Vkus mužů se v případě žen v některých zemích prudce měnil. Například v Persii (dnešní Írán) byly kdysi za symbol krásy považovány ženy, které v některých věcech připomínaly hodně muže. Jednou z nich byla perská princezna Zahra Chanún Tádž al-Sultana (1883 – 1936). Mnoho mužů jí milovalo, přestože měla knírek a 13 mužů dokonce kvůli ní spáchalo sebevraždu, protože jejich lásku neopětovala.

Tádž al-Sultana byla dcerou Násira ad-Dín Šáha, který byl čtvrtým perským vládcem z rodu Kádžárovců. Ten vládl od roku 1848 až do roku 1896, kdy byl zastřelen atentátníkem při návštěvě mešity. Podle dostupných informací měl šáh desítky manželek, které mu porodily 14 synů a neznámý počet dcer.

Princezna ale byla i z dnešního pohledu zajímavá i tím, že jako vůbec první žena přestala na královském dvoře nosit hidžáb, používala také západní oblečení a byla prominentní členkou feministických skupin, které v Persii bojovaly za práva žen. Pořádala každý týden umělecké salony, sama byla spisovatelkou a malířkou. Pozoruhodné je, že na rozdíl od současnosti to tehdy v Íránu šlo, i když podobných žen bylo velmi málo.

Život princezny Tádž al-Sultany je dodnes předmětem studií na různých univerzitách světa, od Teheránu až po slavný americký Harvard.

Podívejte se na perskou princeznu, která byla kdysi symbolem krásy pro mnoho Peršanů, přestože v mnohém připomínala muže.

Vkus mužů se v případě žen v některých zemích prudce měnil. Například v Persii (dnešní Írán) byly kdysi za symbol krásy považovány ženy, které v některých věcech připomínaly hodně muže. Jednou z nich byla perská princezna Zahra Chanún Tádž al-Sultana (1883 – 1936). Mnoho mužů jí milovalo, přestože měla knírek a 13 mužů dokonce kvůli ní spáchalo sebevraždu, protože jejich lásku neopětovala.

Tádž al-Sultana byla dcerou Násira ad-Dín Šáha, který byl čtvrtým perským vládcem z rodu Kádžárovců. Ten vládl od roku 1848 až do roku 1896, kdy byl zastřelen atentátníkem při návštěvě mešity. Podle dostupných informací měl šáh desítky manželek, které mu porodily 14 synů a neznámý počet dcer.

Princezna ale byla i z dnešního pohledu zajímavá i tím, že jako vůbec první žena přestala na královském dvoře nosit hidžáb, používala také západní oblečení a byla prominentní členkou feministických skupin, které v Persii bojovaly za práva žen. Pořádala každý týden umělecké salony, sama byla spisovatelkou a malířkou. Pozoruhodné je, že na rozdíl od současnosti to tehdy v Íránu šlo, i když podobných žen bylo velmi málo.

Život princezny Tádž al-Sultany je dodnes předmětem studií na různých univerzitách světa, od Teheránu až po slavný americký Harvard.

Podívejte se na perskou princeznu, která byla kdysi symbolem krásy pro mnoho Peršanů, přestože v mnohém připomínala muže.