T. G. Masaryk, známý také jako prezident Osvoboditel, byl významnou osobností československých dějin. Narodil se 7. března 1850 ve skromné rodině v Hodoníně a stal se československým státníkem, filozofem, sociologem, pedagogem a prvním prezidentem Československé republiky.

Jeho život byl poznamenán neuvěřitelnými úspěchy a prosazováním vize budoucnosti svého národa. Vzešel ze skromných začátků, ale v pozdějších letech žil v luxusním prostředí, mimo jiné díky pomoci své dcery Alice Masarykové.

Zdroj: Youtube

Skromný začátek

Cesta T. G. Masaryka z chudých rodinných poměrů až na vrchol politického vedení je pozoruhodná. Jeho otec, původem ze Slovenska, pracoval jako kočí, zatímco matka byla kuchařkou. Navzdory těmto skromným začátkům vedla Masaryka touha po vědění ke studiu ve Strážnici, Brně a Vídni. Právě během studií v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garrigueovou, s níž se později v roce 1878 v New Yorku oženil.

Akademická a politická cesta

close

Dům ve Vídni, kde Masaryk bydlel v době studií

Masarykova akademická kariéra vzkvétala, když byl v roce 1882 jmenován profesorem filozofie na české univerzitě v Praze. Během prvních let svého akademického působení také založil a redigoval vlivný měsíčník Athenaeum a hrál klíčovou roli při sestavování Ottova slovníku naučného.

V roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady, kde neochvějně hájil větší autonomii českých zemí a zájmy jihoslovanských národů. Spory s vedením radikální strany však vedly v roce 1893 k jeho odstoupení z rady. Masarykova politická ideologie byla ovlivněna koncepcí Františka Palackého, která se zaměřovala na historické poslání českého národa. Byl také zastáncem sociálních otázek, prosazoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo.

V roce 1900 založil Českou stranu pokrokovou a v roce 1911 byl znovu zvolen říšským poslancem. Teprve v červnu 1915 však v Ženevě poprvé veřejně vyhlásil požadavek samostatného státu. Toto prohlášení připravilo půdu pro konečný vznik Československa v roce 1918.

Život v přepychu

S rostoucím vlivem a rolí T. G. Masaryka při vzniku Československa rostl i přepych jeho bydlení. Jedním z nejikoničtějších míst spojených s jeho luxusním životním stylem je Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.

V muzeu je vystavena řada artefaktů včetně nádherného secesního nábytku, čajových souprav, proutěného zahradního nábytku, obrazů, dobových fotografií, výstřižků z dobových novin, dobového oblečení, a dokonce i sportovního vybavení. Pozoruhodné je, že se zde nachází odlitek prezidentovy posmrtné masky a jeho ruky, který návštěvníkům umožňuje nahlédnout do života a odkazu ikonického vůdce.

Architektonické zázraky

Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě je dalším dokladem jeho záliby v luxusním bydlení. Byt, který navrhl světoznámý architekt Jožo Plečnik, je mistrovským dílem architektonické vynalézavosti. Plečnik vymyslel unikátní systém doplněný vjezdem pro auta na nádvoří, velkou slavnostní síní s krétskými sloupy, sochami a plastikami.

Jedním z výrazných prvků je prezidentský výtah, který je obklopen točitým schodištěm. Pozoruhodné je, že výtah je dodnes plně funkční. Druhé patro bytu, známé jako impluvium, bylo výsledkem spolupráce Masarykovy dcery Alice a architekta. Jeho součástí je centrální hala se stropním oknem a fontánou, která nabízí klidnou a opulentní atmosféru.

Strohá pracovna

close

Masarykova pracovna dnes slouží jako přijímací salon prezidenta republiky

Zatímco T. G. Masaryk žil v mnoha ohledech luxusním životem, jeho pracovna stála v ostrém kontrastu. Byl to prostý prostor bez obrazů a nadměrných dekorací, zaplněný policemi na knihy, psacím stolem a stolkem na čtení. Nábytek byl prostý, ale elegantní, místnost zdobily originální lustry. Dnes je pracovna pečlivě zrekonstruována a umožňuje návštěvníkům vstoupit do prostoru, kde velký vůdce přemýšlel o osudu svého národa.

Odkaz svobody a demokracie

Neochvějná oddanost T. G. Masaryka Československu vedla v roce 1918 k jeho zvolení prezidentem, což byl klíčový okamžik v dějinách země. Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa 28. října 1918 zastihla Masaryka v Americe. Jeho zvolení prezidentem znamenalo vyvrcholení Masarykovy celoživotní práce.

Na konci roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb se stal národním shromážděním, svědectvím o trvalém odkazu muže, který prožil život se skromnými začátky, ale nakonec pomohl utvářet osud národa.

