Jak se těšíte na sobotní finále?
Těším se moc, po dlouhé době je to nějaký speciální zápas, pro který jsme tak dlouho dřeli. Vždycky jsem doufal, že si takový zápas někdy zahraju. Je to mezinárodní zápas, který by si určitě chtěl zahrát každý florbalista. Těším se moc a začínám možná být i trochu nervózní.

Berete to jako vrchol na klubovém poli?
Tím, že je tenhle formát Champions Cupu prvním rokem, tak to asi nedokážeme ještě tolik docenit. Zatím je pořád nejvíc Superfinále, pro které se každý rok snažíme udělat maximum. Jestli tenhle formát vydrží nadále, tak postupně bude nabývat na vážnosti. Pro mě osobně to je určitě jeden z největších vrcholů.

Čeká vás Falun, proti kterému budete v pozici outsidera. Co od zápasu očekáváte?
Potkali jsme se s nimi na předsezonním turnaji v minulém roce a jejich kvalita je opravdu vysoká. Dokážou potrestat úplně každou malou chybu. Čekáme, že to bude opravdu náročný zápas. Ačkoliv jsme outsideři, tak myslím, že v poslední době podáváme poměrně dobré výkony, které by mohly potrápit i takový celek. Určitě do toho jdeme s pokorou, ale věříme, že dokážeme vyhrát.

Před finále jste měli náročný program a dvakrát jste porazili Spartu. To je dobrá příprava, že?
Určitě. Do zápasů jsme šli s tím, že si na tom vyzkoušíme určité věci, a snažili jsme se dostat do pohody po Novém roce. Poměrně si to sedlo a dokázali jsme je porazit dvakrát poměrně vysokým rozdílem, takže myslím, že jsme dobře připravení. Možná jsme čekali, že to bude ještě trochu těžší, že nás víc prověří, ale je určitě fajn mít takové dva zápasy před tak velkým utkáním.

Jaká byla vaše cesta do finále, na které jste přešli přes dva švýcarské soupeře?
Ve čtvrtfinále jsme moc nevěděli, co od Könizu čekat, takže jsme byli opatrnější. Zároveň jsme neměli úplně vydařený začátek sezony. Možná i proto byly oba zápasy kostrbaté. V prvním jsme dokázali těsně zvítězit, ale ve druhém už se nám trošku rozvázaly ruce a otrkali jsme se, takže se to zlepšilo a rozdíl byl o něco větší. V semifinále nás čekal další švýcarský celek Wiler Ersigen, který je v této sezoně o dost kvalitnější. Ti nás potrápili dost, dvakrát to skončilo těsně – nejdřív remízou a podruhé v prodloužení. Bylo to poměrně těžké, zápasy měly tempo, byly tvrdé a nabídly zajímavý florbal. Nestálo se a šlapalo se do toho celých šedesát minut.

Bude Falun výkonnostně o další krok dál než švýcarské týmy, které jste potkali?
Wiler hraje dlouhodobě mezinárodní zápasy s nejlepšími soupeři poměrně vyrovnaně, takže tam ještě krok asi bude, ale už nebude tak markantní jako mezi čtvrtfinále a semifinále. Pořád je to florbal, ale styly se dost liší. Wiler hraje dost specifickým stylem a stejně tak Falun. Proti Česku je to odlišné jak tvrdostí, tak taktikou a nadáním hráčů. Individuální dovednosti jsou většinou někde jinde.

Jaká je nálada v kabině před finále?
Nálada je super. Poslední dva týdny jsme se téměř všichni dostali do zápasu. Od začátku sezony to bude asi poprvé, kdy jsou všichni hráči zdraví a schopní hrát. To je velké plus, které v kabině vytváří pohodu a klid. Jsme připravení na sto procent, teď si pro to jen musíme dojít.

Jak velkou výhodou pro vás bude domácí prostředí pražské UNYP Areny?
Věřím, že velká. Na UNYP Arenu jsme poměrně zvyklí z ligových zápasů, takže doufám, že nám to přinese štěstí. Víme, co od toho čekat, ačkoliv vyprodaná UNYP Arena není každý den, takže to bude zase trošku jiné atmosférou. Je to pro nás ale jedině plus.

