Už bylo vše rozhodnuté, hráči Slavie i Teplic za stavu 3:0 čekali na závěrečný hvizd hlavního sudího, když se na hranici vápna do míče opřel Václav Jurečka. Propálil vše, co mu stálo v cestě, a hlavně si po skoro měsíci dokázal, že to v noze stále má.
U některých útočníků platí, že se jejich výkonnost hodnotí pouze na základě produktivity. Nikoli u všech, záleží na typologii, o Václavu Jurečkovi to ale platí určitě. Je sice platný i při napadání, jeho největší zbraní je každopádně produktivita ve vápně.
Aktuální období to jasně vykresluje. V prvním jarním kole proti Jablonci nasázel dva góly a psalo se o reprezentaci, ve Zlíně se ale nechal vyloučit, chyběl tři zápasy v rámci stopky a následně ve dvou dalších neskóroval.
První gól = klíč pro Jurečku
Sebevědomí útočníků se obvykle odvíjí od produktivity. Jurečka je v tomto ohledu specifický. Jakmile skóruje, dokáže na to v dalších zápasech navázat. Když na podzim po špatném vstupu do ročníku vstřelil proti Karviné svou druhou sezónní branku, prosadil se ve třech z následujících pěti zápasů.
Následovalo opět hluché období, pak zásah proti AS Řím. To na startovalo slušnou bilanci sedmi gólů v dalších sedmi utkáních. A důkazem důležitosti prvního zásahu po krizi dokresluje i jízda Jurečky na konci sezony 2022/23.
Druhý zabiják bude potřeba
Zásah Jurečky přišel v pravý čas, trápení útočníků Slavie na jaře totiž nutí Jindřicha Trpišovského v podstatě v každém zápase nasazovat Mojmíra Chytila, jediného rozjetého ze čtyř klasických útočníků sešívaných.
Mick van Buren se na jaře vyloženě trápí, což se potvrdilo i v neděli, Muhamed Tijani nemá stoprocentní důvěru trenéra. Jurečka s gólovým elánem je zbraň, která udělá Slavii opět o něco méně čitelnou. „Nastoupí Chytil, Jurečka, nebo oba?“ budou přemítat trenéři soupeře.
Zdroj: SK Slavia Praha
