Indonésie dnes přechází na nové hlavní město, stává se jím Nusantara. V místě nové metropole je však zatím jen džungle a staveniště. V nejlidnatější muslimské zemi světa, která má přes 280 milionů obyvatel, se debaty o zbudování nové metropole vedly několik desetiletí. V Jakartě ležící na přelidněném ostrově Jáva v současnosti žije přes 11 milionů obyvatel, její širší aglomerace jich má až 30 milionů. Město se potýká se špínou, smogem a špatnou infrastrukturou, ale také s častými zemětřeseními a ničivými záplavami. Trápí jej rovněž bažinaté podloží, v důsledku kterého se Jakarta podle lokality propadá každoročně o několik centimetrů až 2,5 metru ročně. Vliv na sesedání města má i celkový vzestup hladiny okolních moří a neregulovaná těžba podzemních vod ve městě. Na záchranu Jakarty před potopením by mělo být v příštích desetiletích vyčleněno na 40 miliard dolarů.
Ambiciózní plán přesunu metropole oživil indonéský prezident Joko Widodo v roce 2017 a představil ho o dva roky později. Parlament schválil zákon o přesunu hlavního města z přelidněné Jakarty na ostrov Borneo v lednu 2022 a zároveň vláda oznámila, že nová metropole ponese jméno Nusantara. Celkové náklady projektu se odhadují na 35 miliard dolarů. Vláda oznámila, že hodlá pokrýt zhruba 20 procent z celkových nákladů, zbytek by měl pocházet od domácích a zahraničních investorů. Stavba byla zahájena v červenci 2022 a dokončena bude v pěti fázích. Projekt by měl být zcela dokončen v roce 2045.
Nusantara se nachází leží asi 1200 kilometrů od Jakarty v džungli provincie Východní Kalimantan na ostrově Borneo, který sdílí Indonésie s Malajsií a Brunejí. Na rozloze 2560 km2 (zhruba dvakrát více než má New York) by do roku 2045 mělo žít zhruba na dva miliony lidí a v roce 2060 až čtyři miliony lidí.
Nusantara byla vybrána jako oficiální název pro nové hlavní město Indonésie, aby ztělesnila národní geopolitickou vizi známou jako Wawasan Nusantara (vize indonéského souostroví) a odráží tak status země jako souostrovního státu. Nusantara pochází ze staré jávanštiny a je původním označením indonéského souostroví.
Indonéští činitelé hovoří o Nusantaře jako o futuristickém zeleném městě plném lesů a parků, které bude využívat obnovitelné zdroje energie a „chytrou likvidaci odpadků“. Výstavba kombinuje moderní mrakodrapy s tradiční indonéskou architekturou. Pouze 25 procent města má být zastavěné území, zatímco 65 procent by měl tvořit uměle vypěstovaný tropický les. Do roku 2045 má být nové město uhlíkově neutrální.
Ekologičtí aktivisté ale varují, že projekt urychlí odlesňování v oblasti, kde se nachází jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších pásů tropického deštného pralesa. Ostrov Borneo už v minulosti trpěl zřizováním plantáží olejových palem a provozem uhelných dolů. Nevládní ekologická organizace Indonesian Forum for Living Environment, která výstavbu nové metropole monitoruje, také uvedla, že projekt nebere ohledy na unikátní druhy živočichů, jako jsou orangutani či medvědi malajští. Nové město podle ní protíná důležitý koridor, který zvířata využívají k migraci.
– Nusantara se také od začátku potýká s četnými zpožděními výstavby, nedostatkem zahraničních investic a dalšími problémy včetně správy či pozemků. Pochybnosti o životaschopnosti projektu se ještě prohloubily letos v červnu poté, co dva nejvyšší úředníci dohlížející na projekt bez vysvětlení odstoupili. V posledních měsících prezident Widodo slavnostně zahájil výstavbu škol a kancelářských komplexů v Nusantaře a slíbil zahraniční investice. Ale podle médií se žádné zahraniční finance zatím neobjevily.
V první fázi v letošním roce se do Nusantary přesouvá asi 17.000 státních úředníků, policistů a členů armády. Bydlet by tam mělo rovněž na 30.000 dělníků, kteří město budují, zbytek by měli tvořit místní obyvatelé. Do konce roku by ve městě podle bývalého předsedy úřadu pro novou metropoli Bambanga Susantona mělo žít 100.000 lidí. Podle úřadu by Nusantara také měla mít zvláštní formu místní správy a administrativní rozdělení města se bude lišit od ostatních regionů v Indonésii.
Český premiér Petr Fiala při své loňské dubnové návštěvě Indonésie mluvil s indonéským prezidentem Widodem o spolupráci na projektu výstavby Nusantary. Podle indonéského prezidenta by se české firmy mohly uplatnit mimo jiné při zajištění veřejné dopravy. Fiala uvedl, že Česká republika má zájem se do projektu zapojit. „Pro české podnikatele… je příležitost hlavně v oblasti smart cities, ale i v oblasti inženýrských sítí, dodávek telematiky či městského mobiliáře,“ řekl.
Dominantou Nusantary je prezidentský palác Garuda ve tvaru ptáka, který se skládá ze 4650 ocelových plátů tvořících orlí křídla. Jeho rozloha je 2400 metrů čtverečních a nejvyšší budova dosahuje výšky 77 metrů.
První zasedání indonéské vlády se ve městě konalo 12. srpna a bylo symbolickým začátkem přechodu politické moci z Jakarty do Nusantary. Zatím však není jasné, kdy bude nové hlavní město oficiálně přemístěno, protože Widodo ještě nevydal oficiální dekret. Do té doby zůstává hlavním městem Jakarta. Widodo již naznačil, že dekret by mohl vydat nově zvolený prezident Prabowo Subianto, který bude inaugurován 20. října. Subianto slíbil, že po své inauguraci bude pokračovat v rozvoji Nusantary, ale podle analytiků dá přednost financování svého vlastního programu „nutričně hodnotných potravin“, uvedla agentura Reuters.