Zápas se vyprodal rychle. Překvapil vás zájem o finále?
Musím říct, že jsme to čekali. UNYP Arena není úplně velká hala, vejde se tam plus minus 1500 lidí. Věřili jsme si, že by se prodalo i tři tisíce a víc lístků. Na jednu stranu jsme to čekali, na druhou je škoda, že Praha nedisponuje větší halou, ve které by to určitě mělo smysl.

Přípravu zápasu prožíváte i z pozice klubového marketingového manažera. Jak těžké je skloubit roli manažera a hráče?
Je to poměrně náročné. Upřímně jsem se trošku modlil, aby se to hrálo ve Švédsku, abych s tím měl co nejméně práce. Ne, jsem samozřejmě rád, že se to povedlo dostat sem. Obnáší to ale řadu nevýhod, jako je velké pracovní nasazení v posledních dnech a plánovaní této události. Obstarat všechny partnerské aktivace, LED panely… Všechno musíme obrandovat tak, aby z toho fanoušek měl co nejlepší zážitek.

V čem je organizace jiná oproti ligovému zápasu?
Největším rozdílem je určitě to, že nehrajeme v naší domácí hale ve Sportovním centru Řepy, ale hrajeme to v UNYP Areně. To je pro nás zásadní změna. Se změnou haly pak přichází změny v ticketingu, ve využití LED panelů, které UNYP Arena nabízí, v polepení reklamních prostorů… I komunikace směrem ven směrem k fanouškům je daleko větší, protože je to vrchol poháru. V lize je každý druhý týden zápas doma, takže je to víc rutinní práce. Tady je to speciální věc, kterou chceme udělat obrovskou. Máme doprovodný program, který je hodný i extraligových zápasů v hokeji nebo zápasů ve fotbale. Bude to opravdu velké.

Jak se těšíte na sobotní finále?
Těším se moc, po dlouhé době je to nějaký speciální zápas, pro který jsme tak dlouho dřeli. Vždycky jsem doufal, že si takový zápas někdy zahraju. Je to mezinárodní zápas, který by si určitě chtěl zahrát každý florbalista. Těším se moc a začínám možná být i trochu nervózní.

Berete to jako vrchol na klubovém poli?
Tím, že je tenhle formát Champions Cupu prvním rokem, tak to asi nedokážeme ještě tolik docenit. Zatím je pořád nejvíc Superfinále, pro které se každý rok snažíme udělat maximum. Jestli tenhle formát vydrží nadále, tak postupně bude nabývat na vážnosti. Pro mě osobně to je určitě jeden z největších vrcholů.

Čeká vás Falun, proti kterému budete v pozici outsidera. Co od zápasu očekáváte?
Potkali jsme se s nimi na předsezonním turnaji v minulém roce a jejich kvalita je opravdu vysoká. Dokážou potrestat úplně každou malou chybu. Čekáme, že to bude opravdu náročný zápas. Ačkoliv jsme outsideři, tak myslím, že v poslední době podáváme poměrně dobré výkony, které by mohly potrápit i takový celek. Určitě do toho jdeme s pokorou, ale věříme, že dokážeme vyhrát.

Před finále jste měli náročný program a dvakrát jste porazili Spartu. To je dobrá příprava, že?
Určitě. Do zápasů jsme šli s tím, že si na tom vyzkoušíme určité věci, a snažili jsme se dostat do pohody po Novém roce. Poměrně si to sedlo a dokázali jsme je porazit dvakrát poměrně vysokým rozdílem, takže myslím, že jsme dobře připravení. Možná jsme čekali, že to bude ještě trochu těžší, že nás víc prověří, ale je určitě fajn mít takové dva zápasy před tak velkým utkáním.

