Investigativní reportéři z několika evropských zemí se dostali k uniklým dokumentům zevnitř ruské propagandy. Jde o desítky milionů záznamů, které popisují, jak tvůrci smyšlených zpráv, fotek nebo videí vstupují do internetového prostoru na Západě a jak se snaží ovlivnit místní politiku.

Jedním z novinářů, který o věci v minulých dnech informoval, je Martin Laine z estonského serveru Delfi. V podcastu 5:59 jsme s ním probrali, na koho se Rusové zaměřují, co je a jak funguje orwellovsky znějící Agentura pro sociální projektování a jestli uniklé dokumenty napovídají, na koho bude cílit příští kampaň. Přinášíme vám přepis celého rozhovoru:

Úniky dokumentů souvisejících s dezinformačními kampaněmi, které pocházejí z Ruska, se na Západě čas od času dostávají ven. Jak významná je v tomto ohledu tahle konkrétní složka souborů?

Jsou to velmi podstatné dokumenty v tom smyslu, že pocházejí z okruhu blízkého Vladimiru Putinovi. Jsou spojené s činností jeho prezidentské administrativy. Ukazují, že lidé z jeho úřadu v podstatě úkolovali společnost nazvanou Agentura pro sociální projektování. Už v minulosti jsme se samozřejmě setkávali s úniky různých dokumentů nebo jsme slyšeli o organizacích, jejichž náplní práce byl (masový) trolling a vytváření komentářů na internetu. Ale nikdy to nepocházelo z takové blízkosti úřadu ruského prezidenta.

Poslechněte si celý podcast 5:59 s Martinem Lainem

Než se zaměříme na samotný obsah dokumentů, zeptám se na ten ohromný rozsah uniklých materiálů. Ukazují na desítky milionů textů, memů a videí v řádu několika málo měsíců – mělo jich být ke 40 milionům. Jak významný je ten únik z pohledu objemu?

Nemyslím, že by byl tento únik dokumentů tak významný ve smyslu velikosti, už jsem viděl větší. Ale zdá se, že nejde o všechny materiály související s Agenturou pro sociální projektování a že jich existuje více. Před několika týdny unikl do médií obsah složky, kterou americká FBI předložila soudu v souvislosti s jedním případem ve Spojených státech a která se také týkala zmíněné ruské „agentury“. Tehdy tam byly i dokumenty, které nejsou mezi materiály, ke kterým jsme se dostali my, což ukazuje, že jich musí být víc. Je pravděpodobné, že americká vláda už se k nim dostala.

Z pohledu řekněme gigabajtů tedy nejde o ten největší únik. Skutečně zajímavý je ale jeho obsah – je tam spousta zajímavých návrhů textů nebo poznámek. Velmi podstatné jsou excelové soubory, ve kterých si zaznamenávali celý proces vytváření falešných komentářů, kterými přispívali do diskuzí na stránkách mainstreamových médií a zpravodajských serverů v zemích, na které se soustředili. Takže se dá říci, že i když už jsme tady měli třeba i desetinásobně větší úniky, tenhle konkrétní ukazuje, že i ty malé mohou být dost zajímavé.

Přesně na to jsem se vás chtěla zeptat – co nejdůležitějšího uniklé dokumenty ukazují? Je v nich něco, na co byste zvlášť upozornil posluchače v Česku?

My jsme se (při zkoumání úniku) zaměřili na linku voleb do Evropského parlamentu, protože se nás osobně dotýkají, volíme v nich. Je tam třeba dokument, který v podstatě říká, že cílem celého projektu je právě ovlivnit evropské volby. Svou snahu zaměřili hlavně na pět největších členských zemí Evropské unie. A z nějakého důvodu nejvíce na Německo, které ale bylo součástí i dalších projektů – měli toho rozjetého víc, nešlo jen o volby. Ale fakt, že se eurovolby snažili ovlivnit, z těch dokumentů docela jasně vyplývá. Stejně jako že v centru jejich snahy byly hlavně krajně pravicové strany v zemích Evropské unie.

To, co popisujete, jsou zároveň poměrně vážná obvinění. Jakým způsobem jste došli k závěru, že jsou dokumenty autentické a jejich obsah je věrohodný? Mluvíme tu totiž o fungování světa propagandy…

To je samozřejmě důležitá otázka. Je podstatná o to víc, že obsah dokumentů může působit skoro jako karikatura – ty věci se v nich popisují velmi otevřeně, používají se slova jako „fejky“ nebo sdělení, že je potřeba fungovat jako skutečná továrna na fejky. Podobné věty a sdělení jsou citované v dokumentech FBI, o kterých jsem už mluvil a které se už několik týdnů před naším investigativním pátráním staly součástí materiálů předložených americkým Ministerstvem spravedlnosti. Ukazují v nich některé konkrétní dokumenty. Některé z nich jsou přitom stejné jako ty, na které jsme narazili později my a o kterých teď tady spolu mluvíme. Americké Ministerstvo spravedlnosti nám tak vlastně do určité míry potvrzuje, že jde o dokumenty z dílny Agentury pro sociální projektování, že za nimi stojí stejní lidé, že vznikly v těsné blízkosti úřadu ruského prezidenta a tak podobně.

