Současné dění na Blízkém východě vyvolává napětí i daleko za hranicemi tohoto regionu. Jak se to projevuje na soužití mezi muslimskými menšinami a většinovou společností v Evropě? A mohou bouřlivé události a jejich vysoká emoční rezonance představovat nový zdroj radikalizace v zemích, jako je Francie nebo Německo, které v minulých letech zažily velké teroristické útoky?

Od teroristických útoků v Paříži (na noční klub Bataclan a další místa) uplyne příští měsíc devět let. Skupina útočníků majících vazby na Islámský stát (ISIS) tehdy připravila o život 130 lidí. Dnes ISIS v Evropě už nikoho neděsí, zato se pozornost upírá k dramatickému dění na Blízkém východě, kde Izrael po útocích teroristů z Hamásu ze 7.října loňského roku přešel do protiofenzívy a jeho vojenské údery v Gaze a Libanonu si vyžádaly životy desítek tisíc lidí. A jako již mnohokrát předtím jsou otřesy dění na Blízkém východě cítit i v Evropě.

„Vlivem dění v Pásmu Gazy došlo ve francouzské společnosti k nové politické polarizaci kolem tématu islámu,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 Gilles Kepel, přední francouzský odborník na Blízký východ a radikální islám, který o tématu publikoval řadu knih a přednášel na prestižních univerzitách.

Zatímco krajní levice se podle Kepela zastává otázek spojených s islámem a cílí tím na potomky imigrantů muslimského původu, krajní pravice se naopak soustředí na zdůrazňování nebezpečí islamizace. „Je to nový typ polarizace založený na náboženství, zatímco ty předchozí vycházely z příslušnosti k různým sociálním vrstvám. Už vlastně nejde o spor mezi levicovým a pravicovým pohledem na svět, ale spíš o to, jestli jste pro islám, nebo proti němu.“

Letošní letní olympijské hry, které Francie hostila a jejichž zabezpečení si vyžádalo velké nasazení ze strany francouzských bezpečnostních složek, sice proběhly bez incidentů, k individuálním útokům menšího rozsahu ale přesto čas od času dochází, i když zdaleka ne v takovém rozsahu, jako byly ty v Paříži před devíti lety.

„Islámský stát je poražený. Teď tu máme něco, čemu já říkám ambientní džihádismus. Už to není tak, že by jedna organizace vydávala rozkazy svým stoupencům. Místo toho tu jsou sociální sítě. Lidé, kteří mají pocit, že jsou muslimové pronásledovaní, se ztotožní se zprávami a příběhy, které vidí na sociálních sítích, a jako jednotlivci se poté mohou rozhodnout k činu,“ říká francouzský expert.

Často k tomu nepotřebují sofistikované zbraně nebo trhaviny, postačí jim obyčejný nůž. Útoků nožem přibylo například v Německu. A podobné útoky pak inspirují další. „Dotyční brouzdají po internetu a nadchnou je nějaké nové vzory – jako třeba útočníci s nožem. Nůž je něco velmi jednoduchého, co nevyžaduje téměř žádnou přípravu a snadno můžete uniknout pozornosti policie. Útok nožem má také svoje místo v radikální islámské kultuře,“ vysvětluje Kepel s odkazem na brutální vraždy zajatců ISIS, který pak snímky těchto poprav využíval ve své propagandě.

Francie má jednu z největších muslimských komunit v Evropě. A mezi pěti miliony francouzských muslimů se najde i několik tisíc, které tajné služby považují za zradikalizované a představující potenciální hrozbu pro společnost. Podle Kepela je ale stále více ohrožována i soudržnost francouzské společnosti, jejímž základním kamenem tradičně bývalo sdílení hodnot.

„Já jsem potomek českých přistěhovalců do Francie. A stejně jako mnozí lidé v mojí situaci jsme nadšeně přijali a užívali, co jsme považovali za hodnoty francouzské společnosti – lidskou svobodu, sekulární stát, rovnost atd. Co teď pozorujeme, je dekonstrukce těchto hodnot ve jménu těch salafistických,“ říká Gilles Kepel s tím, že rozpad hodnot představuje pro Francii větší výzvu než otázka kriminality a veřejného pořádku.

„Ještě v mé generaci se lidé přes svůj menšinový přistěhovalecký původ plně identifikovali se sekularismem většinové francouzské společnosti. Dnes se v některých oblastech stali muslimové většinou, a tak jsme do jisté míry svědky obrácené integrace,“ podotýká francouzský expert, který očekává, že polarizace v evropských společnostech bude sílit. A to i díky vlivu nynějšího „velkého otřesu světového systému“, kdy dochází k viditelnému vzestupu takzvaného globálního jihu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se Gilles Kepel dívá na debaty o zákazu nošení hidžábu na veřejnosti nebo co si myslí o proizraelských postojích české vlády. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Současné dění na Blízkém východě vyvolává napětí i daleko za hranicemi tohoto regionu. Jak se to projevuje na soužití mezi muslimskými menšinami a většinovou společností v Evropě? A mohou bouřlivé události a jejich vysoká emoční rezonance představovat nový zdroj radikalizace v zemích, jako je Francie nebo Německo, které v minulých letech zažily velké teroristické útoky?

