domácí. Takže se jedná primárně o účelové spojenectví na půdě Evropského parlamentu. V jaké budou frakci na půdě Evropského parlamentu, jejich volič v domácím prostředí nevnímá.

Ale nějak, alespoň sekundárně, to spojenectví Babiš bude chtít využít, ne? Může například říkat, že se díky Patriotům snažil zabránit Green Dealu.

Ano, toto bude dělat, toto budou dělat všichni. Je to pro ně exitová strategie. Účelem této frakce je, aby vytvořila spojenectví, především po formální stránce, aby byli nějakým způsobem organizování. Ale troufnu si říci, že běžný volič na národní úrovni ani neví, kdo je jeho europoslanec, natož, jak a pro co hlasuje. Takže to spíše upadne do zapomnění.

Poslouží to pouze tomu, aby marketingově dobře prodali svoji snahu a nebylo jim vytýkáno něco, co dělali dřív. Kdo si dnes z voličů Andreje Babiše uvědomí, že byl v pozici premiéra, když se v rámci Evropské rady zelená dohoda dohodla. Proti čemuž teď defacto vystupuje. Na běžného voliče jsou evropské záležitosti prostě příliš komplikované.

Hnutí ANO se tedy podle vás bude snažit tyhle komplikované evropské záležitosti co nejvíce zjednodušit a prodat svým voličům?

Ano, je důležité se podívat, jak politické strany akcentují marketing. Tomu totiž podřizují své chování, jednání a vystupování. A ono to krásně jde první rok, dva roky. Ale dnes už vidíme, že za deset let Andreje Babiše v politice pomalu dohání to, co dělal dřív. A položme si otázku, co bude dělat za dalších deset let.

To už možná půjde do důchodu, za deset let mu bude osmdesát.

Právě. A to už možná žádné ANO existovat nebude. Už mu bude třeba ukradené, a bude se chovat úplně jinak. Problém je, že jedná podle momentální nálady, která je každý měsíc trochu jiná.

Naráží v tomto ohledu Andrej Babiš na své limity? Můžou mu dřívější činy uškodit nebo má volič spíše krátkou paměť?

Zkusím přirovnání. Vezměte si obchodní dům, jeden měsíc prodáváte potraviny, druhý měsíc budete prodávat nábytek, třetí měsíc auta a čtvrtý měsíc dovolenou, protože bude zrovna před prázdninami. A dobře vám to bude fungovat.

A co vám na politickém trhu bude nejvíc vynášet, abyste alokoval svůj kapitál, což jsou především hlasy, tak to budete nabízet. Když se podíváme na Andreje Babiše v roce 2013, choval se jako fiskálně konzervativní, zodpovědný. Přišel do české politiky jako ten, který těžil z voličské základny především ODS.

Když se podíváme na jeho proměnu, poté během tří až čtyř let zjistil, že udržet si tohoto voliče je ekonomicky nákladné. A protože byl v koalici se sociální demokracií, věděl, jak úspěšně převzít tyto zákazníky ze supermarketu sociální demokracie, takže vykradl voličskou základnu sociální demokracie, která dnes, dá se říci, bojuje o holé přežití.

Který supermarket může Babiš vykrást teď? SPD?

Jeho zaměření původně bylo proevropské, před zhruba deseti lety vstoupil do evropských liberálů, tam přežíval, přežíval, přežíval a v tuto chvíli se proměnil na takové druhé SPD nebo Úsvit. Což je úplně o něčem jiném, než byl Andrej Babiš v roce 2016, 2017 i 2020. A podle toho, co mu zrovna vyhovuje, dokáže svoji politickou stranu umně mírně přelakovat, upravit, aby se zalíbil správnému cílovému segmentu voličů.

Co ale frakce Patriotů pro Evropu vypovídá o ambicích hnutí ANO v europarlamentu? Nebude vedle Orbána a Le Penové ve stínu?

Je důležité se pozastavit nad tím, kolik z europoslanců, kteří v europarlamentu za ANO nyní jsou, se umí domluvit. Je to prostě účelové spojenectví a teď to nemyslím zle vůči bývalé ministryní paní Dostálové, ale toto nejsou politici, kteří by byli kovaní na evropské půdě ve srovnání s jinými představiteli, jako je dosluhující Jan Zahradil, Alexandr Vondra nebo třeba Pavel Telička.

Na půdě Evropského parlamentu prostě nyní vznikne společenství těch, kteří nikam jinam nepatří. Je to taková zbytková frakce.

Budou mít podle vás někteří europoslanci z ANO problém s jejich novými partnery na evropské scéně? Opustí kvůli tomu někdo hnutí?

Babiše už opustilo hodně lidí, namátkou paní Dlabajová, Maxová nebo zmiňovaný Telička. Všichni si v jednu chvíli řekli: já do těchto programů a do těchto aktivit s Andrejem Babišem dál nejdu. Je otázka, jestli ti, kteří byli zvoleni na kandidátce ANO, v tuto chvíli budou ochotní se aktivně podílet na tom, co vznikne v této nové frakci. Nyní to nedokážu říct.

Babiš novou frakci oznamoval po boku Viktora Orbána, který brzy poté navštívil ruského prezidenta Vladimira Putina, což mu může přinést body především u jeho voličů. Je to ukázkový příklad toho, jak bude nová frakce fungovat?

Viktor Orbán se snaží maximalizovat to, co dělá na domácí politické scéně, protože ta je pro něj klíčová. Speciálně ve chvíli, když má Maďarsko předsednictví Evropské unie. Chová se tak, aby mu to na domácí půdě vynášelo body. Z hlediska zahraniční politiky si myslím, že to moc velký dopad mít nebude. Takhle se pravděpodobně budou chovat i ostatní členové frakce, vezmou si vždy to, co se jim hodí.