Druhou podstatnou věcí je míra, s jakou je v těch dokumentech činnost agentury zachycená. Jsou tam excelové tabulky s desítkami tisíc řádků, na každé z nich snímek obrazovky, který dokumentuje komentář zanechaný ruským trollem. Bylo by nesmírně náročné všechny ty desítky tisíc screenshotů, souborů a všeho dalšího falešně vyrobit. Bylo by to dokonce náročnější než tu informační operaci skutečně provádět. No a třetím bodem je fakt, že už jsme o Agentuře pro sociální projektování slyšeli dříve. Včetně toho, že společnosti jako Meta nebo Microsoft upozornily na reklamní kampaně, které používaly stejné prvky a motivy, jaké obsahuje i ten nový únik – stejné ilustrace, texty i další věci, které se už předtím objevily například v reklamních kampaních na facebooku. To vše dohromady podle mého názoru ukazuje, že máme v rukou autentické materiály patřící Agentuře pro sociální projektování.

A je možné tomu rozumět tak, že ona zmiňovaná Agentura pro sociální projektování dnes stojí v samotném centru ruské propagandy a že je řízená Kremlem? A pokud ano, jak jste k takovému závěru dospěli?

Je to vlastně soukromá společnost, která poskytuje své služby prezidentské administrativě. Taková je oficiální verze – a tak to vlastně také funguje. Potvrzují to i materiály FBI, kde se mimo jiné uvádí, že se desítek mítinků v Agentuře pro sociální projektování zúčastnil Sergej Kirijenko, zástupce šéfa prezidentské kanceláře a pravá ruka Vladimira Putina.

Mezi uniklými dokumenty jsou i zápisy z těchto porad. Ukazují to samé, co tvrdí americká vláda – jsou v nich zmínky o účasti zaměstnanců ruské vlády. Na setkáních navíc vystupují dost agresivně a důrazně, když se třeba mluví o tom, jaké narativy budou (v kampaních) použity, co se bude dělat dál a tak podobně. V podstatě agenturu úkolují do té míry, že můžeme říct, že ruská vláda činnost této soukromé společnosti přímo řídí. Oni sami se sice označují za PR agenturu a je pravda, že nepracují jen pro úřad ruského prezidenta, mají zakázky i odjinud. Prezidentská administrativa je ale jejich velký a velmi významný klient.

Můžete prosím pro ty, kdo nejsou obeznámeni s metodami a běžným fungováním propagandy, popsat, s jakými tématy a prostředky se pracovalo? O čem vypovídají úniky?

Jistě. U každé z těch kampaní to bylo trochu jiné – měly různé cíle a také rozdílnou míru úspěšnosti. Například když se podíváme na propagandu a dezinformace cílící na Ukrajinu a rusky hovořící publikum, tam se dá mluvit o velké úspěšnosti, protože mohou využívat tu obrovskou informačně propagandistickou infrastrukturu, mohou využívat státní média, desítky jimi vytvořených a fungujících skupin na (populární) komunikační platformě Telegram. Takže se jim například podařilo rozšířit lživé tvrzení, že si generál Zalužnyj užívá dovolené na Kypru, zatímco se na Ukrajině válčí. Použili k tomu starou fotografii Zalužného v Mariupolu z roku 2018, ale tvrdili, že jde o aktuální snímek z Kypru. A podle jejich vlastních záznamů tahle vymyšlená story zaznamenala miliony interakcí. Takže ano, v produkci a šíření ruské propagandy jsou velmi úspěšní.

Také používají v různých zemích EU místní jazyky. Takže jsme například mohli vidět tisíce komentářů (z jejich dílny) v němčině pod články německých mainstreamových médií a taky jsme zaznamenali zprávy o jejich reklamních kampaních, kde na facebooku šířili obsah, který vizuálně napodoboval styl jednotlivých mainstreamových médií, ale skrýval v sobě propagandistické narativy, zároveň hojně využívají kreslené vtipy nebo memy. V zásadě tedy podstrkují svůj obsah na sociální sítě.

A pozoruhodné je, že interní vykazování těch jednotlivých kampaní se příliš neliší například od projektů EU, pokud jste někdy viděli podobu jejich evaluací. Mají tam jasně stanovené cíle a seznam priorit jako priorita číslo jedna, priorita číslo dvě atd. a každý dokument ukazuje, co přesně dělali, aby těch cílů dosáhli. V případě Německa, nebo EU obecně, v zásadě tlačili komunikační pilíře krajní pravice, jako je antiglobalismus nebo anti-LGBT, aby tím například přihráli straně Alternativa pro Německo další stoupence. Dokonce pak používali preference AfD z průzkumů veřejného mínění jako měřítko úspěšnosti svých operací, což je poměrně překvapivé. Měli jasně stanovený cíl pomoci AfD dosáhnout alespoň 20procentní podpory, což byla ona hranice úspěchu. To už vám dost jasně říká, o co jim jde a koho v evropských volbách podporovali.

Takže pokud jde o cílení ruské propagandistické mašinérie, máme tu co do činění s výběrem konkrétních zemí na Západě v konkrétním čase, nebo s výběrem specifických demografických skupin, případně událostí a společenských debat?

Dá se říct, že si vždycky jasně stanoví svou cílovou skupinu. U každého z jejich projektů tahle otázka zazní: na koho se tady zaměřujeme? Jsou to ruskojazyčné skupiny? Jsou to Ukrajinci? Jsou to evropští voliči? Je to krajní pravice? Je to krajní levice? A tak dál a tak dál. Takže se snažili ovlivňovat různé skupiny. Ale v konkrétních kampaních se zaměřovali na místní publikum uvnitř EU, což můžeme snadno odvodit z toho, že si vybrali lokální jazyk jako v případě němčiny, kde si pak obstarávali překladatele pro lokalizaci těch sdělení.

