Na začátku jara tohoto roku, přesně řečeno 26. března, obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) kapitána Národní centrály proti organizovanému zločinu Levana Gurgenidzeho. Kvůli podezření, že vynášel citlivé informace do podsvětí.

„Přestože si byl vědom skutečnosti, že pro zjištění takovýchto údajů nebude mít žádný služební důvod a bude je tak zjišťovat v rozporu s povinnostmi příslušníka policie, přistoupil do zabezpečené databáze zadáním individuálních znaků sestávajících z logu a přístupového hesla a provedl lustraci osoby Volodymyr D.,“ stojí ve sdělení obvinění, které Gurgenidzemu inspekce předala.

Samotné zahájení trestního stíhání, o kterém informovaly jako první Deník N společně s Respektem, žádné velké pozdvižení navenek nezpůsobilo. Ve skutečnosti jde však možná o jeden z nejtřaskavějších příběhů poslední doby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o mnohem víc než jen o lustrace ze zabezpečené policejní databáze.

Něco málo o tom napovídá i výsledek domovní prohlídky, kterou inspektoři u Gurgenidzeho udělali. Krom peněz v trezoru v řádech stovek tisíc euro u něj totiž našli i peníze zazděné do stěny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šlo o zhruba milion čtyři sta tisíc euro, to je něco kolem třiceti milionů korun. K tomu GIBS zjistil, že Gurgenidze a jeho příbuzní vlastní řadu nemovitostí. Zkrátka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na policistu, který do Česka přišel s minimálním majetkem, je obviněný dost bohatý.

Levan Gurgenidze zčásti obvinění připouští. „Lustrace jsem dělal, ale dělali jsme to všichni,“ říká. „Peníze v trezoru byly naše, ale ty ve zdi ne. Pro koho jsem je schoval, však řeknu až před soudem,“ dodává v jednom z obsáhlých rozhovorů, které s reportérem Seznam Zpráv vedl.

A naznačuje, že vyšetřování se ve skutečnosti netýká jen vynášení informací a ukrytých peněz, ale také podezření, že spolupracoval s ruskou tajnou službou. „To, co ze mě dělají, mne uráží a dotýká se mě to,“ říká.

Kolem příběhu Levana Gurgenidzeho Seznam Zprávy už řadu měsíců skládají mozaiku informací, která odkrývá operace tajných služeb, jež mohou mít vážný mezinárodní dopad.

K poslednímu zvratu došlo v pátek 20. září krátce po 16. hodině.

„Přišel za mnou šéf protiruského odboru BIS Dušan M. se svým kolegou, který se představil jako Radek. Oznámili mi, že jsem ruský agent a že mají informaci o tom, že se ruská tajná služba FSB rozhodla mne zabít. A nabídli mi ochranu,“ vypráví Gurgenidze. „Odpověděl jsem, že žádný agent nejsem a nabídl se, že pro ně budu dělat „volavku“, aby vraha mohli chytit. To však odmítli s tím, že to budou muset oznámit dalším orgánům,“ dodává Gurdenidze.

Schůzka podle něho trvala přibližně hodinu a Gurgenidze o ní sepsal podrobný záznam.

BIS události popisované Gurgenidzem nepopřela. „Případ, na který se ptáte, řeší v rámci své zákonné působnosti jiná bezpečnostní složka, proto se k němu nemůžeme konkrétně vyjadřovat,“ odpověděl mluvčí této tajné služby Ladislav Šticha na otázku, odkud má BIS informaci o přípravě vraždy.

Přes víkend se nedělo nic. Hned v pondělí po poledni ale Levana Gurgenidzeho navštívili důstojníci GIBS a zopakovali hrozbu. „Opět mi řekli, že mají vážnou informaci, že mne chtějí zabít a nabídli ochranu,“ popisuje Gurgenidze.

„Policejní orgán uvádí, že dne 23. září kontaktoval osobu Levan Gurgenidze, aby ho informoval o možném závažném ohrožení jeho fyzické bezpečnosti,“ stojí v protokolu z jednání s GIBS.

