Po osmnácti letech se z Bratislavy do Prahy stěhuje bezpečnostní konference Globe Security Forum, kterou pořádá nezávislý think-tank Globsec. Konference se zúčastní více než 2000 hostů ze 70 zemí světa. Státníci, analytici a bezpečnostní experti budou mimo jiné řešit, jak se vypořádat s konflikty na Blízkém východě a nebo na Ukrajině. Rozebíráme s prezidentem Globsecu Róbertem Vassem.

Jak zkrotit současné bezpečnostní hrozby podobající se ničivé bouři. O tom mají debatovat účastníci třídenní bezpečnostní konference, která začíná v pátek v Praze. Na setkání pod záštitou českého prezidenta Petra Pavla se mimo jiné sejdou desítky prezidentů, premiérů a dalších významných státníků z celého světa.

Česká metropole je pro tuto konferenci novým útočištěm. Společnost Globsec totiž akci letos po 18 letech přesunula z Bratislavy. Podle prezidenta a zakladatele think-tanku Róberta Vasse v tomto rozhodnutí hrálo roli několik faktorů: kapacitní a logistické podmínky v Bratislavě, ambice Česka stát se důležitým hráčem v mezinárodních otázkách a také současná politická situace ve střední Evropě.

„Praha poskytuje správný mix logistických i politických možností. To už bychom dnes v Bratislavě těžko hledali,“ říká v podcastu 5:59. „(K přesunu) tedy skutečně došlo v souvislosti s dlouhodobější strategií (Globsecu), ale zároveň i geopolitická situace v širší střední Evropě naše rozhodování urychlila a konferenci jsme tak přesunuli do Prahy,“ vysvětluje.

Mottem letošní konference je „Jak utišit bouři“. Převedeno do geopolitiky: Vass za bouře označuje útoky na současný světový pořádek, které jsou podle něj vedeny po dvou frontách – válečnými konflikty, jako jsou ty na Ukrajině nebo na Blízkém východě, a pomocí hybridních válek. „Cílem takové informační války je rozdělit naše společnosti, omezit naši schopnost se bránit a zároveň schopnost rozeznávat hrozbu,“ varuje prezident Globsecu.

Podle něj se totiž z demokratických společností ztrácí politický střed, který nahradily extrémy na pravé i levé straně spektra. Vass popisuje, že do sebe kvůli tomu narážejí názorově vymezené bubliny neschopné vzájemné komunikace.

Tyto všemožné „bouřky“ tak mají ve výsledku podle ředitele Globsecu potenciál „podrývat základní principy, na kterých je postavený mezinárodní pořádek a na kterých zároveň stojí bezpečnost i menších zemí ve střední Evropě, jako je Česko nebo Polsko“. Se svými „imperialistickými ambicemi“ nicméně současný stav vydobytý Západem po druhé světové válce podrývá i Rusko pod vedením Vladimira Putina, které stojí i za agresí na Ukrajině.

„(Pro něj) je alternativou džungle, kde bude platit síla a právo většího a to samozřejmě nechceme. Právě proto musíme posílit naši obranu, bezpečnost a odolnost společnosti,“ popisuje Vass.

Právě takového vývoje se musí podle prezidenta Globsecu Západ střežit. A že se mu to v některých případech daří, dokazuje i válka na Ukrajině. Vass nicméně upozorňuje, že bude důležité dohlížet na to, aby se časem tato jednota neztrácela. A právě tam by mohla hrát důležitou roli střední Evropa.

„Budoucnost Západu se rozhodne na našich východních hranicích. (…) Je to konflikt, ve kterém bráníme základní principy, na kterých stojí světový pořádek. A jestli jich neubráníme, tak v budoucnosti nikdo nebude věřit v naše instituce, ať už budeme mluvit o Taiwanu nebo i o jiných částech světa,“ popisuje ředitel Globsecu.

A co by měla Evropa dělat, aby v tomto úkolu neselhala? Podle Róberta Vasse je potřeba posilovat armády, instituce a infrastrukturu a dostat se tak do bodu, kdy se bude Evropa schopná aktivně bránit.

„Myslím si, že právě ten frontální útok Ruska na Ukrajinu byl pro Evropu obrovským budíčkem. Domnívám se, že jsme si příliš dlouho vybírali takovou mírovou dividendu, když jsme si mysleli, že všechny naše výdobytky jsou automatické, že není třeba je chránit a že na ně nikdo nebude útočit. Nastal ale pravý opak,“ popisuje ředitel Globsecu.

Nejen v oblasti bezpečnosti, ale i hospodářství pak podle něj bude hrát klíčovou roli v dalších letech nově zvolená Evropská komise. Jak se chce těmto výzvám postavit a na jakých vizích bude stavět, by měla na konferenci v Praze přiblížit její staronová předsedkyně Ursula von der Leyenová. Mimo jiné by se podle Vasse měla dotknout i role střední Evropě.

„Vidíme, že ten francouzsko-německý motor už nefunguje jako úplně dokonalý stroj, na který jsme byli dlouhou dobu zvyklí. Země jako Polsko a Česká republika dnes musí převzít v některých případech iniciativu tak, jak se to například stalo v otázce podpory Ukrajiny,“ uzavírá Vass.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak je na tom Evropa ve vývoji technologie umělé inteligence, nebo o vztazích mezi Evropskou unií a zeměmi Balkánu, na které by si mohly činit mocenský vliv Rusko, Čína nebo Turecko. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Po osmnácti letech se z Bratislavy do Prahy stěhuje bezpečnostní konference Globe Security Forum, kterou pořádá nezávislý think-tank Globsec. Konference se zúčastní více než 2000 hostů ze 70 zemí světa. Státníci, analytici a bezpečnostní experti budou mimo jiné řešit, jak se vypořádat s konflikty na Blízkém východě a nebo na Ukrajině. Rozebíráme s prezidentem Globsecu Róbertem Vassem.

