Zrušením pořadu 168 hodin se celé pondělní odpoledne zabývala Rada ČT, která dohlíží na fungování veřejnoprávní televize. Odehrávala se v dost napjaté atmosféře. Předcházela jí demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii s ústředním heslem „Českou televizi hlídáme, publicistiku nedáme“.

Generální ředitel Jan Souček, který má zrovna dovolenou, se k jednání připojil pouze on-line. Celou dobu ale zpochybňoval svolání mimořádné schůze – radní tím podle něho porušují zákon, když se zabývají programem vysílání, což nesmějí.

Dokola opakoval, že posledním momentem, kdy se rozhodl týdeník zrušit, bylo zveřejnění esemeskové komunikace mezi Fridrichovou a jejím bývalým kolegou Markem Wollnerem. Souček komunikaci označoval jako „lascivní“, „intimní“ nebo dokonce „masturbační“ – už ale zapomněl dodat, že sprosťárny do ní vnesl Wollner.

Dlouhý spor radních se točil okolo toho, jestli na schůzi může vystoupit i Nora Fridrichová, dosavadní moderátorka a dramaturgyně zrušeného týdeníku, jež byla na schůzi osobně přítomna. To odmítl i ředitel Souček: „Vy z toho chcete dělat tribunál.“

Umožnit Noře Fridrichové říct své stanovisko a případně se bránit požadovali radní Tomáš Řehák a Milada Richterová, ale neuspěli, většina radních tomu hlasováním zabránila. „Jsem proti tomu, dělat z toho soudružský soud,“ řekl člen Rady ČT Jefim Fištejn.

Nora Fridrichová nakonec přece jen dostala slovo na konci schůze až v momentě, kdy dostali slovo další zástupci přihlížející veřejnosti. Především se bránila argumentům ředitele Součka. „Z mé strany nešlo o žádnou intimnost a lascivnost. Když o tom veřejně a opakovaně mluvíte, tak pro mě to není nic příjemného, měla jsem sevřené hrdlo. Já se jenom bránila útokům Marka Wollnera, neměla jsem jinu možnost,“ řekla Fridrichová.

Výhrady ředitele Součka, že radním vůbec nepřísluší zabývat se obsahem vysílání, mnozí z nich odmítali. Argumentovali tím, že nečekané rozhodnutí škrtnout divácky úspěšný pořad vyvolal nejistotu u značné části veřejnosti, cože se to na Kavčích horách děje.

„Lidí mají obavu o nezávislost televize, kterou my máme kontrolovat. Dokonce vznikla petice, jejíž petenti se nebojí ohrožení jména ČT kvůli lascivní komunikaci, o níž dokola mluví pan generální ředitel, ale kvůli tomu, že zrušení pořadu 168 hodin je o objednávkou těch, kterým pořad šlápnul na kuří oko,“ řekl radní Tomáš Řehák. „Jestli něco skutečně ohrožuje důvěryhodnost televize, tak když se stane závislou na mocných, ať už jsou to podnikatelské nebo politické kruhy.“

Petice, kterou podepsal přes 500 signatářů, žádá Radu ČT, aby prozkoumala nezávislosti na několika konkrétních osobách. Jde především politiky a byznysmeny – například o miliardáře Pavla Tykače a Daniela Křetínského, zbrojaře Michala Strnada, nebo politiky Jaroslava Faltýnka a exprezidenty Václava Klause a Miloše Zemana.

„Z veřejných vyjádření je zřejmé, že nové vedení ČT se snaží dostat pod tlak další významné publicistické pořady – zejména Otázky Václava Moravce či například Reportéry ČT. Je přitom všem zřejmé, že tyto pořady jsou trnem v oku různým zájmovým, klientelistickým či kriminálním skupinám. Veřejnoprávní televizi hrozí mocenské ovládnutí stejně jako v Maďarsku, Slovensku či donedávna v Polsku,“ stojí v textu petice. Radní ji přijali a budou se jí zabývat příští týden.

Mnozí z nich ptali, co nahradí týdeník 168 hodin, ale odpověď nedostali. Ředitel Souček pouze uvedl, že redakce vyvíjí čtyři nové publicistické pořady – a jeden z nich v průběhu podzimu nasadí v neděli večer.

A to byl i oficiální závěr pondělní rady. Těsná většina radních přijala vysvětlení generálního ředitele ohledně zrušení týdeníku, zároveň ho vyzvala, aby je informoval o přípravě zmíněného nového pořadu, který má 168 hodin Nory Fridrichové nahradit.

