Drama ze současného českého venkova, který přestál kolektivizaci i polistopadové restituce a nyní čelí tlakům velkého byznysu, pojednává také o člověku, který příliš dlouho nadřazoval blaho svých blízkých nad vlastní osobní život. Zdá se však, že vynakládaná energie i čas přijdou vniveč… Je nový román Jiřího Hájíčka Drak na polní cestě tím nejlepším plodem tuzemského literárního podzimu?
Českobudějovický rodák Jiří Hájíček má sice na svém kontě řadu románů i kratších próz a také několik sbírek haiku, ale byla to jeho „volná trilogie morálního neklidu“, co mu vyneslo zájem čtenářů přesahující jeho rodný region, uznání kritiky i dvě Magnesie Litery a (spisovatelem z politických důvodů odmítnutou) Státní cenu za literaturu. Stín dotyčné trojice děl – Selský baroko, Rybí krev a Dešťová hůl – nepřekročil ani svým posledním románem Plachetnice na vinětách z roku 2020, kde v obvyklých jihočeských kulisách zpracoval jedno ze svých oblíbených témat, a sice návrat „odrodilce“ do venkovské komunity. Protagonistka příběhu, navzdory své zralosti stále šarmantní intelektuálka Marie, si nadto začne s mladým studentem, což jen dodává vodu na mlýn pohoršeným příbuzným a pomlouvačným sousedům.
Lokální patrioti vs. globální byznys
A s podobným námětem, byť pojednaným v opačném gardu, se setkáváme i v autorově románové novince Drak na polní cestě (nakl. Host), jejímž hrdinou je pětapadesátiletý Tomáš Sádecký, ředitel statku v Novém Lhotci. Muž rozvedený po patnácti letech bezdětného manželství, jehož bratr žije s rodinou v Německu a který pečuje o starou matku, nachází jediné odreagování v běhání se psem, pročítání obecní kroniky a kamarádství s malým klukem ze sousedství. Dokud do jeho života nevstoupí o generaci mladší učitelka zpěvu Kristýna, jež ovšem bere svůj návrat z Prahy do rodného kraje jako životní prohru, v hlavě má dosud svého bývalého a Tomášovo horování pro tradiční život na venkově ji nechává chladnou, i když se zapojí do akce na záchranu starého obecního domku.
Protagonista si je této disharmonie v jejich osobním nastavení vědom, záhy se však musí potýkat s vážnějšími problémy, než je neperspektivní románek. Na místní statek, jemuž zasvětil celý svůj život a který vede spolu s kamarádem Vlastou, si totiž začne dělat zálusk záhadná společnost Big Dragon Assets Group, a. s., disponující podle všeho takřka nevyčerpatelnými finančními zdroji a podloudně skupující za nehorázné sumy podíly jednotlivých drobných akcionářů. Jejich bezskrupulózní jednání na hranici zákona brzy nadělá zlou krev mezi obyvateli obce a probudí k životu staré rodové křivdy. O klidný spánek připraví i Tomáše, jenž je nucen spolu s Vlastou a najatou právničkou odrážet jeden zákeřný útok za druhým. Jak dlouho však vydrží pár srdcařů vzdorovat nenasytnému korporátu? A stojí záchrana statku v rozeštvané vesnici vůbec za to?
„To, co děláte, je prasárna. Teď přeplácíte, ale co kdybyste, nedej bože, získali přes padesát procent? Co uděláte, no? Zastavíte to a ostatním naserete. Už vás nebudou zajímat. Vy mezi těma lidma nežijete, jsou vám ukradený…“
Vlasta se v půli věty sebral a zamířil k autu. Lichovan se otočil k Tomášovi.
„Zemědělství je dneska globální byznys.“
„My zase děláme lokální byznys,“ opáčil Tomáš. „Na polích ve Lhotci.“
„Vy s panem Lesnou jste muži minulosti.“
Klasický román à la Hájíček
Odpovědi na výše zmíněné otázky spolu s informacemi o dalším osudu stěžejních postav přináší druhá část svazku – spíše jen několikastránkový epilog – nazvaná Refrény venkova (první se jmenuje stejně jako kniha). Autor si ji ovšem měl raději odpustit. Nejen kvůli tomu, že otevřený konec by jeho příběhu slušel více, ale zejména proto, že svým (jakkoliv realistickým) vyzněním v podstatě bagatelizuje celé hrdinovo předchozí jednání. Román Drak na polní cestě se přesto řadí k těm zdařilejším z Hájíčkových próz a stvrzuje, že k jeho silným stránkám nadále patří hluboká znalost jihočeského kraje a fungování venkovského společenství, stejně jako schopnost přijít s vícevrstevnatým protagonistou a obdařit jeho osobní příběh zajímavým společenským přesahem.
