Brno v sobotu večer hostilo galavečer OKTAGON 61, který doručil skvělé zápasy a možná nejlepší kartu v historii československé organizace. Neviděli jsme sice žádný titulový zápas, o kvalitu ale nebyla nouze. Co turnaj nabídl a jak probíhal?

300 Kč + až 50.000 Kč od FortunyZa kolik si zahraješ tolik dostanešVsadit si18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Oktagon se vrátil do Brna po dvou letech

Doručil jednu z nejlepších karet v historii organizace

Fanoušci viděli 2 ukončení před limitem

Prelims OKTAGON 61

Brno hned na úvod slavilo domácí výhru

Hned první zápas celého galavečera nabídl zápas brněnského bojovníka. Premiéru v Oktagonu si odbyl jak Jan Stanovský (4-1), tak jeho soupeř Gleb Shadrin (5-2). Už při nástupu bylo znát, kdo je v Brně doma.

Stanovský se mohl opřít o skvělou atmosféru a také ji využíval k tomu, aby si připsal první kolo. Část probíhala v postoji a tam Jan mírně ztrácel, jakmile ale dostal Řeka pod sebe, tak měl vše plně pod kontrolou.

Proto vzal zápas hned na začátku druhého kola na zem znovu. Do nějaké dobré pozice na submisi se nedostal, měl ale dobrou kontrolu a rozdával údery. Navíc si dobře hlídal náznaky ze strany soupeře. Po dvou kolech u dvou rozhodčích vedl 20-18.

Zbývalo přežít třetí kolo, šla ale znát únava. To tedy i na Shadrinovi, ten ale v postoji působil stále více nebezpečně, navíc se mi podařilo chytit arm-triangle, z kterého ale moravský bojovník unikl. Po chvíli dokázal sám Gleba dostat na zem a tam už si zápas pohlídal. Připsal si tak velkou výhru.

Sardari ovládl rezervní bitvu Tipsport Gamechangeru

Následoval rezervní duel v rámci Tipsport Gamechangeru mezi Attilou Korkmazem (15-8) a Agym Sardarim (17-5), který mohl rozhodnout o tom, kdo bude náhradníkem ve finále.

Zatímco Korkmaz se blýskl potrápením Ronyho Paradeisera a jedinečným ukončením Makwana Amirkhaniho, tak Sardari nebyl daleko od toho, aby porazil Loseneho Keitu.

Fanoušci tak očekávali zajímavou podívanou a té se hned od první sekundy dočkali. Navrch měl favorizovaný Sardari, který tlačil, tvořil zápas a byl v úderech tvrdší a dominantnější.

Druhé kolo bylo až do posledních 30 sekund stejné, v závěru ale Korkmaz dokázal Nizozemce dostat do problémů kopem na spodek a při přestřelce v závěru jej se zatměním gongu poslal k zemi. Kolo ale získal Sardari, jenž však měl jen minutu na to se dát dohromady.

Třetí kolo bylo ze všech nejvyrovnanější, oba bojovníci v něm měli své momenty. Tvrdých úderů nebylo málo, Korkmaz se zejména v závěru dostal do nadějného tlaku, nicméně potřeboval soupeře ukončit a to se mu nepovedlo. Výhru na body si tedy připsal Sardari.

Oktagon doručil další domácí výhru a třetí zápas na body

V další bitvě se ovšem publikum znovu dočkalo domácího borce. Kontroverzní Radek Roušal (2-1) změřil síly s Francouzem Nezdarem Bahajim (3-1), s nímž si střihl dva vyhrocené staredowny. To slibovalo nelítostnou řezbu z obou stran.

Všichni navíc byli zvědaví, jaký nástup si Ruchy připravil tentokrát. Vrátil se k vězeňskému obleku a poutům. V jeho nástupovce se často opakovalo „žádné slitování“, takže se bylo na co těšit.

Hned v úvodu zkusil Radek trefit kop na hlavu, nicméně v zápětí se soupeř rozhodl, že prověří jeho obranu proti takedownům. Bahaji se na něj lepil jako klíště, když se mi nedařilo na zemi, zkoušel být dominantní na pletivu. Údery ale rozdával Ruchy a zřejmě právě to mu u dvou ze tří sudích vyhrálo první kolo.

Francouz přesto na svém stylu nic nezměnil. Tím si vysloužil hlasitý pískot celé arény. Roušal se pak skvěle bránil a k tomu i od pletiva dokázal dávat tvrdé údery a bodovat zápas ve svůj prospěch. Bahaji jako kdyby neměl plán B.

