Jen těsné vítězství proevropských sil ve sledovaném referendu v Moldavsku zvedlo otázku, jak rázně země čelící ruskému vlivu skutečně míří na Západ. V souběžně konaném prvním kole prezidentských voleb navíc svým výsledek zaostala za předpoklady proevropská prezidentka Maia Sanduová. Co to vše znamená?

Mluví se o ní jako o zemi ležící na pomezí dvou vlivů, která sama od získání nezávislosti v 90. letech hledá svůj další směr. Na Západ, nebo spíše k Rusku? Teď si Moldavsko v referendu odhlasovalo, že vstup do Evropské unie je strategickým cílem, který se zakotví v ústavě. Jenže zastánce evropské cesty státu vklíněného mezi Ukrajinu a Rumunsko zároveň znejistělo, že jejich věc v nedělním referendu převážila pouze velmi těsně.

Jen slavit nemůže ani hlavní postava proevropských sil v Moldavsku. Prezidentka Maia Sanduová v souběžně pořádaném prvním kole voleb hlavy státu sice získala největší podporu, zřejmě ale sama čekala více než konečných 42 procent hlasů. O prodloužení svého mandátu tak bude muset zabojovat v listopadovém rozhodujícím klání, kde se jí postaví bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, podporovaný proruskými socialisty.

Napětí z těsného výsledku umocnila i slova prezidentky Sanduové, která v pondělí ráno prohlásila, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí. Moldavské úřady přitom už roky informují o odhalení pokusů o vměšování ze strany Ruska. A podle řady interpretací teď měla Moskvu a její snahy o zasahování do dění v Moldavsku na mysli i Sanduová.

„Rusko to určitě nevzdává, ale není to jen o tom. Bylo by hrozně naivní rámovat celou situaci (výsledků voleb) jen jako výhru ruské propagandy,“ říká historička a antropoložka z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Kateřina Fuksová, která se Moldavskem dlouhodobě zabývá a pravidelně ho navštěvuje. V rozhovoru pro podcast 5:59 teď Fuksová upozorňuje, že vládnoucí politici v Moldavsku už nějakou dobu čelí poklesu popularity.

Sanduová prý varovné hlasy dlouho ignorovala, teď ale podle akademičky z FSV UK přichází budíček: „Ti politici by měli co nejrychleji pochopit, že se celá situace nedá jen hodit na Rusko, ale že by mělo dojít k nějaké sebereflexi.“

Vládci jedné z nejchudších zemí Evropy totiž zřejmě mají co napravovat. Fuksová popisuje, že lidem toho hodně naslibovali – reformy, stabilnější zemi, lepší hospodářské výsledky, fungující zdravotnictví či školství. Jenže nenaplnili prý prakticky nic. Domácí situace však podle expertky prezidentce Sanduové „absolutně uniká“ a svou pozornost často upíná spíše na zahraniční cesty a téma evropské integrace.

Dění a nálady v Moldavsku nicméně utváří celá řada faktorů. Podle Kateřiny Fuksové se rozhodně nedá podceňovat ani ruská propaganda, jejíž šíření je spojované zejména s oligarchou Ilanem Šorem. Muž, který je v Moldavsku odsouzený na 15 let do vězení za podíl na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů, v Rusku také žije. „Všemožnými prostředky se snaží situaci v Moldavsku destabilizovat. Dlouhodobě se mluví o tom, že má síť placených aktivistů a agentů,“ uvádí expertka.

Na postoje k Evropské unii ale dopadá i poměrně bouřlivý vývoj Moldavska v posledních dekádách. Reakcí na hluboké hospodářské problémy v 90. letech byl nástup nereformovaných komunistů k moci, které však po revolučních událostech z roku 2009 nahradila koalice proevropských stran. Jenže za jejich vlády Moldavsko zasáhlo množství korupčních skandálů.

„(Ta koalice) se tvářila hodně proevropsky, ale zároveň byla plná těch největších oligarchů. Množství opravdu velkých problémů nastalo v tomto období,“ pokračuje Fuksová s tím, že část této korupční scény těžila z přísunu peněz z evropských grantů a dotací.

A to vše se odráží na pohledech Moldavanů vůči myšlence evropské integrace. „Proč vlastně Evropská unie nemá u řady lidí dobré jméno? Nemá ho proto, protože historie vztahu mezi Moldavskem a Evropskou unií je komplikovaná. Nejzkorumpovanější období v moldavských politických dějinách bylo v době, kdy vládly proevropské strany,“ dodává expertka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak na Moldavsko doléhá fakt, že je zemí se zřejmě největším úbytkem obyvatelstva v Evropě, nebo jak Moldavané vnímají ruskou válku na sousední Ukrajině. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Jen těsné vítězství proevropských sil ve sledovaném referendu v Moldavsku zvedlo otázku, jak rázně země čelící ruskému vlivu skutečně míří na Západ. V souběžně konaném prvním kole prezidentských voleb navíc svým výsledek zaostala za předpoklady proevropská prezidentka Maia Sanduová. Co to vše znamená?

