Jen čtyři roky stačily k tomu, aby diktátor Pol Pot připravil o život jednu třetinu tehdejší kambodžské populace. Většina zemřela hladem, nemocemi a vyčerpáním, svou významnou roli zde však sehrála také genocida. Pro své odpůrce nebo nepohodlné jedince a jejich rodiny nechal v roce 1975 přestavět místní školu na místo hrůzy a utrpení – věznici Tuol Sleng, kde našlo smrt kolem 16 000 vězňů. Osvobození v roce 1979 se jich dožilo pouze dvanáct.
Za pár let krutovlády Pol Pota a Rudých Khmérů se Kambodža změnila k nepoznání a přišla o třetinu populace. A diktátor Pol Pot si nikdy nepřišel za tak obrovský počet zmařených životů zodpovědný.
V roce 1975 nechal přestavět školu v Phnompenhu na vězení, kam nařídil Rudým Khmérům svážet všechny, kteří se mu zdáli nepohodlní – kambodžskou inteligenci, lidi z vlastních řad, kteří se režimu znelíbili, ale i ty, kteří vůbec netušili, za co je zatkli.
Tito vězni absolvovali po příjezdu do věznice fotografování a mučení těmi nejhoršími způsoby – mlácení tyčemi s dráty, trhání nehtů, topení, visení hlavou dolů nebo elektrošoky. Mučení trvalo tak dlouho, dokud se vězeň nepřiznal k tomu, že spolupracuje se CIA nebo KGB. V téměř všech případech se bachaři přiznání dočkali. Vězni pak byli zavražděni ranou do hlavy a podříznutím hrdla. Stejný osud čekal i jejich rodiny, které byly do vězení převezeny také. Děti zabíjeli po pár dnech bez výslechu.
V roce 1979 věznici osvobodili vietnamští vojáci. Našli zde však jen hromadu tlejících mrtvol a 12 přeživších, kteří však byli v tak strašném stavu, že z drtivé většiny na následky mučení zanedlouho zemřeli. Za hrůzné zločiny proti lidskosti byl obviněn pouze jeden člověk a to ředitel věznice Kang Kek Ieu, přezdívaný Duch. Dostal trest 35 let. Pol Pot po vpádu vietnamských vojáků utekl do džungle, a po své smrti byl spálen na hranici.