Vybrali si tedy lidi inklinující ke krajní pravici, kteří pociťují nejistotu z ekonomického vývoje, a obraceli se na ně jako na potenciální voliče AfD. Tlačila se tam ekonomická agenda typu „proč nenakupujeme plyn z Ruska? Pro naši ekonomiku by to přece bylo mnohem výhodnější, ale tyhle liberální vlády v podstatě ničí ekonomiku tím, že pomáhají Ukrajině.“ Takže tyhle proruské narativy roubovali na aktuální autenticky pociťované problémy obyčejných lidí v EU. A v zásadě sváděli všechno na Ukrajinu a z Ruska naopak dělali univerzálního spasitele, který vyřeší všechny naše problémy.

Ve světle tohoto přístupu je možné s jistotou tvrdit, že Agentura pro sociální projektování měla aktivní spolupracovníky i mezi občany členských zemí Evropské unie? Víme, jestli dostával někdo z nich zaplaceno za to, že šířil agenturou vytvářený obsah, nebo tu máme co do činění s těmi příslovečnými užitečnými idioty, kteří rádi přiloží ruku k dílu, aniž by za to dostali zaplaceno?

V minulosti jsem u jiných případů viděl v uniklých dokumentech jasné indicie, že takový – řekněme  – smluvní vztah, kde spolu obě strany vzájemně komunikují, existuje, ale v tomto případě jsem nenarazil na jediný takový dokument, který by naznačoval, že Agentura pro sociální projektování někoho oslovila s tím, aby šířil její obsahy. Skoro jako by si řekli, že nechtějí nikde zanechat otisky prstů, že daných cílů chtějí dosáhnout, aniž by oslovovali konkrétní lidi. Je to zkrátka trochu jiné než v případě ruských tajných služeb nebo ruské propagandistické televize RT, to jsou separátní entity a mají svoje vlastní metody.

Znovu říkám, že v případě téhle organizace jsem nenarazil na žádný dokument, který by naznačoval obousměrnou komunikaci. Viděl jsem jen to, že využili či zneužili užitečných idiotů a že je zároveň monitorovali. Řada lidí zbystřila, když se ve vyšetřovacích spisech amerických úřadů objevila informace o velké skupině západních influencerů a novinářů, kteří mají šířit proruské nálady, a doufali, že se dozvědí, proč to ti lidé dělají a jestli jsou Ruskem placení. Ale já si myslím, že je Rusové monitorují zkrátka proto, aby si od nich půjčili některé nápady. Vyhledávají témata, která přicházejí z jiných zdrojů než z jejich, od těch samotných influencerů, a pak ty narativy dál šíří.

Není to pokaždé tak, že vytvoří nějakou fake news a pak ji podstrčí lidem s tím, ať ji dál šíří. Někdy je to naopak – něco se nejprve objeví uvnitř EU, u lidí, kteří mají na takových sděleních a jejich šíření svůj vlastní partikulární zájem. A Rusko to vidí a řekne si: no ne, to je dobrý nápad, to si půjčíme, to podpoříme, pojďme to předhodit našim lidem, ať se k tomu taky vyjádří. Působí to přirozeněji a nevznáší se nad tím žádné podezření z korupce. Zapojit užitečné idioty tímhle způsobem je pro ně jednodušší, nemusí se na ně přímo obracet.

A tihle lidé, o kterých mluvíte, to je těch 2800 takzvaných „názorových lídrů“ z Ameriky a dalších států, jak se o nich píše v uniklých dokumentech? A pokud ano, co je to vlastně za lidi, z jakých zemí jsou a nachází se mezi nimi i nějaký český občan?

My ten seznam nemáme. Je zmiňován v dokumentech FBI a v balíku uniklých informací se nachází několik screenshotů z tohoto seznamu. Údajně v něm mají být osobnosti z 81 zemí, takže je víc než pravděpodobné, že se tam objeví i někdo z České republiky, ale znovu říkám – my celý ten seznam nemáme. Z těch screenshotů, které jsem viděl, se ale zdá, že je to dost náhodný výběr lidí, kteří někdy veřejně prohlásili něco, co vyznívalo ve prospěch Ruska. Spoustu lidí například překvapilo, že na jednom z těch screenshotů byl vidět zpěvák skupiny Modern Talking Dieter Bohlen.

Já jsem si ho pak trochu progoogloval a opravdu se ukázalo, že šířil takové ty klasické výzvy, ať už konečně nastane mír, neposílejme zbraně na Ukrajinu a tak podobně. Což se nepochybně Rusům líbí, a tak si asi řekli – pojďme si ho hlídat, uvidíme, s čím přijde příště a co nám z toho kápne. Stejně tak ale Rusové monitorují protiruské debaty, novináře a influencery, a to z toho důvodu, aby byli lépe připraveni na jejich argumenty a narativy a mohli proti nim vytvořit svoje kampaně. Myslím si tedy, že víc než cokoli jiného to je snaha vytvořit si užitečnou databázi, kam se chodí pro nápady a podněty, kterých se pak dá využít v informační válce.