Zrušením pořadu 168 hodin se celé pondělní odpoledne zabývala Rada ČT, která dohlíží na fungování veřejnoprávní televize. Odehrávala se v dost napjaté atmosféře. Předcházela jí demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii s ústředním heslem „Českou televizi hlídáme, publicistiku nedáme“.

Generální ředitel Jan Souček, který má zrovna dovolenou, se k jednání připojil pouze on-line. Celou dobu ale zpochybňoval svolání mimořádné schůze – radní tím podle něho porušují zákon, když se zabývají programem vysílání, což nesmějí.

Dokola opakoval, že posledním momentem, kdy se rozhodl týdeník zrušit, bylo zveřejnění esemeskové komunikace mezi Fridrichovou a jejím bývalým kolegou Markem Wollnerem. Souček komunikaci označoval jako „lascivní“, „intimní“ nebo dokonce „masturbační“ – už ale zapomněl dodat, že sprosťárny do ní vnesl Wollner.

Dlouhý spor radních se točil okolo toho, jestli na schůzi může vystoupit i Nora Fridrichová, dosavadní moderátorka a dramaturgyně zrušeného týdeníku, jež byla na schůzi osobně přítomna. To odmítl i ředitel Souček: „Vy z toho chcete dělat tribunál.“

Umožnit Noře Fridrichové říct své stanovisko a případně se bránit požadovali radní Tomáš Řehák a Milada Richterová, ale neuspěli, většina radních tomu hlasováním zabránila. „Jsem proti tomu, dělat z toho soudružský soud,“ řekl člen Rady ČT Jefim Fištejn.

Nora Fridrichová nakonec přece jen dostala slovo na konci schůze až v momentě, kdy dostali slovo další zástupci přihlížející veřejnosti. Především se bránila argumentům ředitele Součka. „Z mé strany nešlo o žádnou intimnost a lascivnost. Když o tom veřejně a opakovaně mluvíte, tak pro mě to není nic příjemného, měla jsem sevřené hrdlo. Já se jenom bránila útokům Marka Wollnera, neměla jsem jinu možnost,“ řekla Fridrichová.

Výhrady ředitele Součka, že radním vůbec nepřísluší zabývat se obsahem vysílání, mnozí z nich odmítali. Argumentovali tím, že nečekané rozhodnutí škrtnout divácky úspěšný pořad vyvolal nejistotu u značné části veřejnosti, cože se to na Kavčích horách děje.

„Lidí mají obavu o nezávislost televize, kterou my máme kontrolovat. Dokonce vznikla petice, jejíž petenti se nebojí ohrožení jména ČT kvůli lascivní komunikaci, o níž dokola mluví pan generální ředitel, ale kvůli tomu, že zrušení pořadu 168 hodin je o objednávkou těch, kterým pořad šlápnul na kuří oko,“ řekl radní Tomáš Řehák. „Jestli něco skutečně ohrožuje důvěryhodnost televize, tak když se stane závislou na mocných, ať už jsou to podnikatelské nebo politické kruhy.“

Petice, kterou podepsal přes 500 signatářů, žádá Radu ČT, aby prozkoumala nezávislosti na několika konkrétních osobách. Jde především politiky a byznysmeny – například o miliardáře Pavla Tykače a Daniela Křetínského, zbrojaře Michala Strnada, nebo politiky Jaroslava Faltýnka a exprezidenty Václava Klause a Miloše Zemana.

„Z veřejných vyjádření je zřejmé, že nové vedení ČT se snaží dostat pod tlak další významné publicistické pořady – zejména Otázky Václava Moravce či například Reportéry ČT. Je přitom všem zřejmé, že tyto pořady jsou trnem v oku různým zájmovým, klientelistickým či kriminálním skupinám. Veřejnoprávní televizi hrozí mocenské ovládnutí stejně jako v Maďarsku, Slovensku či donedávna v Polsku,“ stojí v textu petice. Radní ji přijali a budou se jí zabývat příští týden.

Mnozí z nich ptali, co nahradí týdeník 168 hodin, ale odpověď nedostali. Ředitel Souček pouze uvedl, že redakce vyvíjí čtyři nové publicistické pořady – a jeden z nich v průběhu podzimu nasadí v neděli večer.

A to byl i oficiální závěr pondělní rady. Těsná většina radních přijala vysvětlení generálního ředitele ohledně zrušení týdeníku, zároveň ho vyzvala, aby je informoval o přípravě zmíněného nového pořadu, který má 168 hodin Nory Fridrichové nahradit.