Ve třetím kole byl Francouz naprosto bezradný. Kromě tlačení na pletivo nedokázal nic až do poslední minuty, do té doby jej moravský ranař trefoval, jak jen to šlo. Zaslouženě si tak došel pro výhru na body.

Po bitvě se Roušal omluvil za to, že zápas nebyl dle jeho slov tak koukatelný, výhru věnoval Brnu.

Tichota prohrál, v bitvě talentů jej porazil vítěz anglicko-irské Oktagon Výzvy

První český, nicméně ne brněnský bojovník na kartě, byl Jakub Tichota (5-2), který se vrátil po dlouhé pauze a objevil se poprvé v lehké váze. Utkal se s vítězem anglicko-irské Oktagon Výzvy Georgem Stainesem (2-0). Oba vyhrálo mistrovství světa IMMAF. Jednalo se o souboj dvou velkých talentů.

Tichota už ale čelil větším výzvám, bojoval o titul, proto byl favoritem. Věřil, že dokáže Angličana ukončit. Očekával se zápas, kde uvidíme všechny aspekty boje.

Do prvního kola vstoupil Jakub sebevědomě, nicméně Staines ukázal vynikající dovednosti na zemi, českého bojovníka i otevřel a zásoboval údery. Kolo získal zaslouženě pro sebe, i když je známo, že má Tichota vynikající techniku.

Ve druhé pětiminutovce vzal George zápas rychle na zem, neustále byl aktivní, snažil se Čecha zlomit, ten ale kladl odpor a hledal cestu, jak se ze země dostat, případně jak nasadit submisi. Marně.

Pokud chtěl Tichota vyhrát, musel ve třetím kole Angličana ukončit. A nezačal špatně, zdálo se, že Staines bude chtít zůstat v postoji. Vydrželo to ale jen do doby, než český talent schytal kop přímo pod zebra špičkou nohy. Poté šel sám k zemi a vítěz Oktagon Výzvy toho využil a zbytek zápasu si pohlídal.

Staines ukázal, že je opravdu velký talent a připsal si největší výhru své kariéry. Sice na body, nicméně byl většinu zápasu dominantní a vítězství si zasloužil.

Cartwright porazil Sanikidzeho na body

Druhou bitvu bez domácího zastoupení měli na svědomí Mate Sanikidze (11-3) a Jack Cartwright (11-2). U klece zápas sledoval Jonas Magard, který tak přihlížel tomu, kdo se zřejmě stane jeho dalším soupeřem.

Oba jsou skvělí zemaři a tak se dalo čekat, že se zápas ponese právě v tomto duchu. Sanikidze je více talentovaný, Cartwright je pro změnu vyloženě rváč, který si vše vydřel.

Úderů tedy v prvním kole k vidění moc skutečně nebylo, spíše se bojovalo o pozici a lépe si počínal gruzínský bojovník. Druhá pětiminutovka vydržela v postoji déle a navrch měl Angličan, dokonce dostal zápas na zem a poměrně dlouho držel gilotinu, jenže ji neutáhl. Tím ale jeho snaha zápas na zemi ukončit neskončila, byla však neúspěšná. Na zisk kola mu to stačilo.

Třetí pětiminutovka byla nahoru dolů, rozhodčím nebylo co závidět. Chvíli to vypadalo dobře pro jednoho, chvíli pro druhého. Lépe si ovšem vedl Cartwright, který si došel pro výhru, odvetu s Magardem a titulovou šanci.

Hlavní karta OKTAGON 61

Hron doručil první ukončení večera. Byl to konec kariéry?

Velké loučení? Dost možná. Minimálně ještě před zápasem byla legenda české bojové scény rozhodnuta. První Čech, který se dostal do Glory, desetinásobný mistr světa a 43letý veterán v Brně bojoval před největší a nejlepší domácí kulisou ve své kariéře.

Velkolepý nástup, fenomenální atmosféra a skvělý Lou Fanánek Hagen. Tomáš Hron (100-28-6) se při nástupu do klece dočkal nádherného přivítání. Rozlučka, jak se patří. Zbývalo jediné. Podpořit to výkonem.

To se naštěstí podařilo. Legenda domácí bojové scény hned vytvářela tlak a dostávala Freda Sikkinga (57-28-1) do problémů. Hned dvakrát došlo na počítání, už na začátku měl Nizozemec rozseknutou nohu.

