Martin Kuba se především vymyká zavedeným stereotypům při pohledu na české politiky. Když si ostatní stěžují, že něco nejde, nebo se nedá něco vyřešit, on se to pokouší udělat a zařídit. „Odmítám poslouchat neustálé fňukání ministrů, hejtmanů či starostů, že na něco není. Ať prostě lépe a rozumně hospodaří. Pak budou peníze,“ prohlásil v únoru v rozhovoru pro Tremples. I teď, když se na jižní Čechy valila velká voda, říkal, že kraje mají peněz dostatek, aby situaci pak zvládly. Místo předem natažené ruce k státu vyzýval hlavně k zajištění životů a majetku, organizoval záchranné složky kraje, působilo to, jako kdyby se kolem přetékajících nádrží, rybníků, řek a potoků pohybovala motorová myš, která se za něj převlékla. Voliči to ocenili měrou vrchovatou. Například v Českých Budějovicích získala ODS nebývalých 54,37 procent hlasů. V obci Plav na březích řeky Malše, která se často objevovala v médiích a jejíž část vyplavila voda, hlasovalo pro Kubu a jeho stranu 60,71 procenta těch, co přišli k urnám.
Kubův postoj a jeho názory v politice přitom často pramení z toho, jakou si nese životní zkušenost. Vystudoval střední zdravotnickou školu, pak medicínu a dělal lékaře na záchranné službě. Zasahoval například u tragické nehody autobusu u Nažidel, u které v roce 2003 zahynulo 20 lidí a dalších 34 bylo zraněných. Viděl tam smrt v přímém přenosu. Využil tuto zkušenost i v posledních dnech u povodní. „Nehoda u Nažidel byla bezesporu věc, u které jsme byli vystaveni bezprecedentnímu tlaku a nutnosti vše řešit rychle, ale precizně a správně. Musel jsem u toho vypnout emoce, protože to byla věc, že byste se zbláznil, kdybyste to pustil do hlavy. A taková výbava se do politiky často hodí, protože se to podobá krizovému managementu. Byl to podobný proces přemýšlení jako při řízení ekonomiky firmy, kraje či nějakého projektu. Musíte si určit přesně priority, definovat si, co je potřeba udělat okamžitě a vše řešit tak, aby se řetězec událostí nerozjel někam úplně jinam. To je systém myšlení, který jsem asi dostal od Pánaboha. Z mého pohledu je to pro politiku výhodná věc.“ řekl hejtman Reflexu.
Když už Martin Kuba zmínil řízení firmy. Je i úspěšným podnikatelem, výhodou pak je, že na penězích z politiky není závislý.
Jiné pohledy
Jihočeského hejtmana je vidět a slyšet pořád, protože média ho s oblibou vyhledávají. Jeho pracovní i politický styl je totiž dáván do kontrastu například s intelektuálským premiérem Petrem Fialou, který je i předsedou ODS, ve které je Kuba od roku 2003. Od roku 2008 je i předseda regionálního sdružení strany v jižních Čechách. Někteří členové ODS v posledních letech říkají, že „strana je zacyklená, že potřebuje větší drajv, že moc zamířila do středu politického spektra, že ustupuje v některých věcem Pirátům či STAN, že některé věci špatně komunikuje“ a že dobrým předsedou by proto byl právě Martin Kuba. Jenže on to zatím odmítá, chce zůstat ve svém regionu. Přitom se zapomíná na to, že Kuba úřadujícím předsedou ODS už půl roku byl, a to pro stranu ve velmi turbulentních dobách po dramatickém pádu vlády Petra Nečase v roce 2013.
Pokud Kubovi něco skutečně „jde“, je to snaha přiblížit se voličům a schopnost spolupracovat i s politickými subjekty, které vládnoucí koalice Spolu, jejíž součástí je i ODS, nemusí. Je to zdatný technolog moci a nemusíme tuto vlastnost brát negativně, jak se to často dělá. Nemá problém hovořit s kýmkoli, rád diskutuje, nebojí se u toho, a pokud je to pro jeho kraj výhodné, tak se dohodne i se zdánlivými ideovými protivníky. Za nerozumnou proto považuje ve vládě obecně sdílenou taktiku, které se říká Antibabiš. Kuba mi k možné koalici v kraji s hnutím ANO již v únoru v rozhovoru pro Tremples řekl: „Udělám všechno proto, aby se to zvládlo bez nich, protože chceme dělat jinou a lepší politiku. Já ale nehraji hru na Antibabiš, na celostátní úrovni by ovšem bylo sebevraždou vládnout s Babišem.“ Na jihu Čech to už řešit v příštích letech nemusí, protože spláchl ANO v krajských volbách a bude vládnout se svoji ODS sám.
