Andrej Babiš jásá nad volebním vítězstvím Svobodné strany Rakouska. Vládu ale nejspíš nesestaví, nikdo s ní vládnout nechce. Nic to nemění na kontroverznosti strany Herberta Kickla varovné pro rakouské Židy, ale i pro české národní zájmy.
Vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ) se očekávalo, ale stejně jako v evropských volbách není tak drtivé, jak ukazovaly dlouhodobé průzkumy. Ještě letos na jaře dominovala v průzkumech s více než třiceti procenty hlasů a náskokem deseti procent před vládní Rakouskou stranou lidovou (ÖVP). Volební výsledky byly mnohem těsnější.
Pyrrhovo vítězství
Svobodní poprvé vyhráli volby do Národní rady a dosáhli historicky nejvíce 29 procent hlasů, ale ve skutečnosti utrpěli Pyrrhovo vítězství. Lidovci, kteří výrazně oslabili, za nimi zaostali o necelá tři procenta. To nesnižuje úspěch pravicově populistické strany, ovšem s necelou třetinou parlamentních mandátů má daleko k vládní většině.
Rakouská média spekulují, že nejsilnější karty má v rukou přes utržené šrámy dosavadní kancléř Karl Nehammer (ÖVP). Nyní se rozbíhají povolební jednání, která mohou trvat i několik měsíců. Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by se stal kancléřem Kickl.
Jeho soupeři s ním před volbami účast ve vládě vylučovali. Brání tomu nejen rozdílné pohledy, ale i animozity z doby, kdy byli Svobodní s lidovci ve vládě, jež se rozpadla kvůli skandálům nejvyšších představitelů FPÖ. Tehdy byl Kickl ministrem vnitra.
Nejvíce se spekuluje o koalici lidovců, sociální demokracie a liberální strany NEOS, jež by měla pohodlnou většinu, ale měla by i svoje rizika. To ukáže čas. Zároveň si lze jen stěží představit, že by jakákoli nová rakouská vláda nereagovala na vážné varování, které vyslali nespokojení voliči, jimž nevadí kontroverze Kicklovy formace. Svobodní uspěli především s tématem migrace („Pevnost Rakousko“) a související kriminality.
Patrioti jásají
Co znamenají rakouské volby v zahraničním kontextu? Jak se říká, ukažte mi své přátele a já vám řeknu, kdo jste. Nejvíce výhru Svobodných oslavují jejich kolegové ve frakci Patrioti pro Evropu Viktor Orbán, Marine Le Penová, Geert Wilders, Matteo Salvini a Andrej Babiš. Ke gratulantům se připojila předsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová, která udržuje se Svobodnými velmi úzké kontakty.
„Gratuluji Herbertovi Kicklovi a FPÖ k vítězství v parlamentních volbách. Viktor Orbán měl pravdu, když poukázal na to, že Patrioti pro Evropu jsou každým dnem silnější,“ poblahopřál Svobodným šéf ANO. K oslavám se u nás připojila i SPD a kompletní antisystémová scéna nakloněná zájmům Kremlu, který neskrývá zadostiučinění.
„Triumf Strany svobody odráží v nemalé míře doslova únavu voličů z politiky bezvýhradné podpory kyjevského režimu,“ reagovala mluvčí ministra zahraničí Marija Zacharovová. Jako další důvod uvedla sankce EU namířené proti Rusku, protože „destruktivní dynamika těchto sankčních válek zničila obchodní vztahy s Ruskem“.
Na straně Ruska
Svobodní kritizují zavedení protiruských sankcí. Prosazují okamžité ukončení pomoci Ukrajině a co nejrychlejší ukončení válečného konfliktu bez ohledu na její zájmy i na to, co by to znamenalo pro bezpečnost střední Evropy.
V Evropě se i z těchto důvodů formuje zástup kritiků, varujících před účastí Svobodné strany Rakouska ve vládě. Důvodem jsou její tradičně dobré vztahy s Moskvou, poznamenané několika aférami (Ibiza, podezření z napojení na ruskou špionážní síť).
