Mezinárodní festival dokumentárního filmu Ji.hlava zahájí 25. října světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka. Diváci a divačky se mohou těšit i na doku-komedii Petera Kerekese o italské věštkyni Je to ve hvězdách nebo dokumentární thriller Válečný zpravodaj z cest zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. Ji.hlava také po dvaceti letech uvede obnovenou premiéru filmu Český sen, který je součástí retrospektivy Víta Klusáka a Filipa Remundy. Unikátní vhled na válečné období na Slovensku nabídne sekce Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu. Inspirační fórum se zaměří na les, válku, imunitu i technologie a volný čas. MFDF Ji.hlava letos poprvé potrvá deset dní.
Osmadvacátý ročník dokumentární Ji.hlavy nabídne nové dokumenty z Česka i ze zahraničí, autorské retrospektivy, to nejlepší z filmového experimentu i řadu nesoutěžních programových sekcí. Festival tradičně doprovodí program pro děti a teenagery, divadla, koncerty nebo rozhovory s českými spisovateli a spisovatelkami.
Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka, se kterým si 31. října přečtete rozhovor v Reflexu č. 44. Časosběrný dokument zachycuje pět let Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky. Intimní filmový portrét přibližuje Čaputovou nejen jako prezidentku, ale i jako (ne)obyčejnou ženu, která dostává do svých rukou zemi v krizi a stává se symbolem naděje. „Věřím, že příběh, který vypráví, může mít katarzní hodnotu pro mnoho lidí, kteří jsou frustrováni dramatickou proměnou politické kultury a váhají, zda má slušnost v životě smysl,“ říká Šulík. Po světové premiéře na MFDF Ji.hlava poběží snímek od 14. listopadu v kinech.
Svůj nový film v Ji.hlavě uvede také slovenský režisér Peter Kerekes. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách, která byla na začátku září představena na MFF v Benátkách, nechá diváky a divačky nahlédnout do světa astrologie a víry v sílu hvězd. Hrdinkou je slavná neapolská věštkyně Luciana, podle které člověk může změnit svůj osud, pokud v den narozenin vyrazí na výlet do hvězdami určené dané destinace.
O hledání budoucnosti
O hledání lepší budoucnosti je i snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. Filmový debut vypráví o romském mladíkovi Daliborovi, který uniká do světa putovního cirkusu, aby se vyrovnal s minulými i přítomnými rodinnými traumaty a vybojoval pro sebe a své blízké lepší budoucnost. Na kopec na okraji Bratislavy pak pozve ji.hlavské publikum film Vtáčnik Evy Križkové. Stejnojmenný kopec před několika desítkami let zdobily vinice a lesy, dnes ho však jeřáby a bagry developerských firem mění k nepoznání. Osobní dokument vyprávěný z lidské i ptačí perspektivy skládá nestrannou mozaiku rozmanitých výpovědí a představ o tom, jak by měl život na takovém místě vypadat. Ponor do dětství skrze předměty v rodném domě pak v svém krátkometrážním filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von zachytila filmařka Nora Štrbová. Filmy budou uvedeny v sekci Česká radost, stejně jako snímek Válečný zpravodaj režisérské dvojice Benjamin Tuček a David Čálek. Dokument přináší pohled na život a práci válečného zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, zachycuje širší pohled na současný konflikt na Ukrajině.
Máme svoj film!
Na aktuální slovenská témata pak navazuje retrospektiva s názvem Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu, která představí bezmála pětadvacet filmů z období Slovenského státu, z let 1939–1947. „Kinematografie slovenského státu je na Slovensku poměrně zmapovaná – i proto, že objem filmů není velký, ale málokdy je předmětem kritické sebereflexe. Souvisí to jak s naším stále neprojednaným vztahem k válečné slovenské státnosti, tak s nedostatečným distancováním naší současné státnosti od fašistického obsahu té první,“ říká slovenská filmová historička a dramaturgyně sekce Petra Hanáková.
Do minulosti vezme návštěvníky a návštěvnice Ji.hlavy i retrospektiva s názvem Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda. Na programu jsou téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu (2024) o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka a upozorňuje i na další filmy, které retrospektiva nabídne: Pára nad řekou (2015), Matrix AB (2015), Svět podle Daliborka (2017), nebo třeba Setkat se s filmem (2006), který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava.
Nixon, kolonizace a mamba
Ji.hlava tradičně představuje i to nejzajímavější ze zahraničního filmu. Letos nabídne třeba snímek Dahomey oceňované francouzsko-senegalské filmařky Mati Diop, který se věnuje návratu pokladu někdejšího dahomejského království z Francie do místa původu. Diop za film získala Zlatého medvěda na Berlinale. Francouzský snímek Dokumerica je originálním ohlédnutím za rozmáchlým fotografickým projektem, který měl v 70. letech minulého století zdokumentovat, jak se (ne)daří naplňovat americký sen. Americký dobrodružný dokument Obrazy o českém manželském páru a jejich expedici za jedovatými hady pak v Ji.hlavě představí jeho režisér Rhett Cutrell.
Retrospektiva Výpočetní film mapuje pole archeologie umělé inteligence. Vybírá díla, která pracovala se způsoby myšlení, které v současnosti vidíme ve fungování nástrojů umělých inteligencí, a s procesy výpočtů či předem určených a vypočítaných vztahů mezi obrazovými a zvukovými složkami.
Sekce tvorby ve virtuální realitě představí nejnovější díla, která zobrazují reálné příběhy či postavy a vytváří tak imerzivní dokumentární zážitky. Nejstarší VR sekce na českých filmových festivalech již podesáté uvede několik interaktivních instalací a také otevře VR kino, v němž se uvádí 360° lineární filmy. „Každý rok v této sekci vidíme, kam se vyvíjí interaktivní i prostorové dokumentární filmy, které usilují o vtažení publika přímo do dění, příběhů či emocionálního světa současných i minulých událostí. Letos můžete vstoupit třeba do každodennosti tří libanonských chlapců (Dreaming of Lebanon), anebo prozkoumat murály Banksyho na Ukrajině (Murals). Každý rok je také možné pozorovat, jak se vyvíjí způsob zobrazování i vyprávění v prostorových dílech a jaké estetické inovace autoři zkouší,“ říká dramaturgyně VR programu Andrea Slováková.
Inspirační fórum pozve do lesa a nabídne volný čas
Les, imunita, válka, technologie a volný čas. To jsou témata letošního Inspiračního fóra, které je diskusní platformou ji.hlavského festivalu. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na padesátku hostů a hostek z domova i ze světa. Chybět mezi nimi nebude třeba britský*á environmentální filozof*ka Timothy Morton, britská feministická teoretička Helen Hester, mikmakská aktivistka Cheryl Maloney nebo indická expertka na mír Kirthi Jayakumar. „Inspirační fórum je místem, kde společně objevujeme, jak lépe žít,“ říká vedoucí fóra Tereza Swadoschová.
První víkend se ponese ve znamení vztahu nových technologií a volného času. Může rozmach nových technologií pomoci mít méně práce a více volného času? Existuje způsob, jak se konečně zbavit domácích prací, které stále podléhají genderovému rozdělení? A umíme vůbec ještě „lelkovat“? Téma otevře slavný kanadsko-britský pár kritické teorie, ekonom a filozof Nick Srnicek a feministická teoretička Helen Hester, kteří letos vydali dlouho očekávanou knihu Až skončí práce (After Work, 2023), jež se věnuje vlivu technologií i genderového rozdělení v domácích pracích. Kniha se letos dočkala i českého překladu.
