Data okolo dětské obezity působí dramaticky. Situace se za poslední roky rychle zhoršila a se začátkem 90. let je prakticky nesrovnatelná. Přestože odborníci bijí na poplach, změna chmurných statistik nepřichází.

Zdravotní hrozba, s níž zatím neumíme bojovat. I tak se mluví o problému dětské obezity. Proč případů raketově přibývá a jaké mohou být následky? Poslechněte si podcast MUDr.ování s Janem Boženským, pediatrem a odborníkem právě na tento problém.

O prohloubení problému s dětskou obezitou se v posledních letech mluví stále více, zatím se ale nepodařilo najít cestu, jak neveselý trend zvrátit. „Není to tak, že selháváme. My už jsme selhali,“ hodnotí situaci Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích a vedoucí Sekce pediatrické obezitologie při České obezitologické společnosti.

Na začátku 90. let bylo v republice okolo tří procent dětí, které se potýkaly s obezitou. Dnes už je to skoro 17 procent. V některých věkových kategoriích se ale podíl blíží dokonce 50 procentům.

Jan Boženský prý v praxi vídá i čím dál mladší děti, které s obezitou bojují. „Bavíme se o dětech v pěti, v šesti či sedmi letech. Dříve jsem si to nedokázal představit, ty děti jsou kousíček od toho, aby u nich vznikla cukrovka druhého typu. Dříve nepředstavitelná věc. Očekávám, že v průběhu dalších třeba 25 let nastane další lavina nárůstu právě tohoto onemocnění,“ míní lékař.

Zároveň upozorňuje, že se i u dětí objevuje metabolický syndrom – právě ten nese velká zdravotní rizika. V těle probíhá de facto chronický zánět vyvolávající změny, které se na zdravotním stavu daného člověka v průběhu let projeví.

Může stát například za poškozením cév a vznikem kardiovaskulárních nemocí. Pokud se s metabolickým syndromem potýkají už malé děti a pokud se u nich nepodaří hmotnost zredukovat, mohou být následně ohrožené třeba infarktem už ve věku okolo 35 let.

Důvodů, proč dětí s nezdravou hmotností přibývá, je podle odborníka mnoho. Kromě často zmiňovaného nedostatku pohybu vidí problém i v tom, že na děti od útlého věku výrazně cílí reklamy na nezdravé a energeticky velmi bohaté potraviny a nápoje.

„Budeme se muset velmi vážně zamyslet nad tím, jak děti nalákat na pohyb a zdravou stravu. Ale schválně si ráno pusťte dětský pořad a zkuste se podívat na reklamy, které u těch dětských pořadů jsou. Jídlo, jídlo, jídlo, energeticky bohatá strava. Je to dobře marketingově uděláno,“ říká lékař.

U starších dětí a dospívajících potom kritizuje narůstající oblibu v pití energetických nápojů – ty obsahují mnoho povzbuzujících látek včetně kofeinu a vysoký obsah sladidel. Negativní dopad takových nápojů na zdraví i celkovou životosprávu dětí už řeší i politici. Ve hře je regulace jejich prodeje.

Podle Jana Boženského je nicméně zřejmé, že klíčovou roli hrají v prevenci dětské obezity rodiče. Děti totiž často i podvědomě dělají to, co vidí doma – a týká se to stravy i pohybu.

Nabádá proto ke společným výletům a procházkám. Velkou úlohu má také obyčejný každodenní pohyb. Počítá se doslova každý krok.

„Když vezete dítě do školy a máte možnost zastavit o 100, 200 nebo 300 metrů dále a dítě se tam může bezpečně dostat z větší vzdálenosti, tak když to sečtete za 20 dní, je to přece jenom už nějaký ten kilometr. A za rok už jsou to desítky kilometrů,“ popisuje Jan Boženský.

Ve stravě pak musí být pravidelnost, dostatek zeleniny a nevynechávání snídaní. Zapomenout je třeba na nejrůznější slazené nápoje, laskominy a nezdravé polotovary. Ideální pro dítě je, když se do zdravého životního stylu opře celá rodina. Zásadní je také poučit dědečky a babičky, že zahrnování vnoučat sladkostmi není vhodné.

