Jen málokterá oblast medicíny u nás ušla za poslední roky takovou cestu jako boj proti rakovině prsu. V mamografii se dnes uplatňuje i umělá inteligence. Pořád je to ale hra o čas a pravidelné prohlídky zachraňují životy.

Jak jsme úspěšní v boji proti rakovině prsu a jak lékařům pomáhají nové technologie? Kdy zpozornět a jaké faktory ovlivňují rozvoj rakoviny? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s mamodiagnostikem Janem Danešem.

Násobně více příběhů se šťastným koncem než před lety, moderní metody a léčba šitá na míru. To podle profesora Jana Daneše dnes v České republice definuje boj proti rakovině prsu. Když před více než 20 lety s kolegy rozbíhal screeningový program, byla realita úplně jiná.

„Drtivá většina nádorů byly pokročilé, neexistoval žádný mamografický screening a kvalita mamografických přístrojů byla velmi špatná,“ vyjmenovává lékař v podcastu MUDr.ování. Podíl nových případů podle něj sice roste, ale úmrtnost klesla během 20 let až o 30 procent. Převažují totiž nádory odhalené v prvním stadiu, kdy je prognóza pacientek velmi dobrá.

S časným odhalením i velmi malých nádorů dnes už lékařům pomáhá umělá inteligence. Podle profesora Daneše je to užitečná pomoc. Poté co snímky vyhodnotí zkušení lékaři, doplní hodnocení také speciální software a na základě zpracovaných dat upozorní třeba na podezřelou změnu, kterou lidské oko mohlo přehlédnout.

„Jsme z toho nadšení. Software upozorní, že by v prsu něco mohlo být. Dva lékaři, kteří snímky povinně hodnotí, se na to zaměří a zjistí tam třeba malý nádor. Fantastické je, že když je umělá interakce negativní, tak je extrémně nízká pravděpodobnost, že tam nádor je, doplňuje odborník.

Vše nicméně závisí na tom, aby se žena k odborníkům dostavila včas. Bezplatné mamografické vyšetření si v rámci screeningu může nechat udělat každá žena nad 45 let. Podstupovat by ho měla pravidelně jedenkrát za dva roky.

„V té cílové skupině 45 až 69 let je účast něco přes 60 %. Zajímavé je, že toto je ve dvouletém intervalu. Ale pokud se vezme tříletý interval, tak už je ta účast přes 70 %,“ dodává Jan Daneš.

Zároveň upozorňuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i mimo tento rámec by se ženy měly na odborníky obracet, pokud například při samovyšetření v tkáni zjistí neobvyklou změnu.

Pokud jde o primární prevenci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy předcházení vzniku nemoci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nelze obvykle v případě rakoviny prsu poukázat na jediného viníka. Podle lékaře hraje roli vícero faktorů, které se vzájemně prolínají. Kromě genetiky podle něj hraje roli třeba i životní styl, obezita, alkohol nebo chronický stres.

„Je důležité prostě umět odpočívat. Brát si jen práci, na kterou stačím, případně změnit práci na tu, která mě bude těšit,“ dodává.

Jen málokterá oblast medicíny u nás ušla za poslední roky takovou cestu jako boj proti rakovině prsu. V mamografii se dnes uplatňuje i umělá inteligence. Pořád je to ale hra o čas a pravidelné prohlídky zachraňují životy.

Jak jsme úspěšní v boji proti rakovině prsu a jak lékařům pomáhají nové technologie? Kdy zpozornět a jaké faktory ovlivňují rozvoj rakoviny? Poslechněte si nový díl podcastu MUDr.ování s mamodiagnostikem Janem Danešem.

Násobně více příběhů se šťastným koncem než před lety, moderní metody a léčba šitá na míru. To podle profesora Jana Daneše dnes v České republice definuje boj proti rakovině prsu. Když před více než 20 lety s kolegy rozbíhal screeningový program, byla realita úplně jiná.

„Drtivá většina nádorů byly pokročilé, neexistoval žádný mamografický screening a kvalita mamografických přístrojů byla velmi špatná,“ vyjmenovává lékař v podcastu MUDr.ování. Podíl nových případů podle něj sice roste, ale úmrtnost klesla během 20 let až o 30 procent. Převažují totiž nádory odhalené v prvním stadiu, kdy je prognóza pacientek velmi dobrá.

S časným odhalením i velmi malých nádorů dnes už lékařům pomáhá umělá inteligence. Podle profesora Daneše je to užitečná pomoc. Poté co snímky vyhodnotí zkušení lékaři, doplní hodnocení také speciální software a na základě zpracovaných dat upozorní třeba na podezřelou změnu, kterou lidské oko mohlo přehlédnout.

„Jsme z toho nadšení. Software upozorní, že by v prsu něco mohlo být. Dva lékaři, kteří snímky povinně hodnotí, se na to zaměří a zjistí tam třeba malý nádor. Fantastické je, že když je umělá interakce negativní, tak je extrémně nízká pravděpodobnost, že tam nádor je, doplňuje odborník.

Vše nicméně závisí na tom, aby se žena k odborníkům dostavila včas. Bezplatné mamografické vyšetření si v rámci screeningu může nechat udělat každá žena nad 45 let. Podstupovat by ho měla pravidelně jedenkrát za dva roky.

„V té cílové skupině 45 až 69 let je účast něco přes 60 %. Zajímavé je, že toto je ve dvouletém intervalu. Ale pokud se vezme tříletý interval, tak už je ta účast přes 70 %,“ dodává Jan Daneš.

Zároveň upozorňuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i mimo tento rámec by se ženy měly na odborníky obracet, pokud například při samovyšetření v tkáni zjistí neobvyklou změnu.

Pokud jde o primární prevenci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy předcházení vzniku nemoci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nelze obvykle v případě rakoviny prsu poukázat na jediného viníka. Podle lékaře hraje roli vícero faktorů, které se vzájemně prolínají. Kromě genetiky podle něj hraje roli třeba i životní styl, obezita, alkohol nebo chronický stres.

„Je důležité prostě umět odpočívat. Brát si jen práci, na kterou stačím, případně změnit práci na tu, která mě bude těšit,“ dodává.