Před pátečním oznámením nositele Nobelovy ceny míru za rok 2024 se počítalo s tím, že její nový laureát může vyvolat značnou kontroverzi. Sázkové kanceláře i odborníci na udělování této ceny se shodovali, že mezi favority patří několik jednotlivců a organizací spojovaných se současnými konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že svět nyní zmítá několik vážných konfliktů a jejich počet je například o poznání vyšší než před deseti či patnácti lety, se dokonce uvažovalo, že by se norští pořadatelé Nobelovy ceny mohli rozhodnout, že letos žádnou cenu neudělí, což se v minulosti stalo již devatenáctkrát, ačkoli naposledy v roce 1967.
Palestinský favorit
Nejčastěji se dokonce skloňovala organizace UNRWA, což je agentura Spojených národů s názvem Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. Právě tato organizace čelí obviněním, že se do ní infiltrovali příslušníci teroristických organizací. Nedávno se například zjistilo, že její pracovník Fathi al-Šarif byl zároveň šéfem teroristického Hamásu pro Libanon nebo že se několik bývalých pracovníků úřadu podílelo na vražedných útocích Hamásu 7. října 2023 v Izraeli.
Podobné emoce mohla vyvolat volba dalších favoritů, mezi které patřil Mezinárodní trestní soud (ICJ). Ten letos v létě jednostranně rozhodl, že pokračující izraelská přítomnost na palestinském území je protiprávní. Izrael a jeho spojenci by jistě neuvítali ani případné ocenění pro dalšího favorizovaného – současného generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který má aktuálně zákaz vstupu do židovského státu, protože podle izraelské vlády neodsoudil nedávný íránský raketový útok na Izrael.
Kontroverzní držitelé
Všechny zmíněné nominace mohly vyvolat i určité reminiscence na minulá méně povedená rozhodnutí o nositelích mírové ceny. K nim patřilo třeba ocenění palestinského předáka a šéfa z terorismu obviňované organizace OOP Jásira Arafata v roce 1994. Otazníky ale vyvolala i třeba volba etiopského premiéra Abiy Ahmeda před pěti lety, protože krátce po ocenění vedl válku s jedním z národů obývajících Etiopii.
Bezpečná volba
Letos se proto pětičlenný norský Nobelův výbor, nominovaný norským parlamentem, rozhodl zvolit překvapivého a nekontroverzního nominanta. Volba nepadla na žádného politika či mezinárodní organizaci, ale na japonský protijaderný spolek, o němž se nejčastěji mluví jako o Nikon Hidankyo, což je zkrácený originální název pro Japonskou konfederaci organizací obětí atomové bomby.
Oceněná organizace vznikla již v roce 1956 a impulsem k jejímu založení se stal americký pokusný výbuch termonukleární zbraně na tichomořském atolu Bikini. Ten nejenom potvrdil, že světové mocnosti budou po druhé světové válce nadále nukleárně zbrojit, ale také měl za následek zdravotní potíže nejenom u domorodých obyvatel ostrovů pod americkou zprávou, ale také u členů posádky japonské lodi Daigo Fukuryū Maru (Šťastný drak 5), protože je na moři při lovu tuňáků zasáhl jaderný spad z výbuchu.
Tahle událost přesvědčila přeživší oběti výbuchů a všechny zasažené jadernými útoky na Hirošimu a Nagasaki, kterým se v Japonsku říká hibakuša, aby založili nový spolek. Nihon Hidankyo nejprve zejména pomáhalo všem těmto obětem a snažilo se prosadit lepší pomoc pro ně. Následně si tato organizace za cíl vzala i celosvětový zákaz jaderných zbraní. Jeho členové se proto začali věnovat propagaci tohoto cíle také mimo Japonsko, například pořádáním přednášek. Organizace se nejprve potýkala se spory příznivců různých japonských politických stran ve svém středu, ale v roce 1965 se rozhodla být ryze nestranickou.
Přece jenom Gaza
Dodnes Nihon Hidankyo vedou stále žijící lidé, kteří přímo prožili jaderné útoky na dvě dnes světoznámá japonská města v roce 1945. Aktuální tři spolupředsedové organizace přežili jaderné výbuchy v Nagasaki a Hirošimě ve věku 13, 4 a 3 roků. Nejmladší z nich – Mimaki Tošijuki – sledoval udílení cen on-line na hirošimské radnici a překvapivé rozhodnutí Nobelova výboru v první chvíli ani nedokázal komentovat. V jednom z následných komentářů tento dvaaosmdesátiletý muž nejenom opět varoval před aktuálním nebezpečím použití jaderných zbraní ve válce na Ukrajině a v konfliktu v Gaze, ale dokonce přirovnal současnou situaci palestinských dětí v Gaze k situaci po jaderných výbuších v Nagasaki a Hirošimě.
On i jeho kolegové cenu v podobě medaile a milionu dolarů oficiálně převezmou v norském Oslu 10. prosince.