Vše šlo tak, jak mělo. Po prvním kole pak bylo jasno. Sikking i kvůli poraněné noze nemohl pokračovat v zápase a Hron si připsal 101. a zřejmě poslední výhru v bohaté kariéře.

Tomáš byl hrdý, že mohl bojovat v Oktagonu před takovou kulisou. Pak přiznal, že se mu odchází těžce a stále se rozhoduje. Proto to udělal symbolicky. Jednu rukavici položil doprostřed klece a druhou nechal svým trenérům, kdyby ještě chtěli, aby zápasil.

Lengál vyhrál tvrdou bitvu ve druhém kole

Na vítězství svého krajana a také na ukončení před limitem chtěl Vladimír Lengál (6-3), který se utkal s nebezpečným anglickým bijcem Coreym Fryem (5-2). Oba jsou skvělí v postoji, nicméně Angličan mel mít přeci jen o něco lepší dovednosti na zemi.

Bylo však otázkou, jestli se vůbec pokusí, zdali je to pravda. Jenže v prvním kole k tomu nebyl důvod. Celý zápas byl parádní reklamou na postoj, Fry byl ale přesnější. Lengál více tlačil, ale hodně úderů minul a Corey působil lépe.

Trénoval hlavu, tělo, nohy. Dostal Lengála do módu přežití, naprosto jej vyčerpal, přesto domácí hvězda hledala sílu, vůli i recept k úspěchu. První kolo však u dvou sudích vyhrál Angličan.

Vladimir se snažil vytvořit chaos, snažil se to urvat každým úderem a Fry se na to nachytal, čehož mohl v průběhu druhého kola litovat. Lengál jej totiž poslal dvěma koleny na hlavu na zem a tam už dodělal, co bylo třeba. Nádherný zápas a velká výhra.

Vagabund Kalašnik má na kontě další výhru

Hned na to šel do akce další brněnský borec, místní vagabund Andrej Kalašnik (11-5), jenž přijal další velkou výzvu – Ioannise Palaiologose (20-13-1). Vagabund měl svůj velký kotel, atmosféra byla opět vynikající.

Hned první úder dokázal Andrej trefit, nicméně ne tak, aby to s Řekem něco udělalo. Ve zbytku prvního kola měl v postoji Kalašnik navrch, jinak tomu nebylo ani na zemi, kam chtěl Palaiologos zápas přenášet. Kolo tedy získala domácí hvězda.

I druhou pětiminutovka zahájil vagabund dobrými údery a velkým tlakem, Řek se snažil vzít zápas na zem, jenže dostal Kalašnika na sebe. Kvůli faulu rozhodčí zápas postavil a to opět hrálo ve prospěch ukrajinského Moraváka. Nicméně zkoumal se ještě jeden moment, kdy měl Andrej faulovat, v zápase se ale pokračovalo. Druhé kolo ale bylo celé zvláštní, získal jej ale AK-47.

Ve třetím kole se šlo rychle na zem a to po takedownu domácího esa. Brzy se šlo ale znova na nohy, aby Andrej doručil další takedown. Ukázalo se, že i na zemi může být Kalašnik dominantnější a tak toho využil a zápas si už odkontroloval.

Vagabund si tedy došel pro cennou výhru na body a dal publiku další důvod k radosti.

Pudilová zažila comeback

Vagabune byl posledním brněnským zástupcem na turnaji, nicméně OKTAGON 61 měl na programu ještě jiné zápasy s českou účastí. Například ten, při němž se do organizace vrátila veteránka UFC Lucie Pudilová (14-10), kterou vyzvala sebevědomá Cecilie Bolander 3-0).

O favoritce bylo jasno, nicméně Norka si hodně věřila. Mimochodem se jednalo o bitvu, která měla rozhodnout o tom, kdo se utká s Lucií Szabovou o titul. Motivaci tedy měly obě velkou.

První kolo bylo skvělé, doručilo hlavně tvrdé přestřelky v postoji a jedna druhou dokázaly dostat do problémů. Navíc byla prolita krev. O zábavu nebyla nouze, ukončení viselo ve vzduchu, byť nepřišlo.

Navázat na něj nebylo snadné. I kvůli tomu, že obě mohly být dost vyčerpané. V prvních pěti minutách nechaly dost sil. Po minutě a půl ovšem Bolander doručila takedown a dominovala. Dávala údery a snažila se jít po submisi, zejména svém oblíbeném armbaru. Lucie ji ale přetočila a nechala zápas postavit na nohy. Tam měla lepší momenty ona, na výhru kola to u dvou sudích stačilo.

