Profesionální otec politických stran Miroslav Kalousek má za lubem další štaci. Oznámení vzniku nového subjektu je na spadnutí. Chorobných zakladatelů zná česká politická historie mnoho, jak dokazují Šťastní podcasteři Šídlo–Povolná–Lasák.

Miroslav Kalousek se rozhodl po 15 letech opustit domovskou základnu TOP09, kterou spolu s loni zesnulým knížetem Schwarzenbergem na sklonku první dekády nultých let. Aktivním politikem bývalý ministr financí nyní není, v lednu 2021 rezignoval na poslanecký mandát. Přesto českou politiku dennodenně komentuje na síti X a také často chodí do rozhovorů, kde mudruje o práci svých někdejších kolegů a přátel.

Kalousek si očividně docela užívá tajemna, které kolem jeho potenciální budoucí politické kariéry opředlo. Spekulace, že má tento původně lidovec choutky do veřejného prostoru znova vkročit a možná se pod vlajkou zbrusu nové – a opět vlastní – strany někam zvolit, probublává na povrch už roky, po dění ve vládní koalici a hodu TOP09 přes palubu v těchto dnech ovšem ještě nabraly na intenzitě.

Jeho exodu z Topky, zdá se, straníci příliš nelitují. „Nevšimla jsem si, že by třeba aktuální šéfka Pekarová Adamová vyjádřila soustrast, lítost, vděk, znepokojení, zármutek… Jakoukoliv účast. Ani ostatní, kteří díky založení strany za ni dnes třeba dokonce sedí ve vládě,“ tesknila při konstatování, že praotec nikomu nechybí, Tereza Povolná. „Předsedkyně zrovna slavila kulaté narozeniny, chápu, že si nenašla čas na všechno. Myslíte, že ji jako dárek více potěšil saxofon, který dostala, nebo právě zbavení se Kalouska?“ ptal se kolegů Šťastných podcasterů Ondřej Lasák.

Historický kontext Kalouskovy působnosti již tradičně dodává pamětník Jindřich Šídlo. „On KDU-ČSL předsedal v letech 2003 až 2006. Nicméně – stranu opustil po neshodách zejména s Jiřím Čunkem, což se mu nikdo nemůže divit. Lidovcům se pomstil tím, že na svém posledním sjezdu, který absolvoval v květnu 2009 na Vsetíně, spoluzvolil předsedou Cyrila Svobodu. Pak založil si TOP 09, načež následovaly sněmovní volby v roce 2010, kde sledoval, jak KDU-ČSL nepřelezla 5 %, zatímco on s novým projektem vyseknul 16,7 %. Ano, svým ziskem lidovce tehdy pomohl zaříznout.“

Načež Šídlo ještě vyrukoval s anketním dotazem: „Takže otázka za několik bodů. Od koho by asi tak ta nová strana Miroslava Kalouska, pokud by náhodou nějaká strana Miroslava Kalouska snad měla vzniknout, bude brát voliče?“

Z Šídlovy analýzy lze tedy usoudit, že pan Kalousek má ve zvyku strany, kterým leta předsedal, likvidovat. Známé jsou ale i takové případy, kdy předsedové stranu jen rebrandují a poté ji v klidu v dobré víře a míru zase opustí. Tento postup ztělesňuje například Jana „budu kandidovat úplně kamkoliv úplně za kohokoliv“ Bobošíková.

„Bobošíková neničí, jen neustále přejmenovává a variuje. Začala s ‚Politika 21.‘ Potom to překřtila na ‚Českou suverenitu‘ s nějakými modifikacemi. Pak se z toho stal ‚Volební blok: Hlavu vzhůru,‘ který díky masivní podpoře Václava Klause, který byl na jejich billboardech v roce 2013, udělal asi 0,4 %. Takže tím byla hlava dole. A pak se to znova otočilo do té Suverenity. A dneska totéž známe jako ČSSD v čele s Paroubkem,“ vysvětluje složité manévry amatérský politolog z Holešovic Šídlo.

„Toto přejmenovávání a zabíraní značek zaběhnutých stran nás v kanceláři přivedlo k nápadu. Lidovci by mohli na volebním sjezdu na podzim prodělat záchvat a stranu a název změnit na Lidovci, jak už je několikrát v té straně taky napadlo. A mazaný lišák Kalousek by mohl jít a využít té finty úplně stejně. V momentě, kdy by byla volná značka KDU-ČSL, si ji přivlastnit,“ konspiruje na závěr Tereza Povolná.

Jak zní správná odpověď na anketní dotaz Jindřicha Šídla? Jakou politickou dvojici Tereza Povolná neváhala označit jako prima partu? A kterého pseudovlastence si v rámci hereckých praktik při scénickém čtení zahrál Ondřej Lasák? Vše se dozvíte ve Šťastném podcastu, pustťe si ho v přehrávači v samotném úvodu článku.