Gurgenidze zopakoval, že agent není a ochranu odmítl.

Levan Gurgenidze, jak už napovídá jméno, není obyčejný český policista. Do Česka přišel v roce 2009 z Gruzie, kde v administrativě prozápadního prezidenta Michaila Saakashviliho vedl centrálu boje s organizovaným zločinem.

„Zjistil jsem, že můj nadřízený spolupracuje s podsvětím. Pak začali vyhrožovat mně i mé rodině, a tak jsem musel utéct,“ říká vysoký holohlavý muž. Česky rozumí vše a mluví dobře, i když se silným přízvukem.

Kvůli mezinárodní spolupráci Gurgenidze dobře znal české policisty, a tak nastoupil jako občanský zaměstnanec do Útvaru pro odhalování organizovaném zločinu (tehdy ÚOOZ, dnes NCOZ). „Zpracovával jsem odposlechy, dělal analýzy a taky už tehdy jsem dělal lustrace, i když jsem do systému neměl oficiální přístup –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ heslo mi ale dali,“ vypráví.

Říká, že kromě policie spolupracoval také s českou tajnou službou. „Dělal jsem odposlechy a analýzy i pro BIS,“ vypráví s tím, že ho vypláceli hotově z fondu zvláštních prostředků. „Měsíčně jsem od nich dostával zhruba 30 tisíc. A to pokračovalo i po tom, co jsem dostal občanství a stal se v Česku policistou. Za celou dobu jsem od nich takhle dostal několik milionů korun,“ tvrdí Levan Gurgenidze.

Na otázku, jak BIS vykazovala peníze, které měla Gurgenidzemu splácet, mluvčí služby neodpověděl.

Bývalí kolegové říkají, že jako policista byl Gruzínec Česku prospěšný.

„Měl znalosti ruskojazyčného podsvětí jako nikdo jiný,“ vzpomíná jeden z nich. „Díky němu jsme objasnili několik vražd a poslali do vězení i řadu vorů v zákoně,“ dodává, jak Gurgenidze přispěl k dopadení kmotrů ruskojazyčné mafie (vor v zákoně je v ní nejvyšší titul, jakási analogie „kmotra“).

„Vorů jsem v Česku pomohl zavřít asi 16,“ dodává k tomu Levan Gurgenidze, u něhož kolegové oceňovali také kontakty po celém světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlavně ale na Ukrajině a samozřejmě v Gruzii.

„Když jsme něco potřebovali, Levanovi stačilo zvednout telefon a na druhé straně s ním mluvili. Šéfové místních policií a tajných služeb byli jeho známí,“ vzpomíná Gurgenidzeho bývalý kolega.

„Jenže pak se něco změnilo, byl dost samotářský, přestal ze schůzek s kontakty psát služební záznamy a asi se utrhnul a prodal nás,“ dodává. Míní tím, že Gurgenidzeho zřejmě přestalo bavit být chudým českým policistou a začal svou práci prodávat podsvětí.

Levan Gurgenidze ale tvrdí, že takzvaně „na druhou stranu“ nikdy nepřešel. „Vždycky jsem pracoval pro Českou republiku a proti Rusku,“ říká.

„No ale je pravda, že se psaním úřeďáků (úředních záznamů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. aut.) jsem problém měl,“ vykládá Gurgenidze. „Česky umím mluvit, ale psát ne. Vždycky mi s tím někdo musel pomáhat.“

Že svádí řeč na trochu legrační debatu o psaní úředních záznamů, má docela vážný důvod. Právě chybějící úřední záznamy o jeho schůzkách s hlavami mafie jsou součástí obvinění, které proti němu vede GIBS. Její vyšetřovatelé právě chybějícími záznamy dokládají, že Gurgenidze místo, aby informace získával, tak je ve skutečnosti prodával.

Zásluhy Levana Gurgenidzeho u české policie nic nemění na faktu, že zákon podle všeho překročil. Ostatně ve své poslední výpovědi před GIBS, která se odehrála ve čtvrtek 26. září, se k neoprávněným lustracím v databázi přiznal.

