Závod vojenských hlídek |
Na počátku 20. století nebylo sportovní lyžování příliš rozšířené. V severských zemích patřily lyže k běžným dopravním prostředkům, jinde v Evropě s nimi měli zkušenosti většinou jen obyvatelé hor a vojáci. Na prvním ročníku zimní olympiády se proto logicky musely vyskytnout závody šité na míru armádě. Závod vojenských hlídek absolvovala v roce 1924 čtyřčlenná družstva sestavená z velitele, jeho zástupce a dvou vojínů. Všichni členové soutěžili v uniformách, na zádech nesli batohy o váze 25 kg a pušku (výjimkou byl velitel, který měl pouze revolver). Na lyžích museli překonat 30 kilometrů horským terénem s velkým převýšením a vždy po 15 kilometrech střílet na terče vzdálené 250 metrů. Hlídka měla k dispozici 18 ran a za každý sestřelený terč se jí od času odečítalo 30 vteřin.
Podmínky závodu se ukázaly být extrémně náročné. Ze šesti družstev doběhly do cíle jen čtyři, vojáci Polska a Itálie museli závod kvůli špatnému počasí vzdát. O stupně vítězů se podělilo Švýcarsko, Finsko a Francie, bramborová medaile zbyla na tým Československa. Naši vojáci Buchta, Bim, Josifek, Mittlohner zaostali za třetími Francouzi o pouhou minutu s časem 4 hodiny 19 minut 54 sekund. Vojenské hlídky sice soutěžily ještě na hrách v letech 1936 a 1948, ale jen v rámci doprovodného programu. Poté se z jejich závodů vyvinul moderní biatlon.