Jeden z nejzajímavějších elementů v uniklých materiálech je video se šéfem Agentury pro sociální projektování Iljou Gambašidzem. Má na sobě černou mikinu s kapucou s nápisem „Ruští ideologičtí bojovníci“ a je mu vidět do tváře, nijak si ji nezakrývá. Jak si vysvětlujete, že takhle odhaluje svoji identitu, Martine?

Ano, je to překvapivé video, řekl bych, že až skoro karikaturní. U organizací tohoto typu se s tím ale setkáváme docela často. Usilují o finance ruské vlády, od ruských oligarchů a podobně. Kvůli potenciálním dárcům produkují materiály a powerpointové prezentace, na kterých se snaží prodat svoji práci. Je to příklad i tohoto velmi nóbl videa. Snaží se představit svoje aktivity jako mocnější, než ve skutečnosti jsou, aby od prezidentské administrativy nebo prostě podporovatelů dostali víc peněz. To je potřeba mít na paměti. Jde vlastně o takovou reklamu pro interní účely. Nebylo to určeno ke zveřejnění. To je také podle mě důvod, proč na tom videu tak otevřeně mluví o tom, co dělají. Připomíná to trailer k nějakému filmu o informační válce. Je to svým způsobem i trochu zábavné.

Propagační video Agentury pro sociální projektování (ZDROJ: YouTube kanál VolunteerInfoN):

Laik by si navíc myslel, že tyhle materiály budou supertajné a nikdo nepovolaný se k nim nedostane. Co víme o tom, kdo dokumenty vynesl ven? Byla to například hackerská skupina, nebo někdo zevnitř té struktury?

No, je trochu těžké o tom mluvit, protože musím coby novinář chránit svoje zdroje. Ale z toho, jak jsme se k těm materiálům dostali, usuzuju, že je vynesl někdo zevnitř, nějaký zaměstnanec Agentury pro sociální projektování nebo někdo takový. Dostali jsme nejprve jen výběr několika dokumentů, bylo to před mnoha měsíci, a poté, co jsme publikovali několik článků o dezinformacích, o aktivitách ruských tajných služeb a podobně, jsme od anonymního zdroje dostali všechny záznamy, o kterých se teď bavíme.

Slyšel jsem, že stejný balíček přišel řadě investigativních novinářů. Zpočátku bylo těžké jasně říct, co to je, protože jsme dostali jen zhruba dvanáct různých dokumentů. Později ale, když přišel celý balíček, jsme pochopili, že jde o autentický, vynesený materiál. A že si takové věci Rusové hlídají – ano, ale tady nejde o zpravodajskou operaci. Bavíme se v zásadě o soukromé firmě, která se živí těmito věcmi a je už dlouho na mušce. Řada zemí ji dala na svůj sankční seznam a dost možná se stala i cílem útoků ze strany různých „hacktivistů“. Takhle se pravděpodobně dostaly ty dokumenty i k nám.

Co bude teď dál s vyneseným materiálem? Pracují na tom třeba už tajné služby v Evropě? A co by se ideálně mělo dít jako následek mimo jiné vašeho článku?

Považoval jsem za důležité dát tyto věci ven, podívat se na veřejný prostor z jiné perspektivy a ukázat, co všechno se ve veřejné sféře může odehrávat. Ale pokud jde o oficiální vyšetřování, jsou tu už zmíněné dokumenty FBI, jsou tu sankce, mnohé skandály vyplavaly ještě před naší investigací. Američané mají k tomu hodně dat, zmiňují je docela často. Jde spíš o to, že my jako veřejnost bychom si měli zejména před volbami udržovat pozornost a ostražitost vůči těmto věcem.

Mnoho lidí mi řeklo: to přece není novinka, že se Rusko snaží ovlivnit volby v jiných zemích. V jistém smyslu není, dělá to tak pokaždé. Jde ale o to, že bychom si skutečně měli uvědomit, co to znamená. Například sociální síť X tím, že začala anonymizovat lajky pod příspěvky, usnadnila manipulaci s obsahem. Je teď jednodušší příspěvky strhnout různými směry. TikTok a další platformy by si to měly uvědomit a měly by být zodpovědné za boj proti těmhle aktivitám, zvláště když mluvíme o automatizovaných činnostech různých botů, trollích farem a dalších.

Mluvili jsme o dosavadních cílech a tématech z produkce ruské propagandy. Pojďme to uzavřít tím, co se bude dít příště. Lze z vynesených dokumentů vyčíst, že dalšími cíli Agentury pro sociální projektování budou americké prezidentské volby a federální volby v Německu příští rok?

Ano, myslím, že volby v Německu jsou dobrý příklad. Budou hlavním cílem, protože ruská dezinformační scéna tam zaznamenala jistý úspěch v případě popularity AfD. Myslím ale, že sama sobě připisuje až příliš velké zásluhy. AfD se jistě nestala populární jenom kvůli tomu, že jde o stranu, která se odmítla distancovat od Ruska a od ruských zájmů. Ale Rusko tenhle narativ tlačí a bude to tak dělat i příští rok.

V případě amerických prezidentských voleb jsme už zaznamenali dezinformační kampaně a fejk videa proti Kamale Harrisové. Ještě nevíme, jestli je to produkce Agentury pro sociální projektování, protože kampaň Kamaly Harrisové je docela nová a my nemáme dokumenty a záznamy z té doby. Jak přesně Rusové změnili dezinformační taktiku poté, co Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku, budeme vědět později. Ale zdá se, že už se v tomto směru něco děje, to ano.

