Říká se jí také česká Čachtická paní. V krvi panen se patrně nekoupala, na svědomí ale má zcela určitě celou řadu nevinných lidí. Bestie zvaná Kateřina z Komárova se z nevýznamného rodu vdala do lepší rodiny. Její manžel navíc často nebyl doma a na panství „kralovala“ ona. Poddaní její tresty často nepřežili nebo si nesli doživotní následky. Šlechtičnu nakonec potkal osud krutý skoro stejně jako ona sama.

Po svatbě pojala jméno Kateřina Bechyňová z Lažan, pod kterým je rovněž velice dobře známá. Ve své době její jméno ale vyvolávalo hlavně strach. Celých 26 let před narozením druhé ženské bestie – Alžběty Báthoryové. O sadistech z dob novověku (či případně středověku), se často nedočteme – u Kateřiny a patrně i Alžběty ale jejich choutky plně umožnilo jejich postavení ve společnosti.

Její manžel byl bratrem karlštejnského purkrabího, dá se tak předpokládat, že i zde má Kateřina někoho na svědomí. Svůj vztek – ať už bylo podle zkazek důvodem znásilnění v mládí, nebo nespokojené manželství – si vybíjela na poddaných. Právě na Karlštějně měla umučit děvečku a její tělo prohodit hradním záchodem na hromadu odpadu a fekálií.

Na svědomí má mít minimálně 14 lidí, kolik jich zmrzačila není známo, málo jich ale nebude. Svým poddaným odřezávala maso z těla, zaživa je stahovala z kůže, řezala je nožem, do ran pak sypala důl. Střídavě je polévala vroucí a ledovou vodu a kůži jim pálila rozpáleným máslem.

Za své skutky se nijak nestyděla a ani se je nesnažila skrýt. Patrně právě proto ji nakonec dostihla spravedlnost. U soudu se přiznala a za trest byla uvržena do věže Mihulky na Pražském hradě, kde měla zemřít hlady. To se taky po dvou týdnech stalo.

Říká se jí také česká Čachtická paní. V krvi panen se patrně nekoupala, na svědomí ale má zcela určitě celou řadu nevinných lidí. Bestie zvaná Kateřina z Komárova se z nevýznamného rodu vdala do lepší rodiny. Její manžel navíc často nebyl doma a na panství „kralovala“ ona. Poddaní její tresty často nepřežili nebo si nesli doživotní následky. Šlechtičnu nakonec potkal osud krutý skoro stejně jako ona sama.

Po svatbě pojala jméno Kateřina Bechyňová z Lažan, pod kterým je rovněž velice dobře známá. Ve své době její jméno ale vyvolávalo hlavně strach. Celých 26 let před narozením druhé ženské bestie – Alžběty Báthoryové. O sadistech z dob novověku (či případně středověku), se často nedočteme – u Kateřiny a patrně i Alžběty ale jejich choutky plně umožnilo jejich postavení ve společnosti.

Její manžel byl bratrem karlštejnského purkrabího, dá se tak předpokládat, že i zde má Kateřina někoho na svědomí. Svůj vztek – ať už bylo podle zkazek důvodem znásilnění v mládí, nebo nespokojené manželství – si vybíjela na poddaných. Právě na Karlštějně měla umučit děvečku a její tělo prohodit hradním záchodem na hromadu odpadu a fekálií.

Na svědomí má mít minimálně 14 lidí, kolik jich zmrzačila není známo, málo jich ale nebude. Svým poddaným odřezávala maso z těla, zaživa je stahovala z kůže, řezala je nožem, do ran pak sypala důl. Střídavě je polévala vroucí a ledovou vodu a kůži jim pálila rozpáleným máslem.

Za své skutky se nijak nestyděla a ani se je nesnažila skrýt. Patrně právě proto ji nakonec dostihla spravedlnost. U soudu se přiznala a za trest byla uvržena do věže Mihulky na Pražském hradě, kde měla zemřít hlady. To se taky po dvou týdnech stalo.