Fotoreportér Sergej Loskutov fotografoval Rudou armádu po velkou část druhé světové války. Život a smrt sovětských vojáků dokumentoval v pásmu působení Leningradského, 2. běloruského, Severozápadního a Severokavkazského frontu i na Ukrajině. Za zachycení putování Rudé armády Evropou si po válce vysloužil Řád rudého praporu.
Velká část Loskutovových fotografií byla dlouhá léta považována na ztracenou. Jeho práci znovu objevil až současný ruský fotograf Artur Bondar, který je postupně zpřístupňuje veřejnosti. Ačkoliv většina z nich není stejně epická a dramatická jako třeba notoricky známé snímky vyvěšování vlajky Sovětského svazu nad berlínským Reichstagem, představují stejně, ne-li důležitější svědectví o každodenním životě sovětských vojáků.
Bohatý archív Artura Bondara přímo vybízí ke spojení s výjimečnou knihou nositelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové Válka nemá ženskou tvář a publikacemi jí podobnými. Dává nám totiž možnost odpoutat se od velkých dějin sestávajících z dat, názvů bitev a počtů mrtvých a zraněných. Můžeme se obrátit k jednotlivci a jeho individuálnímu prožitku.