Investigativní reportéři z několika evropských zemí se dostali k uniklým dokumentům zevnitř ruské propagandy. Jde o desítky milionů záznamů, které popisují, jak tvůrci smyšlených zpráv, fotek nebo videí vstupují do internetového prostoru na Západě a jak se snaží ovlivnit místní politiku.

Jedním z novinářů, který o věci v minulých dnech informoval, je Martin Laine z estonského serveru Delfi. V podcastu 5:59 jsme s ním probrali, na koho se Rusové zaměřují, co je a jak funguje orwellovsky znějící Agentura pro sociální projektování a jestli uniklé dokumenty napovídají, na koho bude cílit příští kampaň. Přinášíme vám přepis celého rozhovoru:

Úniky dokumentů souvisejících s dezinformačními kampaněmi, které pocházejí z Ruska, se na Západě čas od času dostávají ven. Jak významná je v tomto ohledu tahle konkrétní složka souborů?

Jsou to velmi podstatné dokumenty v tom smyslu, že pocházejí z okruhu blízkého Vladimiru Putinovi. Jsou spojené s činností jeho prezidentské administrativy. Ukazují, že lidé z jeho úřadu v podstatě úkolovali společnost nazvanou Agentura pro sociální projektování. Už v minulosti jsme se samozřejmě setkávali s úniky různých dokumentů nebo jsme slyšeli o organizacích, jejichž náplní práce byl (masový) trolling a vytváření komentářů na internetu. Ale nikdy to nepocházelo z takové blízkosti úřadu ruského prezidenta.

Poslechněte si celý podcast 5:59 s Martinem Lainem

Než se zaměříme na samotný obsah dokumentů, zeptám se na ten ohromný rozsah uniklých materiálů. Ukazují na desítky milionů textů, memů a videí v řádu několika málo měsíců – mělo jich být ke 40 milionům. Jak významný je ten únik z pohledu objemu?

Nemyslím, že by byl tento únik dokumentů tak významný ve smyslu velikosti, už jsem viděl větší. Ale zdá se, že nejde o všechny materiály související s Agenturou pro sociální projektování a že jich existuje více. Před několika týdny unikl do médií obsah složky, kterou americká FBI předložila soudu v souvislosti s jedním případem ve Spojených státech a která se také týkala zmíněné ruské „agentury“. Tehdy tam byly i dokumenty, které nejsou mezi materiály, ke kterým jsme se dostali my, což ukazuje, že jich musí být víc. Je pravděpodobné, že americká vláda už se k nim dostala.

Z pohledu řekněme gigabajtů tedy nejde o ten největší únik. Skutečně zajímavý je ale jeho obsah – je tam spousta zajímavých návrhů textů nebo poznámek. Velmi podstatné jsou excelové soubory, ve kterých si zaznamenávali celý proces vytváření falešných komentářů, kterými přispívali do diskuzí na stránkách mainstreamových médií a zpravodajských serverů v zemích, na které se soustředili. Takže se dá říci, že i když už jsme tady měli třeba i desetinásobně větší úniky, tenhle konkrétní ukazuje, že i ty malé mohou být dost zajímavé.

Přesně na to jsem se vás chtěla zeptat – co nejdůležitějšího uniklé dokumenty ukazují? Je v nich něco, na co byste zvlášť upozornil posluchače v Česku?

My jsme se (při zkoumání úniku) zaměřili na linku voleb do Evropského parlamentu, protože se nás osobně dotýkají, volíme v nich. Je tam třeba dokument, který v podstatě říká, že cílem celého projektu je právě ovlivnit evropské volby. Svou snahu zaměřili hlavně na pět největších členských zemí Evropské unie. A z nějakého důvodu nejvíce na Německo, které ale bylo součástí i dalších projektů – měli toho rozjetého víc, nešlo jen o volby. Ale fakt, že se eurovolby snažili ovlivnit, z těch dokumentů docela jasně vyplývá. Stejně jako že v centru jejich snahy byly hlavně krajně pravicové strany v zemích Evropské unie.

To, co popisujete, jsou zároveň poměrně vážná obvinění. Jakým způsobem jste došli k závěru, že jsou dokumenty autentické a jejich obsah je věrohodný? Mluvíme tu totiž o fungování světa propagandy…

To je samozřejmě důležitá otázka. Je podstatná o to víc, že obsah dokumentů může působit skoro jako karikatura – ty věci se v nich popisují velmi otevřeně, používají se slova jako „fejky“ nebo sdělení, že je potřeba fungovat jako skutečná továrna na fejky. Podobné věty a sdělení jsou citované v dokumentech FBI, o kterých jsem už mluvil a které se už několik týdnů před naším investigativním pátráním staly součástí materiálů předložených americkým Ministerstvem spravedlnosti. Ukazují v nich některé konkrétní dokumenty. Některé z nich jsou přitom stejné jako ty, na které jsme narazili později my a o kterých teď tady spolu mluvíme. Americké Ministerstvo spravedlnosti nám tak vlastně do určité míry potvrzuje, že jde o dokumenty z dílny Agentury pro sociální projektování, že za nimi stojí stejní lidé, že vznikly v těsné blízkosti úřadu ruského prezidenta a tak podobně.

