Někteří západní politici i komentátoři včetně českých byli nadšeni, když Ukrajinci v srpnu využili nepřipravenou ruskou obranu v pohraniční Kurské oblasti a rychle obsadili kolem 800 kilometrů čtverečních. Bylo to i symbolické, protože to bylo první vojenské tažení od druhé světové války, kdy armáda jiného státu napadla ruské území. Ovšem Ukrajinci se podle všeho přepočítali, polovinu zabraného území si už Rusové vzali zpět a dál vytlačují Ukrajince. Plánovaný taktický záměr kurské operace, kterým mělo být oslabení ruského tlaku na frontách na Donbasu, se také nezdařil. Naopak situace na východě a jihu Ukrajiny je pro obránce už měsíce kritická. 

Ukrajinské jednotky vpadly do ruské Kurské oblasti ráno 6. srpna a zhruba tři týdny se jim dařilo rychle postupovat, navíc bez větších ztrát. Proto se začaly objevovat analýzy a komentáře, že by se mohlo jednat o klíčový moment ve válce s potenciálem změnit její trajektorii. Tato vojenská kampaň prý ukázala, že překvapení je stále možné. A především vpád do Ruska měl „odlákat“ síly z Donbasu, kde proruské jednotky pořád postupují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak prohlásil, že cílem operace je vytvoření nárazníkového pásma, které by zabránilo ruskému ostřelování ukrajinských měst a obcí v pohraničí. Nakonec se tato přání nenaplnila.

Podle posledních zpráv respektovaného amerického Institutu pro studium války (Institute for the Study of War), který je od začátku války na Ukrajině hojně citovaný i v Česku, se proruským silám podařilo vytlačit Ukrajince z poloviny získaného území v Kurské oblasti. Ukrajinská armáda je zde pořád pod tlakem, na některých místech jí hrozí obklíčení. Na místě bojují na ruské straně i speciální jednotky z Čečenska.

Vojenští pozorovatelé pak dodávají, že v Kurské oblasti začalo podzimní období bláta (takzvaná rasputica) a že spoléhání ruských sil na pásová vozidla jim teď dává výhodu nad ukrajinskými kolovými vozidly. Pravděpodobně to ovlivnilo i ruský operační kalkul k zesílení protiútoků v Kurské oblasti. Jen pro vysvětlení – rasputica označuje jev vyskytující se dvakrát do roka, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině projít jen s obtížemi. Je to období, kdy se rovinatá země těchto oblastí změní na blátivou a bažinatou, některé cesty nevyjímaje.

Po zkušenostech s operací v Kurské oblasti zmiňovaný Institut pro studium války také napsal, že „je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajinci byli schopni vytvořit a vybavit dostatečně velké síly, aby mohli vést rozsáhlé a hluboké průniky do Ruska, nebo že by na ně mohly rychle navazovat operace velkého rozsahu“.

Nejdůležitějším sídlem v Ukrajinci obsazené Kurské oblasti je město Sudža. To je klíčový tranzitní bod pro zemní plyn proudící z Ruska do Evropy. Ruské zdroje v posledních dnech tvrdí, že jejich jednotky už jsou na okraji Sudži a budou se snažit město brzy opět ovládnout. Ukrajinci naproti tomu říkají, že Rusové jsou od města zhruba sedm kilometrů, a jsou připraveni o něj svést bitvu. Pamatujme ale na to, že v případě války na Ukrajině obě strany vždy podávají zcela protichůdné informace.

V souvislosti s ukrajinským vpádem do Kurské oblasti zesílily spekulace poté, co Rusové na ni zpočátku nijak výrazně nereagovali. Nebylo totiž jasné proč. Neposlali tam jako posilu ani jednotky z frontových linií z Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, které působí na východě a jihu Ukrajiny, jak někdo předpokládal. Naopak na mnoha místech na Donbasu Moskva a její místní spojenci přitlačili a Ukrajincům se někde bortí obrana. Rusové v posledních týdnech obsazují zbytky území Luhanské oblasti, jejíž okupace je jedním z vyhlášených cílů diktátora Vladimira Putina. Na začátku října obsadili také strategicky významné město Vuhledar v Doněcké oblasti, tam jsou i blízko od dobytí města Toreck a postupují k Pokrovsku, kudy procházejí zásobovací trasy pro ukrajinské vojáky. Pád Pokrovsku by více otevřel cestu k postupnému dobytí celé Doněcké oblasti.

Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj objíždí svět a oznamuje, že má připravený „plán vítězství“, který zastaví válku. Co tím přesně myslí, jen uvidíme. Podle některých analytiků by to ve skutečnosti mohl být plán, ve kterém bude přiznána trvalá ruská okupace části Ukrajiny výměnou za příměří. Součástí plánu by pak musel být i bezpodmínečný odchod Ukrajinců z Kurské oblasti, bez toho Moskva vyjednávat nebude.

Otázkou proto zůstává, co vlastně vpád do ruského příhraničí Ukrajincům nakonec přinesl. Očekávání byla v srpnu obrovská, po více než dvou měsících ale zavládly rozpaky.

