Co mohlo někoho v dávné minulosti přimět k tomu, aby své drahocenné věci pohřbil hluboko do země a už se pro ně nikdy nevrátil? Záhady historie se často skrývají pod zemí a čekají na své odhalení. Jedna taková záhada byla odhalena při zdánlivě obyčejné procházce se psem v Písku.
V březnu 2017 narazila mladá žena na procházce lesem u obce Řeteč na skrýš mincí, která navždy změnila její život a přepsala jednu kapitolu českých dějin.
Procházka změnila ženě život
Příběh začal obyčejnou procházkou poklidnými lesy u Řetče na severu Písecka, kdy se žena vydala do přírody se svým věrným psem. Netušila, že její nenáročná procházka povede k neobyčejnému objevu. Z ničeho nic zahlédla několik mincí vyčnívajících ze země.
Na místo okamžitě dorazili archeologové, jejichž vzrušení bylo přímo hmatatelné. Brzy se ukázalo, že nejde o obyčejný nález, ale o poklad pohřbený téměř po tisíciletí. Začal náročný proces vykopávek a analýz, který nabídl pohled do fascinující éry českých dějin.
Pohled do české minulosti
Když archeologové mince pečlivě odkrývali, odhalili významný kus české historie. Poklad, pečlivě uložený v keramické nádobě, se skládal z 1 341 stříbrných denárů ražených v polovině 11. století. Mince nesly jména a podobizny českých panovníků Břetislava I. a Spytihněva II. Dohromady vážily necelý jeden a půl kilogramu.
Jedenácté století bylo v českých dějinách pozoruhodným obdobím, které se vyznačovalo stabilitou a prosperitou. Čechy zažívaly prudký nárůst bohatství, do regionu proudily desítky kilogramů stříbra z dočasně připojených částí Polska. Kvalita českých mincí odpovídala mezinárodním obchodním standardům a obsahovala až devadesát procent stříbra. Pozoruhodné je, že ke znehodnocení českých denárů přidáním mědi došlo až o několik desetiletí později.
Odhalení záhady
close
info
Marek Podhora / MAFRA /
zoom_in
Pracovník muzea s nalezeným pokladem
Nález v Řetči vyvolává řadu otázek, a i když archeologie asi nikdy neposkytne definitivní odpovědi, nabízí zajímavé možnosti. Jedna z teorií naznačuje, že majitel mince zakopal spíše proto, aby je ochránil před hrozícím nebezpečím, než pro rituální či obětní účely. Množství nalezených mincí naznačuje, že majitelem pravděpodobně nebyl svobodný rolník, ale někdo z knížecí družiny, příslušník duchovenstva nebo dokonce sám kníže. Je nepravděpodobné, že by skrýš byla hromaděna po léta; zdá se, že šlo o momentální zásobu, což je patrné z toho, že nádoba obsahovala mince pouze dvou panovníků.
Odborníci se domnívají, že mince byly raženy v Praze, srdci přemyslovského státu. Byly na nich výrazně zobrazeny postavy knížete Břetislava I. a Spytihněva II. a také patrona země, svatého Václava. Jejich vysoká ryzost stříbra odrážela politickou stabilitu a bohatství tehdejších Čech.
Co tento nález odlišuje, je jeho úplnost. Keramická nádoba, v níž byly denáry kdysi uloženy, zůstala při nálezu plná až po okraj, což je u podobných archeologických nálezů vzácnost. V mnoha případech byly podobné nálezy rozptýleny orbou nebo časem zmizely. Díky této úplnosti mohou badatelé s jistotou získat cenné poznatky o minulosti.
Navíc má keramická nádoba sama o sobě historický význam, který pomáhá při datování raně středověké keramiky z jiných vykopávek. V kontextu jižních Čech nález konkuruje dalším pozoruhodným objevům z 10. a 11. století a upevňuje svůj výlučný status díky výjimečné zachovalosti.
Zdroje: casopisbarbar.cz, idnes.cz, piseckysvet.cz