Druhou podstatnou věcí je míra, s jakou je v těch dokumentech činnost agentury zachycená. Jsou tam excelové tabulky s desítkami tisíc řádků, na každé z nich snímek obrazovky, který dokumentuje komentář zanechaný ruským trollem. Bylo by nesmírně náročné všechny ty desítky tisíc screenshotů, souborů a všeho dalšího falešně vyrobit. Bylo by to dokonce náročnější než tu informační operaci skutečně provádět. No a třetím bodem je fakt, že už jsme o Agentuře pro sociální projektování slyšeli dříve. Včetně toho, že společnosti jako Meta nebo Microsoft upozornily na reklamní kampaně, které používaly stejné prvky a motivy, jaké obsahuje i ten nový únik – stejné ilustrace, texty i další věci, které se už předtím objevily například v reklamních kampaních na facebooku. To vše dohromady podle mého názoru ukazuje, že máme v rukou autentické materiály patřící Agentuře pro sociální projektování.

A je možné tomu rozumět tak, že ona zmiňovaná Agentura pro sociální projektování dnes stojí v samotném centru ruské propagandy a že je řízená Kremlem? A pokud ano, jak jste k takovému závěru dospěli?

Je to vlastně soukromá společnost, která poskytuje své služby prezidentské administrativě. Taková je oficiální verze – a tak to vlastně také funguje. Potvrzují to i materiály FBI, kde se mimo jiné uvádí, že se desítek mítinků v Agentuře pro sociální projektování zúčastnil Sergej Kirijenko, zástupce šéfa prezidentské kanceláře a pravá ruka Vladimira Putina.

Mezi uniklými dokumenty jsou i zápisy z těchto porad. Ukazují to samé, co tvrdí americká vláda – jsou v nich zmínky o účasti zaměstnanců ruské vlády. Na setkáních navíc vystupují dost agresivně a důrazně, když se třeba mluví o tom, jaké narativy budou (v kampaních) použity, co se bude dělat dál a tak podobně. V podstatě agenturu úkolují do té míry, že můžeme říct, že ruská vláda činnost této soukromé společnosti přímo řídí. Oni sami se sice označují za PR agenturu a je pravda, že nepracují jen pro úřad ruského prezidenta, mají zakázky i odjinud. Prezidentská administrativa je ale jejich velký a velmi významný klient.

Můžete prosím pro ty, kdo nejsou obeznámeni s metodami a běžným fungováním propagandy, popsat, s jakými tématy a prostředky se pracovalo? O čem vypovídají úniky?

Jistě. U každé z těch kampaní to bylo trochu jiné – měly různé cíle a také rozdílnou míru úspěšnosti. Například když se podíváme na propagandu a dezinformace cílící na Ukrajinu a rusky hovořící publikum, tam se dá mluvit o velké úspěšnosti, protože mohou využívat tu obrovskou informačně propagandistickou infrastrukturu, mohou využívat státní média, desítky jimi vytvořených a fungujících skupin na (populární) komunikační platformě Telegram. Takže se jim například podařilo rozšířit lživé tvrzení, že si generál Zalužnyj užívá dovolené na Kypru, zatímco se na Ukrajině válčí. Použili k tomu starou fotografii Zalužného v Mariupolu z roku 2018, ale tvrdili, že jde o aktuální snímek z Kypru. A podle jejich vlastních záznamů tahle vymyšlená story zaznamenala miliony interakcí. Takže ano, v produkci a šíření ruské propagandy jsou velmi úspěšní.

Také používají v různých zemích EU místní jazyky. Takže jsme například mohli vidět tisíce komentářů (z jejich dílny) v němčině pod články německých mainstreamových médií a taky jsme zaznamenali zprávy o jejich reklamních kampaních, kde na facebooku šířili obsah, který vizuálně napodoboval styl jednotlivých mainstreamových médií, ale skrýval v sobě propagandistické narativy, zároveň hojně využívají kreslené vtipy nebo memy. V zásadě tedy podstrkují svůj obsah na sociální sítě.

A pozoruhodné je, že interní vykazování těch jednotlivých kampaní se příliš neliší například od projektů EU, pokud jste někdy viděli podobu jejich evaluací. Mají tam jasně stanovené cíle a seznam priorit jako priorita číslo jedna, priorita číslo dvě atd. a každý dokument ukazuje, co přesně dělali, aby těch cílů dosáhli. V případě Německa, nebo EU obecně, v zásadě tlačili komunikační pilíře krajní pravice, jako je antiglobalismus nebo anti-LGBT, aby tím například přihráli straně Alternativa pro Německo další stoupence. Dokonce pak používali preference AfD z průzkumů veřejného mínění jako měřítko úspěšnosti svých operací, což je poměrně překvapivé. Měli jasně stanovený cíl pomoci AfD dosáhnout alespoň 20procentní podpory, což byla ona hranice úspěchu. To už vám dost jasně říká, o co jim jde a koho v evropských volbách podporovali.

Takže pokud jde o cílení ruské propagandistické mašinérie, máme tu co do činění s výběrem konkrétních zemí na Západě v konkrétním čase, nebo s výběrem specifických demografických skupin, případně událostí a společenských debat?

Dá se říct, že si vždycky jasně stanoví svou cílovou skupinu. U každého z jejich projektů tahle otázka zazní: na koho se tady zaměřujeme? Jsou to ruskojazyčné skupiny? Jsou to Ukrajinci? Jsou to evropští voliči? Je to krajní pravice? Je to krajní levice? A tak dál a tak dál. Takže se snažili ovlivňovat různé skupiny. Ale v konkrétních kampaních se zaměřovali na místní publikum uvnitř EU, což můžeme snadno odvodit z toho, že si vybrali lokální jazyk jako v případě němčiny, kde si pak obstarávali překladatele pro lokalizaci těch sdělení.

