Když se řekne kryoterapie, mnohým z nás se nevybaví v podstatě vůbec nic. Snad jen slovo terapie může evokovat nějaký typ léčby či procedury. Já jsem se proto v dnešním rozhovoru na kryoterapii zaměřil mnohem podrobněji a povídal jsem si o ní s Mgr. Peterem Šnábelem, vedoucím lázeňské péče v Lázních Libverda. Tento odborník prozradil mimo jiné to, pro koho je kryoterapie určena, jaké má účinky a mnoho dalšího.
Dejme tomu, že jsem úplný laik a o kryoterapii nevím vůbec nic. V čem tedy spočívá?
Kryoterapie neboli léčba chladem je terapeutický přístup známy a využívaný lidstvem již od pradávna. Spočívá ve využití adaptační reakce našeho těla na velmi chladný podnět. Využíváme ji ve formě lokální kryoterapie, kdy působíme na požadovanou část těla, nebo jako celotělovou proceduru v podobě celotělové chladové terapie, která probíhá ve speciálních kryokomorách.
K čemu u lidského těla při kryoterapii dochází?
Působení chladu při kryoterapii vyvolá v zasažených oblastech kromě jiného stažení cév, zpomalení prokrvení a metabolismu tkání a omezení nervové vzrušivosti a vedení vzruchů. K pozitivnímu terapeutickému účinku využíváme následnou reakci našeho těla, kdy dochází ke zvýšenému perifernímu prokrvení, urychlení metabolismu, snížení bolestivosti a svalového napětí, zvýšení produkce endorfinů, redukci otoků a zánětlivých procesů, povzbuzení imunitního systému, zlepšení autoreparačních a regeneračních procesů a detoxikaci organismu.
Jestli tomu rozumím správně, tak se po kryoterapii zvýší prokrvení tkání a zrychlí odplavení nežádoucích látek. Je to tak?
Ano. Následné zvýšené prokrvení tkání, zlepšení mikrocirkulace a odvádění mízy do lymfatického systému urychlí odplavení nežádoucích látek z těla co vede k příznivému ovlivnění otoků, zánětlivých procesů a detoxikaci organismu.
Foto se svolením Mgr. Petera Šnábela
Pro pacienty s jakými onemocněními se kryoterapie hodí?
Kryoterapie má široké spektrum možných indikací. Patří sem např. zánětlivá revmatická onemocnění kloubů a měkkých částí, artrózy, tendopatie, vertebrogenní syndrom, fibromyalgie, otoky po operacích, únavový syndrom apod.
Pro koho je naopak zapovězená?
I když jde o většinou dobře tolerovanou proceduru, má i kryoterapie několik kontraindikací. Jsou to mimo jiné nestabilní hypertenze nebo angina pectoris, dekompenzované onemocnění srdce a oběhového systému, alergie na chlad, periferní poruchy prokrvení, těžká anemie, onkologická, záchvatovitá a akutní onemocnění. V případě, že se léčím s nějakým onemocněním, je nutné se před aplikací procedury poradit o její vhodnosti se svým lékařem.
Vůbec si to nedokážu v praxi představit, popsal byste mi průběh samotné procedury?
Celotělová chladová terapie probíhá v tzv. kryokomorách. Před zahájením procedury se kontroluje zdravotní stav klienta. Následně se klient převlékne do plavek nebo sportovního spodního prádla, vezme si ponožky, dřevěnou obuv, rukavice, čelenku, roušku přes ústa a odloží všechny kovové předměty. Následuje vstup do první části kryokomory o teplotě -60 až -70 °C na cca 30 vteřin a pak pobyt v hlavní místnosti s teplotou -110 až -160 °C, kde klient setrvá max. 3 minuty. V komoře klient pomalu chodí. Po proceduře následuje 15-20 min. pohybové terapie.
Kolik bývá v kryokomoře stupňů a jak dlouho se tam zůstává?
V hlavní místnosti bývá teplota -110 až -160 °C a klient tam většinou stráví 2-3 minuty. Pro dosažení terapeutického účinku je zapotřebí absolvovat pobyt v kryokomoře 10 až 25x s denní frekvencí, případně víckrát denně (max. 3x) nebo obden v závislosti na požadovaném terapeutickém účinku a zdravotním stavu klienta.
Přečetl jsem si, že bezprostředně po odchodu z komory v ideálním případě následuje cca 20minutový aerobní pohyb na přístrojích. Na jakých a proč?
Je to z důvodu posílení terapeutického účinku metody, na zlepšení prokrvení tkání, hybnosti, kondice a výkonnosti a taky využíváme efektu snížené bolestivosti. Můžeme použít cvičení na různých fitness zařízeních, kinezioterapii nebo rychlou chůzi v terénu.
S pobytem v chladu souvisí i otužování. V čem prospívá lidskému organismu?
Otužování nám pomáhá ve smyslu zlepšení adaptace na podněty, které působí na naše tělo, přičemž pravidelným opakováním postupně dochází k posílení naší obranyschopnosti a výkonnosti.
Jak bych měl začít s otužováním?
Jde o velice široké téma. Každý se může otužovat jinak a měl by si vybrat vhodnou formu. Např. někomu bude vyhovovat sprchování a někomu spíše koupání se v přírodě. Jinak začít bychom měli postupně a přiměřeně, aby nedošlo k dekompenzaci a taky abychom to ustály a neodradilo nás to hned na začátku. Dále samozřejmě musíme vzít v potaz svůj aktuální zdravotní stav a stav celkové kondice a psychické pohody. Začít mužů např. jednoduchým sprchováním studenou vodou, přičemž postupně snižuji teplotu vody a zvětšuji sprchovanou část těla, případně délku působení studené vody. Každopádně bych měl mít z otužování dobrý pocit a cítit se lépe…
Děkuji za rozhovor
Zdroje info: Autentický rozhovor a osobností
Mgr. Peter Šnábel: Náhledové foto se svolením Mgr. Petera Šnábela
