Protestní akce praktických lékařů avizovaná na příští týden se nakonec konat nebude. V pondělí odpoledne se jejich zástupci dohodli s Ministerstvem zdravotnictví na změně úhradové vyhlášky pro příští rok, která umožní uspokojit jejich požadavky. Jak na tom obor praktického lékařství v Česku celkově je?

Ještě v pondělí odpoledne to vypadalo, že praktičtí lékaři budou stávkovat. Své ordinace chtěli zavřít koncem října na dva dny na protest proti připravované podobě úhradové vyhlášky, ve které platby za pacienty a jednotlivé výkony nerostly o tolik, jak lékaři žádali. Pak ale přišla zpráva, že se nakonec praktici s Ministerstvem zdravotnictví dohodli, a to jim navýšení peněz pro rok 2025 přislíbilo.

Jak ale v rozhovoru pro podcast 5:59 upozorňuje redaktorka odborného časopisu Medical Tribune Adéla Čabanová, dohoda rozhodně neznamená, že praktici mají nadobro vyhráno a o protestech už od nich neuslyšíme.

„Ta otázka tady bude za rok úplně stejně. Bude záležet na tom, kolik peněz bude k dispozici pro zdravotnictví, to znamená, jak porostou příjmy zdravotních pojišťoven. A bude záležet, jak se k tomu Ministerstvo zdravotnictví v příštím roce postaví,“ myslí si Čabanová a dodává, že „každý takový úspěch výhrůžky protestem vede k tomu, že se protesty stávají běžnější součástí jednání“.

Říjnové tahanice o co největší balík peněz pro ten který segment představují uvnitř resortu zdravotnictví celkem běžný kolorit. Děje se tak pravidelně předtím, než Ministerstvo zdravotnictví vydá svou úhradovou vyhlášku, jež rozděluje prostředky, které české zdravotnictví má na zdravotní služby.

To, že to letos provází hrozba ostrých protestů, je podle Čabanové dáno tím, že pro příští rok bude k dispozici méně peněz, které je možné rozdělit. A také tím, že si loni část lékařů vymohla protestními akcemi proti přesčasovým hodinám několik miliard korun navíc na vyšší mzdy. Ostatní skupiny teď nechtějí zůstat opomenuty.

Jak novinářka, která se oblasti zdravotnictví věnuje dvě dekády, připomíná, úhradová vyhláška je základem zdravotní politiky v zemi a ministerstvo v ní stanovuje hlavní směry, kudy se péče má ubírat.

„Od začátku vyjednávání o úhradách na příští rok Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že praktičtí lékaři jsou pro něj velká priorita a že mají být podpořeni. Poté (praktici) viděli návrh úhradové vyhlášky a úplně jim to tak nepřišlo, protože růst pro praktické lékaře tam byl menší, než je průměrný růst úhrad v celém zdravotnictví,“ vysvětluje Čabanová, kde se vzalo původní rozčarování praktiků spolu s jejich připraveností protestovat.

Praktičtí lékaři jsou přitom podle ní jedním z mála nástrojů k tomu, jak se vyrovnat se stárnutím obyvatelstva. „Bude tady v příštích desetiletích tlak na to, že stárnoucí lidé budou potřebovat víc a víc péče. Zároveň tady nebude víc zdrojů, ať už personálních nebo ekonomických. A směřování péče do, pokud možno, co nejlevnějších a nejranějších stádií léčby, do prevence a do udržování těch lidí v dobrém stavu, je šance, jak to udržet nějak důstojně v chodu,“ popisuje Čabanová.

Pokud jde o to, jak by nespokojenost lékařů s nastavením úhradové vyhlášky mohla dopadnout na pacienty, zmiňuje redaktorka riziko, že se někteří z ambulantních specialistů, kteří necítí ze strany systému potřebnou podporu, rozhodnou odejít do důchodu. Mnozí z nich už tak podle ní přesluhují. Stejně tak by mohli mít rodiče problém najít pro své potomky praktického dětského lékaře, což už se reálně děje.

Nemocniční lékaři tentokrát protestem nehrozili, což podle Adély Čabanové souvisí se zlepšenou ekonomickou situací nemocnic. „To samozřejmě neznamená, že by třeba lékařské odbory nebo ještě spíše zdravotničtí odboráři byli spokojeni s platovými tabulkami, to rozhodně nejsou. (…) Může se stát, že sotva nějak zvládneme protesty ambulantních lékařů, můžeme tu znovu mít požadavky nemocničních lékařů.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký podíl z celkového balíku peněz pro české zdravotnictví směřuje k praktickým lékařům nebo jakou roli v koloběhu financí hrají zdravotní pojišťovny. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Protestní akce praktických lékařů avizovaná na příští týden se nakonec konat nebude. V pondělí odpoledne se jejich zástupci dohodli s Ministerstvem zdravotnictví na změně úhradové vyhlášky pro příští rok, která umožní uspokojit jejich požadavky. Jak na tom obor praktického lékařství v Česku celkově je?