Vybrali si tedy lidi inklinující ke krajní pravici, kteří pociťují nejistotu z ekonomického vývoje, a obraceli se na ně jako na potenciální voliče AfD. Tlačila se tam ekonomická agenda typu „proč nenakupujeme plyn z Ruska? Pro naši ekonomiku by to přece bylo mnohem výhodnější, ale tyhle liberální vlády v podstatě ničí ekonomiku tím, že pomáhají Ukrajině.“ Takže tyhle proruské narativy roubovali na aktuální autenticky pociťované problémy obyčejných lidí v EU. A v zásadě sváděli všechno na Ukrajinu a z Ruska naopak dělali univerzálního spasitele, který vyřeší všechny naše problémy.

Ve světle tohoto přístupu je možné s jistotou tvrdit, že Agentura pro sociální projektování měla aktivní spolupracovníky i mezi občany členských zemí Evropské unie? Víme, jestli dostával někdo z nich zaplaceno za to, že šířil agenturou vytvářený obsah, nebo tu máme co do činění s těmi příslovečnými užitečnými idioty, kteří rádi přiloží ruku k dílu, aniž by za to dostali zaplaceno?

V minulosti jsem u jiných případů viděl v uniklých dokumentech jasné indicie, že takový – řekněme  – smluvní vztah, kde spolu obě strany vzájemně komunikují, existuje, ale v tomto případě jsem nenarazil na jediný takový dokument, který by naznačoval, že Agentura pro sociální projektování někoho oslovila s tím, aby šířil její obsahy. Skoro jako by si řekli, že nechtějí nikde zanechat otisky prstů, že daných cílů chtějí dosáhnout, aniž by oslovovali konkrétní lidi. Je to zkrátka trochu jiné než v případě ruských tajných služeb nebo ruské propagandistické televize RT, to jsou separátní entity a mají svoje vlastní metody.

Znovu říkám, že v případě téhle organizace jsem nenarazil na žádný dokument, který by naznačoval obousměrnou komunikaci. Viděl jsem jen to, že využili či zneužili užitečných idiotů a že je zároveň monitorovali. Řada lidí zbystřila, když se ve vyšetřovacích spisech amerických úřadů objevila informace o velké skupině západních influencerů a novinářů, kteří mají šířit proruské nálady, a doufali, že se dozvědí, proč to ti lidé dělají a jestli jsou Ruskem placení. Ale já si myslím, že je Rusové monitorují zkrátka proto, aby si od nich půjčili některé nápady. Vyhledávají témata, která přicházejí z jiných zdrojů než z jejich, od těch samotných influencerů, a pak ty narativy dál šíří.

Není to pokaždé tak, že vytvoří nějakou fake news a pak ji podstrčí lidem s tím, ať ji dál šíří. Někdy je to naopak – něco se nejprve objeví uvnitř EU, u lidí, kteří mají na takových sděleních a jejich šíření svůj vlastní partikulární zájem. A Rusko to vidí a řekne si: no ne, to je dobrý nápad, to si půjčíme, to podpoříme, pojďme to předhodit našim lidem, ať se k tomu taky vyjádří. Působí to přirozeněji a nevznáší se nad tím žádné podezření z korupce. Zapojit užitečné idioty tímhle způsobem je pro ně jednodušší, nemusí se na ně přímo obracet.

A tihle lidé, o kterých mluvíte, to je těch 2800 takzvaných „názorových lídrů“ z Ameriky a dalších států, jak se o nich píše v uniklých dokumentech? A pokud ano, co je to vlastně za lidi, z jakých zemí jsou a nachází se mezi nimi i nějaký český občan?

My ten seznam nemáme. Je zmiňován v dokumentech FBI a v balíku uniklých informací se nachází několik screenshotů z tohoto seznamu. Údajně v něm mají být osobnosti z 81 zemí, takže je víc než pravděpodobné, že se tam objeví i někdo z České republiky, ale znovu říkám – my celý ten seznam nemáme. Z těch screenshotů, které jsem viděl, se ale zdá, že je to dost náhodný výběr lidí, kteří někdy veřejně prohlásili něco, co vyznívalo ve prospěch Ruska. Spoustu lidí například překvapilo, že na jednom z těch screenshotů byl vidět zpěvák skupiny Modern Talking Dieter Bohlen.

Já jsem si ho pak trochu progoogloval a opravdu se ukázalo, že šířil takové ty klasické výzvy, ať už konečně nastane mír, neposílejme zbraně na Ukrajinu a tak podobně. Což se nepochybně Rusům líbí, a tak si asi řekli – pojďme si ho hlídat, uvidíme, s čím přijde příště a co nám z toho kápne. Stejně tak ale Rusové monitorují protiruské debaty, novináře a influencery, a to z toho důvodu, aby byli lépe připraveni na jejich argumenty a narativy a mohli proti nim vytvořit svoje kampaně. Myslím si tedy, že víc než cokoli jiného to je snaha vytvořit si užitečnou databázi, kam se chodí pro nápady a podněty, kterých se pak dá využít v informační válce.