Jak zkrotit současné bezpečnostní hrozby podobající se ničivé bouři. O tom mají debatovat účastníci třídenní bezpečnostní konference, která začíná v pátek v Praze. Na setkání pod záštitou českého prezidenta Petra Pavla se mimo jiné sejdou desítky prezidentů, premiérů a dalších významných státníků z celého světa.

Česká metropole je pro tuto konferenci novým útočištěm. Společnost Globsec totiž akci letos po 18 letech přesunula z Bratislavy. Podle prezidenta a zakladatele think-tanku Róberta Vasse v tomto rozhodnutí hrálo roli několik faktorů: kapacitní a logistické podmínky v Bratislavě, ambice Česka stát se důležitým hráčem v mezinárodních otázkách a také současná politická situace ve střední Evropě.

„Praha poskytuje správný mix logistických i politických možností. To už bychom dnes v Bratislavě těžko hledali,“ říká v podcastu 5:59. „(K přesunu) tedy skutečně došlo v souvislosti s dlouhodobější strategií (Globsecu), ale zároveň i geopolitická situace v širší střední Evropě naše rozhodování urychlila a konferenci jsme tak přesunuli do Prahy,“ vysvětluje.

Mottem letošní konference je „Jak utišit bouři“. Převedeno do geopolitiky: Vass za bouře označuje útoky na současný světový pořádek, které jsou podle něj vedeny po dvou frontách – válečnými konflikty, jako jsou ty na Ukrajině nebo na Blízkém východě, a pomocí hybridních válek. „Cílem takové informační války je rozdělit naše společnosti, omezit naši schopnost se bránit a zároveň schopnost rozeznávat hrozbu,“ varuje prezident Globsecu.

Podle něj se totiž z demokratických společností ztrácí politický střed, který nahradily extrémy na pravé i levé straně spektra. Vass popisuje, že do sebe kvůli tomu narážejí názorově vymezené bubliny neschopné vzájemné komunikace.

Tyto všemožné „bouřky“ tak mají ve výsledku podle ředitele Globsecu potenciál „podrývat základní principy, na kterých je postavený mezinárodní pořádek a na kterých zároveň stojí bezpečnost i menších zemí ve střední Evropě, jako je Česko nebo Polsko“. Se svými „imperialistickými ambicemi“ nicméně současný stav vydobytý Západem po druhé světové válce podrývá i Rusko pod vedením Vladimira Putina, které stojí i za agresí na Ukrajině.

„(Pro něj) je alternativou džungle, kde bude platit síla a právo většího a to samozřejmě nechceme. Právě proto musíme posílit naši obranu, bezpečnost a odolnost společnosti,“ popisuje Vass.

Právě takového vývoje se musí podle prezidenta Globsecu Západ střežit. A že se mu to v některých případech daří, dokazuje i válka na Ukrajině. Vass nicméně upozorňuje, že bude důležité dohlížet na to, aby se časem tato jednota neztrácela. A právě tam by mohla hrát důležitou roli střední Evropa.

„Budoucnost Západu se rozhodne na našich východních hranicích. (…) Je to konflikt, ve kterém bráníme základní principy, na kterých stojí světový pořádek. A jestli jich neubráníme, tak v budoucnosti nikdo nebude věřit v naše instituce, ať už budeme mluvit o Taiwanu nebo i o jiných částech světa,“ popisuje ředitel Globsecu.

A co by měla Evropa dělat, aby v tomto úkolu neselhala? Podle Róberta Vasse je potřeba posilovat armády, instituce a infrastrukturu a dostat se tak do bodu, kdy se bude Evropa schopná aktivně bránit.

„Myslím si, že právě ten frontální útok Ruska na Ukrajinu byl pro Evropu obrovským budíčkem. Domnívám se, že jsme si příliš dlouho vybírali takovou mírovou dividendu, když jsme si mysleli, že všechny naše výdobytky jsou automatické, že není třeba je chránit a že na ně nikdo nebude útočit. Nastal ale pravý opak,“ popisuje ředitel Globsecu.

Nejen v oblasti bezpečnosti, ale i hospodářství pak podle něj bude hrát klíčovou roli v dalších letech nově zvolená Evropská komise. Jak se chce těmto výzvám postavit a na jakých vizích bude stavět, by měla na konferenci v Praze přiblížit její staronová předsedkyně Ursula von der Leyenová. Mimo jiné by se podle Vasse měla dotknout i role střední Evropě.

„Vidíme, že ten francouzsko-německý motor už nefunguje jako úplně dokonalý stroj, na který jsme byli dlouhou dobu zvyklí. Země jako Polsko a Česká republika dnes musí převzít v některých případech iniciativu tak, jak se to například stalo v otázce podpory Ukrajiny,“ uzavírá Vass.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak je na tom Evropa ve vývoji technologie umělé inteligence, nebo o vztazích mezi Evropskou unií a zeměmi Balkánu, na které by si mohly činit mocenský vliv Rusko, Čína nebo Turecko. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.