Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) chtějí zrušit evropský zákaz aut se spalovacími motory. Málokde přitom roste poptávka po elektrovozech tak jako v Česku. Zbytek Evropy je na tom opačně. Zejména klíčové Německo hlásí velký propad v prodeji nových elektroaut. Co se to v autoprůmyslu děje?

Evropská unie se před časem zavázala k tomu, že si ve státech sedmadvacítky po roce 2035 nebude možné koupit nový vůz se spalovacím motorem. Nahradit by je postupně měly vozy s bezemisním pohonem, tedy – vztaženo k dnešním technologicko-průmyslovým možnostem – primárně elektromobily. Jde o součást plánu k dosažení uhlíkové neutrality.

Jenže se ukazuje, že elektromobilita není zdaleka takový tahoun, jak si politici představovali – prodeje nových elektrovozů ve většině evropských zemí stagnují nebo i klesají. Viditelnou výjimku v tomto směru letos představuje paradoxně Česko.

„My jsme vždycky byli takovým otloukánkem zájmu o elektroauta na evropské scéně. Letos je to úplně jinak, vlastně jsme premianti. Meziroční nárůst zájmu o elektroauta je o 40 %,“ říká v podcastu 5:59 redaktor Hospodářských novin Ondřej Charvát, který se na automobilový průmysl specializuje.

Na tom, že se v Česku za prvních devět měsíců letošního roku prodalo přes 7000 elektrovozů, tedy podstatně víc než loni za celý rok, má podle něj svůj podíl i dotace, kterou pro podnikatele a firmy v březnu vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Její oblibu dokazuje i to, že balík peněz, ze kterého mohli podnikatelé a firmy při pořizování elektromobilů čerpat, už je skoro pryč.

Zároveň se Česko podle Charváta výrazně zlepšilo v hustotě sítě dobíjecích stanic. Horší je to však s rychlostí dobíjení: „Většina stanic, které se dosud budovaly, byly s pomalým nabíjením,“ říká novinář. Nyní už ale podle něj energetičtí hráči na trhu častěji budují rychlonabíjecí body: „Uvidíme, jak to bude pokračovat, ale myslím si, že jsme na dobré cestě.“

Dalším impulsem pro zvýšený zájem o elektrovozy v Česku může být i klesající cena takzvaných wallboxů, tedy zařízení pro domácí nabíjení. „Loni na podzim jeden z wallboxů uvedl na trh i Lidl, což je dost netradiční věc, ale úplně se po něm zaprášilo. A zároveň to pomohlo snížit cenu konkurečních výrobků, takže teď už se běžně pohybuje kolem 20 tisíc,“ podotýká Charvát.

Úplně jinak to ale s prodejem elektroautomobilů vypadá na celoevropském trhu, kde v prvních osmi měsících letošního roku došlo k osmiprocentnímu propadu. Podle Charváta je za tímto „vystřízlivěním“ třeba hledat vícero důvodů na čele s vysokou pořizovací cenou nových elektrovozů a snižováním pobídek k jejich nákupu napříč Evropou.

Například v Německu federální vláda ustoupila od svých štědrých dotací. Zájemci o elektroauta tam byli zvyklí na to, že dostanou 4 500 eur na auto v ceně do 40 tisíc eur a u aut v rozmezí 40 až 60 tisíc eur 3 000 euro. Bez těchto pobídek se Němci do nákupů tolik neženou, všímá si Charvát: „Dobře to je vidět například na letošních číslech Volkswagenu nebo americké Tesly. Poptávka po jejich elektroautech se propadla v desetitisících aut ročně, což je vysoké číslo.“

Podle Charváta tento trend dost možná zaskočil i představitele německé vládní koalice, a tak nyní spolu se zástupci velkých automobilek zvažují jiné cesty podpory elektromobility jako například zavedení takzvaného šrotovného, tedy příspěvku pro ty, kteří se zbaví svého auta se spalovacím motorem a pořídí si za to nové elektrické nebo plug-in hybridní.

Evropský autoprůmysl zároveň vysílá signály směrem k politické reprezentaci ohledně možného rozvolnění ambiciózního harmonogramu na postupné snižování emisí. Podle Charváta jsou šéfové a manažeři automobilek nervózní z hrozících miliardových pokut za nesplnění emisních limitů u nových aut se spalovacím pohonem.

„Byla by to pro ně rána. Ty peníze, které zaplatí potenciálně za pokuty, by mohli dát do dohnání náskoku, který před nimi mají Čína nebo Spojené státy,“ uvádí Charvát s poukazem na zatím nedostižné rivaly Evropy na poli elektromobility: „Čínské elektromobily jsou opravdu napřed. I sami evropští výrobci přiznávají, že jim ujel vlak a že ve vývoji baterií jsou třeba o pět až deset let za Čínou.“

Podle novináře je přitom nesporné, že „budoucnost je elektrická“, protože elektromotory jsou čistší a efektivnější než ty spalovací. Evropským automobilkám, které byly dříve zvyklé dominovat, tak nezbývá než se přizpůsobit: „Myslím si, že tento rok nebo ten následující už evropským automobilkám opravdu zvoní budíček. Měly by se probrat a začít opravdu něco dělat,“ uzavírá Ondřej Charvát.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se na evropském trhu daří americkému výrobci elektrovozů Tesla a jaké plány mají směrem k Evropě čínští autovýrobci. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) chtějí zrušit evropský zákaz aut se spalovacími motory. Málokde přitom roste poptávka po elektrovozech tak jako v Česku. Zbytek Evropy je na tom opačně. Zejména klíčové Německo hlásí velký propad v prodeji nových elektroaut. Co se to v autoprůmyslu děje?