Třetí kolo probíhalo až do poslední minuty v postoji. Pudilová a Bolander si vyměňovaly tvrdé údery, každá měla své momenty, byl to nádherný duel. Výhru by si zasloužily obě, mohla ji mít ale jen jedna. A zřejmě zaslouženě se z ní radovala česká hvězda, byť na split decision.

Keita se stal prvním finalistou Tipsport Gamechangeru

Následoval velmi očekávaný duel, první semifinále Tipsport Gamechangeru mezi bývalými šampiony lehké váhy Losenem Keitou (14-1) a Mateuszem Legierskim (12-1). Všichni byli zvědaví na to, jak souboj může dopadnout. Oba umí ukončovat, nicméně Polák ukázal několikrát, že to zvládne i na zemi.

V prvním kole se ukázal poměrně velký rychlostní rozdíl. S tím se počítalo, bylo jen otázkou, jak si s ním Legierskim poradí. Celých pět minut se bojovalo v postoji a navrch měl Keita, jenž se pokoušel místy o delší kombinace. Poláka ale do větších potíží nedostal.

Losene byl lehký na nohách, Mateusz měl problém jej trefit. Nejinak ro bylo ve druhém kole, kde Black Panther opět předvedl o něco víc, aby jej získal pro sebe.

Aby Legierskim vyhrál, musel ve třetím kole Keitu ukončit. Snažil se tlačit, byl kreativní, jenže skvělý pohyb Black Panthera mu to znemožnil. Losenem hodně ustupoval a ani chvíli nezůstal stát na jednom místě.

Keita tedy vyhrál na body a stal se prvním finalistou Tipsport Gamechangeru.

Muradov zažil hořký comeback, diváci pískali

Další z velkých návratů obstaral hvězdný veterán UFC Makhmud Muradov (26-8), který se utkal s jiným veteránem UFC či KSW Scottem Askhamem (20-6). Všichni se těšili na to, až Mach ukáže, co umí, jenže čelil nelehkému soupeři.

Všichni očekávali, že jestli někdo bude brát zápas na zem, bude to Askham. Muradov se ale rozhodl všechny překvapit a byl to on, kdo hned v úvodu prvního kola hodil Angličana na podlahu a kontroloval jej tam celé kolo. Aktivně jej zásoboval ránami a prvních pět minut ovládl.

Stejně vypadalo i druhé kolo, v němž byl Mach ještě dominantnější. V závěru ale chvíli polevil v ostražitosti a Scott málem chytil heel hook. Naštěstí pro domácí hvězdu se jeho soupeři nepovedlo nohu pořádně zachytit.

Fanoušci ale byli z výkonu Muradova rozpačití. Z publika se ozýval pískot. Askham má ale nebezpečný i postoj, umí knokautovat své soupeře a Mach neměl důvod riskovat. Obzvláště, když zjistil, že dokáže kontrolovat soupeře pod sebou.

Přeci jen, šlo o hodně. Přesto ve třetím kole zůstal Mach s Askhamem v postoji a třebaže primárně ustupoval, dokázal i dobře zakontrovat. Angličan jej téměř neohrozil, tudíž lze Uzbekův výkon hodnotit pozitivně. Nemusel být pro každého líbivý, ale Muradov splnil, co musel. Vyhrál a mohl si říct o titulový zápas.

Posléze se Mach omluvil za to, že zápas nebyl tak atraktivní. Sám řekl, že není Karlos Vémola, ale že měl nějaké zdravotní problémy, které mu nepovolily bojovat tak, jak by chtěl. Oktagon nabídne jeho další zápas zřejmě ještě tento rok.

Oktagon doručí velkou odvetu, Keita se utká s Paradeiserem

Jakmile Losene Keita porazil Mateusze Legierského, zbývalo mu jediné. Počkat na to, s kým se ve finále Tipsport Gamechangeru utká. Mohl to být Ronald Paradeiser (20-8) či Acoidan Duque (21-4), favoritem byl slovenský šampion lehké váhy.

Favoritem sice byl Paradeiser, nicméně Duque zatím procházel pyramidou jako černý kůň a respekt vůči němu choval i šampion. V zápase to ale nebylo znát a nic dlouho netrvalo.

Rony totiž už v prvním kole dokázal zápas ukončit. Tvrdou kombinací poslal španělského sympaťáka k zemi a bylo po všem. Potvrdil tak ohromnou kvalitu a teď před sebou má jediný cíl. Oplatit Keitovi dřívější porážku. Oktagon se tedy má na co těšit.

