Spojené státy plánují poprvé po 15 letech umístit jaderné zbraně ve Velké Británii, protože hrozba ze strany Ruska se zvyšuje, vyplývá z dokumentů Pentagonu, na které odkazuje deník The Telegraph.

Dokumenty odhalují, že hlavice budou poprvé po 15 letech umístěny na základně RAF Lakenheath v Suffolku. Bude se jednat o zbraně o síle třikrát větší než hirošimská bomba.

Britská strana ale dohodu s USA na rozmístění jaderných hlavic ani nepotvrdila, ani nevyvrátila. Mluvčí ministerstva obrany podle The Guardian uvedl: „Dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO je nepotvrzovat ani nepopírat přítomnost jaderných zbraní na daném místě.“

USA v roce 2008 jaderné rakety z Velké Británie stáhly, protože usoudily, že hrozba studené války ze strany Moskvy se zmenšila. V posledních týdnech ale zaznívaly hlasy, že se státy Severoatlantické aliance musí připravit na válku s Ruskem.

Například šéf britské armády, generál sir Patrick Sanders, varoval, že v případě války s Ruskem bude třeba povolat do boje veřejnost, protože armáda je příliš malá. Jeho komentáře přiměly Downing Street, aby vyloučila odvody.

Návrat amerických zbraní do Spojeného království je součástí programu rozvoje a modernizace jaderných zařízení v reakci na zvýšené napětí s Kremlem po invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Rusko uvedlo, že umístění amerických zbraní v Británii by Moskva vnímala jako „eskalaci“ a reagovala by na něj „kompenzačními protiopatřeními“.

Kromě konfliktu na Ukrajině čelí Západ rostoucím výzvám ze strany Íránu a Severní Koreje, které se v posledních letech sblížily s Moskvou.

USA mají v současnosti v rámci dohody NATO rozmístěné jaderné hlavice v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku či Turecku, dodává The Telegraph.

Kromě toho Spojené státy posilují obranu evropských států NATO i jinak. Americká vláda podle BBC v pátek večer schválila prodej 40 nových stíhaček F-16 do Turecka v hodnotě 23 miliard dolarů (zhruba 520 miliard korun). Součástí dohody jsou modernizační sady pro 79 stávajících tureckých letounů F-16.

USA dohodu dlouho odkládaly a schválily ji až v reakci na to, že Ankara v týdnu ratifikovala vstup Švédska do NATO.

Čtyřicet nových letounů, ale typu F-35, pak kupuje od USA i Řecko. Dá za ně v přepočtu necelých 200 miliard korun.

Spojené státy plánují poprvé po 15 letech umístit jaderné zbraně ve Velké Británii, protože hrozba ze strany Ruska se zvyšuje, vyplývá z dokumentů Pentagonu, na které odkazuje deník The Telegraph.

Dokumenty odhalují, že hlavice budou poprvé po 15 letech umístěny na základně RAF Lakenheath v Suffolku. Bude se jednat o zbraně o síle třikrát větší než hirošimská bomba.

Britská strana ale dohodu s USA na rozmístění jaderných hlavic ani nepotvrdila, ani nevyvrátila. Mluvčí ministerstva obrany podle The Guardian uvedl: „Dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO je nepotvrzovat ani nepopírat přítomnost jaderných zbraní na daném místě.“

USA v roce 2008 jaderné rakety z Velké Británie stáhly, protože usoudily, že hrozba studené války ze strany Moskvy se zmenšila. V posledních týdnech ale zaznívaly hlasy, že se státy Severoatlantické aliance musí připravit na válku s Ruskem.

Například šéf britské armády, generál sir Patrick Sanders, varoval, že v případě války s Ruskem bude třeba povolat do boje veřejnost, protože armáda je příliš malá. Jeho komentáře přiměly Downing Street, aby vyloučila odvody.

Návrat amerických zbraní do Spojeného království je součástí programu rozvoje a modernizace jaderných zařízení v reakci na zvýšené napětí s Kremlem po invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Rusko uvedlo, že umístění amerických zbraní v Británii by Moskva vnímala jako „eskalaci“ a reagovala by na něj „kompenzačními protiopatřeními“.

Kromě konfliktu na Ukrajině čelí Západ rostoucím výzvám ze strany Íránu a Severní Koreje, které se v posledních letech sblížily s Moskvou.

USA mají v současnosti v rámci dohody NATO rozmístěné jaderné hlavice v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku či Turecku, dodává The Telegraph.

Kromě toho Spojené státy posilují obranu evropských států NATO i jinak. Americká vláda podle BBC v pátek večer schválila prodej 40 nových stíhaček F-16 do Turecka v hodnotě 23 miliard dolarů (zhruba 520 miliard korun). Součástí dohody jsou modernizační sady pro 79 stávajících tureckých letounů F-16.

USA dohodu dlouho odkládaly a schválily ji až v reakci na to, že Ankara v týdnu ratifikovala vstup Švédska do NATO.

Čtyřicet nových letounů, ale typu F-35, pak kupuje od USA i Řecko. Dá za ně v přepočtu necelých 200 miliard korun.