Karel Valeš měl letos v létě tolik volného času jako nikdy předtím. Osmačtyřicetiletý vědec z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) už čtyři měsíce nechodí do práce a přitom pobírá plný plat.

Zdánlivě lákavá forma výdělečné činnosti je ale fakticky pracovněprávním postihem, o čemž svědčí třeba to, že výzkumný pracovník má i zablokován přístup do pracovního e-mailu.

Jak sám přiznává, domů „na překážky“ zaměstnavatelem poslán v polovině června poté, co mu sděleno, že se dopustil „závažného pochybení“. „Bylo mi to ale sděleno jen ústně, písemně mi to dosud nikdo nedal,“ uvádí pro Seznam Zprávy Karel Valeš ke svému údajnému prohřešku.

Ačkoliv detaily k případu dosud nikdo veřejně neobjasnil, odstavit Karla Valeše se vedení Národního ústavu duševního zdraví v čele s ředitelem Petrem Winklerem rozhodlo kvůli velkému výzkumnému projektu o fungování mozku s názvem „PharmaBrain“. V uplynulých pěti letech na něj směřoval grant ve výši téměř 150 milionů korun a Valeš stál v jeho čele coby vědecký vedoucí.

I Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel ústavu se začalo zabývat podezřením, že při objednávání služeb souvisejících s projektem byla část peněz vynaložena nehospodárně a neúčelně.

„Problém se týká některých konkrétních objednávek, nikoli projektu jako celku. V současné době nemáme informace, že by mělo být ohroženo profinancování výdajů projektu,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Podle Jana Červenky, mluvčího NUDZ, není věc dosud uzavřena a proto prý nelze poskytnout více informací. Uvedl pouze, že „v souvislosti se zjištěnými skutečnostmi byl RNDr. Karel Valeš, Ph.D. odvolán z místa vedoucího kanceláře transferu technologií“.

Ačkoliv ministerstvo i vedení ústavu nechtějí říkat podrobnosti, Karel Valeš sám přiznal, že musel nadřízeným především vysvětlovat, proč tolik objednávek směřovalo do zahraničních firem, jejichž spolumajitelem je britský vědec John Normanton.

Jde o firmy Oxandia Limited, Lucilia Pharma a Argantrix Limited. Z údajů v registru smluv vyplývá, že si řešitelé projektu „PharmaBrain“ u těchto tří firem objednali různé konzultační, analytické a hodnotící služby za zhruba 1,75 milionu korun.

Seznam Zprávy napočítaly celkem pět objednávek, z nichž tři byly vystaveny v jeden jediný den, 19. dubna loňského roku, a jen několik dní před oficiálním ukončením vědeckého projektu. U těchto tří objednávek je v roli objednatele uveden Fyziologický ústav Akademie věd ČR, který se do projektu zapojil v konsorciu po boku NUDZ.

Vedle toho lze v registru dohledat ještě další tři objednávky, zaslané do firmy Oxandia Limited v letech 2019 až 2021, v součtu za dalších 455 tisíc korun. Ty se ale dle údajů uvedených na objednávkách vztahovaly i k jiným projektům.

Karel Valeš nezastírá, že se s Johnem Normantonem dobře zná, vědeckou spolupráci dle jeho slov navázali už asi před sedmi lety. Nicméně odmítá, že šlo o nějaké neoprávněné zvýhodňování jednoho dodavatele služeb. Vypichuje hlavně, že jde o světově uznávaného experta na převádění výsledků vědy do praxe, podle Valeše jednoho z mála v tomto oboru.

„John Normanton představuje klíčovou osobu svou excelentní expertízou v oboru transferu technologií a je jedním z nejpovolanějších odborníků tohoto druhu. Původně začínal jako neurovědec a v úvodu své akademické kariéry působil zejména na Oxfordské univerzitě,“ vykresluje Karel Valeš kvality britského vědce a zároveň podnikatele.

Zejména ale zdůrazňuje, že to nebyl on sám, kdo vystavoval zmíněné objednávky pro Normantonovy firmy. „O konkrétních objednávkách jsem nevěděl a nedělal je. Dozvěděl se o nich až po několika měsících. Objednávky samozřejmě prováděly administrativní týmy, projektoví manažeři. Je to zcela mimo mou expertizu vědeckého vedoucího projektu,“ uvedl Valeš.

Zároveň zdůrazňuje, že objednané analýzy, strategie a hodnocení se týkají věcně odlišných výsledků a oblastí tohoto projektu, a tvrdí, že se vzájemně nijak nepřekrývají. „Je také logické, že vyhodnocení a návrhy dalšího postupu se dělají v závěrečných fázích realizace projektů,“ obhajuje Valeš, proč byla většina objednávek vystavena těsně před oficiálním ukončením projektu. Neví prý také o tom, že by tyto objednávky byly v rozporu s nějakými právními předpisy.

Seznam Zprávy žádaly o komentář k prošetřovanému případu i Johna Normantona. Na e-mail zaslaný na jeho adresu do zmíněné firmy Oxandia Limited, ale nereagoval.

