Česko má za sebou krajské volby, ve kterých stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo hnutí ANO. Mezi poraženými jsou naopak vládní Piráti, kteří se dostali do zastupitelstva jen v jednom z krajů a v říjnu budou rozhodovat o svém dalším osudu. Podcast 5:59 přináší povolební analýzu s politologem Jakubem Lyskem.

Hnutí ANO dominovalo letošním volbám. Nakonec se na první příčce umístilo v deseti ze třinácti krajů. Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci je zajímavé podívat se zejména na jejich úspěch v krajích, jako je Ústecký nebo Karlovarský, kde strana získala značný náskok před ostatními uskupeními, a to navzdory tomu, že tyto lokality nejsou zatížené socioekonomickým znevýhodněním, které by stranám jako ANO mohlo nahrávat.

„To naznačuje, že ve sněmovních volbách, které se budou konat zhruba za rok, si hnutí ANO může za příznivých okolností sáhnout ke 37 nebo 38 procentům hlasů,“ říká Lysek.

Stále ale není jasné, jestli se mu nyní podaří získat koaliční partnery a také kolik nakonec získá hejtmanských postů. Jednat podle Lyska může s nejrůznějšími subjekty. Pravděpodobně by se ale jeho partnerem přinejmenším v některých krajích mohlo stát nové uskupení Stačilo!, za kterým stojí komunistická europoslankyně Kateřina Konečné a pod které se ve většině krajů „schovala“ komunistická strana, národní socialisté a další politické subjekty z levé strany spektra. Spojit se ale ANO může také s vládní občanskou demokracií.

„Premiér Petr Fiala samozřejmě nebude nakloněn tomu, aby se ty koalice dělaly, zvlášť takhle před sněmovními volbami. Ale rozhodují krajská specifika, lokální animozity lídrů, a pak také zkušenost,“ říká politolog. „Třeba Stačilo! má obrovskou výhodu, že ti lidé se rekrutují z komunistické strany, (protože její kandidáti mají politickou zkušenost a znají se svými protějšky v dalších uskupeních),“ dodává.

Zatímco ANO slaví a domlouvá případné budoucí spolupráce, Piráty zaplavila skepse. Pouze v jednom ze třinácti krajů – v Plzeňském – se vyšplhaly nad pět procent a získaly tak tři posty v zastupitelstvu. Je ale téměř jisté, že post hejtmana v Plzeňském kraji, kterým dosud byl Rudolf Špoták, neobhájí.

Proč tato ještě před nedávnem oblíbená strana už několikáté volby za sebou ztrácí voliče? Podle politologa Lyska v ní chybí lokální lídři, které by bylo možné mimo jiné vyslat třeba právě do krajských nebo senátních voleb, které se letos konaly ve třetině obvodů společně s těmi krajskými. „Musí si uvědomit, že nejde budovat politiku jenom na celostátní značce,“ vysvětluje expert.

Lysek zároveň popisuje, že Piráti už dnes nejsou schopní oslovit ty nejmladší voliče z Generace Z. „Část z nich šla během eurovoleb k Motoristům a hlavně máme velký počet mladých voličů ve věku do 25 let, co volí hnutí ANO,“ podotýká politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč Přísaha po úspěchu v eurovolbách nyní nezazářila a jaké rozdíly vidí politolog mezi voliči, kteří dorazili hlasovat v roce 2020 a letos. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Česko má za sebou krajské volby, ve kterých stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo hnutí ANO. Mezi poraženými jsou naopak vládní Piráti, kteří se dostali do zastupitelstva jen v jednom z krajů a v říjnu budou rozhodovat o svém dalším osudu. Podcast 5:59 přináší povolební analýzu s politologem Jakubem Lyskem.

Hnutí ANO dominovalo letošním volbám. Nakonec se na první příčce umístilo v deseti ze třinácti krajů. Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci je zajímavé podívat se zejména na jejich úspěch v krajích, jako je Ústecký nebo Karlovarský, kde strana získala značný náskok před ostatními uskupeními, a to navzdory tomu, že tyto lokality nejsou zatížené socioekonomickým znevýhodněním, které by stranám jako ANO mohlo nahrávat.

„To naznačuje, že ve sněmovních volbách, které se budou konat zhruba za rok, si hnutí ANO může za příznivých okolností sáhnout ke 37 nebo 38 procentům hlasů,“ říká Lysek.

Stále ale není jasné, jestli se mu nyní podaří získat koaliční partnery a také kolik nakonec získá hejtmanských postů. Jednat podle Lyska může s nejrůznějšími subjekty. Pravděpodobně by se ale jeho partnerem přinejmenším v některých krajích mohlo stát nové uskupení Stačilo!, za kterým stojí komunistická europoslankyně Kateřina Konečné a pod které se ve většině krajů „schovala“ komunistická strana, národní socialisté a další politické subjekty z levé strany spektra. Spojit se ale ANO může také s vládní občanskou demokracií.

„Premiér Petr Fiala samozřejmě nebude nakloněn tomu, aby se ty koalice dělaly, zvlášť takhle před sněmovními volbami. Ale rozhodují krajská specifika, lokální animozity lídrů, a pak také zkušenost,“ říká politolog. „Třeba Stačilo! má obrovskou výhodu, že ti lidé se rekrutují z komunistické strany, (protože její kandidáti mají politickou zkušenost a znají se svými protějšky v dalších uskupeních),“ dodává.

Zatímco ANO slaví a domlouvá případné budoucí spolupráce, Piráty zaplavila skepse. Pouze v jednom ze třinácti krajů – v Plzeňském – se vyšplhaly nad pět procent a získaly tak tři posty v zastupitelstvu. Je ale téměř jisté, že post hejtmana v Plzeňském kraji, kterým dosud byl Rudolf Špoták, neobhájí.

Proč tato ještě před nedávnem oblíbená strana už několikáté volby za sebou ztrácí voliče? Podle politologa Lyska v ní chybí lokální lídři, které by bylo možné mimo jiné vyslat třeba právě do krajských nebo senátních voleb, které se letos konaly ve třetině obvodů společně s těmi krajskými. „Musí si uvědomit, že nejde budovat politiku jenom na celostátní značce,“ vysvětluje expert.

Lysek zároveň popisuje, že Piráti už dnes nejsou schopní oslovit ty nejmladší voliče z Generace Z. „Část z nich šla během eurovoleb k Motoristům a hlavně máme velký počet mladých voličů ve věku do 25 let, co volí hnutí ANO,“ podotýká politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč Přísaha po úspěchu v eurovolbách nyní nezazářila a jaké rozdíly vidí politolog mezi voliči, kteří dorazili hlasovat v roce 2020 a letos. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.