Zdroj: Oktagon MMA

Brno v sobotu večer hostilo galavečer OKTAGON 61, který doručil skvělé zápasy a možná nejlepší kartu v historii československé organizace. Neviděli jsme sice žádný titulový zápas, o kvalitu ale nebyla nouze. Co turnaj nabídl a jak probíhal?

300 Kč + až 50.000 Kč od FortunyZa kolik si zahraješ tolik dostanešVsadit si18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Oktagon se vrátil do Brna po dvou letech

Doručil jednu z nejlepších karet v historii organizace

Fanoušci viděli 2 ukončení před limitem

Prelims OKTAGON 61

Brno hned na úvod slavilo domácí výhru

Hned první zápas celého galavečera nabídl zápas brněnského bojovníka. Premiéru v Oktagonu si odbyl jak Jan Stanovský (4-1), tak jeho soupeř Gleb Shadrin (5-2). Už při nástupu bylo znát, kdo je v Brně doma.

Stanovský se mohl opřít o skvělou atmosféru a také ji využíval k tomu, aby si připsal první kolo. Část probíhala v postoji a tam Jan mírně ztrácel, jakmile ale dostal Řeka pod sebe, tak měl vše plně pod kontrolou.

Proto vzal zápas hned na začátku druhého kola na zem znovu. Do nějaké dobré pozice na submisi se nedostal, měl ale dobrou kontrolu a rozdával údery. Navíc si dobře hlídal náznaky ze strany soupeře. Po dvou kolech u dvou rozhodčích vedl 20-18.

Zbývalo přežít třetí kolo, šla ale znát únava. To tedy i na Shadrinovi, ten ale v postoji působil stále více nebezpečně, navíc se mi podařilo chytit arm-triangle, z kterého ale moravský bojovník unikl. Po chvíli dokázal sám Gleba dostat na zem a tam už si zápas pohlídal. Připsal si tak velkou výhru.

Sardari ovládl rezervní bitvu Tipsport Gamechangeru

Následoval rezervní duel v rámci Tipsport Gamechangeru mezi Attilou Korkmazem (15-8) a Agym Sardarim (17-5), který mohl rozhodnout o tom, kdo bude náhradníkem ve finále.

Zatímco Korkmaz se blýskl potrápením Ronyho Paradeisera a jedinečným ukončením Makwana Amirkhaniho, tak Sardari nebyl daleko od toho, aby porazil Loseneho Keitu.

Fanoušci tak očekávali zajímavou podívanou a té se hned od první sekundy dočkali. Navrch měl favorizovaný Sardari, který tlačil, tvořil zápas a byl v úderech tvrdší a dominantnější.

Druhé kolo bylo až do posledních 30 sekund stejné, v závěru ale Korkmaz dokázal Nizozemce dostat do problémů kopem na spodek a při přestřelce v závěru jej se zatměním gongu poslal k zemi. Kolo ale získal Sardari, jenž však měl jen minutu na to se dát dohromady.

Třetí kolo bylo ze všech nejvyrovnanější, oba bojovníci v něm měli své momenty. Tvrdých úderů nebylo málo, Korkmaz se zejména v závěru dostal do nadějného tlaku, nicméně potřeboval soupeře ukončit a to se mu nepovedlo. Výhru na body si tedy připsal Sardari.

Oktagon doručil další domácí výhru a třetí zápas na body

V další bitvě se ovšem publikum znovu dočkalo domácího borce. Kontroverzní Radek Roušal (2-1) změřil síly s Francouzem Nezdarem Bahajim (3-1), s nímž si střihl dva vyhrocené staredowny. To slibovalo nelítostnou řezbu z obou stran.

Všichni navíc byli zvědaví, jaký nástup si Ruchy připravil tentokrát. Vrátil se k vězeňskému obleku a poutům. V jeho nástupovce se často opakovalo „žádné slitování“, takže se bylo na co těšit.

Hned v úvodu zkusil Radek trefit kop na hlavu, nicméně v zápětí se soupeř rozhodl, že prověří jeho obranu proti takedownům. Bahaji se na něj lepil jako klíště, když se mi nedařilo na zemi, zkoušel být dominantní na pletivu. Údery ale rozdával Ruchy a zřejmě právě to mu u dvou ze tří sudích vyhrálo první kolo.

Francouz přesto na svém stylu nic nezměnil. Tím si vysloužil hlasitý pískot celé arény. Roušal se pak skvěle bránil a k tomu i od pletiva dokázal dávat tvrdé údery a bodovat zápas ve svůj prospěch. Bahaji jako kdyby neměl plán B.