Od teroristických útoků v Paříži (na noční klub Bataclan a další místa) uplyne příští měsíc devět let. Skupina útočníků majících vazby na Islámský stát (ISIS) tehdy připravila o život 130 lidí. Dnes ISIS v Evropě už nikoho neděsí, zato se pozornost upírá k dramatickému dění na Blízkém východě, kde Izrael po útocích teroristů z Hamásu ze 7.října loňského roku přešel do protiofenzívy a jeho vojenské údery v Gaze a Libanonu si vyžádaly životy desítek tisíc lidí. A jako již mnohokrát předtím jsou otřesy dění na Blízkém východě cítit i v Evropě.

„Vlivem dění v Pásmu Gazy došlo ve francouzské společnosti k nové politické polarizaci kolem tématu islámu,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 Gilles Kepel, přední francouzský odborník na Blízký východ a radikální islám, který o tématu publikoval řadu knih a přednášel na prestižních univerzitách.

Zatímco krajní levice se podle Kepela zastává otázek spojených s islámem a cílí tím na potomky imigrantů muslimského původu, krajní pravice se naopak soustředí na zdůrazňování nebezpečí islamizace. „Je to nový typ polarizace založený na náboženství, zatímco ty předchozí vycházely z příslušnosti k různým sociálním vrstvám. Už vlastně nejde o spor mezi levicovým a pravicovým pohledem na svět, ale spíš o to, jestli jste pro islám, nebo proti němu.“

Letošní letní olympijské hry, které Francie hostila a jejichž zabezpečení si vyžádalo velké nasazení ze strany francouzských bezpečnostních složek, sice proběhly bez incidentů, k individuálním útokům menšího rozsahu ale přesto čas od času dochází, i když zdaleka ne v takovém rozsahu, jako byly ty v Paříži před devíti lety.

„Islámský stát je poražený. Teď tu máme něco, čemu já říkám ambientní džihádismus. Už to není tak, že by jedna organizace vydávala rozkazy svým stoupencům. Místo toho tu jsou sociální sítě. Lidé, kteří mají pocit, že jsou muslimové pronásledovaní, se ztotožní se zprávami a příběhy, které vidí na sociálních sítích, a jako jednotlivci se poté mohou rozhodnout k činu,“ říká francouzský expert.

Často k tomu nepotřebují sofistikované zbraně nebo trhaviny, postačí jim obyčejný nůž. Útoků nožem přibylo například v Německu. A podobné útoky pak inspirují další. „Dotyční brouzdají po internetu a nadchnou je nějaké nové vzory – jako třeba útočníci s nožem. Nůž je něco velmi jednoduchého, co nevyžaduje téměř žádnou přípravu a snadno můžete uniknout pozornosti policie. Útok nožem má také svoje místo v radikální islámské kultuře,“ vysvětluje Kepel s odkazem na brutální vraždy zajatců ISIS, který pak snímky těchto poprav využíval ve své propagandě.

Francie má jednu z největších muslimských komunit v Evropě. A mezi pěti miliony francouzských muslimů se najde i několik tisíc, které tajné služby považují za zradikalizované a představující potenciální hrozbu pro společnost. Podle Kepela je ale stále více ohrožována i soudržnost francouzské společnosti, jejímž základním kamenem tradičně bývalo sdílení hodnot.

„Já jsem potomek českých přistěhovalců do Francie. A stejně jako mnozí lidé v mojí situaci jsme nadšeně přijali a užívali, co jsme považovali za hodnoty francouzské společnosti – lidskou svobodu, sekulární stát, rovnost atd. Co teď pozorujeme, je dekonstrukce těchto hodnot ve jménu těch salafistických,“ říká Gilles Kepel s tím, že rozpad hodnot představuje pro Francii větší výzvu než otázka kriminality a veřejného pořádku.

„Ještě v mé generaci se lidé přes svůj menšinový přistěhovalecký původ plně identifikovali se sekularismem většinové francouzské společnosti. Dnes se v některých oblastech stali muslimové většinou, a tak jsme do jisté míry svědky obrácené integrace,“ podotýká francouzský expert, který očekává, že polarizace v evropských společnostech bude sílit. A to i díky vlivu nynějšího „velkého otřesu světového systému“, kdy dochází k viditelnému vzestupu takzvaného globálního jihu.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se Gilles Kepel dívá na debaty o zákazu nošení hidžábu na veřejnosti nebo co si myslí o proizraelských postojích české vlády. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.