Jeden z nejzajímavějších elementů v uniklých materiálech je video se šéfem Agentury pro sociální projektování Iljou Gambašidzem. Má na sobě černou mikinu s kapucou s nápisem „Ruští ideologičtí bojovníci“ a je mu vidět do tváře, nijak si ji nezakrývá. Jak si vysvětlujete, že takhle odhaluje svoji identitu, Martine?

Ano, je to překvapivé video, řekl bych, že až skoro karikaturní. U organizací tohoto typu se s tím ale setkáváme docela často. Usilují o finance ruské vlády, od ruských oligarchů a podobně. Kvůli potenciálním dárcům produkují materiály a powerpointové prezentace, na kterých se snaží prodat svoji práci. Je to příklad i tohoto velmi nóbl videa. Snaží se představit svoje aktivity jako mocnější, než ve skutečnosti jsou, aby od prezidentské administrativy nebo prostě podporovatelů dostali víc peněz. To je potřeba mít na paměti. Jde vlastně o takovou reklamu pro interní účely. Nebylo to určeno ke zveřejnění. To je také podle mě důvod, proč na tom videu tak otevřeně mluví o tom, co dělají. Připomíná to trailer k nějakému filmu o informační válce. Je to svým způsobem i trochu zábavné.

Propagační video Agentury pro sociální projektování (ZDROJ: YouTube kanál VolunteerInfoN):

Laik by si navíc myslel, že tyhle materiály budou supertajné a nikdo nepovolaný se k nim nedostane. Co víme o tom, kdo dokumenty vynesl ven? Byla to například hackerská skupina, nebo někdo zevnitř té struktury?

No, je trochu těžké o tom mluvit, protože musím coby novinář chránit svoje zdroje. Ale z toho, jak jsme se k těm materiálům dostali, usuzuju, že je vynesl někdo zevnitř, nějaký zaměstnanec Agentury pro sociální projektování nebo někdo takový. Dostali jsme nejprve jen výběr několika dokumentů, bylo to před mnoha měsíci, a poté, co jsme publikovali několik článků o dezinformacích, o aktivitách ruských tajných služeb a podobně, jsme od anonymního zdroje dostali všechny záznamy, o kterých se teď bavíme.

Slyšel jsem, že stejný balíček přišel řadě investigativních novinářů. Zpočátku bylo těžké jasně říct, co to je, protože jsme dostali jen zhruba dvanáct různých dokumentů. Později ale, když přišel celý balíček, jsme pochopili, že jde o autentický, vynesený materiál. A že si takové věci Rusové hlídají – ano, ale tady nejde o zpravodajskou operaci. Bavíme se v zásadě o soukromé firmě, která se živí těmito věcmi a je už dlouho na mušce. Řada zemí ji dala na svůj sankční seznam a dost možná se stala i cílem útoků ze strany různých „hacktivistů“. Takhle se pravděpodobně dostaly ty dokumenty i k nám.

Co bude teď dál s vyneseným materiálem? Pracují na tom třeba už tajné služby v Evropě? A co by se ideálně mělo dít jako následek mimo jiné vašeho článku?

Považoval jsem za důležité dát tyto věci ven, podívat se na veřejný prostor z jiné perspektivy a ukázat, co všechno se ve veřejné sféře může odehrávat. Ale pokud jde o oficiální vyšetřování, jsou tu už zmíněné dokumenty FBI, jsou tu sankce, mnohé skandály vyplavaly ještě před naší investigací. Američané mají k tomu hodně dat, zmiňují je docela často. Jde spíš o to, že my jako veřejnost bychom si měli zejména před volbami udržovat pozornost a ostražitost vůči těmto věcem.

Mnoho lidí mi řeklo: to přece není novinka, že se Rusko snaží ovlivnit volby v jiných zemích. V jistém smyslu není, dělá to tak pokaždé. Jde ale o to, že bychom si skutečně měli uvědomit, co to znamená. Například sociální síť X tím, že začala anonymizovat lajky pod příspěvky, usnadnila manipulaci s obsahem. Je teď jednodušší příspěvky strhnout různými směry. TikTok a další platformy by si to měly uvědomit a měly by být zodpovědné za boj proti těmhle aktivitám, zvláště když mluvíme o automatizovaných činnostech různých botů, trollích farem a dalších.

Mluvili jsme o dosavadních cílech a tématech z produkce ruské propagandy. Pojďme to uzavřít tím, co se bude dít příště. Lze z vynesených dokumentů vyčíst, že dalšími cíli Agentury pro sociální projektování budou americké prezidentské volby a federální volby v Německu příští rok?

Ano, myslím, že volby v Německu jsou dobrý příklad. Budou hlavním cílem, protože ruská dezinformační scéna tam zaznamenala jistý úspěch v případě popularity AfD. Myslím ale, že sama sobě připisuje až příliš velké zásluhy. AfD se jistě nestala populární jenom kvůli tomu, že jde o stranu, která se odmítla distancovat od Ruska a od ruských zájmů. Ale Rusko tenhle narativ tlačí a bude to tak dělat i příští rok.

V případě amerických prezidentských voleb jsme už zaznamenali dezinformační kampaně a fejk videa proti Kamale Harrisové. Ještě nevíme, jestli je to produkce Agentury pro sociální projektování, protože kampaň Kamaly Harrisové je docela nová a my nemáme dokumenty a záznamy z té doby. Jak přesně Rusové změnili dezinformační taktiku poté, co Harrisová oznámila kandidaturu na prezidentku, budeme vědět později. Ale zdá se, že už se v tomto směru něco děje, to ano.