Poradenské zakázky pro Normantonovy firmy by nadřízené možná tolik nedráždily, kdyby Karel Valeš následně (loni v listopadu) s kolegy nezaložil soukromou firmu Stratiphrenia. Zmíněný John Normanton se totiž stal jedním ze čtyř spolumajitelů. Má jít o tzv. zaměstnanecký startup.

Firma chce dle Valeše využít část výsledků výzkumného projektu PharmaBrain ve prospěch pacientů trpících schizofrenií. Na základě biologických dat z magnetické rezonance a případně i krevních testů chce tyto pacienty škálovat do podskupin a doporučovat je ke specifické léčbě v rámci jednotlivých vědeckých studií. Národnímu ústavu duševního zdraví by platila licenční poplatky za užívání příslušných technologií.

Karel Valeš věděl, že se založením této firmy dostává do nepopiratelného střetu zájmů. „Byli jsme si od počátku vědomi, že v transferu technologií je nutno výrazně řešit střet zájmů, a proto jsme se v rámci studia proveditelnosti snažili tato rizika eliminovat a bezpečně vyřešit. Založení zaměstnaneckého startupu jsme vedení ústavu dopředu oznámili a záměr byl schválen,“ uvedl pro Seznam Zprávy Valeš.

Zároveň také říká, že se teď snaží s kolegy přesně o to, co se po vědcích dlouhá léta v Česku žádá – převádět výsledky vědy do praxe.

„Zakládání startupů vědci je mezinárodně standardní formou přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe a komercializace těchto výsledků,“ vidí Valeš jako rozhodující, proč by se i on chtěl do budoucna pohybovat na pomezí vědy a podnikání.

Bude teď ale záležet, jak se mu podaří obhájit své předchozí jednání a střety zájmů před svým zaměstnavatelem, který zatím nesdělil, jak bude v případu dále postupovat.

„Překážky na straně zaměstnavatele by měly být příští týden zrušeny,“ věří ale vědec Valeš, že se už brzy bude moci po čtyřměsíční odmlce do NUDZ vrátit a opět pokračovat v rozdělané práci na dalších projektech. Jak ale přiznává, o nových podmínkách pracovního kontraktu stále ještě jedná.

Ministerstvo zdravotnictví ústavu už doporučilo, jak celou věc kolem projektu PharmaBrain dále řešit, nicméně preferovaný postup nesdělilo. „Ve vazbě na informace, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, jsme zaslali Národnímu ústavu duševního zdraví stanovisko k dalšímu vhodnému postupu,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Karel Valeš měl letos v létě tolik volného času jako nikdy předtím. Osmačtyřicetiletý vědec z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) už čtyři měsíce nechodí do práce a přitom pobírá plný plat.

Zdánlivě lákavá forma výdělečné činnosti je ale fakticky pracovněprávním postihem, o čemž svědčí třeba to, že výzkumný pracovník má i zablokován přístup do pracovního e-mailu.

Jak sám přiznává, domů „na překážky“ zaměstnavatelem poslán v polovině června poté, co mu sděleno, že se dopustil „závažného pochybení“. „Bylo mi to ale sděleno jen ústně, písemně mi to dosud nikdo nedal,“ uvádí pro Seznam Zprávy Karel Valeš ke svému údajnému prohřešku.

Ačkoliv detaily k případu dosud nikdo veřejně neobjasnil, odstavit Karla Valeše se vedení Národního ústavu duševního zdraví v čele s ředitelem Petrem Winklerem rozhodlo kvůli velkému výzkumnému projektu o fungování mozku s názvem „PharmaBrain“. V uplynulých pěti letech na něj směřoval grant ve výši téměř 150 milionů korun a Valeš stál v jeho čele coby vědecký vedoucí.

I Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel ústavu se začalo zabývat podezřením, že při objednávání služeb souvisejících s projektem byla část peněz vynaložena nehospodárně a neúčelně.

„Problém se týká některých konkrétních objednávek, nikoli projektu jako celku. V současné době nemáme informace, že by mělo být ohroženo profinancování výdajů projektu,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Podle Jana Červenky, mluvčího NUDZ, není věc dosud uzavřena a proto prý nelze poskytnout více informací. Uvedl pouze, že „v souvislosti se zjištěnými skutečnostmi byl RNDr. Karel Valeš, Ph.D. odvolán z místa vedoucího kanceláře transferu technologií“.

Ačkoliv ministerstvo i vedení ústavu nechtějí říkat podrobnosti, Karel Valeš sám přiznal, že musel nadřízeným především vysvětlovat, proč tolik objednávek směřovalo do zahraničních firem, jejichž spolumajitelem je britský vědec John Normanton.

Jde o firmy Oxandia Limited, Lucilia Pharma a Argantrix Limited. Z údajů v registru smluv vyplývá, že si řešitelé projektu „PharmaBrain“ u těchto tří firem objednali různé konzultační, analytické a hodnotící služby za zhruba 1,75 milionu korun.