Jaká byla vaše cesta do finále, na které jste přešli přes dva švýcarské soupeře?
Ve čtvrtfinále jsme moc nevěděli, co od Könizu čekat, takže jsme byli opatrnější. Zároveň jsme neměli úplně vydařený začátek sezony. Možná i proto byly oba zápasy kostrbaté. V prvním jsme dokázali těsně zvítězit, ale ve druhém už se nám trošku rozvázaly ruce a otrkali jsme se, takže se to zlepšilo a rozdíl byl o něco větší. V semifinále nás čekal další švýcarský celek Wiler Ersigen, který je v této sezoně o dost kvalitnější. Ti nás potrápili dost, dvakrát to skončilo těsně – nejdřív remízou a podruhé v prodloužení. Bylo to poměrně těžké, zápasy měly tempo, byly tvrdé a nabídly zajímavý florbal. Nestálo se a šlapalo se do toho celých šedesát minut.

Bude Falun výkonnostně o další krok dál než švýcarské týmy, které jste potkali?
Wiler hraje dlouhodobě mezinárodní zápasy s nejlepšími soupeři poměrně vyrovnaně, takže tam ještě krok asi bude, ale už nebude tak markantní jako mezi čtvrtfinále a semifinále. Pořád je to florbal, ale styly se dost liší. Wiler hraje dost specifickým stylem a stejně tak Falun. Proti Česku je to odlišné jak tvrdostí, tak taktikou a nadáním hráčů. Individuální dovednosti jsou většinou někde jinde.

Jaká je nálada v kabině před finále?
Nálada je super. Poslední dva týdny jsme se téměř všichni dostali do zápasu. Od začátku sezony to bude asi poprvé, kdy jsou všichni hráči zdraví a schopní hrát. To je velké plus, které v kabině vytváří pohodu a klid. Jsme připravení na sto procent, teď si pro to jen musíme dojít.

Jak velkou výhodou pro vás bude domácí prostředí pražské UNYP Areny?
Věřím, že velká. Na UNYP Arenu jsme poměrně zvyklí z ligových zápasů, takže doufám, že nám to přinese štěstí. Víme, co od toho čekat, ačkoliv vyprodaná UNYP Arena není každý den, takže to bude zase trošku jiné atmosférou. Je to pro nás ale jedině plus.

Zápas se vyprodal rychle. Překvapil vás zájem o finále?
Musím říct, že jsme to čekali. UNYP Arena není úplně velká hala, vejde se tam plus minus 1500 lidí. Věřili jsme si, že by se prodalo i tři tisíce a víc lístků. Na jednu stranu jsme to čekali, na druhou je škoda, že Praha nedisponuje větší halou, ve které by to určitě mělo smysl.

Přípravu zápasu prožíváte i z pozice klubového marketingového manažera. Jak těžké je skloubit roli manažera a hráče?
Je to poměrně náročné. Upřímně jsem se trošku modlil, aby se to hrálo ve Švédsku, abych s tím měl co nejméně práce. Ne, jsem samozřejmě rád, že se to povedlo dostat sem. Obnáší to ale řadu nevýhod, jako je velké pracovní nasazení v posledních dnech a plánovaní této události. Obstarat všechny partnerské aktivace, LED panely… Všechno musíme obrandovat tak, aby z toho fanoušek měl co nejlepší zážitek.

V čem je organizace jiná oproti ligovému zápasu?
Největším rozdílem je určitě to, že nehrajeme v naší domácí hale ve Sportovním centru Řepy, ale hrajeme to v UNYP Areně. To je pro nás zásadní změna. Se změnou haly pak přichází změny v ticketingu, ve využití LED panelů, které UNYP Arena nabízí, v polepení reklamních prostorů… I komunikace směrem ven směrem k fanouškům je daleko větší, protože je to vrchol poháru. V lize je každý druhý týden zápas doma, takže je to víc rutinní práce. Tady je to speciální věc, kterou chceme udělat obrovskou. Máme doprovodný program, který je hodný i extraligových zápasů v hokeji nebo zápasů ve fotbale. Bude to opravdu velké.