Němečtí politici napříč spektrem varují před riziky spolupráce zpravodajských služeb obou zemí. „Vzhledem k masivnímu ohrožení míru a stability v Evropě ze strany Ruska nemůžeme dovolit, aby byly relevantní informace předávány přímo Rusku,“ konstatuje člen výboru pro kontrolu zpravodajských služeb Konstantin Kuhle.
Oslavné chorály Babiše a jeho přátel nemohou přehlušit ani další problematické rysy rakouských přátel. K jejich úspěchu přispěl i postoj k pandemii covidu, kterou bagatelizovali a odmítali jakákoli ochranná opatření včetně nošení roušek. Hnutí ANO prosazovalo opačný extrém, neúspěšný model drakonických restrikcí.
Salónní nacisté
To není jediný paradox sbližování ANO se Svobodnými. Tato strana byla po válce založena bývalými příslušníky SS. I když se snaží zbavit neonacistické nálepky, dodnes se jí to příliš nedaří. Značné znepokojení z jejich výsledku neskrývají rakouští Židé.
„Volební úspěch FPÖ mnohé vyděsil,“ prohlásil předseda Židovské obce v Rakousku Oskar Deutsch. FPÖ je podle něj politickou odnoží německých nacionalistických bratrstev, z nichž mnohá jsou dodnes spojovaná s odkazem na nacismus.
Deutsch jmenoval příklad z poslední doby. Krátce před volbami se někteří politici FPÖ zúčastnili pohřbu, na kterém se zpívala píseň věrnosti SS.
„K takovým incidentům dochází každých několik týdnů. Jsou součástí DNA strany Svobodných a připomínají nám, proč můžeme v případě FPÖ mluvit o salónních nacistech. Na veřejnosti se politici FPÖ tváří jako demokraté, zatímco ve sklepeních buršáckých spolků rozbalují nacistické zpěvníky,“ dodal předseda Židovské obce.
Nejde o plané obavy. Kickl rád koketuje s nacistickou rétorikou, když sám sebe označuje za budoucího „kancléře lidu“. Tento pojem používal Adolf Hitler v období Výmarské republiky.
Poslanci Svobodných odmítli tleskat, když prezident Alexander van der Bellen loni v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holocaustu pronesl, že v Rakousku se k moci už nikdy nesmí dostat nacismus.
Identitáři a národní zájmy
Svobodní mají blízko k extremistickému Identitárnímu hnutí, které mají na mysli rakouští Židé. Tyto spolky pracují s neonacistickými odkazy. Odhalení vazeb FPÖ na Identitáře vyvolalo před pěti lety vládní krizi, když tehdejší lidovecký ministr zahraničí Sebastian Kurz vyzval koaliční partnery, aby tyto vazby okamžitě přerušili.
To se zjevně nestalo. Kickl považuje Identitární hnutí za „nevládní projekt, který stojí za to podporovat“. Někteří jeho členové se zúčastnili i povolební párty Svobodných. Na sociálních sítích koluje fotografie Kickla s jedním z nich, který předvádí gesto „White Power“, rasistickou ideologii nadřazenosti „bílé rasy“.
Svobodní posilují pozice a nemění se ani jejich slogan „Rakousko na prvním místě“, který uplatňují i proti Česku. V minulosti se pokoušeli podmínit jeho vstup do EU zrušením Benešových dekretů a odstavením jaderné elektrárny Temelín. Strašili tehdy přílivem levné pracovní síly. I dnes bojují proti české jaderné energetice a dlouhodobě se zasazují o horší pracovní podmínky pro zahraniční pracovníky, včetně Čechů.
Andreji Babišovi tato společnost, nejlépe odpovídající naturelu motoristy Filipa Turka, evidentně nevadí. Je to i vodítko do budoucna, do jakého klubu Česko zařazuje. Pokud mu to voliči umožní.