Mluví se o ní jako o zemi ležící na pomezí dvou vlivů, která sama od získání nezávislosti v 90. letech hledá svůj další směr. Na Západ, nebo spíše k Rusku? Teď si Moldavsko v referendu odhlasovalo, že vstup do Evropské unie je strategickým cílem, který se zakotví v ústavě. Jenže zastánce evropské cesty státu vklíněného mezi Ukrajinu a Rumunsko zároveň znejistělo, že jejich věc v nedělním referendu převážila pouze velmi těsně.

Jen slavit nemůže ani hlavní postava proevropských sil v Moldavsku. Prezidentka Maia Sanduová v souběžně pořádaném prvním kole voleb hlavy státu sice získala největší podporu, zřejmě ale sama čekala více než konečných 42 procent hlasů. O prodloužení svého mandátu tak bude muset zabojovat v listopadovém rozhodujícím klání, kde se jí postaví bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo, podporovaný proruskými socialisty.

Napětí z těsného výsledku umocnila i slova prezidentky Sanduové, která v pondělí ráno prohlásila, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí. Moldavské úřady přitom už roky informují o odhalení pokusů o vměšování ze strany Ruska. A podle řady interpretací teď měla Moskvu a její snahy o zasahování do dění v Moldavsku na mysli i Sanduová.

„Rusko to určitě nevzdává, ale není to jen o tom. Bylo by hrozně naivní rámovat celou situaci (výsledků voleb) jen jako výhru ruské propagandy,“ říká historička a antropoložka z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Kateřina Fuksová, která se Moldavskem dlouhodobě zabývá a pravidelně ho navštěvuje. V rozhovoru pro podcast 5:59 teď Fuksová upozorňuje, že vládnoucí politici v Moldavsku už nějakou dobu čelí poklesu popularity.

Sanduová prý varovné hlasy dlouho ignorovala, teď ale podle akademičky z FSV UK přichází budíček: „Ti politici by měli co nejrychleji pochopit, že se celá situace nedá jen hodit na Rusko, ale že by mělo dojít k nějaké sebereflexi.“

Vládci jedné z nejchudších zemí Evropy totiž zřejmě mají co napravovat. Fuksová popisuje, že lidem toho hodně naslibovali – reformy, stabilnější zemi, lepší hospodářské výsledky, fungující zdravotnictví či školství. Jenže nenaplnili prý prakticky nic. Domácí situace však podle expertky prezidentce Sanduové „absolutně uniká“ a svou pozornost často upíná spíše na zahraniční cesty a téma evropské integrace.

Dění a nálady v Moldavsku nicméně utváří celá řada faktorů. Podle Kateřiny Fuksové se rozhodně nedá podceňovat ani ruská propaganda, jejíž šíření je spojované zejména s oligarchou Ilanem Šorem. Muž, který je v Moldavsku odsouzený na 15 let do vězení za podíl na bankovní krádeži v hodnotě jedné miliardy dolarů, v Rusku také žije. „Všemožnými prostředky se snaží situaci v Moldavsku destabilizovat. Dlouhodobě se mluví o tom, že má síť placených aktivistů a agentů,“ uvádí expertka.

Na postoje k Evropské unii ale dopadá i poměrně bouřlivý vývoj Moldavska v posledních dekádách. Reakcí na hluboké hospodářské problémy v 90. letech byl nástup nereformovaných komunistů k moci, které však po revolučních událostech z roku 2009 nahradila koalice proevropských stran. Jenže za jejich vlády Moldavsko zasáhlo množství korupčních skandálů.

„(Ta koalice) se tvářila hodně proevropsky, ale zároveň byla plná těch největších oligarchů. Množství opravdu velkých problémů nastalo v tomto období,“ pokračuje Fuksová s tím, že část této korupční scény těžila z přísunu peněz z evropských grantů a dotací.

A to vše se odráží na pohledech Moldavanů vůči myšlence evropské integrace. „Proč vlastně Evropská unie nemá u řady lidí dobré jméno? Nemá ho proto, protože historie vztahu mezi Moldavskem a Evropskou unií je komplikovaná. Nejzkorumpovanější období v moldavských politických dějinách bylo v době, kdy vládly proevropské strany,“ dodává expertka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak na Moldavsko doléhá fakt, že je zemí se zřejmě největším úbytkem obyvatelstva v Evropě, nebo jak Moldavané vnímají ruskou válku na sousední Ukrajině. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.