Ve třetím kole byl Francouz naprosto bezradný. Kromě tlačení na pletivo nedokázal nic až do poslední minuty, do té doby jej moravský ranař trefoval, jak jen to šlo. Zaslouženě si tak došel pro výhru na body.

Po bitvě se Roušal omluvil za to, že zápas nebyl dle jeho slov tak koukatelný, výhru věnoval Brnu.

Tichota prohrál, v bitvě talentů jej porazil vítěz anglicko-irské Oktagon Výzvy

První český, nicméně ne brněnský bojovník na kartě, byl Jakub Tichota (5-2), který se vrátil po dlouhé pauze a objevil se poprvé v lehké váze. Utkal se s vítězem anglicko-irské Oktagon Výzvy Georgem Stainesem (2-0). Oba vyhrálo mistrovství světa IMMAF. Jednalo se o souboj dvou velkých talentů.

Tichota už ale čelil větším výzvám, bojoval o titul, proto byl favoritem. Věřil, že dokáže Angličana ukončit. Očekával se zápas, kde uvidíme všechny aspekty boje.

Do prvního kola vstoupil Jakub sebevědomě, nicméně Staines ukázal vynikající dovednosti na zemi, českého bojovníka i otevřel a zásoboval údery. Kolo získal zaslouženě pro sebe, i když je známo, že má Tichota vynikající techniku.

Ve druhé pětiminutovce vzal George zápas rychle na zem, neustále byl aktivní, snažil se Čecha zlomit, ten ale kladl odpor a hledal cestu, jak se ze země dostat, případně jak nasadit submisi. Marně.

Pokud chtěl Tichota vyhrát, musel ve třetím kole Angličana ukončit. A nezačal špatně, zdálo se, že Staines bude chtít zůstat v postoji. Vydrželo to ale jen do doby, než český talent schytal kop přímo pod zebra špičkou nohy. Poté šel sám k zemi a vítěz Oktagon Výzvy toho využil a zbytek zápasu si pohlídal.

Staines ukázal, že je opravdu velký talent a připsal si největší výhru své kariéry. Sice na body, nicméně byl většinu zápasu dominantní a vítězství si zasloužil.

Cartwright porazil Sanikidzeho na body

Druhou bitvu bez domácího zastoupení měli na svědomí Mate Sanikidze (11-3) a Jack Cartwright (11-2). U klece zápas sledoval Jonas Magard, který tak přihlížel tomu, kdo se zřejmě stane jeho dalším soupeřem.

Oba jsou skvělí zemaři a tak se dalo čekat, že se zápas ponese právě v tomto duchu. Sanikidze je více talentovaný, Cartwright je pro změnu vyloženě rváč, který si vše vydřel.

Úderů tedy v prvním kole k vidění moc skutečně nebylo, spíše se bojovalo o pozici a lépe si počínal gruzínský bojovník. Druhá pětiminutovka vydržela v postoji déle a navrch měl Angličan, dokonce dostal zápas na zem a poměrně dlouho držel gilotinu, jenže ji neutáhl. Tím ale jeho snaha zápas na zemi ukončit neskončila, byla však neúspěšná. Na zisk kola mu to stačilo.

Třetí pětiminutovka byla nahoru dolů, rozhodčím nebylo co závidět. Chvíli to vypadalo dobře pro jednoho, chvíli pro druhého. Lépe si ovšem vedl Cartwright, který si došel pro výhru, odvetu s Magardem a titulovou šanci.

Hlavní karta OKTAGON 61

Hron doručil první ukončení večera. Byl to konec kariéry?

Velké loučení? Dost možná. Minimálně ještě před zápasem byla legenda české bojové scény rozhodnuta. První Čech, který se dostal do Glory, desetinásobný mistr světa a 43letý veterán v Brně bojoval před největší a nejlepší domácí kulisou ve své kariéře.

Velkolepý nástup, fenomenální atmosféra a skvělý Lou Fanánek Hagen. Tomáš Hron (100-28-6) se při nástupu do klece dočkal nádherného přivítání. Rozlučka, jak se patří. Zbývalo jediné. Podpořit to výkonem.

To se naštěstí podařilo. Legenda domácí bojové scény hned vytvářela tlak a dostávala Freda Sikkinga (57-28-1) do problémů. Hned dvakrát došlo na počítání, už na začátku měl Nizozemec rozseknutou nohu.

