V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.

Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.

„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.

Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.

„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.

„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.

To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“

Za klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.

Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.

Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.

„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.

Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.

„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.

Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.

Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.

Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.

Průměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.

Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.

Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.

Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.

V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.

Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.

„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.

Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.

„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.

„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.

To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“

Za klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.

Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.

Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.

„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.

Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.

„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.

Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.

Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.

Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.

Průměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.

Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.

Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.

Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.