O nalezených penězích však stále tvrdí, že nejsou jeho. S tím, že člověka, který mu je dal, přivede až k případnému soudu.

Vedle GIBS se také na vyšetřování Gurgenidzeho podílejí i týmy z NCOZ a z kontrarozvědky BIS. Zabývají se dvěma velmi vážnými podezřeními: jednak tím, jaký je původ peněz, které u bývalého kolegy našli, a k tomu tvrdí, že ho řídili důstojníci ruské tajné služby FSB.

Oficiálně se ale k vyšetřování špionážní větve případu nikdo nehlásí. „Trestní řízení probíhá jiným bezpečnostním sborem, a my se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej Seznam Zprávám.

Informaci, že vyšetřují možného ruského „krtka“, dokonce české úřady oznámily i dalším partnerům do zahraničí, nejen Ukrajině.

„Podle dostupných operativních informací se Gurgenidze Levan plánuje dostat do Hlavního odboru rozvědky MO Ukrajiny. Má úzké vazby na kriminální prostředí a je možné, že spolupracuje s nepřítele a jeho činnost může být řízena ruskými speciálními službami,“ cituje z dokumentu GIBS zápis ukrajinské policie, který udělala na základě jednání s českými policisty. Redakce jej má k dispozici.

Právě obvinění, že byl spolupracovníkem ruských tajných služeb Levana Gurgenidzeho rozpaluje doběla.

„Žádný agent nejsem, vždycky jsme bojoval proti Rusku a pomáhal Ukrajině,“ říká. „A tím, že to řekli do světa, mi na záda nakreslili terč,“ vysvětluje, proč se v této situaci rozhodl promluvit.

„Rozhodl jsem se říci všechno, to je jediná věc, která může mne a mou rodinu ochránit.“

Díky tomu vzniklo několik obsáhlých rozhovorů Levana Gurgenidzeho s reportérem. Seznam Zprávy jeho vyprávění ověřily na detailech, dokumentech, fotografiích i na dalších svědectvích v Česku i v zahraničí.

Na začátku jara tohoto roku, přesně řečeno 26. března, obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) kapitána Národní centrály proti organizovanému zločinu Levana Gurgenidzeho. Kvůli podezření, že vynášel citlivé informace do podsvětí.

„Přestože si byl vědom skutečnosti, že pro zjištění takovýchto údajů nebude mít žádný služební důvod a bude je tak zjišťovat v rozporu s povinnostmi příslušníka policie, přistoupil do zabezpečené databáze zadáním individuálních znaků sestávajících z logu a přístupového hesla a provedl lustraci osoby Volodymyr D.,“ stojí ve sdělení obvinění, které Gurgenidzemu inspekce předala.

Samotné zahájení trestního stíhání, o kterém informovaly jako první Deník N společně s Respektem, žádné velké pozdvižení navenek nezpůsobilo. Ve skutečnosti jde však možná o jeden z nejtřaskavějších příběhů poslední doby –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o mnohem víc než jen o lustrace ze zabezpečené policejní databáze.

Něco málo o tom napovídá i výsledek domovní prohlídky, kterou inspektoři u Gurgenidzeho udělali. Krom peněz v trezoru v řádech stovek tisíc euro u něj totiž našli i peníze zazděné do stěny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šlo o zhruba milion čtyři sta tisíc euro, to je něco kolem třiceti milionů korun. K tomu GIBS zjistil, že Gurgenidze a jeho příbuzní vlastní řadu nemovitostí. Zkrátka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na policistu, který do Česka přišel s minimálním majetkem, je obviněný dost bohatý.

Levan Gurgenidze zčásti obvinění připouští. „Lustrace jsem dělal, ale dělali jsme to všichni,“ říká. „Peníze v trezoru byly naše, ale ty ve zdi ne. Pro koho jsem je schoval, však řeknu až před soudem,“ dodává v jednom z obsáhlých rozhovorů, které s reportérem Seznam Zpráv vedl.