Profesionální otec politických stran Miroslav Kalousek má za lubem další štaci. Oznámení vzniku nového subjektu je na spadnutí. Chorobných zakladatelů zná česká politická historie mnoho, jak dokazují Šťastní podcasteři Šídlo–Povolná–Lasák.

Miroslav Kalousek se rozhodl po 15 letech opustit domovskou základnu TOP09, kterou spolu s loni zesnulým knížetem Schwarzenbergem na sklonku první dekády nultých let. Aktivním politikem bývalý ministr financí nyní není, v lednu 2021 rezignoval na poslanecký mandát. Přesto českou politiku dennodenně komentuje na síti X a také často chodí do rozhovorů, kde mudruje o práci svých někdejších kolegů a přátel.

Kalousek si očividně docela užívá tajemna, které kolem jeho potenciální budoucí politické kariéry opředlo. Spekulace, že má tento původně lidovec choutky do veřejného prostoru znova vkročit a možná se pod vlajkou zbrusu nové – a opět vlastní – strany někam zvolit, probublává na povrch už roky, po dění ve vládní koalici a hodu TOP09 přes palubu v těchto dnech ovšem ještě nabraly na intenzitě.

Jeho exodu z Topky, zdá se, straníci příliš nelitují. „Nevšimla jsem si, že by třeba aktuální šéfka Pekarová Adamová vyjádřila soustrast, lítost, vděk, znepokojení, zármutek… Jakoukoliv účast. Ani ostatní, kteří díky založení strany za ni dnes třeba dokonce sedí ve vládě,“ tesknila při konstatování, že praotec nikomu nechybí, Tereza Povolná. „Předsedkyně zrovna slavila kulaté narozeniny, chápu, že si nenašla čas na všechno. Myslíte, že ji jako dárek více potěšil saxofon, který dostala, nebo právě zbavení se Kalouska?“ ptal se kolegů Šťastných podcasterů Ondřej Lasák.

Historický kontext Kalouskovy působnosti již tradičně dodává pamětník Jindřich Šídlo. „On KDU-ČSL předsedal v letech 2003 až 2006. Nicméně – stranu opustil po neshodách zejména s Jiřím Čunkem, což se mu nikdo nemůže divit. Lidovcům se pomstil tím, že na svém posledním sjezdu, který absolvoval v květnu 2009 na Vsetíně, spoluzvolil předsedou Cyrila Svobodu. Pak založil si TOP 09, načež následovaly sněmovní volby v roce 2010, kde sledoval, jak KDU-ČSL nepřelezla 5 %, zatímco on s novým projektem vyseknul 16,7 %. Ano, svým ziskem lidovce tehdy pomohl zaříznout.“

Načež Šídlo ještě vyrukoval s anketním dotazem: „Takže otázka za několik bodů. Od koho by asi tak ta nová strana Miroslava Kalouska, pokud by náhodou nějaká strana Miroslava Kalouska snad měla vzniknout, bude brát voliče?“

Z Šídlovy analýzy lze tedy usoudit, že pan Kalousek má ve zvyku strany, kterým leta předsedal, likvidovat. Známé jsou ale i takové případy, kdy předsedové stranu jen rebrandují a poté ji v klidu v dobré víře a míru zase opustí. Tento postup ztělesňuje například Jana „budu kandidovat úplně kamkoliv úplně za kohokoliv“ Bobošíková.

„Bobošíková neničí, jen neustále přejmenovává a variuje. Začala s ‚Politika 21.‘ Potom to překřtila na ‚Českou suverenitu‘ s nějakými modifikacemi. Pak se z toho stal ‚Volební blok: Hlavu vzhůru,‘ který díky masivní podpoře Václava Klause, který byl na jejich billboardech v roce 2013, udělal asi 0,4 %. Takže tím byla hlava dole. A pak se to znova otočilo do té Suverenity. A dneska totéž známe jako ČSSD v čele s Paroubkem,“ vysvětluje složité manévry amatérský politolog z Holešovic Šídlo.

„Toto přejmenovávání a zabíraní značek zaběhnutých stran nás v kanceláři přivedlo k nápadu. Lidovci by mohli na volebním sjezdu na podzim prodělat záchvat a stranu a název změnit na Lidovci, jak už je několikrát v té straně taky napadlo. A mazaný lišák Kalousek by mohl jít a využít té finty úplně stejně. V momentě, kdy by byla volná značka KDU-ČSL, si ji přivlastnit,“ konspiruje na závěr Tereza Povolná.

Jak zní správná odpověď na anketní dotaz Jindřicha Šídla? Jakou politickou dvojici Tereza Povolná neváhala označit jako prima partu? A kterého pseudovlastence si v rámci hereckých praktik při scénickém čtení zahrál Ondřej Lasák? Vše se dozvíte ve Šťastném podcastu, pustťe si ho v přehrávači v samotném úvodu článku.