Přiznám se, že když jsem minulý týden psal editorial o tom, proč česká politika není pro mladé, nečekal jsem, jak rychle vládní politici zareagují. Hned poté zaznělo hlavně od Mariana Jurečky to, že se musí čtyřkoalice vrhnout na TikTok, kde nechávají naprosto volné pole působnosti Schillerové, Babišovi, Okamurovi, Turkovi a spol. Velké téma to pak bylo i na lidoveckém sněmu, kde byste čekali možná slivovici a cimbál, ale sociální sítě rozhodně ne. A o vstupu na Číňany provozující server plný podivných videí prý uvažuje i premiér Petr Fiala. Měl by do toho jít?
Samozřejmě že ano. Ta otázka není, zda by do toho měli vládní politici jít, ale kdy. A v tomto případě znamená, že včera bylo pozdě. Nic to nemění na faktu, že Západ ve shodě s naší BIS vidí TikTok jako bezpečnostní hrozbu. Předpokládám, že si každý poslanec může v dnešní době dovolit dva telefony. Jeden používat bezpečně a ten druhý si zapnout jen v případě, že jde tvořit obsah pro sociální sítě.
TikTok je nevyzpytatelná platforma a dodnes nevíme, co přesně se s daty, která Čínané sbírají, děje. Ale to nevíme ani u Applu, Googlu či Samsungu, a přesto těmto firmám naše data ochotně svěřujeme. Firmy z USA a Jižní Koreje sice nejsou na straně našich nepřátel jako Čína, s daty ale dnes obchoduje naprosto každý. Strach je to tedy lichý. Stejně tak jako strach z odposlouchávání. Řada stran z aktuální čtyřkoalice má zkušenosti s používáním zabezpečených či šifrovaných telefonů, a není tedy důvod, aby se záležitosti bezpečnosti našeho státu řešily přes běžné telefony prolezlé „šmírovacími“ aplikacemi. I když si nedělám iluze a fakt, že se poslanecké kluby, koalice, opozice i vláda dnes řídí v podstatě pouze skrze aplikace jako Signal nebo WhatsApp, je v podstatě veřejným tajemstvím. TikTok tak tedy žádnému politikovi neublíží víc, než mu momentálně ubližuje jeho současný telefon.
To, že se někteří lidé smějí představě Petra Fialy na TikToku, svědčí o tom, že jen nechápou, o čem ta sociální síť je. Ano, v prvním plánu vidíte bizarní videa. Třeba to, kde si premiér sám v Partii TV Prima nasazuje imaginární králičí uši, TikTok na pár dní tzv. zbouralo. Ale už docela dlouhou dobu to je pro mladší vrstvy obyvatel často jediný zdroj informací o světě. Nejen v Česku, ale na celém světě vyrůstají generace, které nejen že používají ze všech sociální sítí pouze TikTok (často pouze v kombinaci s Instagramem a Snapchatem), ale že tato generace už nechodí ani na Google a čínský generátor krátkých videí používají i jako platformu pro vyhledávání. A nejen politici by neměli na informování těchto generací rezignovat. Trend je to sice smutný, ale momentálně nezvratitelný. Máchat nad ním rukou by bylo nebezpečné. TikTok je absolutním rájem dezinformátorů a zahraničních zpravodajských služeb, jež právě přes něj dnes rozjíždějí nové bitvy kybernetických válek.
Vládní politici už tam navíc jsou. I když nemají oficiální účet, výstřižky jejich projevů, vystoupení a rozhovorů kolují na síti už roky. A mají často obrovská čísla zhlédnutí. Jen nemají žádnou oponenturu. V různých komických výstřižcích, často mimo kontext, je tam sdílejí jak anonymní uživatelé, tak hlavně jejich opozice. Opozičním politikům se děje totéž. Ti ale na TikToku jsou a mohou alespoň částečně debatu korigovat. Sám Marian Jurečka, který o přítomnosti vládních politiků na TikToku mluví nejčastěji, jde sám příkladem a účet už plní. Nedělá však bizarní tanečky jako Alena Schillerová ani nekráčí ve zpomalených záběrech jako Andrej Babiš. Snaží se vybírat to podstatné z TV debat, jež jsou svou délkou i způsobem komunikace samotných politiků pro diváky často nestravitelné v plné verzi a výstřižky z nich se tak stávají jediným, co volič ve finále vidí.
Je ale úsměvné si myslet, že TikTok spasí vládu Petra Fialy. Stejně jako celá řada kulturních válek, kterou dokázala vládní koalice často rozdmýchat jen mezi sebou, to není to, co vládního voliče trápí. Kritizování vlády za její komunikaci není v tom, že by chyběla videa na TikToku nebo že by jejich smělé, ale komplikované plány byly nějak složitě tlumočeny veřejnosti. Voliči vadí, že tam žádné smělé plány nevidí. Že vidí jen nejistotu a reagování na věci na poslední chvíli. Jak ukazuje třeba vše, co se děje kolem digitalizace stavebního řízení. Politici zkrátka mají dělat svoji práci, k níž dnes patří jak komunikace na sítích (včetně TikToku), tak ale přejímání zodpovědnosti a jasné vytyčení toho, kam má země pod jejich kormidlem mířit. A ne tím kormidlem smýkat ze strany na stranu jen proto, že to zrovna vychází v průzkumech jinak nebo že jim lidé v podcastech či na Twitteru poradili něco jiného. Lodivod, který se marketingovými průzkumy řídil odjakživa, se totiž blíží. A dává nám to vědět mimo jiné i na tom TikToku.