A naznačuje, že vyšetřování se ve skutečnosti netýká jen vynášení informací a ukrytých peněz, ale také podezření, že spolupracoval s ruskou tajnou službou. „To, co ze mě dělají, mne uráží a dotýká se mě to,“ říká.

Kolem příběhu Levana Gurgenidzeho Seznam Zprávy už řadu měsíců skládají mozaiku informací, která odkrývá operace tajných služeb, jež mohou mít vážný mezinárodní dopad.

K poslednímu zvratu došlo v pátek 20. září krátce po 16. hodině.

„Přišel za mnou šéf protiruského odboru BIS Dušan M. se svým kolegou, který se představil jako Radek. Oznámili mi, že jsem ruský agent a že mají informaci o tom, že se ruská tajná služba FSB rozhodla mne zabít. A nabídli mi ochranu,“ vypráví Gurgenidze. „Odpověděl jsem, že žádný agent nejsem a nabídl se, že pro ně budu dělat „volavku“, aby vraha mohli chytit. To však odmítli s tím, že to budou muset oznámit dalším orgánům,“ dodává Gurdenidze.

Schůzka podle něho trvala přibližně hodinu a Gurgenidze o ní sepsal podrobný záznam.

BIS události popisované Gurgenidzem nepopřela. „Případ, na který se ptáte, řeší v rámci své zákonné působnosti jiná bezpečnostní složka, proto se k němu nemůžeme konkrétně vyjadřovat,“ odpověděl mluvčí této tajné služby Ladislav Šticha na otázku, odkud má BIS informaci o přípravě vraždy.

Přes víkend se nedělo nic. Hned v pondělí po poledni ale Levana Gurgenidzeho navštívili důstojníci GIBS a zopakovali hrozbu. „Opět mi řekli, že mají vážnou informaci, že mne chtějí zabít a nabídli ochranu,“ popisuje Gurgenidze.

„Policejní orgán uvádí, že dne 23. září kontaktoval osobu Levan Gurgenidze, aby ho informoval o možném závažném ohrožení jeho fyzické bezpečnosti,“ stojí v protokolu z jednání s GIBS.

Gurgenidze zopakoval, že agent není a ochranu odmítl.

Levan Gurgenidze, jak už napovídá jméno, není obyčejný český policista. Do Česka přišel v roce 2009 z Gruzie, kde v administrativě prozápadního prezidenta Michaila Saakashviliho vedl centrálu boje s organizovaným zločinem.

„Zjistil jsem, že můj nadřízený spolupracuje s podsvětím. Pak začali vyhrožovat mně i mé rodině, a tak jsem musel utéct,“ říká vysoký holohlavý muž. Česky rozumí vše a mluví dobře, i když se silným přízvukem.

Kvůli mezinárodní spolupráci Gurgenidze dobře znal české policisty, a tak nastoupil jako občanský zaměstnanec do Útvaru pro odhalování organizovaném zločinu (tehdy ÚOOZ, dnes NCOZ). „Zpracovával jsem odposlechy, dělal analýzy a taky už tehdy jsem dělal lustrace, i když jsem do systému neměl oficiální přístup –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ heslo mi ale dali,“ vypráví.

Říká, že kromě policie spolupracoval také s českou tajnou službou. „Dělal jsem odposlechy a analýzy i pro BIS,“ vypráví s tím, že ho vypláceli hotově z fondu zvláštních prostředků. „Měsíčně jsem od nich dostával zhruba 30 tisíc. A to pokračovalo i po tom, co jsem dostal občanství a stal se v Česku policistou. Za celou dobu jsem od nich takhle dostal několik milionů korun,“ tvrdí Levan Gurgenidze.

Na otázku, jak BIS vykazovala peníze, které měla Gurgenidzemu splácet, mluvčí služby neodpověděl.

Bývalí kolegové říkají, že jako policista byl Gruzínec Česku prospěšný.

„Měl znalosti ruskojazyčného podsvětí jako nikdo jiný,“ vzpomíná jeden z nich. „Díky němu jsme objasnili několik vražd a poslali do vězení i řadu vorů v zákoně,“ dodává, jak Gurgenidze přispěl k dopadení kmotrů ruskojazyčné mafie (vor v zákoně je v ní nejvyšší titul, jakási analogie „kmotra“).

