Výpověď z práce, zdravotní problémy nebo nečekané výdaje – situace, ve kterých se bez finanční rezervy neobejdete. Nouzový fond vytvořit si dokáže vytvořit každý, je k tomu ale potřeba disciplína a ukládání úspor na správná místa.

Známá poučka tvrdí, že finanční polštář by měl pokrýt celkové výdaje domácnosti na tři až šest měsíců. Podle lektorky, mentorky a konzultantky ve finančním vzdělávání Veroniky Kalátové je ale přesná výše individuální a odvíjí se mimo jiné od stability zaměstnání, pravidelnosti příjmů v podnikání nebo závazků typu vysoká hypotéka.

Začít s budováním rezervy je podle ní nejlepší už od prvních výplat: „Když začnete vydělávat první peníze a ještě bydlíte doma u rodičů, kde nemusíte platit nájem, část peněz už byste si měli začít odkládat do rezervy, abyste v budoucnu měli třeba na vybavení domácnosti,“ říká s tím, že na finanční polštář je optimální odkládat každý měsíc 20 % z rozpočtu.

Kam si pak nejlépe peníze na rezervu posílat? Veronika Kalátová radí založit si spořicí účet v odlišné bance, než která zřizuje váš běžný účet, a to nejlépe bez přístupu k platební kartě. „Většina lidí nechává své rezervy na běžném účtu, a to mi jako finančnímu poradci přijde velmi bolestivé, protože peníze máte lehce dostupné. Finanční rezervu je ale potřeba od běžných výdajů naopak oddělit,“ vysvětluje.

Těm, kteří se bojí, že by i tak rezervu sáhli, radí Kalátová ze začátku šetřit například do běžné fyzické obálky: „Tu nemějte doma a uložte ji raději třeba u svých rodičů. Je totiž nutné mít motivaci jak šetřit, tak na naše prostředky nesahat,“ vysvětluje.

Na jaká místa pak rezervu ukládat v případě, že dosahuje vyšších částek? Podle Kalátové jsou vhodné třeba fondy peněžního trhu nebo úročená hotovost, které nabízí lepší úroky. „V případě konkrétních cílů, na které spoříme do několika let, je také možné využít termínované vklady nebo dluhopisové fondy,“ dodává.

vV případě náhlých výdajů a naopak absence jakékoli finanční rezervy pak Kalátová varuje především před lepením pomocí půjček: „Když máme kreditní kartu a víme, že nejsme schopni půjčky splatit do měsíce, běžíme do banky a žádáme spotřebitelský úvěr, který nabízí výrazně nižší úrok, to samé platí i pro kontokorent. Zkrátka i špatné půjčky je nutné v rámci budování rezervy co nejdřív splatit,“ uzavírá.

Výpověď z práce, zdravotní problémy nebo nečekané výdaje – situace, ve kterých se bez finanční rezervy neobejdete. Nouzový fond vytvořit si dokáže vytvořit každý, je k tomu ale potřeba disciplína a ukládání úspor na správná místa.

Známá poučka tvrdí, že finanční polštář by měl pokrýt celkové výdaje domácnosti na tři až šest měsíců. Podle lektorky, mentorky a konzultantky ve finančním vzdělávání Veroniky Kalátové je ale přesná výše individuální a odvíjí se mimo jiné od stability zaměstnání, pravidelnosti příjmů v podnikání nebo závazků typu vysoká hypotéka.

Začít s budováním rezervy je podle ní nejlepší už od prvních výplat: „Když začnete vydělávat první peníze a ještě bydlíte doma u rodičů, kde nemusíte platit nájem, část peněz už byste si měli začít odkládat do rezervy, abyste v budoucnu měli třeba na vybavení domácnosti,“ říká s tím, že na finanční polštář je optimální odkládat každý měsíc 20 % z rozpočtu.

Kam si pak nejlépe peníze na rezervu posílat? Veronika Kalátová radí založit si spořicí účet v odlišné bance, než která zřizuje váš běžný účet, a to nejlépe bez přístupu k platební kartě. „Většina lidí nechává své rezervy na běžném účtu, a to mi jako finančnímu poradci přijde velmi bolestivé, protože peníze máte lehce dostupné. Finanční rezervu je ale potřeba od běžných výdajů naopak oddělit,“ vysvětluje.

Těm, kteří se bojí, že by i tak rezervu sáhli, radí Kalátová ze začátku šetřit například do běžné fyzické obálky: „Tu nemějte doma a uložte ji raději třeba u svých rodičů. Je totiž nutné mít motivaci jak šetřit, tak na naše prostředky nesahat,“ vysvětluje.

Na jaká místa pak rezervu ukládat v případě, že dosahuje vyšších částek? Podle Kalátové jsou vhodné třeba fondy peněžního trhu nebo úročená hotovost, které nabízí lepší úroky. „V případě konkrétních cílů, na které spoříme do několika let, je také možné využít termínované vklady nebo dluhopisové fondy,“ dodává.

vV případě náhlých výdajů a naopak absence jakékoli finanční rezervy pak Kalátová varuje především před lepením pomocí půjček: „Když máme kreditní kartu a víme, že nejsme schopni půjčky splatit do měsíce, běžíme do banky a žádáme spotřebitelský úvěr, který nabízí výrazně nižší úrok, to samé platí i pro kontokorent. Zkrátka i špatné půjčky je nutné v rámci budování rezervy co nejdřív splatit,“ uzavírá.