Nedávné krajské volby byly posledním celostátním volebním kláním před soubojem o Poslaneckou sněmovnu, který se odehraje téměř přesně za rok. Je proto zajímavé podívat se na to, jaká východiska poskytují výsledky krajských voleb pro nadcházející boj o budoucí vládu. Krajské volby samozřejmě nejsou úplně přesným odrazem celostátních nálad, protože se v nich například projevila i místní specifika jako výjimečný výsledek Martina Kuby v Jihočeském kraji, ale i tak mohou být asi nejpřesnějším výzkumem veřejného mínění, který nyní máme k dispozici.
Ve změti výsledků z jednotlivých krajů totiž jako by v povolebních analýzách zanikl celostátní výsledek voleb. Ten se samozřejmě určuje v krajských volbách trochu složitěji, protože strany do nich jdou v mnoha případech v různých koalicích.
„Větší“ třetina pro Babiše
Když si s tím ovšem dáme trochu práce, dají se celostátní výsledky přece jenom vypreparovat. Jednoduše se dostaneme k celostátnímu zisku Babišova hnutí ANO, protože to ve všech krajích kandidovalo samostatně. Ve všech 13 krajích dohromady si babišovci připsali 35,38 % a s tímto více než třetinovým ziskem skončili celostátně na prvním místě.
U dalších uskupení už bylo třeba sčítat různé koalice a rozlišovat, kdo v nich byl zastoupen. V zásadě odděleně totiž kandidovaly strany koalice SPOLU. Ty šly do voleb v různých konfiguracích, ale téměř vůbec se nemíchaly se STAN. Jen ve dvou krajích existovala koalice se zastoupením STAN i TOP 09, ale tu jsme započítali vzhledem k tomu, o jaké kraje šlo, do kolonky koalic pod vedením stanařů.
Čtvrtina pro SPOLU
Z této analýzy proto vyplynulo, že kandidátky se zastoupením stran SPOLU si celostátně v krajských volbách připsaly téměř přesně čtvrtinu hlasů (konkrétně 24,70 %) a v našem souhrnu tak SPOLU skončilo o 10 procent druhé za vítězným ANO.
Bronz získal STAN a jím vedené koalice, které podpořilo 13,71 % voličů. To ovšem znamená, že strany, které ve vládě zůstaly i po odchodu pirátů, získaly přes 38 procent a v souhrnu předstihly i vítězné ANO.
Piráti v ponoru
K dřívějšímu vládnímu táboru, kterému bychom teď už asi měli říkat spíše antibabišovský, bychom mohli připočítat ještě piráty, kteří ale tentokrát dosáhli jen na 3,87 %. S tím by proto zůstali i celostátně pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny. I s nimi ovšem antibabišovský tábor (SPOLU, STAN a piráti) celkově získal 42,28 %. To je překvapivé číslo, když si uvědomíme, že v minulých sněmovních volbách strany „pětikoalice“ braly jen o procento více (43,41 %).
Rozdíloví rudoši
Proti nim stojící parlamentní opozice ale vedle ANO tvoří i Okamurovo SPD. To si v různých koalicích pod jeho vedením letos připsalo celostátně 6,24 %. To znamená, že to duo ANO–SPD v letošních krajských volbách dotáhlo dohromady na 41,62 % a překvapivě nepředstihlo původní „pětikolku“.
Úspěch opozice v krajských volbách proto přinesl hlavně návrat komunistů, většinou v podobě koalic Stačilo!, nad hranici pěti procent. Komunisté a jejich koalice ji celostátně přesáhli se ziskem 6,01 %. A opoziční „trojkolka“ – ANO, SPD a přelakovaní komunisté – proto dohromady dala 47,63 % a předstihla původní vládní tábor o přibližně 4 procenta. K nim by se teoreticky ještě dala přičíst 2 Šlachtova procenta (přesně 1,98 %), která získala napříč republikou Přísaha.
I tak ovšem zůstal rozdíl mezi oběma politickými světy poměrně malý, což předznamenává těsný souboj pro sněmovní volby v říjnu 2025.
Praha plus
Navíc je ale třeba podtrhnout, že letošní krajské volby se nekonaly v hlavním městě. Praha přitom v posledních sněmovních volbách tvořila téměř 12 procent všech zúčastněných voličů. V hlavním městě tedy volil skoro každý osmý volič v rámci celé země. Výsledky v Praze jsou přitom vždy poměrně odlišné od těch ve zbytku státu. Proto jsme vytvořili na základě několika výsledků předcházejících sněmovních voleb simulaci, která zohlednila, jakou část výsledku jednotlivá politická uskupení tradičně čerpají právě z Prahy.
Když se v tomto modelu připočítají nasimulované hlasy z Prahy, posílí se vzhledem k dosavadní volební historii naší metropole vládní strany. V závislosti na míře volební účasti by v naší simulaci s Prahou vystoupalo SPOLU až někam k 26 či dokonce 27 procentům. STAN by zůstal na svém a připsal by si něco málo nad 13 procent. Piráti by při vyšší volební účasti samostatně dosáhli na Poslaneckou sněmovnu s 5,42 %, ale museli by počítat každý jednotlivý hlas, protože nižší nasimulovaná účast v hlavním městě by je také mohla stlačit zpátky pod čáru ponoru (4,97 %).
Praha minus
Hypotetické hlasy z Prahy by naopak přinesly pokles opozičnímu trojlístku. Babišovo ANO by díky tradičně slabším výsledkům v Praze klesalo zhruba k 32 procentům. Ještě bolestivější by ovšem bylo započítání metropole pro obě opoziční strany z okrajů politického spektra. Komunistické Stačilo! i SPD by totiž při vyšší účasti v Praze mohly klesnout až k samé hranici pro vstup do sněmovny a připsat si shodně 5,2 % hlasů. Nižší vůle Pražanů jít k volbám by jim přitom přihrála v obou případech jen o dvě tři desetiny procenta více a z pásma ohrožení by je ani tak nedostala.
Plichta obou světů
Jde samozřejmě jen o simulaci a určitý model, ale i tak je zajímavé, že při zohlednění hlasů z Prahy by nebabišovský tábor (SPOLU, STAN, piráti) mohl brát zase v závislosti na volební účasti 45 až 46 procent, zatímco opoziční trojlístek ANO, SPD a komunisté by si připsal „jen“ 42 až 43 procent.
Ať už tento model odpovídá více či méně realitě, je i z výsledků samotných krajských voleb bez Prahy jasné, že síly obou politických světů zůstávají rok před sněmovními volbami poměrně vyrovnané, a příští volby asi rozhodne hlavně to, kdo z ohrožených (SPD, komunisté na jedné straně a piráti na druhé) nakonec přeskočí hranici pěti procent.
Čeká nás proto asi dost divoký předvolební rok.