„Vorů jsem v Česku pomohl zavřít asi 16,“ dodává k tomu Levan Gurgenidze, u něhož kolegové oceňovali také kontakty po celém světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlavně ale na Ukrajině a samozřejmě v Gruzii.

„Když jsme něco potřebovali, Levanovi stačilo zvednout telefon a na druhé straně s ním mluvili. Šéfové místních policií a tajných služeb byli jeho známí,“ vzpomíná Gurgenidzeho bývalý kolega.

„Jenže pak se něco změnilo, byl dost samotářský, přestal ze schůzek s kontakty psát služební záznamy a asi se utrhnul a prodal nás,“ dodává. Míní tím, že Gurgenidzeho zřejmě přestalo bavit být chudým českým policistou a začal svou práci prodávat podsvětí.

Levan Gurgenidze ale tvrdí, že takzvaně „na druhou stranu“ nikdy nepřešel. „Vždycky jsem pracoval pro Českou republiku a proti Rusku,“ říká.

„No ale je pravda, že se psaním úřeďáků (úředních záznamů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. aut.) jsem problém měl,“ vykládá Gurgenidze. „Česky umím mluvit, ale psát ne. Vždycky mi s tím někdo musel pomáhat.“

Že svádí řeč na trochu legrační debatu o psaní úředních záznamů, má docela vážný důvod. Právě chybějící úřední záznamy o jeho schůzkách s hlavami mafie jsou součástí obvinění, které proti němu vede GIBS. Její vyšetřovatelé právě chybějícími záznamy dokládají, že Gurgenidze místo, aby informace získával, tak je ve skutečnosti prodával.

Zásluhy Levana Gurgenidzeho u české policie nic nemění na faktu, že zákon podle všeho překročil. Ostatně ve své poslední výpovědi před GIBS, která se odehrála ve čtvrtek 26. září, se k neoprávněným lustracím v databázi přiznal.

O nalezených penězích však stále tvrdí, že nejsou jeho. S tím, že člověka, který mu je dal, přivede až k případnému soudu.

Vedle GIBS se také na vyšetřování Gurgenidzeho podílejí i týmy z NCOZ a z kontrarozvědky BIS. Zabývají se dvěma velmi vážnými podezřeními: jednak tím, jaký je původ peněz, které u bývalého kolegy našli, a k tomu tvrdí, že ho řídili důstojníci ruské tajné služby FSB.

Oficiálně se ale k vyšetřování špionážní větve případu nikdo nehlásí. „Trestní řízení probíhá jiným bezpečnostním sborem, a my se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej Seznam Zprávám.

Informaci, že vyšetřují možného ruského „krtka“, dokonce české úřady oznámily i dalším partnerům do zahraničí, nejen Ukrajině.

„Podle dostupných operativních informací se Gurgenidze Levan plánuje dostat do Hlavního odboru rozvědky MO Ukrajiny. Má úzké vazby na kriminální prostředí a je možné, že spolupracuje s nepřítele a jeho činnost může být řízena ruskými speciálními službami,“ cituje z dokumentu GIBS zápis ukrajinské policie, který udělala na základě jednání s českými policisty. Redakce jej má k dispozici.

Právě obvinění, že byl spolupracovníkem ruských tajných služeb Levana Gurgenidzeho rozpaluje doběla.

„Žádný agent nejsem, vždycky jsme bojoval proti Rusku a pomáhal Ukrajině,“ říká. „A tím, že to řekli do světa, mi na záda nakreslili terč,“ vysvětluje, proč se v této situaci rozhodl promluvit.

„Rozhodl jsem se říci všechno, to je jediná věc, která může mne a mou rodinu ochránit.“

Díky tomu vzniklo několik obsáhlých rozhovorů Levana Gurgenidzeho s reportérem. Seznam Zprávy jeho vyprávění ověřily na detailech, dokumentech, fotografiích i na dalších svědectvích v Česku i v zahraničí.