Vše šlo tak, jak mělo. Po prvním kole pak bylo jasno. Sikking i kvůli poraněné noze nemohl pokračovat v zápase a Hron si připsal 101. a zřejmě poslední výhru v bohaté kariéře.

Tomáš byl hrdý, že mohl bojovat v Oktagonu před takovou kulisou. Pak přiznal, že se mu odchází těžce a stále se rozhoduje. Proto to udělal symbolicky. Jednu rukavici položil doprostřed klece a druhou nechal svým trenérům, kdyby ještě chtěli, aby zápasil.

Lengál vyhrál tvrdou bitvu ve druhém kole

Na vítězství svého krajana a také na ukončení před limitem chtěl Vladimír Lengál (6-3), který se utkal s nebezpečným anglickým bijcem Coreym Fryem (5-2). Oba jsou skvělí v postoji, nicméně Angličan mel mít přeci jen o něco lepší dovednosti na zemi.

Bylo však otázkou, jestli se vůbec pokusí, zdali je to pravda. Jenže v prvním kole k tomu nebyl důvod. Celý zápas byl parádní reklamou na postoj, Fry byl ale přesnější. Lengál více tlačil, ale hodně úderů minul a Corey působil lépe.

Trénoval hlavu, tělo, nohy. Dostal Lengála do módu přežití, naprosto jej vyčerpal, přesto domácí hvězda hledala sílu, vůli i recept k úspěchu. První kolo však u dvou sudích vyhrál Angličan.

Vladimir se snažil vytvořit chaos, snažil se to urvat každým úderem a Fry se na to nachytal, čehož mohl v průběhu druhého kola litovat. Lengál jej totiž poslal dvěma koleny na hlavu na zem a tam už dodělal, co bylo třeba. Nádherný zápas a velká výhra.

Vagabund Kalašnik má na kontě další výhru

Hned na to šel do akce další brněnský borec, místní vagabund Andrej Kalašnik (11-5), jenž přijal další velkou výzvu – Ioannise Palaiologose (20-13-1). Vagabund měl svůj velký kotel, atmosféra byla opět vynikající.

Hned první úder dokázal Andrej trefit, nicméně ne tak, aby to s Řekem něco udělalo. Ve zbytku prvního kola měl v postoji Kalašnik navrch, jinak tomu nebylo ani na zemi, kam chtěl Palaiologos zápas přenášet. Kolo tedy získala domácí hvězda.

I druhou pětiminutovka zahájil vagabund dobrými údery a velkým tlakem, Řek se snažil vzít zápas na zem, jenže dostal Kalašnika na sebe. Kvůli faulu rozhodčí zápas postavil a to opět hrálo ve prospěch ukrajinského Moraváka. Nicméně zkoumal se ještě jeden moment, kdy měl Andrej faulovat, v zápase se ale pokračovalo. Druhé kolo ale bylo celé zvláštní, získal jej ale AK-47.

Ve třetím kole se šlo rychle na zem a to po takedownu domácího esa. Brzy se šlo ale znova na nohy, aby Andrej doručil další takedown. Ukázalo se, že i na zemi může být Kalašnik dominantnější a tak toho využil a zápas si už odkontroloval.

Vagabund si tedy došel pro cennou výhru na body a dal publiku další důvod k radosti.

Pudilová zažila comeback

Vagabune byl posledním brněnským zástupcem na turnaji, nicméně OKTAGON 61 měl na programu ještě jiné zápasy s českou účastí. Například ten, při němž se do organizace vrátila veteránka UFC Lucie Pudilová (14-10), kterou vyzvala sebevědomá Cecilie Bolander 3-0).

O favoritce bylo jasno, nicméně Norka si hodně věřila. Mimochodem se jednalo o bitvu, která měla rozhodnout o tom, kdo se utká s Lucií Szabovou o titul. Motivaci tedy měly obě velkou.

První kolo bylo skvělé, doručilo hlavně tvrdé přestřelky v postoji a jedna druhou dokázaly dostat do problémů. Navíc byla prolita krev. O zábavu nebyla nouze, ukončení viselo ve vzduchu, byť nepřišlo.

Navázat na něj nebylo snadné. I kvůli tomu, že obě mohly být dost vyčerpané. V prvních pěti minutách nechaly dost sil. Po minutě a půl ovšem Bolander doručila takedown a dominovala. Dávala údery a snažila se jít po submisi, zejména svém oblíbeném armbaru. Lucie ji ale přetočila a nechala zápas postavit na nohy. Tam měla lepší momenty ona, na výhru kola to u dvou sudích stačilo.