Někteří západní politici i komentátoři včetně českých byli nadšeni, když Ukrajinci v srpnu využili nepřipravenou ruskou obranu v pohraniční Kurské oblasti a rychle obsadili kolem 800 kilometrů čtverečních. Bylo to i symbolické, protože to bylo první vojenské tažení od druhé světové války, kdy armáda jiného státu napadla ruské území. Ovšem Ukrajinci se podle všeho přepočítali, polovinu zabraného území si už Rusové vzali zpět a dál vytlačují Ukrajince. Plánovaný taktický záměr kurské operace, kterým mělo být oslabení ruského tlaku na frontách na Donbasu, se také nezdařil. Naopak situace na východě a jihu Ukrajiny je pro obránce už měsíce kritická. 

Ukrajinské jednotky vpadly do ruské Kurské oblasti ráno 6. srpna a zhruba tři týdny se jim dařilo rychle postupovat, navíc bez větších ztrát. Proto se začaly objevovat analýzy a komentáře, že by se mohlo jednat o klíčový moment ve válce s potenciálem změnit její trajektorii. Tato vojenská kampaň prý ukázala, že překvapení je stále možné. A především vpád do Ruska měl „odlákat“ síly z Donbasu, kde proruské jednotky pořád postupují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak prohlásil, že cílem operace je vytvoření nárazníkového pásma, které by zabránilo ruskému ostřelování ukrajinských měst a obcí v pohraničí. Nakonec se tato přání nenaplnila.

Podle posledních zpráv respektovaného amerického Institutu pro studium války (Institute for the Study of War), který je od začátku války na Ukrajině hojně citovaný i v Česku, se proruským silám podařilo vytlačit Ukrajince z poloviny získaného území v Kurské oblasti. Ukrajinská armáda je zde pořád pod tlakem, na některých místech jí hrozí obklíčení. Na místě bojují na ruské straně i speciální jednotky z Čečenska.

Vojenští pozorovatelé pak dodávají, že v Kurské oblasti začalo podzimní období bláta (takzvaná rasputica) a že spoléhání ruských sil na pásová vozidla jim teď dává výhodu nad ukrajinskými kolovými vozidly. Pravděpodobně to ovlivnilo i ruský operační kalkul k zesílení protiútoků v Kurské oblasti. Jen pro vysvětlení – rasputica označuje jev vyskytující se dvakrát do roka, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině projít jen s obtížemi. Je to období, kdy se rovinatá země těchto oblastí změní na blátivou a bažinatou, některé cesty nevyjímaje.

Po zkušenostech s operací v Kurské oblasti zmiňovaný Institut pro studium války také napsal, že „je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajinci byli schopni vytvořit a vybavit dostatečně velké síly, aby mohli vést rozsáhlé a hluboké průniky do Ruska, nebo že by na ně mohly rychle navazovat operace velkého rozsahu“.

Nejdůležitějším sídlem v Ukrajinci obsazené Kurské oblasti je město Sudža. To je klíčový tranzitní bod pro zemní plyn proudící z Ruska do Evropy. Ruské zdroje v posledních dnech tvrdí, že jejich jednotky už jsou na okraji Sudži a budou se snažit město brzy opět ovládnout. Ukrajinci naproti tomu říkají, že Rusové jsou od města zhruba sedm kilometrů, a jsou připraveni o něj svést bitvu. Pamatujme ale na to, že v případě války na Ukrajině obě strany vždy podávají zcela protichůdné informace.

V souvislosti s ukrajinským vpádem do Kurské oblasti zesílily spekulace poté, co Rusové na ni zpočátku nijak výrazně nereagovali. Nebylo totiž jasné proč. Neposlali tam jako posilu ani jednotky z frontových linií z Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, které působí na východě a jihu Ukrajiny, jak někdo předpokládal. Naopak na mnoha místech na Donbasu Moskva a její místní spojenci přitlačili a Ukrajincům se někde bortí obrana. Rusové v posledních týdnech obsazují zbytky území Luhanské oblasti, jejíž okupace je jedním z vyhlášených cílů diktátora Vladimira Putina. Na začátku října obsadili také strategicky významné město Vuhledar v Doněcké oblasti, tam jsou i blízko od dobytí města Toreck a postupují k Pokrovsku, kudy procházejí zásobovací trasy pro ukrajinské vojáky. Pád Pokrovsku by více otevřel cestu k postupnému dobytí celé Doněcké oblasti.

Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj objíždí svět a oznamuje, že má připravený „plán vítězství“, který zastaví válku. Co tím přesně myslí, jen uvidíme. Podle některých analytiků by to ve skutečnosti mohl být plán, ve kterém bude přiznána trvalá ruská okupace části Ukrajiny výměnou za příměří. Součástí plánu by pak musel být i bezpodmínečný odchod Ukrajinců z Kurské oblasti, bez toho Moskva vyjednávat nebude.

Otázkou proto zůstává, co vlastně vpád do ruského příhraničí Ukrajincům nakonec přinesl. Očekávání byla v srpnu obrovská, po více než dvou měsících ale zavládly rozpaky.