V českých dějinách existuje jméno, které v sobě spojuje literární genialitu a kulinářskou inovaci. Magdalena Dobromila Rettigová, mnohostranná žena 18. století, byla víc než jen spisovatelka a autorka kuchařských knih; byla průkopnicí, oddanou matkou a kulturní osobností.
Život Magdaleny Dobromily Rettigové, ačkoli byl plný pozoruhodných úspěchů, byl do jisté míry smutný.
Skromný začátek ve Všeradicích
Magdalena se narodila v roce 1785 v malebném městečku Všeradice a vyrůstala v rodině, která si prožila svůj díl smutku. Všichni tři její sourozenci brzy zemřeli a ona zůstala jediným přeživším dítětem. Tato výjimečná okolnost vrhla stín na její dětství, protože na sebe vzala odpovědnost, která byla daleko větší než její věk. Místo aby si užívala radosti z dětských her, věnovala většinu času domácím pracím.
Magdalenina matka, přísná disciplinovaná žena, jí vštípila silný smysl pro povinnost, řád a tvrdou práci. K pátým narozeninám dostala punčochy, jehlice a přízi a v uších jí zněla matčina přísná slova: „Co si příště upleteš, to budeš mít! Už jsi dost velká na to, abys pletla sama pro sebe!“ Protože nejbližší škola byla vzdálená hodinu cesty, naučila se číst a psát doma, což znamenalo začátek její celoživotní lásky k literatuře.
Tragický zvrat osudu
V sedmi letech zasáhla Magdaleninu rodinu další tragédie, když předčasně zemřel její otec. Nečekaná ztráta uvrhla rodinu do finanční tísně a donutila ji přestěhovat se do Prahy. Břemeno materiálního nedostatku spolu s matčinou nemocí těžce doléhalo na bedra mladé Magdaleny. Vyrůstala jako osamělá pomocnice v domácnosti a za tichých večerů nacházela útěchu v knihách.
Ve dvanácti letech se seznámila se svým budoucím manželem, právníkem Janem Aloisem Rettigem, který v ní později probudil zájem o český jazyk. Vzali se, když jí bylo 23 let, a aktivně se zapojili do kulturního života českých obrozenců a přijali vlastenecká jména – Sudiprav a Dobromila. Manželé se stěhovali do různých českých měst, mimo jiné do Prahy, Tábora, Přelouče a Litomyšle, kde vychovali jedenáct dětí. Dospělosti se bohužel dožily pouze tři z nich.
Kulturní vliv
close
Kromě kuchařky je také autorkou výchovně-vzdělávacího návodu
Magdalena Rettigová nebyla jen ženou v domácnosti, ale také obětavou učitelkou a spisovatelkou. V Táboře shromažďovala mladé dívky, vychovávala je ve vlasteneckém duchu a učila je životně důležitým dovednostem včetně vaření a vedení domácnosti. Během svého života byla autorkou mnoha próz a básní, čímž významně přispěla ke kulturnímu a literárnímu obrazu své doby. Navzdory jejím literárním úspěchům to byla její kuchařská práce, která zanechala trvalý odkaz.
Kulinářské inovace
close
Regionální muzeum v Litomyšli vystavuje exponáty slavné kuchařky
Rettigové nejslavnější dílo „Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské“ vydané v roce 1826 způsobilo revoluci v české gastronomii. Na rozdíl od předchozích kuchařských knih určených prostším vrstvám byla kniha Rettigové napsána česky a obsahovala podrobné a propracované recepty. Stala se základem českých domácností na více než sto let a formovala přístup českých žen k vaření.
Tragický konec
Smrt manžela ji silně zasáhla. Vzala jí veškerou chuť do života, přestala vycházet z domu a nakonec i přestala psát. Zemřela rok po manželově skonu, bylo jí 60 let. Je pohřbena na litomyšlském hřbitově, kde se dodnes uchovává a oslavuje její památka. Připomíná ji také dvůr Všerad s galerií a muzeum, restaurace Rettigovka v Litomyšli a každoroční květnové gastronomické slavnosti pořádané na její počest. Její průkopnický duch ve světě české kuchyně nepřestává inspirovat generace kuchařů a milovníků jídla.
Zdroje: denik.cz, kudyznudy.cz, stoplusjednicka.cz