Třetí kolo probíhalo až do poslední minuty v postoji. Pudilová a Bolander si vyměňovaly tvrdé údery, každá měla své momenty, byl to nádherný duel. Výhru by si zasloužily obě, mohla ji mít ale jen jedna. A zřejmě zaslouženě se z ní radovala česká hvězda, byť na split decision.

Keita se stal prvním finalistou Tipsport Gamechangeru

Následoval velmi očekávaný duel, první semifinále Tipsport Gamechangeru mezi bývalými šampiony lehké váhy Losenem Keitou (14-1) a Mateuszem Legierskim (12-1). Všichni byli zvědaví na to, jak souboj může dopadnout. Oba umí ukončovat, nicméně Polák ukázal několikrát, že to zvládne i na zemi.

V prvním kole se ukázal poměrně velký rychlostní rozdíl. S tím se počítalo, bylo jen otázkou, jak si s ním Legierskim poradí. Celých pět minut se bojovalo v postoji a navrch měl Keita, jenž se pokoušel místy o delší kombinace. Poláka ale do větších potíží nedostal.

Losene byl lehký na nohách, Mateusz měl problém jej trefit. Nejinak ro bylo ve druhém kole, kde Black Panther opět předvedl o něco víc, aby jej získal pro sebe.

Aby Legierskim vyhrál, musel ve třetím kole Keitu ukončit. Snažil se tlačit, byl kreativní, jenže skvělý pohyb Black Panthera mu to znemožnil. Losenem hodně ustupoval a ani chvíli nezůstal stát na jednom místě.

Keita tedy vyhrál na body a stal se prvním finalistou Tipsport Gamechangeru.

Muradov zažil hořký comeback, diváci pískali

Další z velkých návratů obstaral hvězdný veterán UFC Makhmud Muradov (26-8), který se utkal s jiným veteránem UFC či KSW Scottem Askhamem (20-6). Všichni se těšili na to, až Mach ukáže, co umí, jenže čelil nelehkému soupeři.

Všichni očekávali, že jestli někdo bude brát zápas na zem, bude to Askham. Muradov se ale rozhodl všechny překvapit a byl to on, kdo hned v úvodu prvního kola hodil Angličana na podlahu a kontroloval jej tam celé kolo. Aktivně jej zásoboval ránami a prvních pět minut ovládl.

Stejně vypadalo i druhé kolo, v němž byl Mach ještě dominantnější. V závěru ale chvíli polevil v ostražitosti a Scott málem chytil heel hook. Naštěstí pro domácí hvězdu se jeho soupeři nepovedlo nohu pořádně zachytit.

Fanoušci ale byli z výkonu Muradova rozpačití. Z publika se ozýval pískot. Askham má ale nebezpečný i postoj, umí knokautovat své soupeře a Mach neměl důvod riskovat. Obzvláště, když zjistil, že dokáže kontrolovat soupeře pod sebou.

Přeci jen, šlo o hodně. Přesto ve třetím kole zůstal Mach s Askhamem v postoji a třebaže primárně ustupoval, dokázal i dobře zakontrovat. Angličan jej téměř neohrozil, tudíž lze Uzbekův výkon hodnotit pozitivně. Nemusel být pro každého líbivý, ale Muradov splnil, co musel. Vyhrál a mohl si říct o titulový zápas.

Posléze se Mach omluvil za to, že zápas nebyl tak atraktivní. Sám řekl, že není Karlos Vémola, ale že měl nějaké zdravotní problémy, které mu nepovolily bojovat tak, jak by chtěl. Oktagon nabídne jeho další zápas zřejmě ještě tento rok.

Oktagon doručí velkou odvetu, Keita se utká s Paradeiserem

Jakmile Losene Keita porazil Mateusze Legierského, zbývalo mu jediné. Počkat na to, s kým se ve finále Tipsport Gamechangeru utká. Mohl to být Ronald Paradeiser (20-8) či Acoidan Duque (21-4), favoritem byl slovenský šampion lehké váhy.

Favoritem sice byl Paradeiser, nicméně Duque zatím procházel pyramidou jako černý kůň a respekt vůči němu choval i šampion. V zápase to ale nebylo znát a nic dlouho netrvalo.

Rony totiž už v prvním kole dokázal zápas ukončit. Tvrdou kombinací poslal španělského sympaťáka k zemi a bylo po všem. Potvrdil tak ohromnou kvalitu a teď před sebou má jediný cíl. Oplatit Keitovi dřívější porážku. Oktagon se tedy má na co těšit.

Zdroj: Oktagon MMA