Spáleniště v Národním parku České Švýcarsko dva roky od obřího požáru připomínají už jen ohořelá torza stromů. Pionýrské dřeviny takřka pohltily veškerou volnou plochu. Pod nimi začnou postupně růst stromy, které zformují budoucí les.

V hustém březovém porostu bohatém na úkryty se daří i zvěři. Zároveň jí až dvoumetrové stromky poskytují dostatek úkrytů a potravy, řekli ČTK botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek.

Krátce po požáru začaly z prohořelé půdy vyrůstat výhonky různých trav a bylin, objevily se také drobné semenáčky břízy. „Bříza je pionýrská dřevina, které stačí hodně málo. Je velice nenáročná na množství živin, množství substrátu,“ uvedla Marková.

Opad břízy pak poskytuje živiny, stromky zase stín. „Ve stínu bříz mohou klíčit dřeviny budoucího lesa, které bývají často stínomilné. Tady původně převládaly jedlo-bukové lesy a jedle i buk potřebují klíčit ve stínu,“ vysvětlila botanička.

Břízy se asi po 40 až 50 letech začnou rozpadat, pod nimi už bude základ budoucího lesa. „Které dřeviny to budou, teprve uvidíme, protože se mění klima, chody srážek, otepluje se,“ řekla Marková.

Změny po požáru nastaly také v říši zvířat. „Díky poškození kůrovcem i díky požáru vznikla spousta drobných úkrytů. Prostředí, kde se může zvíře ukrývat a trávit tam hodně času,“ řekl zoolog. Podle něj se vytvořily podmínky, kde mohou přežívat i velké šelmy, například vlci.

Krátce po požáru se pomocí fotopastí podařilo zachytit kočku divokou. Zoolog uvedl, že se uskutečnila i velká monitorovací akce, znovu se však zvíře zachytit nepodařilo.

Změny po kůrovcové kalamitě a následně po požáru jsou vhodné pro světlomilné živočichy, jako je skřivan lesní nebo ťuhýk obecný. Valášek dodal, že biodiverzita se zvedla pouze na čas. Až se plochy zalesní, zůstane jen určitá část druhů, některé se obmění.

Jak to vypadalo rok po požáru:

Spáleniště v Národním parku České Švýcarsko dva roky od obřího požáru připomínají už jen ohořelá torza stromů. Pionýrské dřeviny takřka pohltily veškerou volnou plochu. Pod nimi začnou postupně růst stromy, které zformují budoucí les.

V hustém březovém porostu bohatém na úkryty se daří i zvěři. Zároveň jí až dvoumetrové stromky poskytují dostatek úkrytů a potravy, řekli ČTK botanička Ivana Marková a zoolog Martin Valášek.

Krátce po požáru začaly z prohořelé půdy vyrůstat výhonky různých trav a bylin, objevily se také drobné semenáčky břízy. „Bříza je pionýrská dřevina, které stačí hodně málo. Je velice nenáročná na množství živin, množství substrátu,“ uvedla Marková.

Opad břízy pak poskytuje živiny, stromky zase stín. „Ve stínu bříz mohou klíčit dřeviny budoucího lesa, které bývají často stínomilné. Tady původně převládaly jedlo-bukové lesy a jedle i buk potřebují klíčit ve stínu,“ vysvětlila botanička.

Břízy se asi po 40 až 50 letech začnou rozpadat, pod nimi už bude základ budoucího lesa. „Které dřeviny to budou, teprve uvidíme, protože se mění klima, chody srážek, otepluje se,“ řekla Marková.

Změny po požáru nastaly také v říši zvířat. „Díky poškození kůrovcem i díky požáru vznikla spousta drobných úkrytů. Prostředí, kde se může zvíře ukrývat a trávit tam hodně času,“ řekl zoolog. Podle něj se vytvořily podmínky, kde mohou přežívat i velké šelmy, například vlci.

Krátce po požáru se pomocí fotopastí podařilo zachytit kočku divokou. Zoolog uvedl, že se uskutečnila i velká monitorovací akce, znovu se však zvíře zachytit nepodařilo.

Změny po kůrovcové kalamitě a následně po požáru jsou vhodné pro světlomilné živočichy, jako je skřivan lesní nebo ťuhýk obecný. Valášek dodal, že biodiverzita se zvedla pouze na čas. Až se plochy zalesní, zůstane jen určitá část druhů, některé se obmění.

Jak to vypadalo rok po požáru: