V družině pražské základní školy v ulici Vachkova měly Jarmila P. a Pavla R. velkou důvěru rodičů. Některým z nich hlídaly děti trpící mentálním postižením i několik let. Na konci letošního května však družinářky náhle z družiny zmizely. Jak zjistili reportéři, obě po vzájemné tiché dohodě s ředitelem školy Petrem Ptáčkem podepsaly výpověď.

Řada svědků, jak někteří bývalí zaměstnanci družiny, tak rodiče, mluví o tom, že vychovatelky dětem nadávaly, bily je tvrdými předměty, tahaly po zemi, vyhrožovaly jim nebo je nechávaly pomočené. Reportéři mají i nahrávky dění v družině, které tato podezření podporují.

Družinářky však jakékoliv nepravosti popřely. „Prosím vás, já jsem ty děti úplně milovala. To, co o mně říkají, nechápu,“ řekla reportérům. A protože stejně jako kolegyně odešla dohodou, nic nebrání, aby pracovaly jinde a měly v péči další děti.

Jedním ze svědků, kteří počínání Jarmily P. a Pavly R. popsali, je jejich bývalý kolega Filip K. „Nejhorší, co jsem zažil, byly rány pěstí do hrudníku, úder rumba koulí do hlavy, házení dětmi na lavici vší silou,“ popsal reportérům muž, který ve škole pracoval jako asistent pedagoga. „Jsou to děti pohybově omezené. Zacházely s nimi jako s kusem hadru. Nepříčetně na ně řvaly a urážely je,“ dodává.

Družinářky podle jeho svědecké výpovědi atakovaly právě ty děti, které se nedokážou dorozumět slovy. „Jeden chlapec se smál a kolegyně po něm chtěly, aby toho nechal. Jedna mu pak začala dávat ruce za záda a druhá přiběhla s nůžkami a vyhrožovaly, že mu ustřihnou jazyk. To dítě bylo úplně v šoku,“ říká Filip K., který děti jako přidělený asistent doprovázel i při vyučování ve škole. „To, v jakém strachu byly děti v družině, jsem při výuce neviděl,“ dodal.

Právě jeho svědectví nakonec vedlo k odchodu družinářek ze školy. V průběhu několika dnů zaznamenal některé události v družině na zvukové nahrávky, které má nyní redakce k dispozici – například křik učitelek, ponižování a zesměšňování dětí.

Fyzické násilí vůči dětem nahrávky nezaznamenaly, o hrubém chování vychovatelek však hovoří další získaná svědectví.

Ředitel školy Petr Ptáček dostal informace o chování dvou družinářek 15. května od asistenta Filipa K. nebo od třídní učitelky některých dětí Petry Jonášové. Následně, jak uvedla část zaměstnanců školy, nechal podřízeným podepsat dokument, který interpretoval jako závazek mlčenlivosti. Nyní ho vysvětluje tak, že šlo o běžnou věc související s GDPR, která má sloužit k ochraně soukromí žáků.

Rodiče dětí se zprvu nedozvěděli nic. Někteří říkají, že jim škola neřekla ani o tom, že družinářky odešly. „Jednoho dne jsem přišla do družiny a tam stála paní a ptala se mě, pro koho jdu. Neznala mě a já jsem neznala ji,“ uvedla jedna z matek.

Teprve po skončení školního roku dala rodičům o všem informace učitelka Petra Jonášová. Ze školy však už odešla, stejně jako asistent Filip K. Říkají, že v její vedení ztratili důvěru.

Proč o podezřeních vůči družinářkám neinformoval ředitel Petr Ptáček, se nepodařilo reportérům zjistit. Ani na opakované dotazy novinářům neodpověděl. V písemném prohlášení pouze obecně potvrdil, že se s vychovatelkami dohodl na odchodu, když dostal oznámení, že se mají „chovat zcela nevhodně k žákům“.

A dodal, že vychovatelky izoloval od dětí, než jim vypršel pracovní poměr. „Rozvázání pracovního poměru dohodou je vždy nejjistější variantou. Podotýkám, že vychovatelky se během předmětné doby nedostavovaly na pracoviště,“ uvedl ředitel.

Učitelka Jonášová i asistent Filip K. si na postup ředitele Ptáčka stěžují. „Pan ředitel se hodně zlobil, že jsme dění v družině nahrávaly a že jsem to řešila s právníky. Byl tam křik na mě, jak jsem si to mohla dovolit,“ popisuje prvotní ředitelovu reakci učitelka. „Čekala jsem strach o děti či naštvanost na kolegyně. Toto mě zaskočilo,“ říká s tím, že ji a asistenta ředitel naopak písemnou formou napomenul, že k nahrávání křiku družinářek použili školní tablet bez jeho vědomí.

„Pan ředitel mi řekl, že je škoda, že jsme to řešili takto. Že to nemuselo skončit pro kolegyně výpovědí, ale že jim mohl jen domluvit,“ dodává pak Filip K.

Dnes s učitelkou Jonášovou vedou pro některé z dětí zájmový kroužek.

Poté, co rodiče dostali od učitelky a asistenta informace o chování družinářek, podaly čtyři rodiny na konci srpna trestní oznámení. V něm je vyjmenováno celkem devět dětí, které byly podle oznamovatelů chování družinářek vystaveny. A jsou zde i podrobně popsána svědectví vychovatelů, rodičů či pořízené nahrávky.

„Pro mě to byl blesk z čistého nebe. Jednu z těch družinářek měl syn od první třídy. Pro mě je velké zklamání, že jsem to nedokázala odhadnout,“ řekla reportérům jedna z matek s tím, že tristní považuje následný postup vedení školy. „Neovlivní, že nějaký člověk zareaguje, jak zareaguje. Ale zásadní pochybení je, že jsme nebyli informováni. Snažili se to zamést pod koberec,“ uvedla žena, jejíž totožnost stejně jako totožnost dalších rodičů redakce zná, ale vzhledem k ochraně dětí ji neuvede.

Co přesně se v družině za zavřenými dveřmi dělo, ale matka neví. Její syn jí to kvůli svému postižení říct nedokáže. „Když ho vyzvedávám ve škole, vnímám, jestli je v pohodě. Ale už se nemám šanci se dopátrat, jestli se třeba nepohodl se spolužákem, nebo ho nějaký pedagog neokřikl,“ vysvětluje.

Podobně jsou na tom i další děti, a tak policie, která se případu začala věnovat, má ztíženou pozici. „Ony (děti) nejsou schopné to svědectví podat,“ řekla další z matek.

Ředitel školy Petr Ptáček žádné trestní oznámení, aby se vznesená podezření prověřila, nepodal. Trvá na tom, že na to neměl dostatek informací. „Skutky, které jsem měl za hodnověrně prokázané, nepostačovaly k podání trestního oznámení,“ uvedl.

Při argumentaci, proč odmítá podat odpovědi na otázky novinářů, však (z popudu rodičů) zahájené policejní prověřování používá. „Nemohu v tuto chvíli podrobně komentovat, k čemu docházelo, protože to je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení,“ napsal Seznam Zprávám.

Jakmile rodiče začali s právničkou Terezou Bártovou chování družinářek řešit, podařilo se jim získat další svědky – byť vzhledem k citlivé situaci žádají o utajení identity.

„Jarmila a Pavla často křičely na děti za projevy jejich postižení. Pokud se dítě nějakým způsobem kývalo, tak jim za to vynadaly, že to nemají dělat a že jim to vadí. Jarmila s Pavlou často nutily děti jíst i přesto, že nechtěly, až se děti rozbrečely. Zakazovaly dětem si hrát, nadávaly jim a vyhrožovaly jim,“ uvedla třeba jedna z asistentek pedagoga. Doplnila i výrok Pavly R., že je jí jedno, když jedno z dětí neudrží moč – nechá ho v tom.

„Jednou například děti v družině nacvičovaly tanečky. Já jsem přišla ve chvíli, kdy jednomu mentálně postiženému chlapci Pavla R. seděla na klíně tak, aby se on nemohl hýbat,“ popsala pak jedna z kolegyň družinářek. Vybavila si i další scénu, kdy hendikepovaného chlapce, který močil na zahradě, Jarmila P. za ruku táhla po zemi na toaletu se slovy, že „tam prostě chcát nebude“.

Další svědectví o chování družinářek získali reportéři mezi rodiči. Matka jednoho z dětí popsala, jak jedna z nich před školou škubla dítěti rukou se slovy: „Dělej, nemám na tebe náladu.“

Svědectví pak doplňují už zmíněné nahrávky. Na jedné z nich například Pavla R. popisovala, jak přistupuje k projevům sexuality jednoho z mentálně postižených svěřenců. „Já mám na to svoje patenty. Ale nemlátila jsem ho. Trošku jsem pohrozila: Mazej, nebo ti to utrhnu a spláchnu ti to do záchodu,“ říká na nahrávce a dodává, že chlapec se sice vyděšeně držel v rozkroku, ale její metoda fungovala.

Reportérům se telefonicky podařilo kontaktovat také obě vychovatelky, jejichž chování svědkové popisují. Obě ženy odmítají, že že by se dopouštěly čehokoliv problematického. Uvedly také, že je policie dosud kvůli prověřování věci neoslovila.

„Je to pro mě zoufalá situace. Celý život pracuji s dětmi. Všude jsem žádaná, třeba na táborech,“ řekla reportérům Jarmila P. „Udělali proti nám komplot. Strašlivým způsobem nás poškodili,“ doplnila s tím, že měla zničené celé léto a ani nikam nejela na dovolenou.

„Je to celé zveličené. Asi jim vadilo, že jsem romského původu, tak se mě potřebovali zbavit. Co jsem tam celou dobu dělala, bylo vše v pořádku,“ tvrdí pak Pavla R., která si prý připadá „pomalu jako nějaká vražedkyně“. „Nějaký slovní… (odmlčí se) …tam byly, ale ne, co vy mně uvádíte,“ uvedla na dotaz, proč tedy školu po domluvě s ředitelem opustila. K dalším otázkám se už nechtěla vyjadřovat.

Pražský magistrát jako zřizovatel se za ředitele v popisované kauze postavil s tím, že svoje povinnosti neporušil.

„Skutky, které měl ředitel za hodnověrně prokázané, nepostačovaly k podání trestního oznámení,“ zopakovala obhajobu ředitele školy Petra Ptáčka ředitelka odboru školství Lenka Němcová, když písemně odpovídala na výzvu rodičů k Ptáčkovu odvolání.

Dlouholetého ředitele pražští radní letos v březnu ve funkci potvrdili na další šestileté funkční období. A to díky vynikajícímu hodnocení jeho práce, jak plyne z usnesení rady, které mají reportéři k dispozici. Nového mandátu se ujal Ptáček v srpnu, těsně poté, co případ vážného podezření na družinářky v tichosti a bez informování rodičů vyřešil.

Magistrát však také uvedl, že „z právní opatrnosti“ poslal podnět na dění v družině policii. A to „z důvodu úplného vyloučení případných pochybností a zejména s ohledem na možnosti a kompetence orgánů činných v trestním řízení, kterými škola ani magistrát nadány nejsou“, zdůvodnila to šéfka odboru Němcová.

Podnět magistrátu se od trestního oznámení podaného rodiči liší. Oznámení rodičů totiž směřuje krom vychovatelek i na samotnou školu, protože podle nich nesplnila zákonem danou oznamovací povinnost.

„V daném případě se jedná nejenom o závažné podezření ze spáchání trestného činu týrání dětí ze strany pedagogického sboru, ale i o alarmující selhání ze strany samotné školy. To, že škola zřejmě neměla zavedený žádný kontrolní mechanismus, který by takovým situacím pomohl předcházet, a především to, že v okamžiku, kdy se o jednání zaměstnankyň prokazatelně dozvěděla, celou věc neoznámila ani policii, ani rodičům, a nenabídla jim tak žádnou pomoc,“ uvedla advokátka dětí a rodičů Tereza Bártová, která se specializuje na ochranu práv ohrožených skupin lidí.

V reakci na stížnost rodičů už také ve škole udělala kontrolu Česká školní inspekce. Z protokolu o kontrole plyne, že i inspektoři se za ředitele postavili. Přijali jeho vysvětlení, že nevěděl, co se v družině dělo, a jednal okamžitě, jakmile mu to jeho kolegové nahlásili.

V tomto bodě tedy stížnost inspektoři ohodnotili jako nedůvodnou, rodičům však dali za pravdu v tom, že kontrola toho, co se děje v družině, nebyla dostatečná.„Ředitel při jednání s inspekcí uvedl, že průběh a efektivitu vzdělávání žáků ve školní družině sledoval prostřednictvím hospitační činnosti a také nepravidelnými vstupy do výuky v průběhu celého školního roku, hospitační činnost však nedoložil,“ píše se ve zprávě.

O tom, že se v družině dějí problematické věci, se podle inspekce ve škole vědělo. „Pedagogičtí pracovníci, ačkoliv zaznamenali velmi rizikové chování některých pedagogických pracovníků k žákům již v průběhu školního roku 2023/2024, neučinili potřebné kroky k možné eliminaci takového chování a ani o tomto chování nevyrozuměli ředitele školy,“ uvádí inspekce.

Že vychovatelky odešly ze školy dohodou a mohou se o děti bez problémů starat jinde, či že ředitel sám podnět na policii nepodal, inspekce v protokolu vůbec neřešila.

„Podle mne to ukazuje na systémové selhání, k podobnému případu mohlo dojít v jakékoliv jiné škole, mohlo se stát jakémukoliv jinému dítěti a je třeba udělat vše pro to, aby se podobné situace neopakovaly a aby za to škola nesla svou část odpovědnosti,“ doplnila právnička rodičů Bártová.

„Rodiče těchto dětí se nejvíce bojí toho, kdo se o jejich děti postará a kdo je bude chránit, až oni tady nebudou. I když budou dospělí, budou stále velmi zranitelná skupina. Tady se jejich noční můra zhmotnila už teď,“ dodala učitelka Jonášová, která v práci s hendikepovanými pokračuje na jiné škole.

V družině pražské základní školy v ulici Vachkova měly Jarmila P. a Pavla R. velkou důvěru rodičů. Některým z nich hlídaly děti trpící mentálním postižením i několik let. Na konci letošního května však družinářky náhle z družiny zmizely. Jak zjistili reportéři, obě po vzájemné tiché dohodě s ředitelem školy Petrem Ptáčkem podepsaly výpověď.

Řada svědků, jak někteří bývalí zaměstnanci družiny, tak rodiče, mluví o tom, že vychovatelky dětem nadávaly, bily je tvrdými předměty, tahaly po zemi, vyhrožovaly jim nebo je nechávaly pomočené. Reportéři mají i nahrávky dění v družině, které tato podezření podporují.

Družinářky však jakékoliv nepravosti popřely. „Prosím vás, já jsem ty děti úplně milovala. To, co o mně říkají, nechápu,“ řekla reportérům. A protože stejně jako kolegyně odešla dohodou, nic nebrání, aby pracovaly jinde a měly v péči další děti.

Jedním ze svědků, kteří počínání Jarmily P. a Pavly R. popsali, je jejich bývalý kolega Filip K. „Nejhorší, co jsem zažil, byly rány pěstí do hrudníku, úder rumba koulí do hlavy, házení dětmi na lavici vší silou,“ popsal reportérům muž, který ve škole pracoval jako asistent pedagoga. „Jsou to děti pohybově omezené. Zacházely s nimi jako s kusem hadru. Nepříčetně na ně řvaly a urážely je,“ dodává.

Družinářky podle jeho svědecké výpovědi atakovaly právě ty děti, které se nedokážou dorozumět slovy. „Jeden chlapec se smál a kolegyně po něm chtěly, aby toho nechal. Jedna mu pak začala dávat ruce za záda a druhá přiběhla s nůžkami a vyhrožovaly, že mu ustřihnou jazyk. To dítě bylo úplně v šoku,“ říká Filip K., který děti jako přidělený asistent doprovázel i při vyučování ve škole. „To, v jakém strachu byly děti v družině, jsem při výuce neviděl,“ dodal.

Právě jeho svědectví nakonec vedlo k odchodu družinářek ze školy. V průběhu několika dnů zaznamenal některé události v družině na zvukové nahrávky, které má nyní redakce k dispozici – například křik učitelek, ponižování a zesměšňování dětí.

Fyzické násilí vůči dětem nahrávky nezaznamenaly, o hrubém chování vychovatelek však hovoří další získaná svědectví.

Ředitel školy Petr Ptáček dostal informace o chování dvou družinářek 15. května od asistenta Filipa K. nebo od třídní učitelky některých dětí Petry Jonášové. Následně, jak uvedla část zaměstnanců školy, nechal podřízeným podepsat dokument, který interpretoval jako závazek mlčenlivosti. Nyní ho vysvětluje tak, že šlo o běžnou věc související s GDPR, která má sloužit k ochraně soukromí žáků.

Rodiče dětí se zprvu nedozvěděli nic. Někteří říkají, že jim škola neřekla ani o tom, že družinářky odešly. „Jednoho dne jsem přišla do družiny a tam stála paní a ptala se mě, pro koho jdu. Neznala mě a já jsem neznala ji,“ uvedla jedna z matek.

Teprve po skončení školního roku dala rodičům o všem informace učitelka Petra Jonášová. Ze školy však už odešla, stejně jako asistent Filip K. Říkají, že v její vedení ztratili důvěru.

Proč o podezřeních vůči družinářkám neinformoval ředitel Petr Ptáček, se nepodařilo reportérům zjistit. Ani na opakované dotazy novinářům neodpověděl. V písemném prohlášení pouze obecně potvrdil, že se s vychovatelkami dohodl na odchodu, když dostal oznámení, že se mají „chovat zcela nevhodně k žákům“.

A dodal, že vychovatelky izoloval od dětí, než jim vypršel pracovní poměr. „Rozvázání pracovního poměru dohodou je vždy nejjistější variantou. Podotýkám, že vychovatelky se během předmětné doby nedostavovaly na pracoviště,“ uvedl ředitel.

Učitelka Jonášová i asistent Filip K. si na postup ředitele Ptáčka stěžují. „Pan ředitel se hodně zlobil, že jsme dění v družině nahrávaly a že jsem to řešila s právníky. Byl tam křik na mě, jak jsem si to mohla dovolit,“ popisuje prvotní ředitelovu reakci učitelka. „Čekala jsem strach o děti či naštvanost na kolegyně. Toto mě zaskočilo,“ říká s tím, že ji a asistenta ředitel naopak písemnou formou napomenul, že k nahrávání křiku družinářek použili školní tablet bez jeho vědomí.

„Pan ředitel mi řekl, že je škoda, že jsme to řešili takto. Že to nemuselo skončit pro kolegyně výpovědí, ale že jim mohl jen domluvit,“ dodává pak Filip K.

Dnes s učitelkou Jonášovou vedou pro některé z dětí zájmový kroužek.

Poté, co rodiče dostali od učitelky a asistenta informace o chování družinářek, podaly čtyři rodiny na konci srpna trestní oznámení. V něm je vyjmenováno celkem devět dětí, které byly podle oznamovatelů chování družinářek vystaveny. A jsou zde i podrobně popsána svědectví vychovatelů, rodičů či pořízené nahrávky.

„Pro mě to byl blesk z čistého nebe. Jednu z těch družinářek měl syn od první třídy. Pro mě je velké zklamání, že jsem to nedokázala odhadnout,“ řekla reportérům jedna z matek s tím, že tristní považuje následný postup vedení školy. „Neovlivní, že nějaký člověk zareaguje, jak zareaguje. Ale zásadní pochybení je, že jsme nebyli informováni. Snažili se to zamést pod koberec,“ uvedla žena, jejíž totožnost stejně jako totožnost dalších rodičů redakce zná, ale vzhledem k ochraně dětí ji neuvede.

Co přesně se v družině za zavřenými dveřmi dělo, ale matka neví. Její syn jí to kvůli svému postižení říct nedokáže. „Když ho vyzvedávám ve škole, vnímám, jestli je v pohodě. Ale už se nemám šanci se dopátrat, jestli se třeba nepohodl se spolužákem, nebo ho nějaký pedagog neokřikl,“ vysvětluje.

Podobně jsou na tom i další děti, a tak policie, která se případu začala věnovat, má ztíženou pozici. „Ony (děti) nejsou schopné to svědectví podat,“ řekla další z matek.

Ředitel školy Petr Ptáček žádné trestní oznámení, aby se vznesená podezření prověřila, nepodal. Trvá na tom, že na to neměl dostatek informací. „Skutky, které jsem měl za hodnověrně prokázané, nepostačovaly k podání trestního oznámení,“ uvedl.

Při argumentaci, proč odmítá podat odpovědi na otázky novinářů, však (z popudu rodičů) zahájené policejní prověřování používá. „Nemohu v tuto chvíli podrobně komentovat, k čemu docházelo, protože to je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení,“ napsal Seznam Zprávám.

Jakmile rodiče začali s právničkou Terezou Bártovou chování družinářek řešit, podařilo se jim získat další svědky – byť vzhledem k citlivé situaci žádají o utajení identity.

„Jarmila a Pavla často křičely na děti za projevy jejich postižení. Pokud se dítě nějakým způsobem kývalo, tak jim za to vynadaly, že to nemají dělat a že jim to vadí. Jarmila s Pavlou často nutily děti jíst i přesto, že nechtěly, až se děti rozbrečely. Zakazovaly dětem si hrát, nadávaly jim a vyhrožovaly jim,“ uvedla třeba jedna z asistentek pedagoga. Doplnila i výrok Pavly R., že je jí jedno, když jedno z dětí neudrží moč – nechá ho v tom.

„Jednou například děti v družině nacvičovaly tanečky. Já jsem přišla ve chvíli, kdy jednomu mentálně postiženému chlapci Pavla R. seděla na klíně tak, aby se on nemohl hýbat,“ popsala pak jedna z kolegyň družinářek. Vybavila si i další scénu, kdy hendikepovaného chlapce, který močil na zahradě, Jarmila P. za ruku táhla po zemi na toaletu se slovy, že „tam prostě chcát nebude“.

Další svědectví o chování družinářek získali reportéři mezi rodiči. Matka jednoho z dětí popsala, jak jedna z nich před školou škubla dítěti rukou se slovy: „Dělej, nemám na tebe náladu.“

Svědectví pak doplňují už zmíněné nahrávky. Na jedné z nich například Pavla R. popisovala, jak přistupuje k projevům sexuality jednoho z mentálně postižených svěřenců. „Já mám na to svoje patenty. Ale nemlátila jsem ho. Trošku jsem pohrozila: Mazej, nebo ti to utrhnu a spláchnu ti to do záchodu,“ říká na nahrávce a dodává, že chlapec se sice vyděšeně držel v rozkroku, ale její metoda fungovala.

Reportérům se telefonicky podařilo kontaktovat také obě vychovatelky, jejichž chování svědkové popisují. Obě ženy odmítají, že že by se dopouštěly čehokoliv problematického. Uvedly také, že je policie dosud kvůli prověřování věci neoslovila.

„Je to pro mě zoufalá situace. Celý život pracuji s dětmi. Všude jsem žádaná, třeba na táborech,“ řekla reportérům Jarmila P. „Udělali proti nám komplot. Strašlivým způsobem nás poškodili,“ doplnila s tím, že měla zničené celé léto a ani nikam nejela na dovolenou.

„Je to celé zveličené. Asi jim vadilo, že jsem romského původu, tak se mě potřebovali zbavit. Co jsem tam celou dobu dělala, bylo vše v pořádku,“ tvrdí pak Pavla R., která si prý připadá „pomalu jako nějaká vražedkyně“. „Nějaký slovní… (odmlčí se) …tam byly, ale ne, co vy mně uvádíte,“ uvedla na dotaz, proč tedy školu po domluvě s ředitelem opustila. K dalším otázkám se už nechtěla vyjadřovat.

Pražský magistrát jako zřizovatel se za ředitele v popisované kauze postavil s tím, že svoje povinnosti neporušil.

„Skutky, které měl ředitel za hodnověrně prokázané, nepostačovaly k podání trestního oznámení,“ zopakovala obhajobu ředitele školy Petra Ptáčka ředitelka odboru školství Lenka Němcová, když písemně odpovídala na výzvu rodičů k Ptáčkovu odvolání.

Dlouholetého ředitele pražští radní letos v březnu ve funkci potvrdili na další šestileté funkční období. A to díky vynikajícímu hodnocení jeho práce, jak plyne z usnesení rady, které mají reportéři k dispozici. Nového mandátu se ujal Ptáček v srpnu, těsně poté, co případ vážného podezření na družinářky v tichosti a bez informování rodičů vyřešil.

Magistrát však také uvedl, že „z právní opatrnosti“ poslal podnět na dění v družině policii. A to „z důvodu úplného vyloučení případných pochybností a zejména s ohledem na možnosti a kompetence orgánů činných v trestním řízení, kterými škola ani magistrát nadány nejsou“, zdůvodnila to šéfka odboru Němcová.

Podnět magistrátu se od trestního oznámení podaného rodiči liší. Oznámení rodičů totiž směřuje krom vychovatelek i na samotnou školu, protože podle nich nesplnila zákonem danou oznamovací povinnost.

„V daném případě se jedná nejenom o závažné podezření ze spáchání trestného činu týrání dětí ze strany pedagogického sboru, ale i o alarmující selhání ze strany samotné školy. To, že škola zřejmě neměla zavedený žádný kontrolní mechanismus, který by takovým situacím pomohl předcházet, a především to, že v okamžiku, kdy se o jednání zaměstnankyň prokazatelně dozvěděla, celou věc neoznámila ani policii, ani rodičům, a nenabídla jim tak žádnou pomoc,“ uvedla advokátka dětí a rodičů Tereza Bártová, která se specializuje na ochranu práv ohrožených skupin lidí.

V reakci na stížnost rodičů už také ve škole udělala kontrolu Česká školní inspekce. Z protokolu o kontrole plyne, že i inspektoři se za ředitele postavili. Přijali jeho vysvětlení, že nevěděl, co se v družině dělo, a jednal okamžitě, jakmile mu to jeho kolegové nahlásili.

V tomto bodě tedy stížnost inspektoři ohodnotili jako nedůvodnou, rodičům však dali za pravdu v tom, že kontrola toho, co se děje v družině, nebyla dostatečná.„Ředitel při jednání s inspekcí uvedl, že průběh a efektivitu vzdělávání žáků ve školní družině sledoval prostřednictvím hospitační činnosti a také nepravidelnými vstupy do výuky v průběhu celého školního roku, hospitační činnost však nedoložil,“ píše se ve zprávě.

O tom, že se v družině dějí problematické věci, se podle inspekce ve škole vědělo. „Pedagogičtí pracovníci, ačkoliv zaznamenali velmi rizikové chování některých pedagogických pracovníků k žákům již v průběhu školního roku 2023/2024, neučinili potřebné kroky k možné eliminaci takového chování a ani o tomto chování nevyrozuměli ředitele školy,“ uvádí inspekce.

Že vychovatelky odešly ze školy dohodou a mohou se o děti bez problémů starat jinde, či že ředitel sám podnět na policii nepodal, inspekce v protokolu vůbec neřešila.

„Podle mne to ukazuje na systémové selhání, k podobnému případu mohlo dojít v jakékoliv jiné škole, mohlo se stát jakémukoliv jinému dítěti a je třeba udělat vše pro to, aby se podobné situace neopakovaly a aby za to škola nesla svou část odpovědnosti,“ doplnila právnička rodičů Bártová.

„Rodiče těchto dětí se nejvíce bojí toho, kdo se o jejich děti postará a kdo je bude chránit, až oni tady nebudou. I když budou dospělí, budou stále velmi zranitelná skupina. Tady se jejich noční můra zhmotnila už teď,“ dodala učitelka Jonášová, která v práci s hendikepovanými pokračuje na jiné škole.