Krajské i senátní volby jsou někdy označovány jako volby druhého řádu. Chodí v nich totiž volit méně občanů než ve volbách do Sněmovny nebo při výběru hlavy státu. Přesto mají letošní volby několik zápletek, kvůli kterým se vyplatí sledovat v sobotu odpoledne sčítání jejich výsledků.
Tradiční tsunami nebo plichta?
Krajské volby u nás ve většině případů skončily celkovým vítězstvím opozice. Několikrát se dokonce mluvilo o politickém tsunami, kdy jeden politický proud vyhrál ve všech krajích a jeho zástupci obsadili všechna hejtmanství. Letos o takovém výsledku sní opoziční ANO Andreje Babiše, ale do karet mu nehraje to, že v poslední době se krajské volby začínají napříč republikou vyznačovat většími rozdíly mezi jednotlivými kraji.
Přesto existuje varianta, že babišovci vyhrají ve všech krajích, což by minimálně během volebního večera zavdalo důvod ke komentářům o tsunami Andreje Babiše. V krajích ale podobně jako ve Sněmovně není úplně klíčové, kdo skončí na prvním místě. ANO minule vyhrálo v 10 krajích, ale nakonec má jen 3 hejtmany. Rozhoduje totiž, kdo je schopný po volbách složit v krajském zastupitelstvu většinovou koalici. Proto bude zajímavé v sobotu odpoledne sledovat, v kterém kraji bude mít většinu sestava celostátních koaličních stran, protože tam půjde hypoteticky obejít i třeba vítězné ANO, a kde naopak bude slavit většinu zastupitelů opoziční duo ANO-SPD. V takových krajích totiž babišovce při sestavování koalice obejít nepůjde. Počet krajů s jedním či druhým scénářem pak rozhodne, zda volby skončí skutečným opozičním tsunami nebo se udrží současný stav faktické plichty mezi oběma politickými bloky.
