Generální tajemník OSN António Guterres šlape jako slon v porcelánu. Našel si čas na setkání s Vladimirem Putinem v ruské Kazani, ale vyhnul se největší mírové konferenci o Ukrajině ve Švýcarsku. Po skandálech se zaměstnáváním teroristů se dál pod jeho vedením snižuje důvěryhodnost OSN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zrušil schůzku s Guterresem v Kyjevě. Nejvyšší představitel Organizace spojených národů si totiž krátce předtím srdečně potřásl rukou s Putinem a objal se s dalším diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Běloruský prezident Guterresovi předal sošku letících čápů, podle něj symbolizujících mír. „António, my potřebujeme mír,“ sdělil mu. Proč to neříká Putinovi?
Globální rodina s Putinem
Guterres potkal Putina a Lukašenka na summitu hospodářské skupiny BRICS zahrnující deset zemí (Rusko, Čína, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika, Írán, Etiopie, Egypt, Spojené arabské emiráty a Saúdská arábie).
Ve většině z nich panuje autoritářský režim, přičemž z podobného okruhu byli přizváni i další zájemci o členství v BRICS z rozvojového světa, zejména Afriky. Často se jedná o státy, jež se dostaly do ekonomického vleku Číny.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Guterres poškodil reputaci OSN, jelikož přijal pozvání „válečného zločince“ Putina. „Toto je špatné rozhodnutí a neposílí věc míru,“ upozorňuje v prohlášení.
Kyjev dále připomněl, že generální tajemník OSN letos v červnu nepřijal pozvání Ukrajiny na první velký mírový summit do Švýcarska, jehož se zúčastnilo 92 zemí. Rusko zde chybělo, jelikož jeho požadavky na ukončení války znamenají faktickou kapitulaci Ukrajiny. To se nemění.
Gutteres v Kazani vyzval ke „spravedlivému míru pro Ukrajinu“. Nevyzval však Putina k okamžitému stažení vojsk z okupovaných území, což až na pár výjimek požaduje blok západních demokratických zemí. Jeho přání nepadlo na úrodnou půdu.
„K řešení globálních výzev je zapotřebí společenství národů – pracujících jako jedna globální rodina,“ podbízel se šéf OSN Putinovi.
„Takhle už žijeme. V rodinách bohužel často dochází k neshodám, skandálům, dělení majetku, a někdy proto dojde i k boji,“ odkázal ho vůdce Kremlu do patřičných mezí – a s ním i všechny nenapravitelné chcimíry.
Dvojí standard
Guterresův dvojí standard právem zanechává divnou pachuť už jen proto, že tím OSN legitimizuje Putina a slouží jeho propagandě. Jakou hlavní zprávu během třídenního summitu šířila místní prorežimní média?
Západu se prý nepodařilo Rusko mezinárodně izolovat. V tomto smyslu byla Guterresova účast na summitu považována za úspěch Kremlu, který měl zakrýt selhání Putinova očekávání povýšit BRICS na silnou protizápadní protiváhu.
Skupina BRICS totiž není jednotná. Jednoznačně na straně Ruska stojí jen Írán, přičemž obě země podporují otevřený konflikt se Západem. Čína hraje svoji hru, jež se zcela nekryje s ruskými zájmy. Indie, Brazílie, Spojené arabské emiráty a Egypt mají zájem na dobrých vztazích i se Spojenými státy a Evropskou unií. Nejisté je i další rozšiřování BRICS, narážející na odpor některých členů.
Není to poprvé, co si někdejší portugalský premiér Guterres, jenž byl v letech 1999 až 2005 prezidentem Socialistické internacionály, takto naběhl. Moskvu navštívil už v dubnu 2022 krátce po ruské invazi a jednal s prezidentem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Už tehdy byl kritizován za narušení mezinárodní izolace Kremlu po barbarském útoku na svrchovaný stát. I tehdy odjel s nepořízenou, když jeho výzvu na zastavení palby a rychlé mírové řešení utnul Lavrov poznámkou, že se řešení konfliktu stále vzdaluje, jelikož „Ukrajina stále drží své linie“.
Od té doby se nic nezměnilo. Kremelský diktátor, jenž vydává na zbrojení třetinu státního rozpočtu na úkor životní úrovně svých obyvatel, navíc stupňuje agresivitu.
Zpochybňuje rozšíření NATO a chce tuto „nespravedlnost“ napravit. Verbuje do války severokorejské vojáky, čímž dává „speciální vojenské operaci“ globální rozměr. Ve snaze odvést pozornost od anexe Ukrajiny podporuje s Íránem konflikty na Blízkém východě.
Teroristé v úřadu OSN
O tom svědčí i shoda zemí BRICS odsuzujících postup Izraele v jeho boji s teroristickými organizacemi Hamás a Hizballáh. Do Kazaně byl pozván i předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás. Moskvu mezitím navštívil k diplomatickým jednáním člen politbyra Hamásu Músa abú Marzúk.
Guterres zastává stejné protiizraelské pozice v souladu s většinovým míněním Valného shromáždění OSN. Naprosto skandální je zjištění izraelských tajných služeb, že zhruba 1200 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) působí v teroristických skupinách Hamásu a Palestinského islámského džihádu. To je zhruba deset procent jeho kontingentu v Gaze.
Někteří z nich se přímo podíleli na masakrech izraelských civilistů loni 7. října, jež eskalovaly situaci. Spolupracovali na logistické podpoře, únosech z kibucu a dodávkách raketových granátů. Devět z nich už UNRWA propustila. Izraelská armáda dál zjistila, že datové středisko Hamásu bylo přímo za hlavní kanceláří UNRWA v Gaze.
Nyní musel tento úřad OSN přiznat další skandál. Jeden z jeho zaměstnanců, Muhammad abú Atáví, vedl elitní oddíl Hamásu, který na jeho příkaz povraždil šestnáct mladých lidí a další čtyři unesl po útoku na kryt, kam se schovali návštěvníci festivalu Nova.
OSN selhává
Guterres si musí být vědom bezzubosti organizace, kterou zastupuje, když její akceschopnost blokují v Radě bezpečnosti Rusko a Čína. Nelze se proto zbavit dojmu, že nejde o neuvážený a naivní krok, ale zkrátka je mu košile bližší než kabát.
„Čína, Rusko a další země, které přijely na BRICS, jsou představitelé hlasovacího bloku, bez kterého se může stát v OSN jen máloco. Kdyby chtěl být Guterres znovu zvolen do funkce tajemníka, bezpochyby potřebuje podporu Číny a Ruska,“ naznačil analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Selhání OSN pod Guterresovým vedením je už tolik, že by měl odstoupit. To však ke škodě této organizace neudělá. Pojišťuje si silné krytí nedemokratických režimů – když je bude poslouchat.