U toho pak vyvstává logická otázka, na jakém ideovém pólu vlastně Martin Kuba stojí. Obecně to popsal pro Tremples takto: „Já jsem v některých pohledech na život a svět konzervativní, ale v něčem jsem liberální. Pravolevé dělení politiky vývojem ekonomiky už téměř zmizelo. Dnes je pravicovým voličům v podstatě jedno, zda zaplatí o něco málo více na daních, ale pravice by měla podle mě reprezentovat především funkční a štíhlý stát. Jenže vládám chybí praktická řešení, kabinet často nevládne, jen úřaduje. Profesor Miroslav Bárta (ten v senátních volbách postoupil v obvodu Praha 2 do druhého kola voleb – poznámka autora) k tomu říká, že už ji neřídí politici, ale úředníci. A to je problém, protože byrokracie pak dusí společnost, a to může vést až k omezení demokracie. Politiku by měl řídit vždy politik, neměl by do ní, jak se to děje, takovým způsobem vstupovat úředník. Zatímco politika mohou voliči odvolat, úředník často zůstává, i když dělá svoji práci špatně. Já dávám svůj obličej na billboard, já něco lidem slíbím a za čtyři roky mi to u voleb spočítají. Nemohu se ale zpovídat za něco, co nedokážu ovlivnit. Nemůže proto tady vládnout nějaká úřednická lobby. V České republice i v Evropě přitom platí pohádka, ve které téměř vždy vystupuje zlý, ošklivý a hloupý politik a hodný a nezaujatý úředník. To je naprostý nesmysl.“
Hlavně se nebát
Kuba často boduje u lidí i tím, že pokud je potřeba, tak se ozve proti komukoli, nebývá kvůli své politické kariéře podlézavý. Má například korektní vztah se svým stranickým šéfem a současným premiérem Fialou, ale jde si vlastní cestou, protože na některé věci má jiné názory, než prosazují špičky ODS i celá vládní koalice. Jeho slova před volbami se v minulých dnech ukázala skoro jako „prorocká“. Kuba říkal: „Na některé věci se díváme s Petrem Fialou jinak, ale s velkým respektem mu přiznávám, že celou energii věnuje tomu, aby udržel vládní koalici pohromadě. Jenže když vládě důvěřuje tak málo lidí, je pak vidět, že to není ideální koalice. A riziko, že Fiala jako premiér a potažmo pak i ODS ponesou hlavní vinu za problémy, které dělají ostatní koaliční partneři, je velké.“ K tomu bych dodal, že chyby dělá i samotná ODS.
Za lahůdkovou Kubovu reakci k jinému politikovi ale považuji jeho slova na adresu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana v březnu 2021, tedy v době covidu. Jihočeský politik řekl (konkrétně vyšlo na Twitteru): „Prezident Zeman chce, aby se očkovalo vakcínou Sputnik bez standartního schválení Evropské lékové agentury a navrhne odvolat každého, kdo to odmítá. Pokud chce, aby se očkovalo Sputnikem bez registrace v jižních Čechách, tak hlásím, že na to musí najít někoho, kdo odvolá hejtmana.“
Přestože je hejtman Martin Kuba viditelnější než polovina české vlády dohromady, je zajímavé, že není typickým chrličem na sociálních sítích, jak dnes bývá obvyklé. Sice najdete na sítích i jeho fotky se psem nebo synkem, ale že by byl neustále připraven ve startovních blocích a za deset minut komentoval cokoli, co se děje, tak na to si ho neužijete. Ale o svůj obraz pečlivě dbá, i když spíše tradičním způsobem. Například některé jeho portrétní fotografie pořídilo duo Jiří Turek a Jana Jabůrková. Připomeňme u toho, že Turek je špičkovým českým fotografem, takže jihočeský hejtman ani v tomto případě neponechal nic náhodě.
Fakta rozhodují
Voliči ale dokážou ocenit především čísla a jasná fakta, zejména pokud si je mohou sami ověřit. Zde jsou dva příklady z jižních Čech.
Když se Kuba stal v listopadu 2020 hejtmanem, tak na jeho úřadu pracovalo 500 lidí a mnozí politici tvrdili, že jich tam nemůže být méně. Podařilo se mu ale snížit počet lidí na 430 a Jihočeský kraj se na této úrovni zbavil nejvíce úředníků v porovnání s jinými kraji.
Unikátním způsobem pak funguje společnost Jihočeské nemocnice a.s. Jejím vlastníkem je kraj, sdružuje osm nemocnic, v každém okrese kraje je jedna s akutní lůžkovou péčí a v Dačicích se pak nabízí lůžka následné péče. Nemocnice vzájemně úzce spolupracují a ta v Českých Budějovicích patří mezi špičku v celém Česku. A pozor! Jihočeské nemocnice jsou v zisku a uživí se samy. No nekupte to… Mimochodem toto nastavení zahájil už první hejtman kraje Jan Zahradník, který je také z ODS a vládl tam v letech 2000-2008.
Lidé po ruce
Pro Kubu je pak typické, že se rád obklopuje činorodými lidmi. Na takových základech ostatně kdysi vznikla a nějakou dobu se i vyvíjela ODS. V současném povolebním virválu trochu zaniklo, že právě Kuba významně podpořil v senátním obvodu České Budějovice kandidaturu spolustraníka Zbyňka Sýkory, který v prvním kole jednoznačně zvítězil a téměř jistě se stane novým senátorem. Vozíčkář Sýkora je předsedou Českého paralympijského výboru, vystudoval obchodní podnikání a založil úspěšnou firmu, která vyrábí sportovní vozíky ušité na míru pro každého zájemce. To, že bude zástupce vozíčkářů, paralympiků a malých podnikatelů Senátu, je dobrá zpráva. I zatím stojí Kuba.
A co by vlastně chtěl Martin Kuba dělat dál s Jihočeským krajem? Sdělení je to jednoduché, ale chytlavé: „Měli bychom Českou republiku posouvat k daleko modernějšímu funkčnímu štíhlému státu a Jihočeský kraj by mohl být toho předobrazem.“
Amen.
, vládce jižních Čech. Kuba dokázal se svoji ODS bez jakékoli koalice získat v Jihočeském kraji 47,51 procenta hlasů, což je nejlepší výsledek ze všech krajů. Mimochodem, je to i historicky vůbec nejlepší výsledek, jaký kdy byl od prvních krajských voleb v roce 2000 u nás dosažen. A možná bude těžko kdy překonán. V čem je tedy Kubovo kouzlo?){kind=link}