Evropská unie se před časem zavázala k tomu, že si ve státech sedmadvacítky po roce 2035 nebude možné koupit nový vůz se spalovacím motorem. Nahradit by je postupně měly vozy s bezemisním pohonem, tedy – vztaženo k dnešním technologicko-průmyslovým možnostem – primárně elektromobily. Jde o součást plánu k dosažení uhlíkové neutrality.

Jenže se ukazuje, že elektromobilita není zdaleka takový tahoun, jak si politici představovali – prodeje nových elektrovozů ve většině evropských zemí stagnují nebo i klesají. Viditelnou výjimku v tomto směru letos představuje paradoxně Česko.

„My jsme vždycky byli takovým otloukánkem zájmu o elektroauta na evropské scéně. Letos je to úplně jinak, vlastně jsme premianti. Meziroční nárůst zájmu o elektroauta je o 40 %,“ říká v podcastu 5:59 redaktor Hospodářských novin Ondřej Charvát, který se na automobilový průmysl specializuje.

Na tom, že se v Česku za prvních devět měsíců letošního roku prodalo přes 7000 elektrovozů, tedy podstatně víc než loni za celý rok, má podle něj svůj podíl i dotace, kterou pro podnikatele a firmy v březnu vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Její oblibu dokazuje i to, že balík peněz, ze kterého mohli podnikatelé a firmy při pořizování elektromobilů čerpat, už je skoro pryč.

Zároveň se Česko podle Charváta výrazně zlepšilo v hustotě sítě dobíjecích stanic. Horší je to však s rychlostí dobíjení: „Většina stanic, které se dosud budovaly, byly s pomalým nabíjením,“ říká novinář. Nyní už ale podle něj energetičtí hráči na trhu častěji budují rychlonabíjecí body: „Uvidíme, jak to bude pokračovat, ale myslím si, že jsme na dobré cestě.“

Dalším impulsem pro zvýšený zájem o elektrovozy v Česku může být i klesající cena takzvaných wallboxů, tedy zařízení pro domácí nabíjení. „Loni na podzim jeden z wallboxů uvedl na trh i Lidl, což je dost netradiční věc, ale úplně se po něm zaprášilo. A zároveň to pomohlo snížit cenu konkurečních výrobků, takže teď už se běžně pohybuje kolem 20 tisíc,“ podotýká Charvát.

Úplně jinak to ale s prodejem elektroautomobilů vypadá na celoevropském trhu, kde v prvních osmi měsících letošního roku došlo k osmiprocentnímu propadu. Podle Charváta je za tímto „vystřízlivěním“ třeba hledat vícero důvodů na čele s vysokou pořizovací cenou nových elektrovozů a snižováním pobídek k jejich nákupu napříč Evropou.

Například v Německu federální vláda ustoupila od svých štědrých dotací. Zájemci o elektroauta tam byli zvyklí na to, že dostanou 4 500 eur na auto v ceně do 40 tisíc eur a u aut v rozmezí 40 až 60 tisíc eur 3 000 euro. Bez těchto pobídek se Němci do nákupů tolik neženou, všímá si Charvát: „Dobře to je vidět například na letošních číslech Volkswagenu nebo americké Tesly. Poptávka po jejich elektroautech se propadla v desetitisících aut ročně, což je vysoké číslo.“

Podle Charváta tento trend dost možná zaskočil i představitele německé vládní koalice, a tak nyní spolu se zástupci velkých automobilek zvažují jiné cesty podpory elektromobility jako například zavedení takzvaného šrotovného, tedy příspěvku pro ty, kteří se zbaví svého auta se spalovacím motorem a pořídí si za to nové elektrické nebo plug-in hybridní.

Evropský autoprůmysl zároveň vysílá signály směrem k politické reprezentaci ohledně možného rozvolnění ambiciózního harmonogramu na postupné snižování emisí. Podle Charváta jsou šéfové a manažeři automobilek nervózní z hrozících miliardových pokut za nesplnění emisních limitů u nových aut se spalovacím pohonem.

„Byla by to pro ně rána. Ty peníze, které zaplatí potenciálně za pokuty, by mohli dát do dohnání náskoku, který před nimi mají Čína nebo Spojené státy,“ uvádí Charvát s poukazem na zatím nedostižné rivaly Evropy na poli elektromobility: „Čínské elektromobily jsou opravdu napřed. I sami evropští výrobci přiznávají, že jim ujel vlak a že ve vývoji baterií jsou třeba o pět až deset let za Čínou.“

Podle novináře je přitom nesporné, že „budoucnost je elektrická“, protože elektromotory jsou čistší a efektivnější než ty spalovací. Evropským automobilkám, které byly dříve zvyklé dominovat, tak nezbývá než se přizpůsobit: „Myslím si, že tento rok nebo ten následující už evropským automobilkám opravdu zvoní budíček. Měly by se probrat a začít opravdu něco dělat,“ uzavírá Ondřej Charvát.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se na evropském trhu daří americkému výrobci elektrovozů Tesla a jaké plány mají směrem k Evropě čínští autovýrobci. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.