Ještě v pondělí odpoledne to vypadalo, že praktičtí lékaři budou stávkovat. Své ordinace chtěli zavřít koncem října na dva dny na protest proti připravované podobě úhradové vyhlášky, ve které platby za pacienty a jednotlivé výkony nerostly o tolik, jak lékaři žádali. Pak ale přišla zpráva, že se nakonec praktici s Ministerstvem zdravotnictví dohodli, a to jim navýšení peněz pro rok 2025 přislíbilo.

Jak ale v rozhovoru pro podcast 5:59 upozorňuje redaktorka odborného časopisu Medical Tribune Adéla Čabanová, dohoda rozhodně neznamená, že praktici mají nadobro vyhráno a o protestech už od nich neuslyšíme.

„Ta otázka tady bude za rok úplně stejně. Bude záležet na tom, kolik peněz bude k dispozici pro zdravotnictví, to znamená, jak porostou příjmy zdravotních pojišťoven. A bude záležet, jak se k tomu Ministerstvo zdravotnictví v příštím roce postaví,“ myslí si Čabanová a dodává, že „každý takový úspěch výhrůžky protestem vede k tomu, že se protesty stávají běžnější součástí jednání“.

Říjnové tahanice o co největší balík peněz pro ten který segment představují uvnitř resortu zdravotnictví celkem běžný kolorit. Děje se tak pravidelně předtím, než Ministerstvo zdravotnictví vydá svou úhradovou vyhlášku, jež rozděluje prostředky, které české zdravotnictví má na zdravotní služby.

To, že to letos provází hrozba ostrých protestů, je podle Čabanové dáno tím, že pro příští rok bude k dispozici méně peněz, které je možné rozdělit. A také tím, že si loni část lékařů vymohla protestními akcemi proti přesčasovým hodinám několik miliard korun navíc na vyšší mzdy. Ostatní skupiny teď nechtějí zůstat opomenuty.

Jak novinářka, která se oblasti zdravotnictví věnuje dvě dekády, připomíná, úhradová vyhláška je základem zdravotní politiky v zemi a ministerstvo v ní stanovuje hlavní směry, kudy se péče má ubírat.

„Od začátku vyjednávání o úhradách na příští rok Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že praktičtí lékaři jsou pro něj velká priorita a že mají být podpořeni. Poté (praktici) viděli návrh úhradové vyhlášky a úplně jim to tak nepřišlo, protože růst pro praktické lékaře tam byl menší, než je průměrný růst úhrad v celém zdravotnictví,“ vysvětluje Čabanová, kde se vzalo původní rozčarování praktiků spolu s jejich připraveností protestovat.

Praktičtí lékaři jsou přitom podle ní jedním z mála nástrojů k tomu, jak se vyrovnat se stárnutím obyvatelstva. „Bude tady v příštích desetiletích tlak na to, že stárnoucí lidé budou potřebovat víc a víc péče. Zároveň tady nebude víc zdrojů, ať už personálních nebo ekonomických. A směřování péče do, pokud možno, co nejlevnějších a nejranějších stádií léčby, do prevence a do udržování těch lidí v dobrém stavu, je šance, jak to udržet nějak důstojně v chodu,“ popisuje Čabanová.

Pokud jde o to, jak by nespokojenost lékařů s nastavením úhradové vyhlášky mohla dopadnout na pacienty, zmiňuje redaktorka riziko, že se někteří z ambulantních specialistů, kteří necítí ze strany systému potřebnou podporu, rozhodnou odejít do důchodu. Mnozí z nich už tak podle ní přesluhují. Stejně tak by mohli mít rodiče problém najít pro své potomky praktického dětského lékaře, což už se reálně děje.

Nemocniční lékaři tentokrát protestem nehrozili, což podle Adély Čabanové souvisí se zlepšenou ekonomickou situací nemocnic. „To samozřejmě neznamená, že by třeba lékařské odbory nebo ještě spíše zdravotničtí odboráři byli spokojeni s platovými tabulkami, to rozhodně nejsou. (…) Může se stát, že sotva nějak zvládneme protesty ambulantních lékařů, můžeme tu znovu mít požadavky nemocničních lékařů.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký podíl z celkového balíku peněz pro české zdravotnictví směřuje k praktickým lékařům nebo jakou roli v koloběhu financí hrají zdravotní pojišťovny. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.