Zdroje: cs.wikipedia.org, magazin.aktualne.cz,

T. G. Masaryk, známý také jako prezident Osvoboditel, byl významnou osobností československých dějin. Narodil se 7. března 1850 ve skromné rodině v Hodoníně a stal se československým státníkem, filozofem, sociologem, pedagogem a prvním prezidentem Československé republiky.

Jeho život byl poznamenán neuvěřitelnými úspěchy a prosazováním vize budoucnosti svého národa. Vzešel ze skromných začátků, ale v pozdějších letech žil v luxusním prostředí, mimo jiné díky pomoci své dcery Alice Masarykové.

Zdroj: Youtube

Skromný začátek

Cesta T. G. Masaryka z chudých rodinných poměrů až na vrchol politického vedení je pozoruhodná. Jeho otec, původem ze Slovenska, pracoval jako kočí, zatímco matka byla kuchařkou. Navzdory těmto skromným začátkům vedla Masaryka touha po vědění ke studiu ve Strážnici, Brně a Vídni. Právě během studií v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garrigueovou, s níž se později v roce 1878 v New Yorku oženil.

Akademická a politická cesta

close

Dům ve Vídni, kde Masaryk bydlel v době studií

Masarykova akademická kariéra vzkvétala, když byl v roce 1882 jmenován profesorem filozofie na české univerzitě v Praze. Během prvních let svého akademického působení také založil a redigoval vlivný měsíčník Athenaeum a hrál klíčovou roli při sestavování Ottova slovníku naučného.

V roce 1891 byl zvolen poslancem Říšské rady, kde neochvějně hájil větší autonomii českých zemí a zájmy jihoslovanských národů. Spory s vedením radikální strany však vedly v roce 1893 k jeho odstoupení z rady. Masarykova politická ideologie byla ovlivněna koncepcí Františka Palackého, která se zaměřovala na historické poslání českého národa. Byl také zastáncem sociálních otázek, prosazoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo.

V roce 1900 založil Českou stranu pokrokovou a v roce 1911 byl znovu zvolen říšským poslancem. Teprve v červnu 1915 však v Ženevě poprvé veřejně vyhlásil požadavek samostatného státu. Toto prohlášení připravilo půdu pro konečný vznik Československa v roce 1918.

Život v přepychu

S rostoucím vlivem a rolí T. G. Masaryka při vzniku Československa rostl i přepych jeho bydlení. Jedním z nejikoničtějších míst spojených s jeho luxusním životním stylem je Muzeum T. G. Masaryka v Lánech.

V muzeu je vystavena řada artefaktů včetně nádherného secesního nábytku, čajových souprav, proutěného zahradního nábytku, obrazů, dobových fotografií, výstřižků z dobových novin, dobového oblečení, a dokonce i sportovního vybavení. Pozoruhodné je, že se zde nachází odlitek prezidentovy posmrtné masky a jeho ruky, který návštěvníkům umožňuje nahlédnout do života a odkazu ikonického vůdce.

Architektonické zázraky

Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě je dalším dokladem jeho záliby v luxusním bydlení. Byt, který navrhl světoznámý architekt Jožo Plečnik, je mistrovským dílem architektonické vynalézavosti. Plečnik vymyslel unikátní systém doplněný vjezdem pro auta na nádvoří, velkou slavnostní síní s krétskými sloupy, sochami a plastikami.

Jedním z výrazných prvků je prezidentský výtah, který je obklopen točitým schodištěm. Pozoruhodné je, že výtah je dodnes plně funkční. Druhé patro bytu, známé jako impluvium, bylo výsledkem spolupráce Masarykovy dcery Alice a architekta. Jeho součástí je centrální hala se stropním oknem a fontánou, která nabízí klidnou a opulentní atmosféru.

Strohá pracovna

close

Masarykova pracovna dnes slouží jako přijímací salon prezidenta republiky

Zatímco T. G. Masaryk žil v mnoha ohledech luxusním životem, jeho pracovna stála v ostrém kontrastu. Byl to prostý prostor bez obrazů a nadměrných dekorací, zaplněný policemi na knihy, psacím stolem a stolkem na čtení. Nábytek byl prostý, ale elegantní, místnost zdobily originální lustry. Dnes je pracovna pečlivě zrekonstruována a umožňuje návštěvníkům vstoupit do prostoru, kde velký vůdce přemýšlel o osudu svého národa.

Odkaz svobody a demokracie

Neochvějná oddanost T. G. Masaryka Československu vedla v roce 1918 k jeho zvolení prezidentem, což byl klíčový okamžik v dějinách země. Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa 28. října 1918 zastihla Masaryka v Americe. Jeho zvolení prezidentem znamenalo vyvrcholení Masarykovy celoživotní práce.

Na konci roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb se stal národním shromážděním, svědectvím o trvalém odkazu muže, který prožil život se skromnými začátky, ale nakonec pomohl utvářet osud národa.

Zdroje: cs.wikipedia.org, magazin.aktualne.cz,