„Je to ubíjející,“ soukal ze kapitán Radek Smoleňák po pátečním nezdaru 2:3 s Olomoucí. „Prohrát 0:8, jedeme dál, stane se. Ale tohle? Jako když chodíte pořád dokola na rande s holkou, všechno super, a to finále tam není.“

Kohouti uvízli skoro na hodinu na dálnici D1 kvůli nehodě před nimi, zápas začal se čtvrthodinovým zpožděním. A ještě pět minut bylo hrobové ticho. Kotel, nespokojený s výsledky, mlčel. Namaloval transparent s křivkou EKG, kde vrcholy a propady tvořily postupy a sestupy. A u letošní sezony nápis: Baráž, nebo snad zase sestup?

„Upřímně, já si toho ticha vůbec nevšiml,“ překvapilo to Smoleňáka. „Je rok 2024, každý může vyjádřit jakýkoli svůj názor ve všem. Samozřejmě mě protest mrzí, i když to je poslední věc, co potřebujeme. Každý má právo dělat si, co chce, určitě to nikomu pomáhat nebude.“

Kladno v zápase vedlo jen 18 vteřin, hosté bleskově reagovali na první úder Rytířů. A pak otočili až na 3:1. „To je evergreen, opakoval bych se furt dokola. Zápasy jsou na jedno brdo, komentáře pořád stejné. Je zvláštní, že jsme opticky v zápase, ale de facto nejsme,“ štve Smoleňáka, který se do mateřského klubu vrátil během sezony z Hradce Králové.

I proto těžko kouše, do jaké bryndy se Rytíři dostali. Baráží se stresovali dvakrát po sobě, nemilému hattricku se chtějí vyhnout.

„Jsem odsud, záleží mi na klubu, na tom, jak to vypadá, jak se prezentujeme, jakou děláme reklamu městu, dětem. Proto mě to mě ubíjí. A už taky v reálném životě,“ užírají kapitána porážky. „Nejsem ten, který po sezoně odejde, ať se hraje cokoli. Jsem Kladeňák tělem i duší. Mám to v hlavě, jsem za to z velké části zodpovědný, já jako jeden z prvních.“

Tým hrajícího majitele Jaromíra Jágra z posledních 23 utkání vyhrál pouhopouhé dvě. Na předposlední Mladou Boleslav ztrácí pět bodů, má však tři zápasy k dobru. Příští dva jsou však perné, u lídra z Pardubic a u mistra z Třince.

„Není to příjemná situace, ale ještě je spousta kol před námi a konkurentovi se taky nedaří,“ neláme hůl asistent trenéra Pavel Skrbek. „Nemám rád přirovnání, že je na nás deka, že nám chybí štěstí. Všechno je o tvrdé práci. Nezbývá než jít zítra na trénink a zase tvrdě trénovat a další zápas urvat.“

Ale jak? I Smoleňák si s tím láme hlavu. „Stojíme po krk v bahně, musíme se někde chytnout rukou, abychom se z něj vytáhli a pak našli cestu. Je potřeba rozhodně udělat nějaký první krok, abychom se z toho dostali,“ burcuje Smoleňák. „Určitě přeju nám Kladnu, organizaci i městu, něco víc. Lepší zítřky. Aby byla zase radost chodit na zimák.“

„Je to ubíjející,“ soukal ze kapitán Radek Smoleňák po pátečním nezdaru 2:3 s Olomoucí. „Prohrát 0:8, jedeme dál, stane se. Ale tohle? Jako když chodíte pořád dokola na rande s holkou, všechno super, a to finále tam není.“

Kohouti uvízli skoro na hodinu na dálnici D1 kvůli nehodě před nimi, zápas začal se čtvrthodinovým zpožděním. A ještě pět minut bylo hrobové ticho. Kotel, nespokojený s výsledky, mlčel. Namaloval transparent s křivkou EKG, kde vrcholy a propady tvořily postupy a sestupy. A u letošní sezony nápis: Baráž, nebo snad zase sestup?

„Upřímně, já si toho ticha vůbec nevšiml,“ překvapilo to Smoleňáka. „Je rok 2024, každý může vyjádřit jakýkoli svůj názor ve všem. Samozřejmě mě protest mrzí, i když to je poslední věc, co potřebujeme. Každý má právo dělat si, co chce, určitě to nikomu pomáhat nebude.“

Kladno v zápase vedlo jen 18 vteřin, hosté bleskově reagovali na první úder Rytířů. A pak otočili až na 3:1. „To je evergreen, opakoval bych se furt dokola. Zápasy jsou na jedno brdo, komentáře pořád stejné. Je zvláštní, že jsme opticky v zápase, ale de facto nejsme,“ štve Smoleňáka, který se do mateřského klubu vrátil během sezony z Hradce Králové.

I proto těžko kouše, do jaké bryndy se Rytíři dostali. Baráží se stresovali dvakrát po sobě, nemilému hattricku se chtějí vyhnout.

„Jsem odsud, záleží mi na klubu, na tom, jak to vypadá, jak se prezentujeme, jakou děláme reklamu městu, dětem. Proto mě to mě ubíjí. A už taky v reálném životě,“ užírají kapitána porážky. „Nejsem ten, který po sezoně odejde, ať se hraje cokoli. Jsem Kladeňák tělem i duší. Mám to v hlavě, jsem za to z velké části zodpovědný, já jako jeden z prvních.“

Tým hrajícího majitele Jaromíra Jágra z posledních 23 utkání vyhrál pouhopouhé dvě. Na předposlední Mladou Boleslav ztrácí pět bodů, má však tři zápasy k dobru. Příští dva jsou však perné, u lídra z Pardubic a u mistra z Třince.

„Není to příjemná situace, ale ještě je spousta kol před námi a konkurentovi se taky nedaří,“ neláme hůl asistent trenéra Pavel Skrbek. „Nemám rád přirovnání, že je na nás deka, že nám chybí štěstí. Všechno je o tvrdé práci. Nezbývá než jít zítra na trénink a zase tvrdě trénovat a další zápas urvat.“

Ale jak? I Smoleňák si s tím láme hlavu. „Stojíme po krk v bahně, musíme se někde chytnout rukou, abychom se z něj vytáhli a pak našli cestu. Je potřeba rozhodně udělat nějaký první krok, abychom se z toho dostali,“ burcuje Smoleňák. „Určitě přeju nám Kladnu, organizaci i městu, něco víc. Lepší zítřky. Aby byla zase radost chodit na zimák.“