Data okolo dětské obezity působí dramaticky. Situace se za poslední roky rychle zhoršila a se začátkem 90. let je prakticky nesrovnatelná. Přestože odborníci bijí na poplach, změna chmurných statistik nepřichází.

Zdravotní hrozba, s níž zatím neumíme bojovat. I tak se mluví o problému dětské obezity. Proč případů raketově přibývá a jaké mohou být následky? Poslechněte si podcast MUDr.ování s Janem Boženským, pediatrem a odborníkem právě na tento problém.

O prohloubení problému s dětskou obezitou se v posledních letech mluví stále více, zatím se ale nepodařilo najít cestu, jak neveselý trend zvrátit. „Není to tak, že selháváme. My už jsme selhali,“ hodnotí situaci Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích a vedoucí Sekce pediatrické obezitologie při České obezitologické společnosti.

Na začátku 90. let bylo v republice okolo tří procent dětí, které se potýkaly s obezitou. Dnes už je to skoro 17 procent. V některých věkových kategoriích se ale podíl blíží dokonce 50 procentům.

Jan Boženský prý v praxi vídá i čím dál mladší děti, které s obezitou bojují. „Bavíme se o dětech v pěti, v šesti či sedmi letech. Dříve jsem si to nedokázal představit, ty děti jsou kousíček od toho, aby u nich vznikla cukrovka druhého typu. Dříve nepředstavitelná věc. Očekávám, že v průběhu dalších třeba 25 let nastane další lavina nárůstu právě tohoto onemocnění,“ míní lékař.

Zároveň upozorňuje, že se i u dětí objevuje metabolický syndrom – právě ten nese velká zdravotní rizika. V těle probíhá de facto chronický zánět vyvolávající změny, které se na zdravotním stavu daného člověka v průběhu let projeví.

Může stát například za poškozením cév a vznikem kardiovaskulárních nemocí. Pokud se s metabolickým syndromem potýkají už malé děti a pokud se u nich nepodaří hmotnost zredukovat, mohou být následně ohrožené třeba infarktem už ve věku okolo 35 let.

Důvodů, proč dětí s nezdravou hmotností přibývá, je podle odborníka mnoho. Kromě často zmiňovaného nedostatku pohybu vidí problém i v tom, že na děti od útlého věku výrazně cílí reklamy na nezdravé a energeticky velmi bohaté potraviny a nápoje.

„Budeme se muset velmi vážně zamyslet nad tím, jak děti nalákat na pohyb a zdravou stravu. Ale schválně si ráno pusťte dětský pořad a zkuste se podívat na reklamy, které u těch dětských pořadů jsou. Jídlo, jídlo, jídlo, energeticky bohatá strava. Je to dobře marketingově uděláno,“ říká lékař.

U starších dětí a dospívajících potom kritizuje narůstající oblibu v pití energetických nápojů – ty obsahují mnoho povzbuzujících látek včetně kofeinu a vysoký obsah sladidel. Negativní dopad takových nápojů na zdraví i celkovou životosprávu dětí už řeší i politici. Ve hře je regulace jejich prodeje.

Podle Jana Boženského je nicméně zřejmé, že klíčovou roli hrají v prevenci dětské obezity rodiče. Děti totiž často i podvědomě dělají to, co vidí doma – a týká se to stravy i pohybu.

Nabádá proto ke společným výletům a procházkám. Velkou úlohu má také obyčejný každodenní pohyb. Počítá se doslova každý krok.

„Když vezete dítě do školy a máte možnost zastavit o 100, 200 nebo 300 metrů dále a dítě se tam může bezpečně dostat z větší vzdálenosti, tak když to sečtete za 20 dní, je to přece jenom už nějaký ten kilometr. A za rok už jsou to desítky kilometrů,“ popisuje Jan Boženský.

Ve stravě pak musí být pravidelnost, dostatek zeleniny a nevynechávání snídaní. Zapomenout je třeba na nejrůznější slazené nápoje, laskominy a nezdravé polotovary. Ideální pro dítě je, když se do zdravého životního stylu opře celá rodina. Zásadní je také poučit dědečky a babičky, že zahrnování vnoučat sladkostmi není vhodné.