Seznam Zprávy napočítaly celkem pět objednávek, z nichž tři byly vystaveny v jeden jediný den, 19. dubna loňského roku, a jen několik dní před oficiálním ukončením vědeckého projektu. U těchto tří objednávek je v roli objednatele uveden Fyziologický ústav Akademie věd ČR, který se do projektu zapojil v konsorciu po boku NUDZ.

Vedle toho lze v registru dohledat ještě další tři objednávky, zaslané do firmy Oxandia Limited v letech 2019 až 2021, v součtu za dalších 455 tisíc korun. Ty se ale dle údajů uvedených na objednávkách vztahovaly i k jiným projektům.

Karel Valeš nezastírá, že se s Johnem Normantonem dobře zná, vědeckou spolupráci dle jeho slov navázali už asi před sedmi lety. Nicméně odmítá, že šlo o nějaké neoprávněné zvýhodňování jednoho dodavatele služeb. Vypichuje hlavně, že jde o světově uznávaného experta na převádění výsledků vědy do praxe, podle Valeše jednoho z mála v tomto oboru.

„John Normanton představuje klíčovou osobu svou excelentní expertízou v oboru transferu technologií a je jedním z nejpovolanějších odborníků tohoto druhu. Původně začínal jako neurovědec a v úvodu své akademické kariéry působil zejména na Oxfordské univerzitě,“ vykresluje Karel Valeš kvality britského vědce a zároveň podnikatele.

Zejména ale zdůrazňuje, že to nebyl on sám, kdo vystavoval zmíněné objednávky pro Normantonovy firmy. „O konkrétních objednávkách jsem nevěděl a nedělal je. Dozvěděl se o nich až po několika měsících. Objednávky samozřejmě prováděly administrativní týmy, projektoví manažeři. Je to zcela mimo mou expertizu vědeckého vedoucího projektu,“ uvedl Valeš.

Zároveň zdůrazňuje, že objednané analýzy, strategie a hodnocení se týkají věcně odlišných výsledků a oblastí tohoto projektu, a tvrdí, že se vzájemně nijak nepřekrývají. „Je také logické, že vyhodnocení a návrhy dalšího postupu se dělají v závěrečných fázích realizace projektů,“ obhajuje Valeš, proč byla většina objednávek vystavena těsně před oficiálním ukončením projektu. Neví prý také o tom, že by tyto objednávky byly v rozporu s nějakými právními předpisy.

Seznam Zprávy žádaly o komentář k prošetřovanému případu i Johna Normantona. Na e-mail zaslaný na jeho adresu do zmíněné firmy Oxandia Limited, ale nereagoval.

Poradenské zakázky pro Normantonovy firmy by nadřízené možná tolik nedráždily, kdyby Karel Valeš následně (loni v listopadu) s kolegy nezaložil soukromou firmu Stratiphrenia. Zmíněný John Normanton se totiž stal jedním ze čtyř spolumajitelů. Má jít o tzv. zaměstnanecký startup.

Firma chce dle Valeše využít část výsledků výzkumného projektu PharmaBrain ve prospěch pacientů trpících schizofrenií. Na základě biologických dat z magnetické rezonance a případně i krevních testů chce tyto pacienty škálovat do podskupin a doporučovat je ke specifické léčbě v rámci jednotlivých vědeckých studií. Národnímu ústavu duševního zdraví by platila licenční poplatky za užívání příslušných technologií.

Karel Valeš věděl, že se založením této firmy dostává do nepopiratelného střetu zájmů. „Byli jsme si od počátku vědomi, že v transferu technologií je nutno výrazně řešit střet zájmů, a proto jsme se v rámci studia proveditelnosti snažili tato rizika eliminovat a bezpečně vyřešit. Založení zaměstnaneckého startupu jsme vedení ústavu dopředu oznámili a záměr byl schválen,“ uvedl pro Seznam Zprávy Valeš.

Zároveň také říká, že se teď snaží s kolegy přesně o to, co se po vědcích dlouhá léta v Česku žádá – převádět výsledky vědy do praxe.

„Zakládání startupů vědci je mezinárodně standardní formou přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe a komercializace těchto výsledků,“ vidí Valeš jako rozhodující, proč by se i on chtěl do budoucna pohybovat na pomezí vědy a podnikání.

Bude teď ale záležet, jak se mu podaří obhájit své předchozí jednání a střety zájmů před svým zaměstnavatelem, který zatím nesdělil, jak bude v případu dále postupovat.

„Překážky na straně zaměstnavatele by měly být příští týden zrušeny,“ věří ale vědec Valeš, že se už brzy bude moci po čtyřměsíční odmlce do NUDZ vrátit a opět pokračovat v rozdělané práci na dalších projektech. Jak ale přiznává, o nových podmínkách pracovního kontraktu stále ještě jedná.

Ministerstvo zdravotnictví ústavu už doporučilo, jak celou věc kolem projektu PharmaBrain dále řešit, nicméně preferovaný postup nesdělilo. „Ve vazbě na informace, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, jsme zaslali Národnímu ústavu duševního zdraví stanovisko k dalšímu vhodnému postupu,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.